Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  začátekpředchozí21 - 28  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 

Obsahové látky listu a stonku brusnice borůvky
Hybelbauerová, Simona ; Koutek, Bohumír (vedoucí práce) ; Klinot, Jiří (oponent) ; Potáček, Milan (oponent) ; Šmidrkal, Jan (oponent)
1. Uvod sfudium přírodnich látek je tradičnídisciplinou organické chemie, která má bohatou historii. Se zdokonalovárrím izolačníchtechnik (především různých chromatografií) a identifikačníchtechnik (spektrální metody) jsou studovtí'tty obsahové látky různých Živých organismů striLle podrobněji. S rozvojem technib umoŽňujících velmi rych|é stanovení biologických aktivit, se v současnédobě objevuje i nový trend - cílenéhledání biologicky aktivnich sloučenin. Extrakt z rostlinje nahrubo frakcionovrin a u jednot|iv'ých frakci je zjišťovri'rra jejich aktivita, častoproti desítkám viru, mikroorganismů a nádorových linií. Zajímavéfrakce jsou dále děleny ůdo na|ezeni chemického individua(í) zodpovědných za bio|ogickou aktivitu. V publikacich týkajicich se přírodních látek jsou obvykle popisovany izolace pouze jednoho typu sloučenin - frakce anthokyaninů' flavonoidů, feno|ických láteh sacharidů, izoprenoidů _ podle tématiky, kterou se zabývá a pro kterou je vybaveno dané pracoviště' Pro nezvyk|e vysoký obsah anthokyaninů a flavonoidůje celosvětově velký zájem o studium těchto obsahov'ých látek p|odů brusnice borůvky ajejich účinků především na lidské zdraví. Nejen extrakty z plodů, ale také z listů, jsou součástířady připravků používanýchv |idovém |éčite|stvíi v medicíně k léčběmočových kamenů, zanětů močových cest...

Aerosolové nanočástice vznikající při plazmové depozici
Ždímal, Vladimír ; Moravec, Pavel ; Doležal, B. ; Brožek, Vlastimil ; Neufuss, Karel
V práci jsou představeny výsledky pilotních měření úletů jemné a ultrajemné frakce aerosolových částic při plazmové depozici některých kovových materiálů s použitím plazmatronu WSP zkonstruovaného v ÚFP AV ČR. V této práci jsme se soustředili na studium ultrajemných částic uvolněných při daném procesu do aerosolové fáze jako vedlejší produkt. Rozdělení velikosti aerosolových částic bylo studováno v pseudoreálném čase pomocí nejmodernějších aerosolových spektrometrů provozovaných v ÚCHP AV ČR. Bylo ověřeno, že dané spektrometry jsou schopné obstát při odběrech v blízkosti vysokoteplotního plazmatu a produkovat smysluplné výsledky. V práci jsou diskutovány možnosti produkce aerosolových nanočástic definovaného složení a vlastností technikou plazmatronu.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Charakterizace fosfatas v rostlinách tabáku (Nicotiana tabacum L.)
Růžičková, Kateřina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent)
Fosfatasy (EC 3.1.3.x) jsou skupina enzymů, které hydrolyzují fosfoestery. Významně tak ovlivňují energetický metabolismus buňky i jeho regulaci. Fosfatasy defosforylující proteiny jsou nedílnou součástí signálních drah a odpovědí na stres a regulují enzymy. Tato práce se věnuje studiu fosfatas získaných z listů tabáku (Nicotiana tabacum L.). Byly připraveny enzymové preparáty kyselou i zásaditou extrakcí. Za použití chromogenního substrátu pNP-fosfátu byla zjištěna vyšší fosfatasová aktivita glykosylované frakce než ve frakci nezachycené na Con A Sepharose. Studium vlivu iontů na fosfatasovou aktivitu zaznamenalo aktivaci ionty Mg2+ a Ca2+ a inhibici ionty Co2+ a Mn2+. Zn2+ ionty fosfatasovou aktivitu neovlivňovaly. Glykosylované fosfatasy štěpily rovněž další nízkomolekulární substráty fosfoserin, ATP a glukosa-6-P. Při studiu proteinfosfatasové aktivity bylo zjištěno, že substrátem glykosylované frakce fosfatas je fosvitin, ale ne kasein ani tryptické štěpy kaseinu. Podrobným měřením bylo zjištěno, že pH optimum pro všechny substráty leží v oblasti pH 5-6. Glykosylované fosfatasy štěpí také fosfát v molekule PEPC ze semen kukuřice.

Izolace a charakterizace mikrosomální frakce houby Pleurotus ostreatus a její úloha v degradaci 17α-ethinylestradiolu
Valášková, Petra ; Černá, Věra (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Syntetický hormon 17α-ethinylestradiol (EE2), který je součástí hormonálních antikoncepčních pilulek, byl identifikován jako hlavní složka tzv. endokrinně disruptivních látek (EDc). EDc jsou látky, které napodobují svým účinkem přirozené hormony. V posledních letech se jejich množství zejména v podzemních a povrchových vodách značně zvyšuje, což má negativní vliv na hormonální systém zejména vodních organismů. Jelikož není snadné tyto látky z životního prostředí běžnými technikami odstranit, hledají se možnosti jejich biodegradace. Slibné biodegradační schopnosti vůči mnoha polutantům vykazují houby bílé hniloby, které v přírodě rozkládají lignin. Tyto houby disponují širokou škálou nespecifických extracelulárních a intracelulárních enzymů, které ve zmíněných degradacích hrají významnou roli. Tato bakalářská práce byla zaměřena na studium zástupce hub bílé hniloby, houbu Pleurotus ostreatus, a zejména degradační potenciál jeho intracelulárních enzymů při biodegradaci EE2. Nejprve byla ověřena schopnost houby Pleurotus ostreatus degradovat EE2 in vivo. Během 48 hodinové inkubace došlo k odbourání až 95,5 % EE2. Role cytochromů P450 (CYP) při metabolismu EE2 však tímto experimentem nebyla potvrzena, jelikož inhibitor CYP 1-aminobenzotriazol (1-ABT) nesnižoval účinnost degradace. V další fázi...

Studium interakcí biologicky aktivní látky s excipienty v pevné lékové formě
Oktábec, Zbyněk ; Vinšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pekárek, Tomáš (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA ANORGANICKÉ A ORGANICKÉ CHEMIE Rigorózní práce Studium interakcí biologicky aktivní látky s excipienty v pevné lékové formě Mgr. Zbyněk Oktábec Léková formulace se obvykle skládá z aktivní farmaceutické látky (látek), které jsou vhodně skombinovány s excipienty. Tyto jsou přidávány z několika důvodů: 1. usnadnění přípravy formulace 2. zajištění potřebné stability léčivé látky v průběhu výrobního procesu 3. skladování 4. funkce DDS (drug delivery system) 5. mnoho dalších Interakce ve formulaci mohou ovlivnit farmaceutické a biofarmaceutické vlastnosti jako je fyzikální a chemická stabilita, rychlost rozpouštění a obecně celkovou biodostupnost dané účinné látky. Tato práce se zabývá přípravou binárních směsí API (active pharmaceutical ingredient, aktivní farmaceutická substance) s excipienty, podle stanoveného technologického postupu (vychází z operačního listu), a v následné analýze "produktů". Analýza probíhala pomocí infračervené spektroskopie v blízké oblasti s Fourierovou transformací (FT-NIR), což je rychlá nedestruktivní metoda, která nabízí mnoho způsobů použití. Cílem práce bylo pozorování možných interakcí API a excipientů a také popis polymorfní struktury API, resp. její změny. Provedené analýzy potvrdily interakce...

Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním
Burianová, Lucie ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním MUDr. Lucie Burianová ABSTRAKT: Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) pomocí biventrikulární stimulace (BiV) u pacientů s těžkým chronickým srdečním selháním (CHSS) snižuje mortalitu, zlepšuje kvalitu života a vede k reverzní remodelaci postiženého srdce. Hemodynamické a krátkodobé klinické studie naznačují, že obdobný efekt jako stimulace BiV by mohla mít i samotná levokomorová stimulace. Cíl: Porovnat účinek BiV a levokomorové stimulace u pacientů s CHSS při dilatační kardiomyopatii včetně sledování známek dyssynchronie a remodelace levé komory. V metodické podstudii porovnat objemy levé komory získané pomocí 2-dimenzionální echokardiografie s použitím kontrastní látky (K-ECHO) a CT angiografie. Metody: Pacienti indikovaní k SRL byli randomizováni k BiV nebo levokomorové stimulaci. Po zahájení SRL byli po dobu jednoho roku každé 3 měsíce sledováni klinicky a echokardiograficky. Čtyři roky od počátku studie byla dohledána data svědčící o nepříznivém průběhu. Byly porovnány výsledky objemů a ejekční frakce levé komory (EF LK) provedené pomocí K-ECHO a CT angiografie. Výsledky: Zařadili jsme celkem 33 pacientů. V obou skupinách došlo ke zlepšení klinického stavu, více u pacientů s BiV...

Izolace a charakterizace proteinů oviduktu podílejících se na tvorbě oviduktálního rezervoáru spermií u skotu
Kračmerová, Jana ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Postlerová, Pavla (oponent)
Tvorba oviduktálního rezervoáru spermií hraje důležitou roli v procesu fertilizace savčího vajíčka. Izolace a charakterizace některých komponent hovězího oviduktu účastnících se interakce spermií s povrchovými složkami oviduktu byla předmětem této studie. Byly připraveny dva afinitní nosiče obsahující imobilizované proteinové složky býčí semenné plasmy: jednak neseparované proteiny býčí semenné plasmy a jednak frakci fosforylcholin vázajících proteinů z býčí semenné plasmy. Tyto afinitní matrice pak byly použity pro studium interakcí imobilizovaných ligandů se složkami oviduktálních epithelů. Byly izolovány dva preparáty oviduktálních membránových proteinů oblasti isthmu: celkové membránové proteiny a apikální frakce membránových proteinů. Tyto membránové preparáty byly separovány pomocí afinitní chromatografie s použitím připravených afinitních nosičů. Afinitní chromatografie ani v jednom případě neposkytla dostatečné množství membránových složek interagujících s afinitními nosiči pro další studie. Dále byla pozornost věnována identifikaci čtyř proteinových zón detekovaných po elektroforetické separaci v přítomnosti SDS (relativní molekulová hmotnost 15 500 - 18 500) ve frakci apikálních membránových proteinů Tyto proteiny byly identifikován po elektroforetické separaci a tryptickém štěpení pomocí...

Využití různých frakcionačních technik pro studium struktury ICP
Dostálová, Dagmar ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; Buráň,, Zdeněk (vedoucí práce)
Houževnatý kopolymer E/P (ICP) se vyrábí polymerací v plynné fázi, tato polymerace je katalyzovaná Ziegler–Nattovými katalyzátory. Tento materiál s výbornými mechanickými vlastnostmi je používán v mnoha průmyslových odvětvích, např. v automobilovém průmyslu na výrobu nárazníků aut a palubních desek. Jeho vlastnosti závisí na chemické struktuře, která byla zkoumána pomocí strukturně-analytických metod DSC, 13C NMR a GPC. Pro studium struktury byly použity vybrané vzorky ICP s různým poměrem ethylenu a propylenu v kopolymerní fázi, které byly frakcionovány pomocí preparativní TREF a extrakce rozpouštědly za účelem rozdělení materiálu na jednotlivé frakce, jejichž složení je závislé na teplotě eluce. Získané frakce i původní vzorky byly následně analyzovány výše uvedenými metodami.