|
|
Možnosti chirurgické léčby smrtelných komplikací akutního infarktu myokardu - základ sekundární prevence ICHS
Kačer, Petr ; Adámková, Věra (vedoucí práce) ; Táborský, Miloš (oponent) ; Velemínský, Miloš (oponent)
Choroby srdce a cév (KVO) jsou v České republice hlavní příčinou úmrtí. Principy sekundární prevence KVO jsou vypracované, účinné a dobře známé. Infarkt myokardu mohou provázet mechanické komplikace. Jednou z nich je poinfarktová ruptura volné stěny levé komory srdeční (FWR) s vysokou hospitalizační (60-90 %) a operační (11,8-61 %) mortalitou. Chirurgická léčba FWR a její sekundárně preventivní důsledky pro život nemocných nejsou kvůli raritě této diagnózy dostatečně popsány. Cílem práce bylo popsat a zhodnotit chirurgické způsoby léčby FWR jako základ sekundární prevence FWR. Analyzovat soubor nemocných s FWR (dvě skupiny dle formy FWR) se zaměřením na výkonost pacientů hodnocenou ejekční frakcí (EF) levé komory (LK) a soběstačnost. Navrhnout optimální způsob léčebné strategie FWR s důrazem na prezervaci funkce LK - terciální prevence ruptury volné stěny levé komory srdeční. Soubor 19 pacientů, 11 (57,9 %) mužů a 8 (42,1 %) žen, operovaných v Kardiocentru IKEM v období 1. 1. 2006 - 31. 12. 2012. Skupina RLK (akutní a subakutní forma FWR) - 10 (52,63 %) nemocných. Skupina PLK (chronická forma FWR) - 9 (47,37 %) nemocných. Průměrný věk 63,4 roku (min. 48, max. 79). Průměrná předoperační EF LK 39,89 % (min. 20 %, max. 64 %). Statistické metody: Mann- Whitneyův neparametrický test a chi-kvadrát test a...
|
|
|
Chirurgická léčba fibrilace síní: prospektivní randomizovaná studie PRAGUE-12 a procedura EndoMAZE (torakoskopická ablace fibrilace síní)
Budera, Petr ; Straka, Zbyněk (vedoucí práce) ; Táborský, Miloš (oponent) ; Šetina, Marek (oponent)
Chirurgická léčba fibrilace síní: prospektivní randomizovaná studie PRAGUE-12 a procedura EndoMAZE (torakoskopická ablace fibrilace síní). Abstrakt disertační práce (český jazyk) První část našeho vědeckého projektu se zabývá chirurgickou léčbou FiS u pacientů, kteří podstupují kardiochirurgický výkon pro jinou základní diagnózu (ICHS a/či chlopenní vadu). Různé ablační procedury se běžně provádí na většině kardiochirurgických pracovišť jako součást výkonu, s očekáváním pozitivního klinického efektu pro pacienty. Nikdy však nebyly provedeny dostatečně silné studie s dlouhodobým sledováním, které by tento předpoklad potvrdily. Naše studie PRAGUE-12 je dosud největší prospektivní, randomizovanou, multicentrickou studií na dané téma. Výsledky ukázaly, že přidání ablace ke kardiochirurgickému výkonu je bezpečné a signifikantně zvyšuje pooperační výskyt SR během prvního roku od operace. Klinický benefit ve smyslu snížení počtu závažných komplikací v prvním roce od operace však prokázán nebyl. Související publikace přináší podrobný popis metodiky a designu této studie a její roční výsledky. Druhá část našeho vědeckého projektu se zabývá chirurgickou léčbou izolované FiS. V roce 2006 jsme jako první klinika v ČR provedli plně torakoskopickou chirurgickou ablaci této arytmie. V následujících letech bylo takto...
|
|
|
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním
Burianová, Lucie ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním MUDr. Lucie Burianová ABSTRAKT: Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) pomocí biventrikulární stimulace (BiV) u pacientů s těžkým chronickým srdečním selháním (CHSS) snižuje mortalitu, zlepšuje kvalitu života a vede k reverzní remodelaci postiženého srdce. Hemodynamické a krátkodobé klinické studie naznačují, že obdobný efekt jako stimulace BiV by mohla mít i samotná levokomorová stimulace. Cíl: Porovnat účinek BiV a levokomorové stimulace u pacientů s CHSS při dilatační kardiomyopatii včetně sledování známek dyssynchronie a remodelace levé komory. V metodické podstudii porovnat objemy levé komory získané pomocí 2-dimenzionální echokardiografie s použitím kontrastní látky (K-ECHO) a CT angiografie. Metody: Pacienti indikovaní k SRL byli randomizováni k BiV nebo levokomorové stimulaci. Po zahájení SRL byli po dobu jednoho roku každé 3 měsíce sledováni klinicky a echokardiograficky. Čtyři roky od počátku studie byla dohledána data svědčící o nepříznivém průběhu. Byly porovnány výsledky objemů a ejekční frakce levé komory (EF LK) provedené pomocí K-ECHO a CT angiografie. Výsledky: Zařadili jsme celkem 33 pacientů. V obou skupinách došlo ke zlepšení klinického stavu, více u pacientů s BiV...
|
|
|
Klinické projevy infekční endokarditidy v závislosti na infekčním agens
Pazderník, Michal ; Vojáček, Jan (vedoucí práce) ; Táborský, Miloš (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Úvod: I přes neustálé pokroky v konzervativní i chirurgické terapii infekční endokarditidy (IE) bývá tento syndrom doprovázen značnými komplikacemi a zůstává život ohrožující infekcí. Dle statistik Světové zdravotnické organizace má Česká republika celosvětově jednu z nejvyšších mortalit spojenou s tímto onemocněním. Cíle a metodika: Byla provedena studie místních případů IE ve dvou vedoucích zdravotnických centrech České republiky. Hlavním cílem byla analýza charakteristických rysů tohoto onemocnění a současně snaha o určení prediktorů, které jsou spojeny s rozvojem akutních komplikací a horším přežíváním pacientů s IE. Výsledky: Infekce aortální chlopenní náhrady byla významným prediktorem paravalvulárního šíření infekce (OR 6,706). Infekce Staphylococcus aureus (OR 8,459) a kouření (OR 8,403) byly spojeny s častějším rozvojem septického šoku (OR 8,403). Nejrizikovější stran možné embolizace byla vegetace ≥13 mm na mitrální chlopni (OR 3,59) a IE způsobená Staphylococcus aureus (OR 3,24). Velikost vegetace nebyla spojena pouze s rizikem samotné embolizace, ale i s lokálním destruktivním působením ve formě vzniku nového prolapsu/perforace chlopně (OR 1,055). Důležitost kardiochirurgické (KCH) operace ve spojitosti s přežíváním pacientů byla prokázána ve všech segmentech naší práce - nemocniční úmrtnosti,...
|
|
|
Chirurgická léčba fibrilace síní: prospektivní randomizovaná studie PRAGUE-12 a procedura EndoMAZE (torakoskopická ablace fibrilace síní)
Budera, Petr ; Straka, Zbyněk (vedoucí práce) ; Táborský, Miloš (oponent) ; Šetina, Marek (oponent)
Chirurgická léčba fibrilace síní: prospektivní randomizovaná studie PRAGUE-12 a procedura EndoMAZE (torakoskopická ablace fibrilace síní). Abstrakt disertační práce (český jazyk) První část našeho vědeckého projektu se zabývá chirurgickou léčbou FiS u pacientů, kteří podstupují kardiochirurgický výkon pro jinou základní diagnózu (ICHS a/či chlopenní vadu). Různé ablační procedury se běžně provádí na většině kardiochirurgických pracovišť jako součást výkonu, s očekáváním pozitivního klinického efektu pro pacienty. Nikdy však nebyly provedeny dostatečně silné studie s dlouhodobým sledováním, které by tento předpoklad potvrdily. Naše studie PRAGUE-12 je dosud největší prospektivní, randomizovanou, multicentrickou studií na dané téma. Výsledky ukázaly, že přidání ablace ke kardiochirurgickému výkonu je bezpečné a signifikantně zvyšuje pooperační výskyt SR během prvního roku od operace. Klinický benefit ve smyslu snížení počtu závažných komplikací v prvním roce od operace však prokázán nebyl. Související publikace přináší podrobný popis metodiky a designu této studie a její roční výsledky. Druhá část našeho vědeckého projektu se zabývá chirurgickou léčbou izolované FiS. V roce 2006 jsme jako první klinika v ČR provedli plně torakoskopickou chirurgickou ablaci této arytmie. V následujících letech bylo takto...
|
|
|
Možnosti chirurgické léčby smrtelných komplikací akutního infarktu myokardu - základ sekundární prevence ICHS
Kačer, Petr ; Adámková, Věra (vedoucí práce) ; Táborský, Miloš (oponent) ; Velemínský, Miloš (oponent)
Choroby srdce a cév (KVO) jsou v České republice hlavní příčinou úmrtí. Principy sekundární prevence KVO jsou vypracované, účinné a dobře známé. Infarkt myokardu mohou provázet mechanické komplikace. Jednou z nich je poinfarktová ruptura volné stěny levé komory srdeční (FWR) s vysokou hospitalizační (60-90 %) a operační (11,8-61 %) mortalitou. Chirurgická léčba FWR a její sekundárně preventivní důsledky pro život nemocných nejsou kvůli raritě této diagnózy dostatečně popsány. Cílem práce bylo popsat a zhodnotit chirurgické způsoby léčby FWR jako základ sekundární prevence FWR. Analyzovat soubor nemocných s FWR (dvě skupiny dle formy FWR) se zaměřením na výkonost pacientů hodnocenou ejekční frakcí (EF) levé komory (LK) a soběstačnost. Navrhnout optimální způsob léčebné strategie FWR s důrazem na prezervaci funkce LK - terciální prevence ruptury volné stěny levé komory srdeční. Soubor 19 pacientů, 11 (57,9 %) mužů a 8 (42,1 %) žen, operovaných v Kardiocentru IKEM v období 1. 1. 2006 - 31. 12. 2012. Skupina RLK (akutní a subakutní forma FWR) - 10 (52,63 %) nemocných. Skupina PLK (chronická forma FWR) - 9 (47,37 %) nemocných. Průměrný věk 63,4 roku (min. 48, max. 79). Průměrná předoperační EF LK 39,89 % (min. 20 %, max. 64 %). Statistické metody: Mann- Whitneyův neparametrický test a chi-kvadrát test a...
|
|
|
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním
Burianová, Lucie ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Studium klinického vlivu různých forem srdeční resynchronizační terapie u pacientů s chronickým srdečním selháním MUDr. Lucie Burianová ABSTRAKT: Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) pomocí biventrikulární stimulace (BiV) u pacientů s těžkým chronickým srdečním selháním (CHSS) snižuje mortalitu, zlepšuje kvalitu života a vede k reverzní remodelaci postiženého srdce. Hemodynamické a krátkodobé klinické studie naznačují, že obdobný efekt jako stimulace BiV by mohla mít i samotná levokomorová stimulace. Cíl: Porovnat účinek BiV a levokomorové stimulace u pacientů s CHSS při dilatační kardiomyopatii včetně sledování známek dyssynchronie a remodelace levé komory. V metodické podstudii porovnat objemy levé komory získané pomocí 2-dimenzionální echokardiografie s použitím kontrastní látky (K-ECHO) a CT angiografie. Metody: Pacienti indikovaní k SRL byli randomizováni k BiV nebo levokomorové stimulaci. Po zahájení SRL byli po dobu jednoho roku každé 3 měsíce sledováni klinicky a echokardiograficky. Čtyři roky od počátku studie byla dohledána data svědčící o nepříznivém průběhu. Byly porovnány výsledky objemů a ejekční frakce levé komory (EF LK) provedené pomocí K-ECHO a CT angiografie. Výsledky: Zařadili jsme celkem 33 pacientů. V obou skupinách došlo ke zlepšení klinického stavu, více u pacientů s BiV...
|
|
| |
|
|
Physiological Mechanisms of Heart Rate Turbulence
Wichterle, Dan ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Kvasnička, Jiří (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Our papers on HRT physiology covered several electrophysiological phenomena associated with turbulent behaviour of sinus nodal discharge after isolated premature beat. Some observations were fairly novel (AV nodal turbulence, QT-turbulence, and HRT after atrial premature complexes), others were confirmative or complementary to the findings of other authors (impact of left ventricular ejection fraction and coupling interval). All of them were helpful for even deeper understanding the fundamental principles involved in HRT that, consequently, may offer an explanation of why HRT is such a potent postinfarction risk stratifier. From the very beginning we tried to suggest that late deceleration phase of HRT does not simply reflect the vagal function but originates from a complex interplay of both sympathetic and parasympathetic systems. Our paper on HRT hemodynamics (Wichterle et al. 2006) together with the article by Segersen et al. (2007) added perhaps "the last piece to the heart turbulence puzzle", as appreciated in Heart Rhythm editorial by Munich working group (Bauer et al. 2007).
|
|
|
Mechanismus účinku biventrikulární kardiostimulace v porovnání se stimulací levé komory a bifokální stimulací pravé komory u nemocných s chronickým srdečním selháním
Riedlbauchová, Lucie ; Kautzner, Josef (vedoucí práce) ; Horký, Karel (oponent) ; Táborský, Miloš (oponent)
Srdeční resynchronizační terapie (CRT) představuje akceptovanou formu terapie některých nemocných s pokročilým CHSS, jejíž akutní i dlouhodobý efekt byl potvrzen v řadě klinických studií. Nedávno bylo rovněz potvrzeno, že CRT příznivě ovlivňuje i mortalitu a výskyt hospitalizace pro srdeční selhaní. Efekt CRT je však značně interindividuálně variabilní a u řady nemocných ke zlepšení nedochází vůbec. Ačkoliv je identifikace vhodných kandidátů zřejmě klíčovým předpokladem redukujícím množství těchto CRT non-responderů, existují i další faktory, peri- i postimplantační, ovlivňující finální efekt CRT. Tato disertace byla zaměřena na některé z těchto proměnných: 1/ První z nich je selekce vhodného stimulačního režimu. V této disertaci jsme hodnotili efekt 3 z nich, které se jevily být rovnocennými alternativami CRT - biventrikulární stimulace (BiV), izolovaná stimulace LK (LVP) a bifokální stimulace PK (Bif). Ukázalo se, že první dva stimulační režimy, tj. BiV (simultánni stimulace obou komor) a LVP, vedou ke srovnatelnému akutnímu hemodynamickému zlepšení v klidu. Studie 2 této disertace rovněž prokázala srovnatelný efekt obou při zátěži. Studie 1 navíc pomohla vysvětlit příčinu tohoto ekvivalentního efektu BiV a LVP díky popisu aktivační sekvence komor, která se díky fúzi 2 aktivačních vln nad LK přibližuje...
|
host ::
RSS.