|
|
Uplatnění dospělých uživatelů kochleárního implantátu na trhu práce
Marková, Johana ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Cílem práce bylo zjišťování problematiky začleňování postlingválně dospělých ohluchlých do profesní činnosti - jaký vliv měl kochleární implantát na pracovní uplatnění, tj. jaký dopad měl kochleární implantát na pracovní život jeho uživatele. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí anonymního dotazníku polostrukturovaného typu, který se dohromady skládal z 33 otázek. Poskytnutý dotazník skrze webové stránky či rozeslanou prostřednictvím e-mailových adres celkem vyplnilo 19 dospělých respondentů. Valná většina (74 %) dotazovaných uvedla, že vykonávala stejné zaměstnání i po implantaci kochleárního implantátu. Z důvodu sluchového postižení se podpory od svých zaměstnavatelů dohromady dočkalo 37 % dotazovaných. Avšak musí být bráno v potaz, že 26 % respondentů se svému zaměstnavateli s problematikou vůbec nesvěřilo. Nadpoloviční počet (95 %) respondentů se shodlo, že jim kochleární implantát poskytnul očekáváný přínos pro zapojení se do pracovního života. Zároveň hodnotili zlepšení situace v jednotlivých oblastech číslem 2 (z pěti možných čísel od 1-5) - tedy, že došlo k nepatrné změně k lepšímu. Převážná část (79 %) dotazovaných se dokonce svěřila, že jim kochleární implantát v pracovním prostředí pomohl získat sebevědomí a větší jistotu. Výsledky dotazníkového šetření naznačují, že kompenzační...
|
|
|
Aktivity podporující well-being vysokoškolských učitelů
Buchtele, Monika ; Kočí, Jana (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem well-being a well-being vysokoškolských učitelů. V České republice toto téma není stále tak časté a populární, jako je tomu například v USA. Po distanční výuce v českých školách se sice začalo více mluvit a psát o well-beingu žáků a studentů, ale na učitele, a to hlavně ty vysokoškolské, se stále zapomíná. Cílem této diplomové práce je ověření funkčnosti na důkazech založených aktivit pro vysokoškolské učitele, které mají pozitivně ovlivňovat jejich well-being. Teoretická část se věnuje zdraví, well-beingu a faktorům ovlivňujícím well-being. Též se zaobírá tématem kvalita života. V neposlední řadě se teoretická část zabývá vybranými problémy učitelské profese, jak obecně, tak se zaměřením přímo na vysokoškolské učitele, jejichž well-being jimi může být negativně ovlivňován. Praktická část se zabývá smíšeným výzkumem, jehož cílem bylo zjistit funkčnost vybraných aktivit. První část představuje postup výzkumu, výzkumný vzorek, dotazníkové šetření a jednotlivé vybrané aktivity, které byly zařazeny do výzkumu. Druhá a hlavní část zahrnuje kazuistiky účastníků, kteří se nakonec zapojili do výzkumu. Do výzkumu se zapojilo šest vysokoškolských učitelů, převážně z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Součástí praktické části je i diskuze, kde jsou shrnuty výsledky...
|
|
| |
|
|
Význam rodiny a její kombinace se zaměstnáním
Urbanová, Lucie ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významem rodiny a otázkou harmonizace rodinného a pracovního života. Vymezuje rodinu a zaměstnání jako dvě významné součásti lidského života a poukazuje na hlavní přístupy k problematice slaďování rodiny a zaměstnání. Naznačeny jsou proměny vztahu rodiny a práce v minulosti. Dále jsou uvedeny základní opatření státu podporující rodinu. Práce se zabývá také otázkou žen na trhu práce, kompetencemi státu a zaměstnavatelů v otázce návratu žen do zaměstnání po uplynutí rodičovské dovolené. Uvedeny jsou i nejčastěji využívané způsoby péče o děti mladší tří let. Představena je koncepce Homeworkingu jako alternativa v otázce harmonizace rodinného a pracovního života.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zaměstnávání osob s lehkou mentální retardací na Kladensku
Klemperová, Aneta ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se zabývá zaměstnáváním osob s lehkou mentální retardací. Ve stručné charakteristice problematiky tohoto hendikepu vyděluje lehké mentální postižení ze široké škály projevů mentálního postižení a vychází ze skutečnosti, že tito lidé jsou schopni pracovat, žít ve své domácnosti, zařadit se do společnosti a stát se tedy samostatnými občany. Je ovšem nutné těmto jedincům více pomáhat nejen ve vzdělávacím a výchovném procesu, ale také na trhu práce, který je primárně velmi kompetitivní i pro osoby bez postižení. Dále se práce zaměřuje na nejrůznější možnosti jedince s lehkým mentálním postižením, které ho přibližují k získání pracovního místa. Vytyčuje mnohé služby a vychází ze zákona, jenž se vztahuje ke všem osobám se zdravotním postižením. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou osoby s lehkým mentálním postižením chráněny zákonem, jenž funguje též výhodně i pro zaměstnavatele, jejich pracovní místo se stává snadněji dostupným než dříve. Mimo jiné se tato diplomová práce zaměřuje na ekonomické, sociologické a psychologické aspekty, které jsou spojené se získáním a udržením si zaměstnání, neboť pro člověka obecně je velmi důležité se začlenit do společnosti prostřednictvím práce. Integrace a inkluze osob s postižením se stávají nedílnou součástí každé vyspělé společnosti a je třeba tuto...
|
|
| |
|
|
Mobbing na pracovištích intenzivní péče
Samcová, Olga ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Hladíková, Lenka (oponent)
Úkolem práce je přiblížit problematiku, zvanou mobbing. Cílem je především zjistit, do jaké míry je šikana rozšířená na pracovištích intenzivní péče v jižních Čechách, zejména v Prachaticích a Strakonicích. Zjistit kolik procent zdravotníků se již s šikanou setkalo na odděleních intenzivní péče. Informace jsme získávali formou dotazníků. Dotazníky jsou anonymní a obsahují 23 otázek uzavřených i otevřených. V teoretické části se zabývám současným stavem, pojmy jako je mobbing, bossing, příčinami šikany, charakteristikou aktérů a šikanou ve zdravotnictví v Čechách. Na závěr uvádím prevenci a odolnost mobbingu a bossingu. V praktické části se zaměřuji na stanovení hypotéz a vyhodnocení cílů diplomové práce. Předpokládám, že se šikana objevuje v malé míře na pracovištích intenzivní péče. Dále se domnívám, že na pracovištích se setkávají s šikanou většinou ženy. V této části se zmiňuji o metodice výzkumu, charakteristice souboru a výsledky výzkumu. Na závěr se vracím k výsledkům výzkumné práce a zahajuji diskusi. Klíčová slova: mobbing, šikana, bossing, konflikt, násilí, vztahy na pracovišti, týrání, zaměstnání, agresivita
|
|
| |
host ::
RSS.