|
| |
|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Šperlová, Zuzana ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vize změny přístupu ke krajině a zemědělství. Nadefinování nové struktury polí a podpoření územního systému ekologické stability. Součástí inteligentní krajiny je série technologické podpory zemědělství ve formě věží. Následně jsou rozpracovány dvě z těchto věží do měřítka detailu.
|
|
|
Cesty do Utopie. K obrazu sovětského Ruska v prostředí československé kulturní levice v meziválečném období
Šimová, Kateřina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Glanc, Tomáš (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
Předkládaná práce je věnována vztahu československé kulturní levice k sovětskému Rusku v meziválečném období. Zabývá se obrazem sovětského Ruska, který se v tomto prostředí utvářel, přičemž poukazuje na to, že pro řadu československých levicových umělců a intelektuálů sloužil jako nosná konstrukce pro vlastní vize ideálního společenskopolitického uspořádání. Obraz sovětského Ruska tak v jejich pojetí představoval utopii v tom smyslu, jaký tomuto fenoménu připisuje sociolog Karl Mannheim. Předkládaná práce popisuje proces vzniku tohoto utopického obrazu v prostředí československé kulturní levice počátkem dvacátých let, mapuje proměny jeho tematické a motivické struktury a sleduje jeho rozpad na pozadí ideového štěpení československé kulturní levice na konci třicátých let. Tento proces je sledován na souboru cestopisů, v nichž levicoví umělci a intelektuálové formulovali své bezprostřední dojmy a zkušenosti z této země. K jejich analýze je pak využita metoda sémiotické textové analýzy. Prostřednictvím analýzy konfrontačních a transformativních funkcí utopického obrazu sovětského Ruska se předkládaná práce pokouší objasnit postoje a stanoviska československých umělců a intelektuálů k sovětskému Rusku v kontextu společensko-politické situace meziválečného období a v širších souvislostech meziválečného...
|
|
|
Střední Evropa jako ideální prostor (v díle Ingeborg Bachmannové a Libuše Moníkové)
Pelíšková, Klára ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Březinová, Monika (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou dva literární mýty objevující se ve středoevropské literatuře, konkrétně habsburský mýtus a Böhmen am Meer, tj. přesunutí Čech k mořskému břehu, a zpracování těchto mýtů v literárním díle dvou německy píšících autorek druhé poloviny dvacátého století, Ingeborg Bachmannové a Libuše Moníkové. Práce nabízí obecnou charakteristiku obou mýtů, popisuje historický kontext jejich vzniku a jejich proměnu v průběhu času. Autorka dále provádí obsahovou analýzu vybraných děl Bachmannové a Moníkové, na jejímž základě se snaží definovat funkci těchto mýtů a odhalit případné paralely mezi nimi. Zkoumá také souvislost mezi konkrétní podobou mýtu a historickým a politickým kontextem doby, v níž analyzovaná literární díla vznikla. V závěru práce je uvedeno srovnání obou zkoumaných mýtů, jakož i způsobu jejich zpracování oběma spisovatelkami. Součástí této práce je mimoto také kapitola věnovaná úvodu do problematiky středoevropského regionu, v níž je nastíněna mnohoznačnost střední Evropy jako pojmu a různorodost existujících středoevropských konceptů, a další kapitola zabývající se teorií mýtu.
|
|
|
Kontemplativní dítě
Špán, Adam ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
1 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá povoláním trapistického mnicha, na které jsem prvně narazil během etnografického pobytu v klášteře a poté jej zkoumal polostrukturovanými hloubkovými rozhovory s bratrem T. i s jeho rodinou. Pojící linkou celé práce je chronologické vyprávění o průběhu mého výzkumu, které provede čtenáře terénním deníkem i jednotlivými rozhovory v jejich náležitém pořadí. Samotný výzkum sleduje povolání u pouze jednoho mnicha, ale nahlíží na něj a jeho formaci pohledem celkem šesti rodinných příslušníků. Z analýzy rozhovorů vzešlo, že povolání trapistického mnicha u bratra T. vznikalo lineárně za kontinuálního vedení ke křesťanství. Toto vedení mělo počátky již v jeho věřící a praktikující rodině a pokračovalo katolickou základní i střední školou. Bratr T. byl ve své volbě odejít do kláštera svojí rodinou většinově podporován. Sklony k askezi nebo samotě byly rozhovory vyvráceny, ale ukázalo se, že lze vypozorovat silný pozitivní vztah k přírodě, který život v izolovaném klášteře uprostřed lesů vystihuje lépe. Případová studie povolání k monastickému životu se snaží přispět ke studiu tohoto náboženského fenoménu kombinací etnografie a hloubkových rozhovorů, přičemž jejím cílem není redukující výklad, ale chápající popis aktérských perspektiv.
|
|
|
Všechno bude v pořádku
Tejml, Ladislav ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Krekovič, Slavomír (vedoucí práce)
Diplomovou prací navazuji na neuzavřený cyklus EGBA, který jsem započal koncem října roku 2016. Název EGBA je vyústěním z dobové nejistoty, úzkosti a ztráty důvěry v člověka, jako zdravě uvažujícího jedince. Projekt EGBA vnímám jako bonbón s náplní, jehož obsah je složen z navzájem se ovlivňujících chutí. Přestože je na pamlsek výborná reklama, skvělý obal i sám skvostně vypadá, samotný bonbón je nepoživatelný. První z namíchaných chutí je mnou poupravený termín postapokapitalismus, jako stále přetrvávající systém kapitalismu, který přes všechny možné peripetie ne a ne překonat. Přesto, že je patrné stále větší propojení vlivných podnikatelů se státním aparátem do nerozpletitelné pavučiny vazeb a vztahů spojené s prohlubující se finanční nerovností mezi lidmi, velkým zadlužováním zemí, zhoršujícím se životním prostředí, atd. Druhou chutí je temporalita, ve které je pro mě primární zrychlení jako údajný nástroj pokroku. Zrychlování je dlouhodobý proces, který přichází s moderní dobou v důsledku industriální revoluce. Dnešní doba nám však přináší freneticky roztříštěnou skutečnost, ve které se snažíme vmáčknout co nejvíce úkonů či výkonů do čím dál kratších časových intervalů. Rychlost se stala znamením úspěchu a tak není divu, že mnozí z nás končí na piluli naděje, jelikož je jasné, že náš biorytmus se nedá napínat do nekonečna. Současná, zrychlená společnost se dá přirovnat k bažině. Čím rychleji roztáčí své soukolí, tím rychleji se potápí v tekuté době. Třetí chutí je posthumanismus, ke kterému jsme dospěli neustálým zjednodušováním a redukováním problémů, které před nás klade příroda. Toto ulehčování nás dovedlo až k vytvoření stroje, který je v tomto redukování tak účinný, že zároveň vytváří vlastní problémy. Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové technologické vymoženosti, které jsou stále „sofistikovanější, užitečnější a chytřejší“. Nenápadné vytrácení lidské přirozenosti se postupně transformuje do podoby Théseovy lodi. Čtvrtou chutí je antropocén. Téma antropocénu oběhlo většinu zpravodajských kanálů. Ano, je to vážné a nepopiratelné, i když v mnohých konspiračních teoriích to zcela popiratelné je např. modrá, nikoli zelená paleta, Donaldovo trampoty, atd. Zkrátka dlouhodobá partie šachu, člověk versus příroda se zdá být výhodnější pro černé. Poslední přísadou je pojivo jménem internet, jako slina tekoucí přes všechny zmíněné chutě. Všechny zmiňované esence bonbónu jsou pro mě frustrující a nejlepším řešením se mi v předešlých pracích zdálo téma apokalypsy. Dystopické smýšlení však dlouho nevydrží a mě opět začaly přepadat návaly naděje, že by vše mohlo ještě nějak pozitivně dopadnout. Takže pokud přijdu někam, kde uvidím misku s bonbóny, nebudu váhat a okusím. Většinou se jedná o místa, kde je nutno vyčkat, vydržet, případně něco koupit a tak si budu s dostatkem času a klidu vychutnávat chutě bonbónů a čekat na duhu.
|
|
|
TEMPORARY PARADISES
Volfová, Marika ; Sterec, Pavel (oponent) ; Magid, Václav (vedoucí práce)
V závěrečné diplomové práci pracuji s tématy environmentální zodpovědnosti, privilegia mobility, nomádství, hranic a snění o utopických ne/realitách. V site-specific instalaci propojuji zvuk, video, malbu a text.
|
|
|
Atributy tělesnosti
Lukešová, Eva ; Bartlová, Milena (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Má diplomová práce s názvem Atributy tělesnosti je pokračováním mého promýšlení tématu identity. Nyní k identitě přistupuji jako ke kategorii, nikoli jako k identitě, která náleží konkrétnímu člověku. Pokládám si otázku, jak se identita formuje v postmoderním, globalizovaném světě a jak se k ní vztahuje tělesnost. Má odpověď se zakládá na realitě, kterou znám, na současném stavu společnosti. Nicméně záměrem mého díla je především vyjádřit mou představu, která je spíše utopickým scénářem, než čímkoli jiným.
|
|
|
Česká utopická literatura 20. a 30. let 20. století
DOUCHOVÁ, Martina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá utopickou a antiutopickou literaturou světové i české produkce. Hlavním tématem je ale česká utopická literatura 20. a 30. let 20. století. Pro ilustraci této tematiky ve zmíněném období, byla vybrána čtyři díla k podrobné analýze: Továrna na Absolutno (Karel Čapek), Velkovýroba ctnosti (Jiří Haussmann), Firma prorokova (Čestmír Jeřábek) a Dům o tisíci patrech (Jan Weiss). Tato díla jsou uvedena do literárně historického kontextu doby, je analyzován jejich obsah a uvedeno je i přijetí dobovou kritikou.
|
|
|
Vliv evropské tradice na kulturu Hispánské Ameriky v esejích A. Reyese a P. Henríqueze Ureñi
Lukešová, Alice ; Poláková, Dora (oponent) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Diplomová práce se soustředí na téma proměny evropské tradice na půdě mnohokulturní Hispanoameriky, jak je reflektována v esejích Alfonse Reyese a Pedra Herníqueze Ureñi. První část je věnována teorii eseje a dále utopii jako způsobu myšlení, nikoliv literárnímu žánru. Podává základní přehled o životě autorů a jejich spolupráci ve spolku Ateneo de la Juventud. Druhá část se zabývá vybranými esejemi, přičemž jednotlivá témata rozčleňuje do tří okruhů. První okruh se věnuje specifickému způsobu kolonizace španělské Ameriky a postoji, jejž nově vzniklé státy k tomuto dědictví zaujaly. Druhý okruh si všímá propojení kultury hispanoamerických zemí s evropskou tradicí; vlivu, proměny a nových forem, jež evropská kultura nabývá v Hispánské Americe; zabývá se otázkou vztahu k evropskému kulturnímu dědictví (napodobovat či tvořit?); vytvářením osobité kultury; universalismem a syntézou kultur. Třetí okruh je směřován do budoucnosti. Vyzdvihuje význam kultury, v jejímž rámci je pociťována největší sounáležitost mezi jednotlivými zeměmi a potřebu obnovení humanitních oborů ve školství. Závěr práce prokazuje vyspělost americké kultury, jež není pouhým imitátorem kultury evropské, ale západní civilizaci obohacuje novými originálními prvky. Svou budoucnost chce Amerika dále stavět na utopii, ne však již jen v...
|
host ::
RSS.