Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Reprezentační roleplay ve virtuálním světě: Aplikace dramaturgické analýzy na World of Warcraft
Špán, Adam ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi aplikace dramaturgické analýzy na virtuální svět počítačové hry World of Warcraft. Někteří hráči se v tomto virtuálním světě věnují hraní rolí, takzvanému reprezentačnímu roleplayi. Jedná se o komplexní sociální aktivitu, která s sebou nese celou řadu specifických pravidel a zvyklostí. Cílem této práce bylo ověřit aplikovatelnost čtyř různých dramaturgických konceptů (charakter, regiony, scéna a výstava) na výkony aktérů ve virtuálním světě. Poznatky této práce vychází z několikaměsíčního etnografického výzkumu a z 16 navazujících polostrukturovaných rozhovorů. Analýza těchto dat odhalila celou řadu podobností a vysokou míru aplikovatelnosti dramaturgické sociologie na reprezentační roleplay ve virtuálním světě World of Warcraft. Jednotlivé dramaturgické metafory byly dále v kontextu virtuálního světa rozšířeny o nové koncepty. Jedná se o "vadu charakteru", která spočívá v odmítání následků osudných momentů, "vždy IC" roleplayery, kteří ignorují existenci zadního regionu, "imerzivní pochod", který popisuje dramatický přesun mezi scénami a "výstavu s pasivním kurátorem", která reflektuje odlišnost kurátora ve virtuálním světě.
Kontemplativní dítě
Špán, Adam ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
1 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá povoláním trapistického mnicha, na které jsem prvně narazil během etnografického pobytu v klášteře a poté jej zkoumal polostrukturovanými hloubkovými rozhovory s bratrem T. i s jeho rodinou. Pojící linkou celé práce je chronologické vyprávění o průběhu mého výzkumu, které provede čtenáře terénním deníkem i jednotlivými rozhovory v jejich náležitém pořadí. Samotný výzkum sleduje povolání u pouze jednoho mnicha, ale nahlíží na něj a jeho formaci pohledem celkem šesti rodinných příslušníků. Z analýzy rozhovorů vzešlo, že povolání trapistického mnicha u bratra T. vznikalo lineárně za kontinuálního vedení ke křesťanství. Toto vedení mělo počátky již v jeho věřící a praktikující rodině a pokračovalo katolickou základní i střední školou. Bratr T. byl ve své volbě odejít do kláštera svojí rodinou většinově podporován. Sklony k askezi nebo samotě byly rozhovory vyvráceny, ale ukázalo se, že lze vypozorovat silný pozitivní vztah k přírodě, který život v izolovaném klášteře uprostřed lesů vystihuje lépe. Případová studie povolání k monastickému životu se snaží přispět ke studiu tohoto náboženského fenoménu kombinací etnografie a hloubkových rozhovorů, přičemž jejím cílem není redukující výklad, ale chápající popis aktérských perspektiv.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.