|
|
Hannah Arendtová a její pojetí banality zla
WERNEROVÁ, Barbora
Předložená diplomová práce se zabývá pojetím banality zla filosofky Hannah Arendtové spolu s dalšími interpretacemi pojmu zla. Práce si klade za cíl představit toto pojetí banality zla a také Adolfa Eichmanna nacistického zločince, který měl soudní proces v Jeruzalémě, na jehož základě Arendtová vytvořila již zmínění pojem banality zla. Dále má práce za úkol představit více východisek a pozic ohledně otázky zla. V práci se také věnuji další kontroverzní myšlence spolupráce židovských elit s nacisty. V práci jsem uvedla několik pohledů na toto téma a představila i názory oponentů Arendtové. V práci se objevují jak filosofické tak sociologické a psychologické pohledy na otázku zla. Na podporu teze o banalitě zla jsem představila psychologické experimenty, které částečně potvrdily pojetí Hannah Arendtové.
|
|
|
REVIZIONISTICKÉ INTERPRETACE SOVĚTSKÉ HISTORIE
Ročeň, František ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku revizionismu sovětských dějin v anglosaské historiografii. Záměrem je analyzovat příčiny a okolnosti vzniku revizionismu, jeho počátky a charakter sporu mezi revizionistickým a totalitaristickým výkladem sovětské historie. Zabývá se taktéž otázkou, zda některý z výkladů dosáhl ve svém oboru dominance v akademickém prostředí. Klíčová slova Revizionismus, totalitarismus, historiografie, studená válka, Sovětský svaz
|
|
|
Institucionální změny orgánů ÚV KSČ v letech 1951 až 1953
Slanina, Daniel ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Cílem této práce je představit institucionální změny orgánů ústředního výboru Komunistické strany Československa v letech 1951 až 1953, a to za pomocí znalostí získaných ze sekundární literatury vztahující se k danému tématu a studiem archivních dokumentů. Práce bude zahájena krátkou historickou kontextualizací, na kterou naváže část věnující ústřednímu výboru Komunistické strany a jeho orgánům. Následně již bude pozornost věnována samotným institucionálním změnám orgánů ústředního výboru, které budou zasazeny do kontextu vnitrostátních událostí a dění ve východním bloku. Klíčová Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Principy a cíle německé propagandy v protektorátu Čechy a Morava
Straka, Vojtěch ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem mé práce je ve třech jednopřípadových studiích ukázat základní charakteristiky nacistické propagandy v protektorátu Čechy a Morava. Od vytvářeni obrazu nepřítele, ať už vnějšího (válečne zpravodajství, bombardování civilistů) nebo vnitřního (primárně židovská otázka), který byl klíčový pro nacistickou propagandu jako takovu. Pokračují pak studiem ideologických a dlouhodobých snah, které nacisté v protektorátu měli. Zde jde především o práci s mládeží a pokus o reinterpretaci českých dějin. V proslední případové kategorii sleduji krátkodobé cíle nacistické propagandy hnané potřebami války a nutností plně využít potenciálu českého průmyslu.Všechny tyto připady pak shrnuji a pokouším se jejich efektivitu dokladovat na úsecích života, které mělo dané propagandistické cílení zasáhnout (produktivita práce, nasazení v bojových jednotkách, dobrovolné členství v kolaborantských organizacích atd.).
|
|
|
Reprezentace totalitarismu ve videohrách
Vimmr, Martin Kryšpín ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
(abstrakt) Tato práce prozkoumává problematiku reprezentace totalitarismu ve videohrách. Klade si za cíl ukázat, jakým způsobem je tento fenomén ve hrách zobrazen a jestli má videohra jako médium vliv na toto zobrazení. V teoretické části jsou hlouběji představeny a prozkoumány různé přístupy, na základě kterých lze videohru jako médium pojímat. Dále je zde věnována pozornost tezi o videohrách jako o médiu kontroly a propojení tohoto fenoménu s problematikou totalitarismu. Druhá polovina teoretické části je pak věnována definici totalitarismu, která je následně využívána v případových studiích. V empirické části jsou hlouběji zkoumány čtyři hry - Half-life 2, Papers, Please, Wolfenstein: the New Order a BioShock se zaměřením na reprezentaci totalitarismu či dystopie. Hry v jednotlivých případových studiích jsou analyzovány jak na základě pravidel, tak na základě fikční složky. Závěr práce ukazuje, že ve zkoumaných hrách byl kladen důraz především na vnějškové projevy totalitarismu a často zde chybělo podrobnější zobrazení ideologie. U všech her pak byly nalezeny momenty, ve kterých byl zobrazený totalitarismus využit pro splynutí se systémem kontroly ve hrách.
|
|
|
Hegelova kritika ideologie
Korda, Tomáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Tato práce hledá možnosti Hegelovy kritiky liberalismu a marxismu. Nejprve definuji "Návrat k Hegelovi" či přesněji způsob, jak máme pojmout tento návrat k Hegelovi, abychom se k němu skutečně vrátili. V druhé části je této formální definici dán její obsah, to jest Hegelův pojem státu. Tento pojem byl odmítnut, jak doktrínou liberalismu, tak marxismu, a toto odmítnutí, jak se pokouším demonstrovat, může být považováno teoretickou příčinu totalitarismu. Neboli, jinými slovy, totalitarismus může být spekulativně pochopen jako manifestace tohoto odmítnutí. Tudíž, dokud žijeme v posttotalitární době, je Hegel náš současník. Poslední třetí část vysvětluje Hegelovu kritiku rozvažování (Verstand). Její hlavní důvod je, že liberalismus i marxismus jsou rozvažovací teorie státu a proto nejsou schopny pojmout stát jako objekt rozumu (Vernunft) a selhávají v poznání státu jako rozumném v sobě samém. Teoretický důsledek této analýzy je, že Hegelova kritika rozvažování může být uchopena takříkajíc jako kritika ideologie avant la lettre, pokud bude koncept ideologie náležitě redefinován.
|
|
|
Koncept občanství u Václava Havla a jeho odkaz pro výchovu k občanství
Sadílková, Eva ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Navrátil, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje konceptu aktivního občanství v pojetí Václava Havla a zaměřuje se na možnosti využití odkazu této významné osobnosti novodobých českých dějin v oblasti výchovy mládeže. Teoretická část práce mapuje koncepty aktivního občanství a totalitarismu, které následně propojuje na příkladu období komunistického Československa. Empirická část práce pomocí kvalitativních metod analyzuje vnímání pojmu aktivní občanství a Havlova odkazu u studentů a pracovníků Knihovny Václava Havla a také analyzuje rozvíjení občanských postojů v rámci programů Knihovny Václava Havla zaměřených na výchovu k občanství. Metodou analýzy dokumentů pak práce zpracovává esej Moc bezmocných prezentovanou v Knihovně Václava Havla jako jeden ze stěžejních Havlových textů coby podklad pro výchovu k občanství. Klíčová slova Občanství, aktivní občanství, totalitarismus, komunismus, Václav Havel, odkaz Václava Havla, Knihovna Václava Havla, Moc bezmocných
|
|
|
Funkce Kádrových a personálních útvarů v Československu v období 1948-1989
Šinkovec, Pavel ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Bakalářská práce pojednává o dopadu činností Kádrových a personálních útvarů na jednotlivce, komunistickou stranu i celou československou společnost během období 1948- 1989. Na základě studia dobových dokumentů, studijních textů, i sekundárních odborných studií, monografií a sborníků je charakterizováno konstituování, fungování a proměny kádrové politiky a nomenklatury KSČ. Dále jsou analyzovány a kategorizovány různé funkce činností kádrových útvarů, jež byly praktickým vykonavatelem kádrové politiky ve státní správě a hospodářských organizacích. Pozornost je zaměřena také na posun ve vnímání kádrování v čase a interpretuje fenomén jako specifickou formu byrokracie, nové společenské třídy a konfrontuje jej s teorií totalitarismu.
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Sociologie Emila Lederera a její přínos pro současnost
Jáchymová Královcová, Magdalena ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Janák, Dušan (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Plzeňský rodák Emil Lederer (1882 - 1939) byl za svého života významným představitelem německých sociálních věd. Patřil k blízkým spolupracovníkům Maxe Webera, přátelil se s Karlem Mannheimem či J. A. Schumpeterem. Jako universitní profesor působil v Heidelberku, Tokiu a Berlíně, po svém nuceném odchodu z Německa založil s Alvinem Johnsonem exilovou universitu při New School for Social Research v New Yorku. Svůj vědecký zájem vždy soustředil na aktuální společenská témata, ke kterým přistupoval objektivně, kriticky a s využitím dostupných empirických dat. Jako jeden z prvních již před první světovou válkou začal analyzovat problematiku nových středních tříd, zabýval se rovněž nezaměstnaností, technickým pokrokem a hospodářskými cykly. V neposlední řadě se věnoval politické sociologii a otázce totalitarismu. Tato disertační práce nejprve na základě studia rozmanitých archivních materiálů podrobně mapuje životní osudy Emila Lederera, které významně ovlivnily jeho vědeckou práci. Ve stěžejní části představujeme Ledererovo poslední a sociologicky nejvýznamnější dílo Masový stát (1940), kterým se zabýváme v kontextu jeho předchozích prací. Srovnání s Původem totalitarismu Hannah Arendtové potvrzuje existující domněnky, že Ledererův text pro ni mohl být nepřiznanou inspirací. V poslední části je potom...
|
host ::
RSS.