Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Women Pianists at the Prague Conservatory during the First Czechoslovak Republic
Koščíková, Kristína ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Práca sleduje pôsobenie klaviristiek na Pražské konzervatoři v období Prvej republiky. Významným prameňom k pochopeniu mediálneho vnímania týchto žien bol Výstrižkový katalóg, uložený v archíve Pražské konzervatoře. Nachádzajú sa v ňom výstrižky článkov z prevažne pražských periodík, v ktorých sa vyskytla zmienka o dianí na Pražské konzervatoři alebo o koncertoch ich študentov. V práci sa nachádza podrobná analýza týchto textov, ktoré hodnotia výkony alebo sa inak zmieňujú o klaviristkách Pražské konzervatoře z rokov 1932 a 1936-1938. Z dôvodu významu historického kontextu nazerania na ženy klaviristky, ponúka práca podrobný prehľad klavírneho vzdelávania žien v priebehu 19. a začiatkom 20. storočia v českom prostredí.
Působení a vliv Karla Lamače ve filmovém průmyslu první republiky
Jindra, Jan ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fungováním filmového průmyslu v Československu v období mezi dvěma světovými válkami, který nahlíží prostřednictvím významného herce, scénáristy, režiséra a filmového podnikatele Karla Lamače. Problematika je zkoumána především z hlediska vzniku a činnosti filmových společností profesně spojených s Lamačovou osobou. Sledováno je rodinné zázemí, ze kterého pocházel, a prostředí, v němž působil před první světovou válkou. Dále se zaměřuje na Lamačovy první kroky v oblasti kinematografie po roce 1918 a jeho působení v době první republiky. Zohledněna je také Lamačova činnost jako vynálezce i publicistického autora, stejně jako související finanční profit z následného prodeje patentů či z licencí k vytvořeným filmům. Práce se snaží objasnit mechanismy, které vedly k výjimečnému postavení tohoto umělce v československém filmovém průmyslu, s ohledem na jeho profesní přesah do mezinárodního prostředí. Studie se věnuje i nejvýznamnějším Lamačovým projektům a spolupracovníkům v oblasti kinematografie s cílem poukázat, do jaké míry přispěl k popularitě dobových filmových hvězd. Výklad zakončuje pojednání o nejdůležitějších životních předělech tvůrce po jeho definitivním odchodu z Československa. Klíčová slova Československo, první republika, filmové společnosti, filmový...
The Image of Czechoslovakia in Simon Mawer's The Glass Room
Šejnohová, Markéta ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce poskytuje analýzu prvorepublikového Československa v románě The Glass Room (Skleněný pokoj) od Simon Mawer. První část práce se zaměřuje na Mawerův život, začátky jeho spisovatelské kariéry, na zájem o Českou republiku a Vilu Tugendhat, která ho inspirovala k napsání románu a také na ohlasy díly. Druhá část se zaměřuje na historii prvorepublikového Československa a na analýzu této doby v Mawerově románu. Zabývá se československou politickou, sociální a ekonomickou situací, československým kulturním životem a uměním, problematikou menšin a rostoucím radikalismem třicátých let ve Skleněném pokoji a srovnáním a uvedením do kontrastu se skutečným Československem.
Jazyk bulváru za první republiky
Lacinová, Eliška ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Cílem práce je popsat jazyk několika významných zástupců bulvárních tiskovin v dobách první republiky. Nejdříve je pojem bulvární tisk definován pomocí různých znaků a je odlišen od pojmu seriózní tisk. Je nastíněn také vývoj bulvárního tisku v českých zemích a tisk v období první republiky je obecně charakterizován. Dále jsou charakterizovány vybrané prvorepublikové bulvární tiskoviny a jsou zhodnoceny z hlediska znaků bulváru. Jazykové prostředky v žurnalistických komunikátech jsou zasazeny do kontextu publicistického stylu a jsou popsány vlivy, které na výběr jazykových prostředků v těchto komunikátech působí. Samostatná kapitola je věnována formální a jazykové stránce titulků prvorepublikových tiskovin, titulky jsou analyzovány na rovině lexikálních prostředků, morfologických prostředků a prostředků syntaktických. Samotné jazykové prostředky v těchto bulvárních listech jsou zkoumány také na jednotlivých jazykových úrovních, na rovině hláskových prostředků a pravopisu, na rovině lexikálních prostředků, morfologických prostředků a na úrovni prostředků syntaktických. Prvorepublikový bulvární tisk je srovnán se současným zástupcem bulvárního tisku a jsou naznačeny tendence, které se ve vývoji bulvárního tisku projevily.
Koaliční chování a vládní model první československé republiky (1918-1938)
Suchá, Anita ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat první Československou republiku (1918-1938) z hlediska koaličního chování. Práce mapuje všechny aspekty, které s tímto jevem souvisí, pomocí analytické a deskriptivní metody. Nejprve je představena teorie koalic včetně typologie koaličních vlád, ale i další teoretické aspekty související zejména s formováním koalic. Samotnému představení určujících faktorů koaličního chování během první republiky předchází historický kontext vzniku Československa s důrazem na národnostní problematiku jako neopomenutelného faktoru s dopadem na utváření vlád. Práce se zabývá i dalšími klíčovými faktory, které měly vliv na koaliční chování ať už přímo nebo nepřímo. Proto je představen vztah mezi zákonodárnou a výkonnou mocí, volební systém, specifika stranického systému včetně přehledu relevantních stran. Politické strany měly v době první republiky rozhodující vliv, proto tzv. Pětka složená z hlavních představitelů československých stran dokázala v určitém období odsunout roli parlamentu a vlády do pozadí. Naproti tomu stála silná autorita prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Stěžejní část práce se věnuje samotnému koaličnímu chování v letech 1918-1938, kde je představeno reálné fungování prvorepublikových vlád a jejich specifika. Rovněž je kladen důraz na analýzu...
Prvorepubliková reklama: případová studie časopisu Pestrý týden v roce 1929
Fidranská, Iva ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zkoumá možné dopady velké hospodářské krize na společnost v Československu za první republiky v roce 1929 - tedy v době eskalující ekonomické konjunktury. Využívá k tomu reklamních výstupů, konkrétně tištěné inzerce vycházející v průběhu celého zkoumaného období v dobovém celospolečenském časopisu Pestrý týden. První část práce je zaměřena teoreticky - ukotvuje dané téma v kontextu doby, popisuje tehdejší reklamní prostředky, charakterizuje prvorepublikový inzerát a strukturu trhu dobového periodického tisku. Kromě toho se věnuje novému postavení žen ve společnosti a zdůrazňuje novou orientaci reklamních tvůrců na tohoto nového spotřebitele. Druhá část, praktická, je věnována především kvantitativní obsahové analýze, s jejíž pomocí je zjišťován podíl inzerce nejrůznějších produktů a služeb v jednotlivých měsících. Jsou definovány položky, které zmizely, nebo se naopak objevily jako reakce na přicházející recesi, a popsány důvody, proč tomu tak mohlo být. V rámci analýzy jsou odhaleni i největší inzerenti a jejich cílové skupiny.
Postavení strany Československé národní demokracie v politickém systému první československé republiky v období 1918-1934
Skoták, Jan ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Motivací této bakalářské práce je zmapovat vznik Československé národní demokracie a zejména potom prozkoumat její vývoj a nejdůležitější momenty v první republice v rámci zvoleného časového období. Dílčími cíli je také pokusit se objasnit postavení národní demokracie na politické scéně mladého Československa, přiblížit její vztah ke skupině Hradu, a v neposlední řadě také k fašismu. Jedná se o jednopřípadovou studii, která je zakončena krátkou pasáží o zapojení strany do Národního sjednocení. V souvislosti s národní demokracií bylo nemožné vyhnout se nejvýraznějším fenoménům a nejsilnějším politickým činitelům té doby, kterých se tato práce také okrajově dotýká. Spíše však ve vztahu k probírané straně než jako k samostatným podtématům. Menší část práce je věnována nejvýznačnějším postavám v historii národní demokracie.
Slovenské politické strany za první Československé republiky: Analýza programových cílů
Dolejší, Tereza ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o politických stranách působících na Slovensku za první Československé republiky. Cílem práce je zanalyzovat politické programy jednotlivých stran, konkrétně programy Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, Československé sociálně-demokratické strany dělnické, Komunistické strany Československé, Hlinkovy slovenské ľudové strany a Slovenské národné strany. Budu sledovat jak se jednotlivé požadavky týkající se Slovenska proměňovaly v čase, zanikaly nebo se objevovaly v souvislosti s historickým kontextem. Jako výzkumnou metodu aplikuji diskursivní analýzu. Kromě oficiálních politických programů použiji jako sekundární zdroje dobové dokumenty a další publikace věnující se tomuto historickému období. Hlavní výzkumná otázka se bude primárně týkat témat institucionálního uspořádání, pravomocí, státního uspořádání, čechoslovakismu nebo autonomních požadavků. V politických programech vyhledám všechny pojmy související s těmito tématy. Bude mě zajímat problematika týkající se slovenské otázky. Zaměřím se na rozdíly mezi slovenskými a celorepublikovými politickými stranami. V závěru budou získaná data vyhodnocena a porovnána mezi sebou.
Policejní identifikace osob v Československu mezi lety 1918 a 1938
Tůma, Lukáš ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Rutar, Václav (oponent)
V této práci se věnuji policejním technikám identifikace osob, které se používaly v Československu mezi lety 1918 a 1938. Snažím se ukázat, jak měla vypadat policejní identifikace osob, resp. jaké techniky používali tehdejší kriminalisté, jak je popisovali, jaké klady a zápory v nich viděli, kdo podléhal identifikaci a za jakým účelem. Abych na toto mohl odpovědět, věnuji se nejdříve politickému a správnímu kontextu Československa, prvorepublikové policejní struktuře a také vývoji kriminalistiky, bertillonáži a identifikačním dokumentům (zejména pasům), přičemž vycházím především ze sekundární literatury. Následně se zabývám rozborem třech hlavních identifikačních technik, které se používaly za první republiky, a to daktyloskopií, grafologií a fotografií. V této části práce používám kriminalistické příručky, které byly vydané ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Nakonec se zaměřuji na čtvrtou techniku identifikace osob, a to na popis osob, u kterého vycházím zejména z formulářů, které se také nacházejí v kriminalistických příručkách. Jádrem této práce jsou tak normativní dokumenty ze dvacátých a třicátých let 20. století, které byly sepsány tehdejšími kriminalisty či soudními grafology. Klíčová slova Policie, kriminalistika, identifikace, daktyloskopie, grafologie, fotografie, popis osob,...
Kulturní a společenský život Vsetína za první republiky
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kulturním a sociálním životě Vsetína mezi lety 1918 a 1938. Nejprve předkládá historicko-geografická fakta a interpretuje sociální, dopravní i stavební vývoj města. Poté akcentuje vztah města k prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Přibližuje průběhem oslav státních svátků a jiných významných dnů první republiky. Zabývá se též divadelní produkcí, koncerty, přednáškami, založením muzea a veřejné knihovny i sportovními aktivitami města. V poslední kapitole přináší zprávu o stavu zdejšího školství s důrazem na nakonec úspěšné snahy o vybudování střední školy. Všechna tato dílčí témata mají poskytnout celkový pohled na charakter města před druhou světovou válkou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.