Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kulturní a společenský život Vsetína za první republiky
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kulturním a sociálním životě Vsetína mezi lety 1918 a 1938. Nejprve předkládá historicko-geografická fakta a interpretuje sociální, dopravní i stavební vývoj města. Poté akcentuje vztah města k prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Přibližuje průběhem oslav státních svátků a jiných významných dnů první republiky. Zabývá se též divadelní produkcí, koncerty, přednáškami, založením muzea a veřejné knihovny i sportovními aktivitami města. V poslední kapitole přináší zprávu o stavu zdejšího školství s důrazem na nakonec úspěšné snahy o vybudování střední školy. Všechna tato dílčí témata mají poskytnout celkový pohled na charakter města před druhou světovou válkou.
Být učitelem na valašské venkovské škole v první polovině 20. století
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením a každodenností valašských učitelů obecných škol první poloviny 20. století. Nejprve pojednává o rozsahu Valašska a rozdílech v jeho vymezení u různých autorů, poté se zaměřuje na charakteristiku valašského školství v porovnání s jinými regiony, situaci demonstruje na jednotřídní škole Na Soláni. Mluví o valašském žákovi, o jeho životních podmínkách a stravě. Učitel je následně charakterizován nejen jako vychovatel, ale také jako člověk se svými zájmy. Poslední dvě kapitoly pojednávají o osudech dvou učitelů, Metoděje Jahna (učitele, spisovatele, folkloristy) a Cyrila Macha (učitele, organizátora společenského života, propagátora turistiky a pokrokáře). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Kulturní a společenský život Vsetína za první republiky
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kulturním a sociálním životě Vsetína mezi lety 1918 a 1938. Nejprve předkládá historicko-geografická fakta a interpretuje sociální, dopravní i stavební vývoj města. Poté akcentuje vztah města k prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Přibližuje průběhem oslav státních svátků a jiných významných dnů první republiky. Zabývá se též divadelní produkcí, koncerty, přednáškami, založením muzea a veřejné knihovny i sportovními aktivitami města. V poslední kapitole přináší zprávu o stavu zdejšího školství s důrazem na nakonec úspěšné snahy o vybudování střední školy. Všechna tato dílčí témata mají poskytnout celkový pohled na charakter města před druhou světovou válkou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.