|
Kulturní a společenský život Vsetína za první republiky
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kulturním a sociálním životě Vsetína mezi lety 1918 a 1938. Nejprve předkládá historicko-geografická fakta a interpretuje sociální, dopravní i stavební vývoj města. Poté akcentuje vztah města k prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Přibližuje průběhem oslav státních svátků a jiných významných dnů první republiky. Zabývá se též divadelní produkcí, koncerty, přednáškami, založením muzea a veřejné knihovny i sportovními aktivitami města. V poslední kapitole přináší zprávu o stavu zdejšího školství s důrazem na nakonec úspěšné snahy o vybudování střední školy. Všechna tato dílčí témata mají poskytnout celkový pohled na charakter města před druhou světovou válkou.
|
|
Být učitelem na valašské venkovské škole v první polovině 20. století
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením a každodenností valašských učitelů obecných škol první poloviny 20. století. Nejprve pojednává o rozsahu Valašska a rozdílech v jeho vymezení u různých autorů, poté se zaměřuje na charakteristiku valašského školství v porovnání s jinými regiony, situaci demonstruje na jednotřídní škole Na Soláni. Mluví o valašském žákovi, o jeho životních podmínkách a stravě. Učitel je následně charakterizován nejen jako vychovatel, ale také jako člověk se svými zájmy. Poslední dvě kapitoly pojednávají o osudech dvou učitelů, Metoděje Jahna (učitele, spisovatele, folkloristy) a Cyrila Macha (učitele, organizátora společenského života, propagátora turistiky a pokrokáře). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Kulturní a společenský život Vsetína za první republiky
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kulturním a sociálním životě Vsetína mezi lety 1918 a 1938. Nejprve předkládá historicko-geografická fakta a interpretuje sociální, dopravní i stavební vývoj města. Poté akcentuje vztah města k prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Přibližuje průběhem oslav státních svátků a jiných významných dnů první republiky. Zabývá se též divadelní produkcí, koncerty, přednáškami, založením muzea a veřejné knihovny i sportovními aktivitami města. V poslední kapitole přináší zprávu o stavu zdejšího školství s důrazem na nakonec úspěšné snahy o vybudování střední školy. Všechna tato dílčí témata mají poskytnout celkový pohled na charakter města před druhou světovou válkou.
|