|
|
Soudobé teorie společenské smlouvy
Froněk, Martin ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Soudobé teorie společenské smlouvy Tato diplomová práce je zamýšlena jako úvod do soudobých teorií společenské smlouvy. Základním dílem na tomto poli je Teorie spravedlnosti J. Rawlse. Práce se však zabývá nejen Rawlsovým přístupem ke společenské smlouvě, ale také koncepcemi dalších autorů, jmenovitě J. Buchanana, D. Gauthiera, T. Scanlona a R. Nozicka, které jsou v českém prostředí zatím méně známé. Struktura práce je orientována na možnost jejich srovnání, proto autor postupuje od předmětu ke stranám až k obsahu společenské smlouvy. Pozornost je věnována teorii her, která modeluje některé typické mezilidské interakce a pomocí svého teoretického aparátu může ilustrovat problémy sociální spolupráce, což je ústřední téma patrně všech smluvních teorií. V závěru se autor snaží nastínit pohled analytické filosofie na společenskou smlouvu jako na instituci, která je nutným důsledkem existence jazyka.
|
|
|
Pojetí spravedlnosti u Johna Rawlse a jeho kritika u F. A. von Hayeka
Polenová, Monika ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor pojetí spravedlnosti jako slušnosti v politické a morální filosofii. Zmapuje vývoj názoru na spravedlnost od antiky, kde se zejména bude zabývat přístupem ke spravedlnosti u Platóna a Aristotela. Zvláštní pozornost bude věnovat pojetí spravedlnosti ve společenských smlouvách T. Hobbese, J. Locka, J. J. Rousseaua a Immanulea Kanta. Jádro práce bude tvořit rozbor teorie spravedlnosti jako slušnosti Johna Rawlse a přístup k sociální spravedlnosti u Friedricha Augusta von Hayeka. Klíčová slova: teorie spravedlnosti, společenská smlouva, sociální spravedlnost, občanská společnost, morálka
|
|
|
Pojem autonomie : (k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva)
Janoščík, Václav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
diplomové práce Janoščík Václav Pojem autonomie k předpokladům moderní subjektivity a dějinnosti práva Předkládaná práce se snaží o artikulaci pojmu autonomie v jeho plné komplexnosti. V první části jsou tematizovány jednotlivé kontexty tohoto pojmu, ve snaze prohlédnout jeho strukturu. Nejdříve se snažíme prozkoumat možnosti analytické filosofie práva tematizovat pojem autonomie jako jádro samotné ideje práva. Tato snaha je vedena neortodoxním promýšlením přirozenoprávní teorie z raného díla Herberta Harta. V druhé kapitole probíráme východiska filosofie dějin, které opět své koncepce opírají o autonomní subjekt. Zdánlivě paradoxním spojením Heideggerovy fundamentální ontologie a Kosíkovy dialektiky konkrétního formulujeme dějinotvorný kontext autonomie. Následující kapitola spojuje Kosíkovo dílo s Corneliem Castoriadisem v perspektivě sociálních teorií. Také v jejich normativním jádru nalézáme náš koncept autonomie. Čtvrtá kapitola práce tematizuje Gauchetovu teorii odkouzlování světa jako procesu realizace autonomie a tento pojem tedy situuje historicky. Posledním tématem první části je pak rovina dějin idejí, na které autonomii identifikujeme zejména v koncepci novověké emancipace autorů Dietra Henricha a Jürgena Habermase. Druhá část práce sleduje vlastní historii pojmu autonomie, kterou...
|
|
|
O principech politické moci u Františka Suáreze: Suárezův pojem souhlasu v kontextu společensko-smluvních teorií 16.-18. století
Koblížek, Jan ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
1 O Principech politické moci u Františka Suáreze Abstrakt disertace - Jan Koblížek Česky: Tato disertační práce si klade otázku zda lze považovat Františka Suareze za jednoho z představitelů společensko-smluvních teorií rozvíjejících se v období od 16. do 18. století. Suarez, který je známý spíše svými metafyzickými disputacemi, totiž nabízí velice propracovanou teorii vzniku občanské společnosti a politické moci, kde nachází své klíčové místo pojem společenského souhlasu. Na první pohled se zdá, že lze Suareze bez nesnází klást vedle humanistů novověku, jako byli Thomas Hobbes, John Locke nebo později Jean-Jacques Rousseau. Totiž tak jako u nich, i u Suareze má svobodná lidská vůle svoji nezastupitelnou úlohu při vzniku politické společnosti. Je zde však i značný rozdíl. Zatímco u výše jmenovaných humanistů, je svobodná vůle jednotlivců jediným principem politické moci, u Suareze je tato vůle jen nutnou podmínkou, která jde v ústrety Bohem stvořené lidské přirozenosti, jenž je vlastním principem veškeré politické moci. Suarezův pojem společenského souhlasu je tak umístěn do teologického rámce a je úzce spjat s termíny přirozenosti a transcendence. Důsledkem pak je, že Suarez chápe stát jako přirozený morální organismus, a nikoli jako umělé těleso, jak zastává např. Hobbes. Závěrem lze konstatovat, že...
|
|
|
Komparace společenské smlouvy u Thomase Hobbese a Johna Locka
Veselý, Tomáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teorií společenské smlouvy, konkrétně pojetími společenské smlouvy dvou významných anglických filozofů 17. století, Thomase Hobbese a Johna Locka. Teorie společenské smlouvy je jedno z nejvýznamnějších paradigmat Západní civilizace, které vysvětluje vznik státu a fungování společnosti. Thomas Hobbes i John Locke jsou jedni z prvních myslitelů, kteří přišli s ucelenou teorií společenské smlouvy. Prvním cílem práce je představit pojetí společenské smlouvy obou autorů. Z jakých předpokladů vycházejí, jaký je stav společnosti před uzavřením smlouvy, jakým způsobem společenská smlouva vzniká a zaniká, které státní zřízení preferují a proč, jaké je Hobbesovo a Lockovo pojetí státní moci, jaká jsou práva a povinnosti panovníka a občanů státu a také jakým způsobem je ovlivnila politická situace, ve které žili. Druhým cílem je vzájemné srovnání jejich teorií. Ve spoustě bodů se jejich koncepce společenské smlouvy shodují, v mnoha se naopak diametrálně liší. Práce je rozdělena do tří hlavních oddílů doplněných stručným úvodem a závěrem. První dvě části se zabývají každá jedním ze zmíněných filozofů. Třetí část obsahuje samotné srovnání. Thomas Hobbes i John Locke patří bezesporu k nejvýznamnějším filozofům své doby. Jejich dílo ovlivnilo politické myšlení následujících generací.
|
|
|
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
|
|
|
Demokratická legitimace politiky: volební právo a logika voleb
Vorlíček, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Vlastním cílem předkládané práce je analýza legitimace politiky. K jeho uspokojivému naplnění bylo ale třeba vyjít z podrobnějšího zkoumání základního účelu společenských institucí. Práce je proto rozčleněna (kromě úvodu) do tří kapitol. První kapitola se věnuje právu jakožto základnímu systému uspořádání společenských vztahů. Objasňuje jeho základní společenskou úlohu (snížení transakčních nákladů společenského jednání) a jeho vliv na vývoj civilizace. Podrobně rozebírá fungování vlastnického práva coby fundamentu každého reálného právního systému, a to jak na rovině čistě právní, tak ekonomické (tj. jak dochází v systému vlastnického práva ke koordinaci společenských aktivit a k alokaci vzácných zdrojů, jak v něm vzniká elita, kdy dochází k poruchám efektivity tohoto procesu, atd.). Druhá kapitola se zabývá společenskými povinnostmi. Ukazuje, že plnění určitých povinností je nutnou podmínkou fungování práva. Tyto povinnosti označuje jako daně (na rozdíl od berní, které základ v povinnosti udržovat právní systém nemají, a jsou tedy svou podstatou jen výpalným). Zvláštní pozornost pak věnuje spravedlivému rozdělení těchto povinností (tzv. teorii daňové spravedlnosti) a rovněž vlivu zdanění na fungování a rozvoj společnosti. Poslední (třetí) kapitola se již věnuje vlastnímu institucionálnímu...
|
|
|
Založení komanditní společnosti
Plecitá, Veronika
Založení komanditní společnosti. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. V této bakalářské práci je zpracována problematika založení a vzniku komanditní společnosti. Práce se v teoretické části zabývá zejména aktuální právní úpravou, analýzou a popisem komanditní společnosti. Praktická část představuje podrobný návod na založení této společnosti v případě založení právnickou a fyzickou osobou.
|
|
|
Založenie komanditnej spoločnosti
Mišurdová, Viera
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku obchodních společností, konkrétně se zaměřením na společnost komanditní. Práce obsahuje právní úpravu obchodních společností. Také je zde zobrazen přesný postup založení komanditní společnosti se všemi potřebnými náležitostmi a náklady s tím spojené. Výsledek práce vyhodnocuje výhody a nevýhody komanditní společnosti.
|
|
|
Založení a vznik s.r.o. podle Zákona č. 90/2012 Sb.
KOTRBA, Jaroslav
Ve své bakalářské práci popisuji postup při založení a vzniku společnosti s ručením omezeným v souvislosti se změnami v legislativě po roce 2014. Cílem je analyzovat charakter společnosti s ručením omezeným v komparaci stávající a dřívější právní úpravy platné do konce roku 2013. V teoretické části práce se zabývám obecným postupem při založení a vzniku obchodní korporace s.r.o. s přihlédnutím k oběma již zmíněným úpravám. V praktické části této práce se soustředím na konkrétní založení a vznik s.r.o. a z toho vyplývající povinnosti k orgánům veřejné moci. V závěru uvádím své návrhy na legislativní změny a úpravy de lege ferenda.
|
host ::
RSS.