|
|
Resocializace osob ve výkonu trestu odnětí svobody vzděláváním a zaměstnáváním
Žížalová, Veronika ; Jaluška, Aleš (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Resocializace osob, které vychází z výkonu trestu je velmi náročný proces, který se ne vždy podaří. Je ovlivněn celou řadou faktorů, jako je osobnost, fyzický a psychický stav, nebo rodinné zázemí. My jakožto sociální pracovníci musíme vynaložit obrovské úsilí, abychom mohli o úspěšnou resocializaci usilovat. Výše zmíněné faktory nemůžeme ovlivnit, ale měli bychom vynaložit velké úsilí na motivaci klienta, přičemž zaměstnání a vzdělání nám k tomu může pomoci. Nejdříve bylo zmíněno vězeňství v historii, byly představeny jednotlivé pojmy, Vězeňská služba České republiky, byly popsány důsledky pobytu ve výkonu trestu, problematika resocializace delikventů z vyloučených lokalit, bezdrogové zóny ve věznicích a programy zacházení. V kapitole o zaměstnávání byla shrnuta tato problematika, aktuální čísla, konkrétní příklady a budoucí plány Vězeňské služby. V kapitole o vzdělávání bylo představeno formální a neformální vzdělávání, vzdělávací možnosti odsouzených, edukační činnost nestátních neziskových organizací a vzdělávací funkci duchovních. V praktické části bylo provedeno dotazníkové šetření s odbornými zaměstnanci Vězeňské služby. Respondenti uvedli, že zaměstnávání a vzdělávání je zajisté vhodným nástrojem ke snižování recidivního chování, nicméně nelze na tuto problematiku nahlížet komplexně, nýbrž...
|
|
|
Sociální práce s lidmi bez přístřeší vykonávajícími výkon trestu odnětí svobody
Deutschová, Barbora ; Pěnkava, Pavel (vedoucí práce) ; Ripka, Štěpán (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit čtenáři práci sociálního pracovníka s osobami bez přístřeší vykonávající výkon trestu odnětí svobody ve všech fázích výkonu trestu. Definuje specifika sociální práce ve věznicích a popisuje různé okruhy životních situací, které většina odsouzených zažívá, a možnosti řešení těchto situací. V této práci lze také nalézt vymezení rolí sociálního pracovníka ve věznici, sociální kurátora a sociálního pracovníka neziskové organizace, a efektivní způsoby jejich vzájemné spolupráce. Několik nezávislých výzkumů dospělo k závěrům, že sociální práce má významný vliv na snižování recidivy a kriminality vůbec, jelikož slouží jako efektivní nástroj nejen při práci s lidmi ve výkonu trestu, ale také jako nástroj prevence před pácháním trestné činnosti. Na svých kazuistikách proto ukazuji, jak se dělá sociální práce, o které už víme, že snižuje recidivu. Přínos mé práce spočívá v hlubším porozumění mechanismů za kvantitativními výsledky sociální práce. Klíčová slova Sociální práce, recidiva, pachatel trestné činnosti, výkon trestu, věznice, osoba bez přístřeší
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Šťastný, Michal ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice nepodmíněného trestu odnětí svobody. Nepodmíněný trest odnětí svobody, jakožto pojem trestního práva, je nejpřísnějším trestem užívaným v České republice, zároveň je trestem univerzálním, který lze uložit za jakýkoli trestný čin. Trest odnětí svobody se vykonává ve věznici s ostrahou, se zvýšenou ostrahou, případně ve zvláštním oddělení vazební věznice. Práva a povinnosti odsouzených upravuje zejména zákon o výkonu trestu odnětí svobody a řád výkonu trestu odnětí svobody. Při zacházení s vězni jsou uskutečňovány různé vzdělávací programy či aktivity volnočasové, nedílnou součástí je rovněž zaměstnávání odsouzených. Institut podmíněného propuštění je významným instrumentem snižování recidivy, avšak málo využívaným. Mezi problémy vězeňství patří především vysoký počet vězňů, přeplněné věznice, malá finanční gramotnost a zadluženost odsouzených, závislost odsouzených na návykových látkách, kumulace trestů odnětí svobody a hrazení vězeňských poplatků za výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody. Počet odsouzených na 100 000 obyvatel a míra recidivy jsou základními údaji, pomocí kterých lze hodnotit vězeňství z hlediska jeho efektivity. Česká republika patří k zemím s velmi vysokým počtem vězňů v Evropě a rovněž se české vězeňství vyznačuje vysokou míru...
|
|
|
Trestný čin krádeže podle § 205 trestního zákoníku
Halašta, Martin ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Trestný čin krádeže podle § 205 trestního zákoníku Tato diplomová práce se zaměřuje na trestný čin krádeže dle ustanovení § 205 trestního zákoníku. Krádež je dlouhodobě nejvíce páchaným trestným činem vůbec. Proto je možné si myslet, že jednou z příčin tak vysoké četnosti může být její nedostatečná úprava v trestním zákoníku. Z tohoto důvodu bylo cílem této diplomové práce popsat a zhodnotit její vývoj a navrhnout případné změny. Práce zahrnuje také komparaci se zahraniční úpravou a rozsáhlou práci se soudní judikaturou, která se značnou měrou podílela na dotváření jednotlivých znaků skutkové podstaty. Práce je členěna do pěti kapitol a dalších podkapitol. Úvodní kapitola je věnována zařazení krádeže do systému majetkových trestných činů. Dále jsou uvedeny dřívější názory na ochranu vlastnictví jako takového a také to, jak je vlastnictví chráněno v dnešní době. Druhá kapitola popisuje, hodnotí a srovnává historický vývoj právní úpravy krádeže s aktuální úpravou a to zejména na českém území. V této kapitole je rozebráno, jak rozdílný byl náhled na ochrana majetku a vlastnictví v průběhu jednotlivých období. Dále je část věnována i problému, kterému musela čelit aplikační praxe se zavedením recidivy do samostatného druhého odstavce § 205 TZ. Třetí stěžejní část se zaobírá právní úpravou krádeže de...
|
|
|
Problém resocializace po výkonu trestu odnětí svobody
Vu Khuc, Hoai Diep ; Hlaváčková Fleischerová, Andrea (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Vedle ochrany společnosti má trest odnětí svobody další účel v podobě výchovy odsouzeného k řádnému životu na svobodě a přípravy jeho pozdější resocializace. Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku spojenou s výkonem trestu odnětí svobody, a to konkrétně na dopady na život odsouzeného. Především se zabývá problémy, kterým musí odsouzení čelit po propuštění při procesu resocializace. Trest má pro odsouzeného mnoho důsledků. Dochází k narušení rodinných a sociálních vazeb, stigmatizaci jedince, zejména při hledání zaměstnání, k zadluženosti a mnoha dalším negativním jevům. Práce čtenáře seznamuje s jednotlivými aspekty výkonu trestu odnětí svobody. Od podoby omezení práv a svobod odsouzeného, přes možnosti vzdělávání a zaměstnávání ve výkonu trestu, až po účel výstupního oddělení. Klíčovou částí je rozebírání problematiky složitého návratu odsouzených do běžného života. Jejich resocializace je komplikovaným procesem s mnoha překážkami jako jsou nezaměstnanost, zadluženost a absence zázemí. KLÍČOVÁ SLOVA resocializace, výkon trestu odnětí svobody, recidiva, nezaměstnanost, zadluženost
|
|
|
Sankcionování pachatelů závažných trestných činů
Pešulová, Petra ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
95 Sankcionování pachatelů závažných trestných činů Abstrakt Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se věnuje obecně otázce, jak je možno definovat závažný trestný čin a jak je možno pachatele takových trestných činů sankcionovat. Účelem této kapitoly není téma úplně vyčerpat, ale zasadit další výklad do širšího kontextu. V druhé a třetí kapitole je nastíněna současná právní úprava vybraných problematik v rámci tématu diplomové práce. V druhé kapitole jde o úpravu trestání pachatelů sexuálních trestných činů podle belgického práva. Tato úprava je rozebrána podrobně, a to i v kontextu trestního práva hmotného jako celku, kdy je poukázáno na některé důsledky nerespektování vzájemných vztahů jednotlivých částí právního řádu. Třetí kapitola se věnuje belgickému vedlejšímu trestu mise à la disposition du tribunal de l'application des peines a německému ochrannému opatření Sicherungsverwahrung a v krátkosti i jejich komparaci. Obě opatření vyjadřují stejnou myšlenku - určitou skupinu pachatelů není možno propustit ani poté, co si odpykají trest uložený soudem - v konkrétních detailech se však od sebe liší. Čtvrtá kapitola se věnuje účasti odborníků na rozhodování soudů v případě pachatelů závažných trestných činů. Problematika je rozebrána na příkladu právní úpravy, která byla představena v druhé a...
|
|
|
"Zkušenosti klientů závislých na alkoholu po ústavní léčbě"
Andělová, Magdalena ; Libra, Jiří (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Klienti jsou v ústavní léčbě "vytrženi" ze svého přirozeného prostředí a v bezpečném prostředí léčebny se abstinuje snadněji. Během ústavní léčby by měl klient získat náhled na svoji závislost, posílit své rozhodnutí ke změně a přehodnotit svůj životní styl. Nezřídka se klienti vrací po léčbě do náročných a neuspokojivých životních podmínek. Tím, že závislost zasahuje v podstatě do všech oblastí lidského bytí, je důležité, aby klienti během ústavní léčby a po léčbě, měli podporu odpovídající jejich potřebám. Cíle: Základním cílem bakalářské práce je zjistit, jak prožívali klienti závislí na alkoholu, kteří byli pro recidivu opakovaně hospitalizováni, návrat do normálního života po ústavní léčbě. Dalšími cíli bylo zjistit, s jakými problémy se tito klienti po léčbě potýkají a z jakých důvodů nejčastěji recidivují, jaké mají respondenti zkušenosti s následnou péčí a co vnímají jako podporu na jejich cestě k úzdravě. Zaměřila jsem se na období mezi první a poslední léčbou. Hlavní výzkumná otázka: Jaké faktory měly vliv na recidivu u respondentů? Doplňující výzkumné otázky: Jaké zkušenosti mají respondenti se službami následné péče? Jaké faktory vnímají respondenti jako podpůrné na jejich cestě k úzdravě ? Teoretická část: Teoretická část se zabývá problematikou závislosti, její léčbou a...
|
|
|
Práce s pachateli a oběťmi trestných činů v agendě probačního pracovníka
Jelínek, Martin ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Bajcura, Lubomír (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
NÁZEV: Práce s pachateli a oběťmi trestných činů v agendě probačního pracovníka AUTOR: Mgr. Martin Jelínek KATEDRA Pedagogická fakulta ŠKOLITEL: doc. PaedDr. Eva Šotolová, Ph.D. ABSTRAKT: Disertační práce představuje agendu Probační a mediační služby a přístup k pachatelům a obětem trestných činů v agendě probačních pracovníků. Zaměřuje se na oblast recidivy a možnosti snížení recidivy prostřednictvím vhodných navazujících služeb u podmíněně propuštěných osob s uloženým dohledem probačního pracovníka. Práce analyzuje bariéry vedoucí k neúspěšné resocializaci a sociální okluzi osob vycházejících z výkonu trestu odnětí svobody. V souladu s cílem práce pak na základě kombinovaného výzkumu, jehož respondenty byli všichni probační pracovníci v České republice, navrhuje možnosti dalšího rozvoje práce s podmíněně propuštěnými osobami s uloženým dohledem probačního pracovníka a navrhuje systémová opatření, která by u této cílové skupiny mohla snížit riziko a míru recidivy a výskyt sociální exkluze. Tato opatření se týkají zejména oblasti závislostí, zaměstnávání a v neposlední řadě vzdělávání. KLÍČOVÁ SLOVA: probace, mediace, trest odnětí svobody, recidiva, resocializace, podmíněné propuštění
|
|
|
Alternative measures to inprisonment under Czech Law
Melicharová, Henrieta ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Predkladaná rigorózna práca je zameraná na problematiku Alternatívnych opatrení k trestu odňatia slobody v českej právnej úprave, ako súhrnu inštitútov, ktorých primárnym účelom je nahradzovanie nepodmienečného trestu odňatia slobody, ich usporiadanie a vzájomné vzťahy medzi nimi a ďalej sa zameriava na témy s ňou súvisiacich. Rozdelenie tejto práce je do ôsmych hlavných kapitol, ktoré sa ďalej členia na menšie podkapitoly. Prvá polovica práce je zameraná na základný pojem a primárne princípy, z ktorých Alternatívne opatrenia vychádzajú. Druhá polovica sa venuje konkretizácii jednotlivých alternatívnych trestov, pričom sa dostáva nie len k samotnému popisu, ale aj vytýčeniu pozitív a nedostatkov.
|
|
| |
host ::
RSS.