|
|
Předběžná úprava poměrů dítěte
Koropecká, Veronika ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Kubešová, Silvia (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na významný soukromoprávní institut předběžných opatření využívaných pro zatímní úpravu poměrů nezletilých dětí. Základním právním principem, o který se práce opírá, je princip nejlepšího zájmu dítěte, vycházející především z čl. 3 Úmluvy o právech dítěte, který deklaruje, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoliv rozhodovací činnosti týkající se dětí. Důraz je kladen na právní postavení dítěte jako účastníka řízení o předběžném opatření a z toho plynoucí práva nezletilého, se zaměřením na právo dítěte být slyšeno. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány podrobné analýze právní úpravy České republiky vztahující se k danému tématu a to za současného srovnání dikce zákona s aktuální aplikační praxí. V první kapitole je nastíněn stručný úvod do zpracované problematiky. Druhá kapitola se věnuje vymezení klíčových pojmů, které se k danému tématu váží. Třetí kapitola se zabývá postavením dítěte jako účastníka řízení o vydání předběžného opatření, jeho procesní subjektivitou, procesní způsobilostí, zastoupením dítěte v samotném procesu a v neposlední řadě zájmem dítěte, jeho základním právem být slyšeno a dostávat potřebné informace. Čtvrtá a pátá kapitola jsou těmi stěžejními, kdy obsahují podrobnou analýzu právní úpravy jednak tzv. speciálního předběžného opatření,...
|
|
|
Sestra a její volba péče o vlastní dítě
Holubová, Alena ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Vlachová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Sestra a její volba péče o vlastní dítě" se zabývá otázkou sladění pracovního a soukromého života sester. Práce má obvyklou strukturu složenou ze dvou částí, teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na témata, která by mohla ovlivňovat volbu péče o dítě a přináší základní poznatky ke stanovenému tématu práce analýzou českých i zahraničních literárních a časopiseckých zdrojů informací. Hlavními body, které jsou v ní rozebrány, zahrnují profesi sestry, role, rodinu, mateřství a možnosti, které vedou k harmonizaci dvou věcí jako je práce a rodina, oblasti, které mohou mít vliv na volbu péče o dítě. Empirická část má tradiční strukturu a je zde popsáno vlastní šetření, které proběhlo ve FN Motol v rámci Gynekologicko - porodnické kliniky. Na úvod byly stanoveny cíle a pracovní hypotézy vztahující se k danému tématu, dále metodika, vlastní dotazníkové šetření a charakteristika zkoumaného vzorku. V závěru byla provedena diskuze, s dříve realizovanými studiemi na podobná témata a ukončena závěrečným shrnutím práce. K samotnému šetření byl použit anonymní dotazník, který obsahoval základní informace pro respondenty/ky (oslovení dotazovaných, téma, cíl, způsob vyplnění a odevzdání dotazníku a v závěru poděkování za čas a ochotu podílet se na výzkumu).
|
|
|
Specifika sociální práce s rodinou v rozvodu z pohledu sociálně právní ochrany dětí
Svobodová, Lucie ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Tato práce pojednává zejména o ochraně dítěte v souvislosti s rozvodem či rozchodem jeho rodičů a zabývá se úlohou orgánu sociálně - právní ochrany dětí a soudu v této problematice. Vymezuje především z hlediska platné legislativy oblasti rozvodové problematiky (péče o dítě po rozvodu, styk dítěte s rodiči, výživné), které bývají obvykle předmětem vleklých sporů mezi rodiči. V úvodní části zmiňuje i význam rodiny pro dítě a pro společnost, znaky současné rodiny, dále rozvod a jeho možný vliv na dítě a širší okolí rodiny. V empirické části se pak práce zaměřuje na porovnání postupů sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí na úřadech v Praze s postupy sociálních pracovníků na úřadech měst ve Středočeském kraji v rozvodové problematice, zejména v oblasti šetření v rodině. Dále zkoumá i postupy soudů.
|
|
|
Realizace rodinné politiky ve vztahu k mladým lidem v České republice a ve Švédsku se zaměřením na studentky matky
Krausová, Barbora ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit čtenáři současnou generaci mladých lidí na vysokých školách v systému rodinné politiky České republiky a Švédska, zejména skupinu studentek, které se staly matkami během svého studia. Dále práce poukazuje na to, do jaké míry se v této fázi života angažuje rodinná politika. Práce si dává za cíl čtenáře seznámit a poskytnout mu detailní pohled na nepříliš velkou skupinu studujících matek, jak je vnímá rodinná politika obou zemí a jaká existují její opatření v kontextu jejich situace. Každá země poskytne jedinečný přístup ke zvolené situaci, který vyplývá z odlišného vývoje rodinných politik, které jsou posléze srovnány. Na modelové situaci je představeno uplatnění nástrojů rodinné politiky vůči studující matce v České republice a ve Švédsku. V závěru práce se uvažuje nad opatřeními, které ve Švédsku zlepšují situaci studujícím matkám a reálně by mohla být proveditelná i v České republice.
|
|
|
Vnímání rodiny u žáků vybrané střední školy
Ledvinová, Jarmila ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodiny a jejího vnímání žáky střední školy. Teoretická část pojednává o rodině z několika hledisek posuzování. Úvodní kapitola je zaměřena na vybrané mezníky vývoje rodiny obecně. Podstatou další kapitoly je samotná definice rodiny, jak ji řeší české právo, sociologie a psychologie. Rodina nenabývá vždy stejné podoby, proto je v této části uveden také přehled typů rodin. Rodina má zásadní vliv na vývoj dítěte a této problematice je věnována čtvrtá kapitola. Součástí vývoje dítěte jsou hlavně jeho potřeby a také funkčnost rodiny samotné. Dále je proto práce zaměřena na péči o dítě obecně. Není pravidlem, že je dítě vychováváno vždy v rodině, proto je věnována pozornost také náhradní péči, ať už rodinné či ústavní. Praktická část práce je založena na rozhovorech s deseti respondenty a na zkoumání jejich názorů na rodinu, ať už současnou, budoucí či ideální. Vnímání rodiny je velice subjektivní a ovlivňují ho vztahy v rodině a její momentální struktura. Představa o ideální rodině je silně ovlivněna její prezentací v médiích. V pohledu na budoucí rodinu hraje svou roli i finanční zajištění a u chlapců také názor jejich přítelkyň. Zpracovaná problematika v sobě v rámci školy nabízí další nepřeberné množství možností využití. Závěrečná část práce obsahuje návrh a...
|
|
|
Manažerka matkou. Životní příběhy vedoucí k narušení společenského konsensu.
Hurtová, Alena ; Martinová, Marta (vedoucí práce) ; Marková Volejníčková, Romana (oponent)
V této krátké kvalitativní studii, která nese název "MANAŽERKA MATKOU. ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY VEDOUCÍ K NARUŠENÍ SPOLEČENSKÉHO KONSENSU.", se autorka zabývá problematikou skloubení rodinné a pracovní sféry u českých žen v manažerských pozicích. Studie se zúčastnilo osm komunikačních partnerek, které svým životním příběhem dokazují, že i matky mohou být pracovně úspěšné. V rámci analýzy rozhovorů se objevují témata jako je plánování mateřství, změny životního stylu po narození dítěte, prostředky pomáhající sladit rodinný a pracovní život, péče o domácnost či význam vzdělání a peněž v životech těchto žen. V závěru práce autorka dochází k závěru, že jejich úspěch stojí jednak na jejich odhodlání a pomoci okolí, ale i na finančních možnostech, které jim jejich pozice přináší.
|
|
| |
|
|
Mateřská centra jako provozovatelé "školek"
Poláková, Šárka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdalena (oponent)
Mateřská centra jsou v současné době fenoménem doby, kdy i přes jejich rychle se zvyšující počet je jim, na rozdíl od školek "státních, "firemních", či v dnešní době více diskutovaných "dětských skupinách", věnována menší pozornost. A to především v oblasti celodenního hlídání dětí bez účasti rodičů. I když mateřská centra touto svojí činností pomáhají řešit jeden z veřejně politických problémů České republiky - nedostatek míst v mateřských školách, nedostatek zařízení jeselského typu, nedostává se jim podpory. A to především podpory v oblasti legislativní - podpoření mateřských center v hlídání dětí bez účasti rodičů. V současné době je v České republice provozováno celkem 427 mateřských center a z toho v Libereckém kraji, na který jsem se zaměřila v empirické části, působí 21 mateřských center. Z těchto 21 mateřských center tuto službu - péče o děti bez účasti rodičů, poskytuje celkem 14 mateřských center. A všechna tato centra pociťují potřebu legislativní podpory, kdy by uvítala stanovení jasnějších pravidel pro provoz mateřského centra, zvláště části, která zajišťuje hlídání dětí bez účasti rodičů. Tato podpora je důležitá ve všech činnostech, které mateřská centra vykonávají. Neboť mateřská centra to není jen o "setkávání se", ale také o podpoře mezigeneračního soužití, o vytvoření zázemí pro...
|
|
|
Mateřství žen s těžkým zrakovým postižením
Viktorová, Šárka ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Ve své práci se zabývám mateřstvím žen s těžkým zrakovým postižením z pohledu nevidomých maminek. Zaměřila jsem se hlavně na plánování rodičovství, na období těhotenství, dále na porod a pobyt v porodnici a na specifika péče o dítě od narození do tří let. Zajímalo mě především, zda se nevidomé maminky setkávají s předsudky ze strany vidících, zda neměly strach z narození postiženého dítěte, s jakými obtížemi se těžce zrakově postižené maminky nejčastěji setkávají v jednotlivých obdobích vývoje dítěte, zda a jak se z pohledu nevidomých maminek liší výchova dětí nevidomých rodičů od výchovy dětí vidících rodičů, a také zda je dítě nevidomých rodičů v nějakém směru ochuzeno nebo zda naopak může být skutečnost, že dítě vyrůstá v rodině, kde je alespoň jeden z rodičů těžce zrakově postižený, pro dítě v něčem přínosná. Cílem mé diplomové práce je co nejpodrobněji zmapovat různé aspekty života nevidomých matek s malými dětmi a to přímo z pohledu těchto žen. Tohoto cíle jsem se snažila dosáhnout pomocí výzkumu kvalitativní metodou, konkrétně formou strukturovaného rozhovoru s šesti nevidomými matkami.
|
|
| |
host ::
RSS.