|
|
Odkaz v současném dědickém právu
Jelínková, Edita ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tradičním římskoprávním institutem odkazu, který si prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, znovu našel svoji cestu do českého právního řádu. Text diplomové práce je rozdělen do dvou hlavních částí, které svým rozsahem nejsou určeny rovnoměrně, nicméně cíl této diplomové práce toto rozdělení vyžadoval. První část diplomové práce nastiňuje historická východiska pro dnešní podobu odkazu. Ve stručnosti je v úvodu představena římskoprávní úprava, jako esenciální východisko pro právní úpravy budoucí. Následuje srovnání dvou z dnešního pohledu nejdůležitějších pramenů právní úpravy, a to úpravu odkazu v ABGB, neboli Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811 a úpravu z nerealizovaného vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937. Toto srovnání doplňuje ohlednutí za tenčící se úpravou odkazu v občanském zákoníku z roku 1950 a za konečným zavrhnutím odkazu v občanském zákoníku z roku 1964. Druhá část diplomové práce se zabývá platnou právní úpravou v občanském zákoníku. V této části je rozebrána dnešní podoba odkazu, zásadně dle systematiky zákona. Při popisu jednotlivých částí úpravy je kladen důraz mimo obecného popisu dané problematiky také na řešení vybraných konfliktních situací, které z úpravy vycházejí. Dále se diplomová práce snaží poukázat na...
|
|
|
Odkaz v dědickém právu
Svoboda, Martin ; Frinta, Ondřej (oponent)
Předložená práce pojednává o právní úpravě starobylého a současně staronového institutu dědického práva, a to odkazu. Odkaz byl v českém právním prostředí do 60. let minulého století považován za tradiční institut dědického práva, umožňující zůstaviteli široké možnosti pořízení se svým majetkem mortis causa. Účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který jeho regulaci vypustil, z právního povědomí veřejnosti zcela vymizel. Problematika odkazu však začala být znovu aktuální v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, neboť přijetím občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k návratu odkazu do českého právního řádu. Specifikem odkazu je, že narušuje univerzální sukcesi, která je pro dědické právo jinak naprosto typická. Hlavním cílem práce je seznámit čtenáře s odkazem a vymezit jeho pozici v právním prostředí. Pro samotný výklad je zvolen postup od obecného ke konkrétnímu, což koresponduje s obsahovým rozvržením práce. V první části je nabídnuta analýza odkazu jako celku a jeho odlišení od klasického dědění, jakož od institutu fideikomisu, příkazu a darování pro případ smrti, se kterými je v praxi snadno zaměnitelný. Následuje historický exkurs, který mapuje vývoj odkazu od dob římského práva přes úpravu pro naše území stěžejními, soukromoprávními kodexy. V druhé půli je práce zaměřena na...
|
|
|
Za hranicí zájmu - geneze tvořivosti
Chmelíková, Alžběta ; Jakalová, Zuzana (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Umělecká práce je do značné míry nahlížena holisticky - recipient vnímá celek díla, hledá jeho smysl, pokouší se o interpretace. Konečné znění je odtrženo tlustou černou linkou od své geneze. Ale právě pozorování vývoje myšlenky, konceptu, zpracování, případně metoda sama je povětšinou mnohem komplexnější zážitek než hotové dílo. Průběh mého studia, který je provázán třemi ateliéry, představující makroklimata svébytného uvažování o uměleckém postoji, smyslu i významu, mě motivoval k obratu pozornosti od díla k průběhu tvorby. Práci je možné chápat jako metakritický pohled na tvůrčí procesy, obalující dílo samotné, mezi kterými vzniká struktura podobnosti a jinakosti, kterou se budu snažit postihnout skrze textovou podobu ve formě gamebooku.
|
|
| |
|
|
Soukromé archivy - stopy minulosti v naší přítomnosti
Zíková, Markéta ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Soukromé archivy - stopy minulosti v naší přítomnosti se věnuje tématu vytváření soukromých archivů a tomu, jak nám četba textů francouzského filosofa Gillesa Deleuze umožnila porozumět fungování archivů a vytvoření intimní historie jedince. Soukromé archivy jsou reprezentovány jakýmkoliv předmětem, sbírkou předmětů či čímkoliv jiným, co majiteli nebo autorovi archivu připomíná minulost a skrze tento předmět se do minulosti navrací. Soukromý archiv je přítomný v životě jedince a jedinec ho opakovaně uchopuje podle svého uvážení a potřeby. Soukromé archivy jsou součástí života každého z nás, a proto se domnívám, že je důležité porozumět jejich fungování, jejich úloze v našem životě a umět s nimi správně zacházet. Soukromý archiv je, kromě našich vzpomínek, které se mohou různě prolínat, více či méně konkrétním prostředkem, který odkazuje na naši minulost, a díky němuž je nám minulost zpřístupněna. V diplomové práci je popisována praktická část reprezentovaná vytvořením soukromého archivu, dále je vysvětleno jeho fungování, vlastnosti, Ve spojistosti s Gillesem Deleuzem jsou v práci představeni tři autoři, Michel Foucault, Henri Bergson a Marcel Proust, kteří Deleuze ovlivnili a jimiž se Deleuze inspiroval.
|
|
|
Pořízení pro případ smrti
Kučerová, Eva ; Šustek, Petr (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Tématem této práce je pořízení pro případ smrti. Dědické právo je velmi důležitou součástí právního řádu, bez něj by nebyl zajištěn přechod práv a povinností ze zůstavitele na jeho právní nástupce a společně s tím by nebylo dosaženo zachování hodnot, které zůstavitel za celý život nashromáždil. Práce se skládá z osmi hlavních částí. V první části je obecně nastíněn pojem dědické právo a pořízení pro případ smrti. Vlastně je zde popsáno to, o čem bude celá práce pojednávat. V druhé části je pojednáno o závěti. Jde o nejčastější pořízení pro případ smrti, i když není nejsilnější. Práce obsahuje podrobný popis všech forem závěti a jejího obsahu. Tato část obsahuje i informace týkající se dovětku. V třetí části je upraveno nejsilnější pořízení pro případ smrti, a to dědická smlouva. Dědická smlouva není v našem právním řádu novinkou, byla obsažena již v Obecném občanském zákoníku z roku 1811. Ve čtvrté části je popsána problematika odkazu. Odkaz sice není pořízením pro případ smrti, ale silně s ním souvisí, jelikož pořízení odkazu je činěno právě prostřednictvím pořízení pro případ smrti. Pátá část obsahuje práva nepominutelných dědiců a šestá možnost právě tyto nepominutelné dědice vydědit. Potomky zůstavitele lze vydědit jen ze zákonem taxativně vymezených důvodů. V sedmé části je jen...
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
Dědická smlouva a odkaz - staronové instituty dědického práva
Borková, Martina ; Thöndel, Alexandr (oponent) ; Elischer, David (oponent)
práce v českém jazyce Cílem této mé práce je uvést a následně blíže rozebrat dva z nově, respektive po dlouhé době opětovně zavedených institutů dědického práva, a to dědické smlouvy a odkazu. Vzhledem k tomu, že smrt je přirozenou právní skutečností, jež nutně postihne každého z nás, přičemž zejména s přibývajícím věkem mnoho z nás dosti důkladně zvažuje, komu mortis causa "odkázat" majetek nabytý za života, měl by se každý, kdo takto uvažuje, má-li zároveň zájem vyhnout se zákonné dědické posloupnosti, seznámit s těmito novými a dle mého názoru velmi praktickými instituty. Celá tato práce je rozdělena do šesti kapitol (včetně úvodu a závěrečného shrnutí). Stěžejními částmi práce jsou potom kapitola druhá až čtvrtá zabývající se nejprve jistým úvodem do celé problematiky a osvětlením základních pojmů, po čemž následuje rozbor institutů dědické smlouvy a odkazu, včetně komparace s vybranými zahraničními právními úpravami, a výklad týkající se historie obou zmíněných institutů. Samotné kapitoly zabývající se dědickou smlouvou a odkazem jsou rozděleny do podkapitol tak, aby byly rozebrány veškeré jejich aspekty; u institutu dědické smlouvy tedy její stručná charakteristika, forma, problematika smluvních stran a předmětu dědické smlouvy, včetně problematiky doložek času a podmínek, na což navazuje...
|
|
|
Pořízení pro případ smrti
Kučerová, Eva ; Šustek, Petr (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Tématem této práce je pořízení pro případ smrti. Dědické právo je velmi důležitou součástí právního řádu, bez něj by nebyl zajištěn přechod práv a povinností ze zůstavitele na jeho právní nástupce a společně s tím by nebylo dosaženo zachování hodnot, které zůstavitel za celý život nashromáždil. Práce se skládá z devíti hlavních částí. V první části je obecně nastíněn pojem dědické právo a pořízení pro případ smrti. Vlastně je zde popsáno to, o čem bude celá práce pojednávat. V druhé části je pojednáno o závěti. Jde o nejčastější pořízení pro případ smrti, i když není nejsilnější. Práce obsahuje podrobný popis všech forem závěti a jejího obsahu. Třetí část obsahuje informace týkající se dovětku. V čtvrté části je upraveno nejsilnější pořízení pro případ smrti, a to dědická smlouva. Dědická smlouva není v našem právním řádu novinkou, byla obsažena již v Obecném občanském zákoníku z roku 1811. V páté části je popsána problematika odkazu. Odkaz sice není pořízením pro případ smrti, ale silně s ním souvisí, jelikož pořízení odkazu je činěno právě prostřednictvím pořízení pro případ smrti. Šestá část obsahuje práva nepominutelných dědiců a sedmá možnost právě tyto nepominutelné dědice vydědit. Potomky zůstavitele lze vydědit jen ze zákonem taxativně vymezených důvodů. V osmé části je jen...
|
|
|
Povolání testamentem a jiná pořízení pro případ smrti v římském právu
Tomanová, Alena ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá posledními pořízeními pro případ smrti v římském právu. První část této práce pojednává o testamentu a jiných pořízeních pro případ smrti. První kapitola obsahuje pojem testamentu, jeho druhy, formu, povinné náležitosti. Dále jsou v ní rozebírány jednotlivé náležitosti testamentu, podmínky při ustanovení dědice, testamentární způsobilost, vydědění potomků, také neplatnost testamentu a jeho zrušení. Druhá kapitola pojednává o ostatních pořízeních pro případ smrti, mezi které můžeme zařadit legáty, fideikomisy, kodicily a darování pro případ smrti. Druhá část práce obsahuje předpoklady dědění na základě závěti, základní zásady dědického práva, podmínky dědické posloupnosti a pojem pozůstalosti. Třetí kapitola dále zahrnuje právní postavení dědice a jsou v ní rozebírány substituce, právo přírůstku, ochrana dědice a dále je v ní pojednáno o právu na připočítání. Poslední kapitola je věnována nabytí pozůstalosti na základě testamentu a odkazu a zcizení pozůstalosti.
|
host ::
RSS.