|
| |
|
|
Narativy a náboženství: specifika a funkce příběhů v náboženských kontextech
Širl, Radim ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat určité aspekty propojení náboženství s narativitou, která je zde chápána jako schopnost každého člověka uvažovat a vyjadřovat se v narativech. První část práce se zabývá metodologií, která je ve druhé části aplikována na některé náboženské fenomény; nejprve je čtenář uveden do problematiky spojené s definováním pojmu narativ a je rozebráno jeho vymezení zvolené v této práci. Za pomoci dalších autorů (především Jamese W. Pennebakera a Mary Douglas) jsou pak vytyčeny určité funkce a specifika zvolených narativů týkající se jednak problematických prvků, které tyto narativy často obsahují, a jednak pozitivního přínosu, který přináší jejich vyjádření. Druhá část práce se pak zaměřuje na konkrétní příklady a jejich uchopení pomocí uvedené metodologie. Těmito příklady jsou zpověď v katolicismu, modlitba v křesťanství a některé léčebné rituály. Závěrem by pak mělo vyvstat zpětné pozitivní působení, kterým daný typ narativů působí na své tvůrce.
|
|
|
Vyprávění rodičů dětem o škole
Hávová, Markéta ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vyprávění, která povídají rodiče svým dětem. Vyprávění je zaměřeno na oblast školy a školního prostředí. V teoretické části práce seznamuje čtenáře nejprve s tím, jaký význam má vyprávění v našem životě. V textu jsou citovány názory a teorie odborníků, kteří se daným tématem dlouhodobě zabývají. Dále představuje další důležité oblasti související s tématem práce - zabývá se významem rodiny, mezigeneračním přenosem, rodinnými příběhy a rodinnými mýty. Druhou významnou část práce tvoří vlastní empirický výzkum. Cílem výzkumu je snaha zachytit obraz školy předávaný mezi generacemi a dále zachytit, jakou funkci plní rodinný příběh v případě školního materiálu. Pro naplnění výzkumného záměru nám posloužily písemné texty dětí, které vyprávějí o tom, co jim jejich rodiče vyprávěli o škole. Sebrány a následně analyzovány byly slohové práce žáků šesti tříd druhého stupně dvou vybraných základních škol. Analýza dat ukázala, že rodiče prostřednictvím vyprávění o škole sdělují a předávají svým dětem něco velmi významného, důležitého a hodnotného. Z výzkumu vyplynulo, že rodinný příběh je vyprávěn a že slouží ke kohezi rodiny. Dále se ukázalo, že děti mají právo na to být zlobivé, že občasné zlobivé dítě je dítě radostné a šťastné. V neposlední řadě bylo zjištěno, že škola je dle...
|
|
|
České literární sny. (Interpretace tří Kunderových románů)
Kovácsová, Adéla ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce České literární sny se věnuje interpretaci tří románů Milana Kundery (Žert, Život je jinde, Kniha smíchu a zapomnění). Těžiště interpretace leží ve snových pasážích románů, smysl textu je hledán v souvislostech mezi méně a více nápadnými motivy a v intertextuálních odkazech. Interpretace vybraných Kunderových románů jsou rámovány kontextem děl Ludvíka Vaculíka, zejména Českým snářem.
|
|
|
The trickster in Herman Melville's The Confidence-Man: His Masquerade and the works of Charles W.Chesnutt
Kyselová, Alžběta ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Šibalové jsou oblíbenými kulturními a literárními postavami, které se objevují napříč regiony a žánry v různých podobách. Postavy Strýčka Julia ze sbírky povídek Charles W. Chesnutta The Conjure Woman a podvodníka z románu The Confidence-Man: His Masquerade od Hermana Melvilla jsou obě šibaly vycházející z významných kulturních tradic: afro(-amerického) náboženského šibala, respektive skutečného podvodníka Williama Thompsona. Tato práce porovnává šibaly v tematických a structurálních prvcích. Původ literárních postav určuje očekávání čtenářů a jejich vnímání těchto šibalů. Melville a Chesnutt u čtenářů podporují stereotypní chápání postav, ale zároveň do textů přidávají alternativní pojetí. Střet těchto vnímání slouží k představení několika sociálních témat týkajících se otroctví v The Conjure Woman a soběstačnosti v The Confidence-Man, obě tato témata v důsledku poukazují na problematické rozložení svobody v americké společnosti. Šibalové se v textech objevují jako literární postavy a také jako literární nástroje, čímž naplňují rys mnohoznačnosti typický pro archetyp šibala.
|
|
|
Kdo jsme a kým se stáváme v online sociálních sítích?
Trachtová, Veronika ; Minařík, Karel (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce má za cíl analyzovat vliv online sociálních sítí na utváření naší identity, a to v kontextu změn každodennosti způsobených výrazným nárůstem počtu uživatelů těchto sítí. Na rozdíl od předchozích forem online identity, jsou online sociální sítě svázány s reálným sociálním prostředím uživatelů. Část práce je věnována vlivu reálných sociálních sítí na náš život, a formám, jimiž na nás působí: především prostřednictvím slabých pout. Dále jsou analyzovány procesy a formy, jimiž je v online sociálních sítích utvářena a manifestována identita uživatelů. Pozornost je věnována zejména narativnímu a fragmentárnímu charakteru takto utvářené identity. Práce rozebírá důsledky totální indexace uživateli vytvářeného obsahu, trvalost jeho uchovávání a možnosti vyhledávat v jeho rámci. Nastíněna je i problematika managementu vlastní reputace a významu ochrany osobních dat. Výzkumná část předkládá zjištění o formách prezentované identity uživateli Facebooku, nastavení ochrany soukromí a zejména o velikosti sítí přátel. Práce popisuje vztah mezi socializačními mechanismy v online sociálních sítích a v reálném světě.
|
|
|
Divácká recepce paradoxní narace v seriálu Hra o trůny
Částová, Barbora ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Divácká recepce paradoxní narace v seriálu Hra o trůny" se zabývá výzkumem publika a jeho reakcí na netradiční dějové zvraty v seriálu Hra o trůny z produkce HBO. Diváci seriálu a jejich jednání závislé na konkrétně vybraných dějových zvratech seriálu jsou zkoumány pomocí kvalitativního výzkumu a polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty. Jako vzorek studie byly vybráni primární diváci, tzn. takový typ diváka, který nebyl před zhlédnutím seriálu čtenářem jeho knižní předlohy a jeho reakce na vzniklé dějové zvraty jsou tak spontánní a nečekané. Cílem výzkumu je zjištění, jak diváci reagují na nově nastolenou a vymezenou paradoxní naraci seriálu Hra o trůny a toho, proč seriál i přes toto jednání dále sledují.
|
|
|
Tři příběhy mezi Východem a Západem: "Ctnostný jinoch", "Božský milenec", "Obětování dítěte"
Špicová, Zuzana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Práce se zabývá realizací tří syžetů - "Ctnostný jinoch", "Božský milenec" a "Obětování dítěte" - v různých literaturách Východu a Západu. U každého syžetu je představena jeho základní podoba, postavy/(arche)typy a motivy a jejich možné varianty v závislosti na kulturním, literárním a náboženském/mytologickém prostředí. S využitím historické a srovnávací poetiky jsou jednotlivé syžety sledovány od prvních dochovaných realizací v literaturách evropských i mimoevropských až po zpracování moderní. Důraz je kladen na konkretizaci a uspořádání jednotlivých motivů, proměny v závislosti na příslušném nábožensko-mytologickém rámci a na napětí mezi stejným a různým, obecným vzorcem a konkrétní realizací, typem a postavou.
|
|
|
Morální aspekty v příběhu první knihy Letopisů Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. Pokus o pohled narativní etiky
Kozelský, Kamil ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
C. S. Lewis byl jedním z největších křesťanských apologetů moderní doby. Nepsal však pouze spisy obhajující křesťanství, psal také mnoho o morálce a jejím sepětí s vírou. Tato práce si klade za cíl doložit, jaká morální poselství vložil do své tvorby pro děti, konkrétně pak do příběhu I. dílu Letopisů Narnie. Snaží se odpovědět na otázku, zda je lze chápat jako obecné podobenství o křesťanském životě, duchovním boji nebo vnitřní proměně člověka při setkání s Bohem. Klade si za cíl ukázat právě ty situace ukryté v příběhu, které lze aplikovat na běžné životní situace. Jako příklad lze uvést otázky pramenící (dle mého) z nejpůsobivějšího obrazu celé knihy: Co dalo sílu Edmundovi obrátit se od zla k dobru po setkání s Aslanem? Jaká je podstata tohoto obrazu z pohledu morální teologie a jak je uplatnitelná v našem křesťanském životě? Tato práce se opírá o pojetí etiky v dalších knihách C. S. Lewise. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
host ::
RSS.