|
|
Třídy, nerovnost a konflikt: v dějinách sociálně historického myšlení a v současnosti
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
|
| |
|
|
Koncept tříd v dějinách sociálního myšlení a v soudobé sociologii
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
|
|
Postmoderní společnost a současné úkoly výchovy a vzdělávání
Wirthová, Jitka ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
(česky) Předložená práce zkoumá vztah mezi současnými sociálními koncepcemi a cíli vzdělávání, tak jak je formulují kurikulární dokumenty především v České republice. Nejde při tom o jednoduchý jednosměrný vliv sociologického vědění na pedagogiku, proto první část práce se věnuje čtyřem důležitým filosofickým a sociologickým konceptům postmoderní společnosti, které se různě vymezují oproti moderní době. Z těchto analýz vychází celkový přehled o charakteru změn současné společnosti, na který se poněkud odlišnými cestami snažilo navazovat pedagogické myšlení. Na třech pedagogických konceptech, které jsou současně přítomné v dnešním pedagogickém diskursu, ale které se objevily původně v odlišných dobách a v odlišném společenském zázemí, se snažím poukázat na značnou antinomičnost nároků na dnešní cíle výchovy a vzdělávání. Popisuji, z jak formulované společenské reality současná česká vzdělávací politika vychází. Konstatuji, že z redukce společenské reality, která je půdou výchovy, můžou vznikat různé ambivalence v navrhovaných řešeních školské politiky. Nakonec se tato práce snaží předložit stručný návrh řešení těchto nových problémů výchovy a vzdělávání.
|
|
|
Krameriovy noviny v letech 1790 - 1793 a jejich role při utváření české národní identity
Boušová, Irena ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou veřejného prostoru prezentovaného Krameriovými novinami v Čechách na prahu modernity. První část práce shrnuje výsledky dosavadního stavu bádání, dále se zabývá otázkou vztahu modernity a postmoderny, na základě čehož jsou stanovena teoretická a metodologická východiska práce. Druhá část se zabývá vlivy, jež utváří konečnou podobu obsahu Krameriových novin. Na noviny je nahlíženo jako na součást širší diskursivní sítě. Ke slovu se dostává také čtenář jako spolutvůrce obsahu. Mimo jiné se tato kapitola zabývá otázkou vytváření komunity čtenářů a veřejného prostoru v Čechách na konci 18. století jako předpokladu vzniku identit etnických či dokonce národních. Poslední část práce se zaměřuje na konkrétní témata v Krameriových novinách a techniky zpracování zpráv, jež mají za cíl formovat čtenáře a jeho pohled sledované události. Práce končí konstatování, že Krameriovy noviny svým obsahem a formou utvářely širší čtenářskou komunitu, jež mezi sebou udržovala určité sociální vazby a sdílela tak určitou formu veřejného prostoru. Nicméně analýza témat a techniky zpracování dat odhalila hranice této komunity. Tu nelze chápat v Habermasově pojetí svobodné kritické veřejnosti, ale jako výsledek působení různých mocenských sil. KLÍČOVÁ SLOVA: čtenář, Kramerius, média,...
|
|
|
Československý (český) rozhlas a kulturní inovace
Trubačová, Lenka ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Šisler, Vít (oponent)
Tato práce nazvaná Československý (český) rozhlas a kulturní inovace je pojatá jako kulturologická studie vývoje rozhlasu v letech 1923 - 1999. Rozvoj rozhlasu je interpretovaný jako proces kulturní změny. Cílem práce je postihnout šíření inovace rozhlasového vysílání a fáze této kulturní změny. Rigorózní práce je rozvržena do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část vychází z vymezení problematiky, zabývá se teorií kultury, médií a charakteristikami rozhlasové komunikace. Zvláštní pozornost je věnována popisu podmínek ovlivňujících vznik a rozvoj rozhlasu. Těžištěm práce je deskripce vývoje rozhlasu v Československu a v České republice. Druhá část práce spočívá v analyzování dat a pramenů, převážně sekundární a historické analýze údajů o rozhlase. Soustředí se na kulturologickou interpretaci výsledků, shrnutí významu kulturní inovace pro vývoj československého a českého rozhlasu. Zabývá se také změnami jeho funkcí.
|
|
|
Paola Mastrocola versus současná italská společnost. Tematická analýza autorčiny narativní a esejistické tvorby.
Macháčková, Michaela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Tématem této bakalářské práce je tematická analýza literární tvorby současné italské spisovatelky Paoly Mastrocoly. V úvodu práce je krátké představení autorky (její biografická a bibliografická data). Dále je pak proveden výzkum nejdůležitějších návratných témat, nacházejících se v autorčině tvorbě (prozaické i esejistické). Následující část je zaměřena na autorčinu práci s nadsázkou, na užívání ironie a komických či humoristických prvků, na rozdíl mezi přímou a nepřímou kritikou. V závěru práce je shrnuta tematická analýza a hlavní, společné rysy tvorby Paoly Mastrocoly. Nakonec je zde načrtnut obrazu současného italské společnosti, který získává čtenář z jejích děl. Klíčová slova: italská literatura, moderní společnost, rodina, školství, vzdělání, intolerance, jedinec, próza pro dospělé, próza pro děti, esej, technologie
|
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
|
|
Krize přirozeného světa
Holá, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Pauza, Miroslav (oponent)
Krize přirozeného světa The crisis of the Life-world PhDr. Klára Holá Tato disertační práce, nazvaná Krize přirozeného světa, je interdisciplinárním teoretickým pojednáním o problému krize v souvislosti s přirozeným světem, hlavním fenomenologickým tématem. Krize zasahuje přirozený svět jako takový. Práce se pokouší problém krize ukázat jako nadčasový, související ontologicky s bytností člověka, a zároveň jako problém etický, provázející rozvoj moderní společnosti. Cílem práce je krizi přirozeného světa charakterizovat, popsat její projevy v různých oblastech a naznačit možná řešení. K dosažení tohoto cíle je pojetí krize rozděleno do dvou vzájemně souvisejících významů: krize ontologická a krize etická. V práci byly ověřeny stanovené hypotézy, že ontologická krize je nevyhnutelně spjata s ambivalentní pozicí člověka ve světě, zatímco s etickými aspekty krize se můžeme různými způsoby vyrovnávat. Práce využívá fenomenologické metody, včetně transcendentální epoché, metodu komparace a fenomenologicko-hermeneutické metody interpretace textu. Ve snaze odhalit společně sdílený celek přirozeného světa, noema našich individuálně odlišných, avšak kulturně, generačně a pohlavně typických noetických aktů, je také preferován interdisciplinární přístup k této problematice. Pro fenomenologické pojednání je...
|
|
|
Vývoj rozhlasového vysílání jako kulturní změna
Trubačová, Lenka ; Hubáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Prokop, Michal (oponent)
Diplomová práce Vývoj rozhlasového vysílání jako kulturní změna je pojatá jako kulturologická srovnávací studie vývoje rozhlasu v Československu a ve Spojených státech amerických chápaného jako kulturní změna (vznik a transformace kulturního prvku). Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou. Teoretická část vychází z vymezení problematiky, dále se zabývá dějinami médií ve světě. Těžištěm teoretické části je popis vývoje československého a amerického rozhlasového vysílání. Analytická část spočívá ve vlastní analýze empirických dat, převážně sekundární analýze dostupných údajů o vývoji rozhlasu. Soustředí se také na kulturologickou interpretaci či reinterpretaci výsledků. Závěrečná kapitola se zabývá komparací vývoje rozhlasu v Československu a USA.
|
host ::
RSS.