|
|
Tackling irregular forms of migration: irregular migrants in the European Union - do they enjoy the rights contained in the UN Migrant Workers Convention?
Babická, Karolína ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
Úmluva OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (ÚMP) chrání základní lidská práva migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Do dnešního dne, žádný z členských států Evropské unie Úmluvu dosud nepodepsal ani neratifikoval. Členské státy mimo jiné tvrdí, že ÚMP je nadbytečná, jelikož ochrana práv v ní obsažených je již dostatečně zajištěna Evropským a mezinárodním právním rámcem ochrany lidských práv, a ratifikace Úmluvy by tak nepřinesla nic nového. Podle některých členských států by ratifikace naopak mohla dát neregulérním migrantům více práv a zvýšit tak jejich příliv do Evropské unie. Cílem disertační práce je porovnání práv neregulérních migrantů obsažených v Úmluvě OSN o migrujících pracovnících s právním rámcem platným v současné době v EU a výše uvedené protichůdné argumenty potvrdit či vyvrátit. Základní výzkumné otázky, které si práce klade tedy vyplývají: Jaká lidská práva požívají v EU migranti v neregulérním postavení? Je ÚMP ve vztahu k mezinárodnímu a evropskému právnímu rámci platnému v EU opravdu nadbytečná a nepotřebná, nebo jej spíše doplňuje? A obsahuje tedy případně nějaká práva nad rámec aktuálně platných práv v EU? Jaký by byl tedy případně přínos ratifikace ÚMP členskými státy EU? Centrem pozornosti práce je ÚMP obsahující sadu lidskoprávních standardů...
|
|
|
Stát a válka: vývoj konceptu
Duda, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Historie mezinárodního práva chápaného jako objekt intersubjektivní reality odráží různá teritoriální uspořádání lidské společnosti. Státy coby nositelé mezinárodní práva byly v průběhu historie vytvářeny válkami, které spolu vedly. Na základě myšlení Carla Schmitta můžeme rozlišit dvě historická uspořádání prostoru: středověkou univerzální říši a novověké suverénní státy. Obě tato uspořádání byla spojena s odlišnými systémy mezinárodního práva a s odlišnými pojetími války. Od přelomu 19. a 20. století můžeme ovšem sledovat známky úpadku vestfálského systému suverénních států. Tento proces, doprovázený změnami v pojetí válek, se začal naplno projevovat na počátku 21. století v souvislosti s tzv. válkou proti teroru. Na právním pojetí války proti teroru a konceptu humanitární intervence ukazuji upadání vestfálského systému suverénních států a možný návrat k mezinárodnímu uspořádání středověké říše.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Chorvatsko-slovinský spor o vodní koridor a důvody reakce aktérů na rozhodnutí mezinárodního arbitru
Lipská, Jana ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Text představuje vývoj slovinsko-chorvatského sporu o hranici v Piranském zálivu a přibližuje problematiku slovinského přístupu na otevřené moře. Hraniční spor, který eskaloval s rozpadem Jugoslávie na začátku 90. let, je jedním z mnoha, jež válka na Balkáně přinesla. Práce proto nejprve představuje jeho historický vývoj a řešení, z nichž ani jedno během více než dvaceti let neskončilo úspěchem. Jako poslední se sporu věnoval mezinárodní tribunál při Stálém rozhodčím soudu v Haagu, a to od roku 2012 do roku 2017, kdy představil konečné rozhodnutí. Text ve své hlavní části rekonstruuje tuto arbitráž a analyzuje reakce obou aktérů sporu na kroky tribunálu a výsledek arbitráže. Přijetí tribunálního rozhodnutí a arbitráž samotnou však zkomplikovala kauza slovinských odposlechů, které zachytily komunikaci mezi slovinským rozhodcem mezinárodního tribunálu a slovinskou vládou. To vedlo k chorvatskému odstoupení od arbitráže a následnému odmítnutí celého soudního rozhodnutí. Práce dává do kontrastu politické argumenty obou stran a mezinárodní právo, odpovídá také na otázku, proč Chorvaté přistoupili k tak razantnímu kroku jako je odstoupení od celé arbitráže, a nepožadovali například výměnu rozhodce. Práce tak spor, který je oficiálně vyřešený, jelikož tribunál dospěl k závěru, rozebírá z pohledu jeho...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání
Smutná, Anna ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce se zabývá klíčovým principem mezinárodního uprchlického práva, kterým je princip non-refoulement. V nejširším slova smyslu znamená tento princip zákaz nuceného přesunu či navrácení osoby do země, kde by jí hrozilo porušení jejích základních lidských práv. Princip non-refoulement je vyjádřen v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951, ale byl rozvinut také ve smlouvách mezinárodního práva lidských práv jako je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech či regionální Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Jeho vyjádření nalezneme i ve Společném evropském azylovém systému, sdíleném členskými státy Evropské unie. Prvním cílem této práce je zjištění přesného obsahu principu nenavracení s ohledem na jeho vývoj a současný výklad v mezinárodním právu. Druhým cílem práce je analýza obsahu téhož principu v právu Evropské unie a posouzení souladu této úpravy s mezinárodním právem. Práce je s ohledem na větší přehlednost rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První kapitola pojednává o úpravě principu v Úmluvě o právním postavení uprchlíků a přihlíží také k jeho vývoji v oblasti mezinárodního práva lidských práv. Význam principu je zjišťován prostřednictvím výkladových pravidel Vídeňské úmluvy o smluvním právu s ohledem na názory nauky a UNHCR. Tato...
|
|
|
Mezinárodněprávní aspekty ochrany civilního letectví před protiprávními činy
Havlíková, Kateřina ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Mezinárodněprávní aspekty ochrany civilního letectví před protiprávními činy Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá analýzou existujících právních nástrojů, jimiž mezinárodní společenství disponuje za účelem zajištění bezpečné mezinárodní civilní letecké dopravy a její ochrany před protiprávními činy. S ohledem na panující napjatou mezinárodní situaci lze téma ochrany civilní letecké dopravy před protiprávními činy považovat za stále aktuální, neboť z pohledu pachatelů protiprávních činů představují jednotlivé složky infrastruktury letecké dopravy hodnotný cíl. Předkládaná práce analyzuje existující smluvní nástroje a hodnotí především význam normotvorné činnosti mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO za současného zdůraznění přístupu založeného na riziku, jenž by měl doplnit převážně reaktivní přístup zrcadlící se v existujících mezinárodních smlouvách, které se ochranou civilního letectví zabývají, a postupně nad ním také převážit. Předkládaná rigorózní práce je členěna do 7 částí, přičemž v úvodní části je nastíněna geneze protiprávních činů v mezinárodní letecké dopravě za současného zohlednění významu, který tyto činy měly na normativní vývoj letecké security. Druhá část se zabývá vybranými moderními trendy, které formování právního rámce na mezinárodní úrovni významně ovlivňují....
|
|
|
Vývoj a současný stav právní úpravy žoldnéřství
Kučera, Jonáš ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Vývoj a současný stav právní úpravy žoldnéřství Tato práce se zabývá problematikou žoldnéřství, vývojem pojmu žoldnéř a postavením žoldnéřů z hlediska mezinárodního práva. Obsahuje analýzu klíčových mezinárodních úmluv, mezinárodního zvykového práva a rozbor vybraných případů. Shrnuje vývoj právní úpravy až do současnosti a možnosti jejího vývoje do budoucna. V menší míře je zpracována činnost soukromých vojenských společností a možnosti jejich právní regulace.
|
|
|
Právní aspekty lidských práv v soudním procesu
Šejnost, František ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Právní aspekty lidských práv v soudním procesu Abstrakt Tato rigorózní práce se v úvodní části zabývá některými právními aspekty problematiky lidských práv a základních svobod ve vnitrostátním, komunitárním i mezinárodním právu, hmotněprávními i procesněprávními instituty jejich ochrany, včetně zvláštních případu kolize s mezinárodním humanitárním právem při ozbrojených konfliktech. V další části se rigorózní práce zabývá diskriminačními právními normami a jejich aplikací ve správním a soudním řízení, včetně právních prostředků ochrany podle vnitrostátních právních předpisů. V závěrečné části se rigorózní práce zabývá rozhodovací činností povinných subjektů při poskytování informací podle příslušného zákona o svobodném přístupu k informacím včetně právních prostředků soudní ochrany proti nezákonným správním aktům příslušných správních orgánů. Klíčová slova: Lidská práva, základní svobody, diskriminace, rovné zacházení, vnitrostátní právo, komunitární právo, mezinárodní právo, povinný subjekt, správní orgán, soud.
|
|
|
Mezinárodněprávní postavení de facto států
Řeháčková, Diana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Organizace lidské společnosti prošla během historického vývoje několika evolučními stádii. Jejich vrcholem se zejména v Evropě staly státní útvary založené na etnickém základě, národní státy. Jejich vznik a zánik probíhal mnohdy zcela živelně, což vedlo k rostoucí míře společenské nestability. Mezinárodní společenství proto hledalo mechanismy, které by tyto procesy regulovaly. Z pohledu mezinárodního práva bylo třeba především definovat stát a kodifikovat hlavní požadavky, které musela jakákoliv entita splňovat, aby se za stát dala pokládat. Montevidejská úmluva se shodla na elementární čtveřici, která spočívá v požadavku na obyvatelstvo, teritorium a výkonnou moc a schopnost dané entity účastnit se plnohodnotně mezinárodněprávních vztahů, tedy disponovat vnější suverenitou. Ani tyto čtyři elementy však nejsou zcela dostačující, a tak se k nim postupně nekonzistentně přidávaly další vedlejší požadavky, které pátraly především po vnitřním charakteru entity a jejím postoji kupř. k dodržování všeobecných lidských práv či práv menšin. Problém však spočívá v tom, že pouhé naplnění výše uvedených požadavků ke vzniku a plnohodnotné existenci státu nestačí. V současném světě je totiž prakticky nemožné, aby nový stát vznikl bez narušení integrity a suverenity státu stávajícího. Právo národů na sebeurčení,...
|
host ::
RSS.