Název:
Mezinárodněprávní postavení de facto států
Překlad názvu:
International regulation of de facto states
Autoři:
Řeháčková, Diana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2021
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Organizace lidské společnosti prošla během historického vývoje několika evolučními stádii. Jejich vrcholem se zejména v Evropě staly státní útvary založené na etnickém základě, národní státy. Jejich vznik a zánik probíhal mnohdy zcela živelně, což vedlo k rostoucí míře společenské nestability. Mezinárodní společenství proto hledalo mechanismy, které by tyto procesy regulovaly. Z pohledu mezinárodního práva bylo třeba především definovat stát a kodifikovat hlavní požadavky, které musela jakákoliv entita splňovat, aby se za stát dala pokládat. Montevidejská úmluva se shodla na elementární čtveřici, která spočívá v požadavku na obyvatelstvo, teritorium a výkonnou moc a schopnost dané entity účastnit se plnohodnotně mezinárodněprávních vztahů, tedy disponovat vnější suverenitou. Ani tyto čtyři elementy však nejsou zcela dostačující, a tak se k nim postupně nekonzistentně přidávaly další vedlejší požadavky, které pátraly především po vnitřním charakteru entity a jejím postoji kupř. k dodržování všeobecných lidských práv či práv menšin. Problém však spočívá v tom, že pouhé naplnění výše uvedených požadavků ke vzniku a plnohodnotné existenci státu nestačí. V současném světě je totiž prakticky nemožné, aby nový stát vznikl bez narušení integrity a suverenity státu stávajícího. Právo národů na sebeurčení,...Over the course of history, the organisation of human societies has gone through several evolutionary stages. Their peak, primarily in Europe, took the form of states as polities structured around an ethnical basis-nation states. In many cases, their rise and downfall could be rather violent which led to growing social instability. Therefore, international communities began looking for mechanisms to regulate these processes. From the perspective of international law, it was necessary mainly to define the term state and codify the requirements an entity had to meet in order to be considered one. The Montevideo Convention established an elementary quartet, necessitating the presence of a population, territory, executive power and the ability to fully participate in international relationships, i.e. possess external sovereignty. These four aspects, however, still did not entirely suffice which is why secondary requirements kept being inconsistently added, addressing primarily the entity's inner character and its attitude to, for example, upholding universal human rights or minority rights. Nonetheless, simply meeting the above-mentioned criteria is not enough to establish a fully functioning state. In the modern world, it is essentially impossible for a new state to be created without infringing on...
Klíčová slova:
Abcházie; de facto státy; Jižní Osetie; Mezinárodní právo; mezinárodní uznání; Podněstří; Abkhazia; de facto states; International law; international recognition; South Ossetia; Transnistria