|
|
Náboženská interpretace psychotického onemocnění. Jak rozumí svému onemocnění křesťansky orientovaní pacienti?
Němeček, Filip ; Motl, Jiří (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá náboženskými interpretacemi psychotického onemocnění. V teoretické části je nejprve psychotické onemocnění stručně definováno a je zde nastíněno několik podnětných psychologických výkladů. Následuje přehled historie vztahu psychologie a náboženství. V další kapitole jsou shrnuty některé náboženské interpretace psychóz. Těžištěm práce je výzkumná část. Jde o psychologický kvalitativní výzkum, z něhož vyplývá, jak tři křesťansky orientované duševně nemocné ženy s psychotickými symptomy interpretují vlastní nemoc. Uvedené případové studie jsou pak v samostatné kapitole srovnány, čímž dochází k mírnému zobecnění výsledků. Na závěr jsou reflektovány limity výzkumu.
|
|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
|
Kauza klecových lůžek: Rozbor internetové diskuse z roku 2006 z perspektivy disability studies
Štrunc, Václav ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kocman, David (oponent)
Tato práce prezentuje výsledky analýzy internetové diskuse pod článkem ze serveru aktuálně.cz z roku 2006. Článek se zabývá zneužíváním klecových lůžek v systému sociální péče o lidi s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí v ČR. Kvalitativní výzkum byl veden metodou kódování vycházejícím z metodologického přístupu "zakotvené teorie". V teoretické části práce jsou rozebírány relevantní teoretické koncepty z oblasti disability studies a gender studies, zejména se zaměřením na kritiku konceptu liberálního občanství a teorie sociální smlouvy. Klíčovým konceptem celé práce je dichotomie soukromé a veřejné sféry. V další části práce je popsán kontext kauzy klecových lůžek v ČR a jsou vymezeny základní rysy této debaty. V empirické části je postupně popsáno pět klíčových témat, axiálních kódů, ve kterých je definována odlišnost lidí s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí. Jedná se o témata prostoru a izolace, efektivity, odpovědnosti, stigmatizace a pečovatelské práce. V rámci každého tématu je popsán způsob definování těchto odlišností a je hledána jejich příčina a původ. V následující části je naznačen způsob argumentace účastníků diskusí ve vztahu k uvedeným tématům. V poslední kapitole je uvedena centrální kategorie "veřejné soukromí" a jsou k ní vztaženy všechny axiální kódy. Klíčová slova...
|
|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
|
|
FOKUS Tábor a intervence u lidí s duševním onemocněním
Kobernová, Nicola ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak jsou sociální služby, které nabízí FOKUS Tábor, účinné z hlediska subjektivní kvality života svých klientů. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje duševnímu onemocnění - klasifikaci, symptomům, léčbě, omezením, která duševní onemocnění způsobuje, a životní perspektivě lidí s duševním onemocněním. Druhá kapitola pojednává o kvalitě života, jejím hodnocení a měření, dále o faktorech ovlivňujících kvalitu života a také o kvalitě života lidí s duševním onemocněním a možnostech jejího zvyšování. Poslední kapitola se zabývá spolkem FOKUS Tábor - charakteristikou, posláním, historií a současností spolku, jeho cíli a principy, nabízenými službami a charakteristikou cílové skupiny. Cílem výzkumné části práce je zjistit, jakou roli má FOKUS Tábor při zvyšování kvality života u svých klientů s duševním onemocněním. K naplnění cíle jsou realizovány se samotnými klienty FOKUSu Tábor rozhovory, během kterých se zaměřuji především na to, jak oni sami vnímají intervence spolku, tedy účinnost nabízených sociálních služeb. Ve výzkumné části je využit kvalitativní výzkum, za pomoci kterého je naplňován výzkumný cíl. Získávání dat bude zprostředkováno prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Účelem práce je poukázat na významnost služeb...
|
|
| |
|
|
Multidisciplinární tým v implementaci Center duševního zdraví
Prokopová, Johana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá multidisciplinárními týmy Center duševního zdraví, která jsou budována v rámci implementace Reformy psychiatrické péče v České republice. Cílem práce je zjistit, jaká je role a funkce Center duševního zdraví a jejich multidisciplinárních týmů v systému péče o osoby s duševním onemocněním a jak tento nový prvek psychiatrické péče funguje v praxi. Na implementaci a fungování multidisciplinárních týmů je nahlíženo perspektivou jejich členů, se kterými bylo v rámci výzkumu uskutečněno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Na základně výpovědí dotazovaných práce předkládá výhody práce v multidisciplinárním týmu s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním, ale rovněž komplikace, které pracovníci v pilotním provozu Center duševního zdraví pociťují.
|
|
|
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním
Vajdová, Martina ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním Anotace: Cílem mé bakalářské práce je zachytit vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním. V úvodu se krátce věnuji pojmu duševní choroba a uvádím rozdělení duševních nemocí. Několik vybraných diagnóz duševních nemocí je zde blíže popsáno, je čerpáno z odborné literatury, zkušeností z praxe i dostupných zdravotnických statistik. Následuje popis vývoje péče o lidi s duševním onemocněním. Od starověku až po středověk si společnost vysvětlovala existenci duševní nemoci u člověka jako působení nadpřirozených sil. O péči o lidi duševně nemocné se v těchto obdobích, až na pár výjimek, ještě nedá hovořit. Situace lidí s duševním onemocněním se zlepšila až v době osvícenství. S rozvojem lékařské vědy dospěla společnost k pochopení, že důvodem duševní choroby je onemocnění mozku. Došlo k osamostatnění se psychiatrie jako oboru, dostavily se první léčebné úspěchy. Léčba se začala soustřeďovat do ústavů pro duševně choré, později do psychiatrických léčeben. Tento trend převládal do 2. poloviny 20. století. Ke konci 20. století začal proces deinstitucionalizace psychiatrické péče. Vznikly sociální služby jako například denní stacionáře, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení apod. Novým trendem pro 21. století je komunitní psychiatrická péče...
|
|
|
Etická problematika postavení lidí trpících duševním onemocněním na trhu práce
Cabishová, Kateřina ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
Tématem diplomové práce je popis etických problémů a komplikovanosti sociálních mechanismů vztahujících se k zaměstnávání lidí trpících duševním onemocněním. Existují faktory, které ovlivňují šance žadatelů o zaměstnání pro jejich přijetí, jako jsou například neupřesněné nebo zamlčené informace o diagnóze. Vše se děje na základě zkušenosti se stigmatizací a předsudky. Diplomová práce reflektuje tato dilemata a role nemocného ve společnosti a navrhuje řešení těchto situací ve světle etiky. Cílem bude návrh etických pravidel (kodexu), která by mohla ulehčit vstup na trh práce lidem trpících duševním onemocněním, stejně tak může být prospěšná pro ty, kteří tyto osoby zaměstnávají nebo se je rozhodnou zaměstnávat. Klíčová slova etický problém, etické dilema, duševní onemocnění, stigmatizace, ctnost, etický kodex
|
|
|
Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita
Pomahačová, Kateřina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
V diplomové práci na téma ,,Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita" jsem se věnovala terminologii, kde jsme se seznámili s obecným pojmem duševní porucha a dále se dozvěděli základní informace o mnou vybraných duševních poruchách jako schizofrenie, afektivní poruchy, konkrétně bipolární porucha, dále neurotické poruchy, konkrétně obsedantně-kompulzivní porucha a v poslední řadě poruchy osobnosti a to konkrétně hraniční porucha osobnosti. Dále jsem se věnovala možnostem léčby duševních poruch, kde jsme se seznámili s prevencí a přístupem sociálního pracovníka, dále se sociálním šetřením, léčbou a s opatrovnictvím osob s duševní poruchou. V poslední řadě jsem se věnovala metodám sociální práce. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit jaké metody sociální práce jsou používány při práci s klienty trpící duševní poruchou, zda vůbec jsou nějaké používány a jaká metoda je používána nejčastěji. Dalším mým cílem bylo zjistit efektivitu používaných metod sociální práce. K dosažení mého cíle jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl tvořen z 11 otázek, které byly polootevřené. V rámci průzkumu jsem došla k závěru, že metody sociální práce jsou poskytovány klientům s duševní poruchou, jsou používány všechny metody sociální práce pro duševně...
|
host ::
RSS.