|
|
Předsudky vůči pracovnicím v sexbyznysu u studujících pomáhající profese
FLEISCHMANNOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit, jaké sociodemografické faktory ovlivňují předsudky vůči pracovnicím v sexbyznysu a identifikovat rozdíl mezi studujícími v sociální práci a ošetřovatelství. Výzkumná otázka: Jaké sociodemografické faktory nejčastěji ovlivňují předsudky vůči pracovnicím v sexbyznysu u studujících pomáhající profese. Hypotézy: Studenti oboru Ošetřovatelství vnímají pracovnice v sexbyznysu negativněji, neţ studenti oboru Sociální práce ve veřejné správě. Studenti prezenční formy studia vybraných pomáhajících oborů vnímají pracovnice v sexbyznysu negativněji, neţ studenti kombinované formy studia. Sběr dat byl realizován pomocí kvantitativní výzkumné strategie a metoda sběru dat byla provedená dotazováním na základě vlastního dotazníku. Výzkumný soubor tvořili studenti Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích, oboru Sociální práce ve veřejné správě a oboru Ošetřovatelství Všeobecná sestra. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky v programu MS Excel a testování hypotéz proběhlo v programu SPSS, metodou t-testu. Vlastnosti, které přisoudili respondenti pracovnici v sexbyznysu, byly vymezeny pomocí sémantického diferenciálu. Výzkum ukazuje, že studenti oboru Ošetřovatelství Všeobecná sestra, vnímají pracovnice v sexbyznysu negativněji, než studenti oboru Sociální práce ve veřejné správě. Ve druhé hypotéze je testováno, zda odlišná forma studia má vliv na vnímání pracovnic v sexbyznysu. Výzkum ukazuje, že studenti prezenčního studia vnímají pracovnice v sexbyznysu pozitivněji, než studenti kombinovaného studia. Výsledky výzkumu této bakalářské práce mohou sloužit jako zdroj informací pro veřejnost. Pro snížení výskytu předsudků, bych navrhovala více přednášek, kde budou studenti obeznámeni s profesí pracovnic v sexbyznysu a jejich důvody, proč dělají již zmíněné povolání.
|
|
|
Supervize v sociální práci
Nagyová, Nicole ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
v českém jazyce Supervize je jednou z možností profesní opory, která pomáhá při řešení nelehkých pracovních situací. Ty v sobě obnášejí výzvy, osobní omezení i etické otázky. Nejasnosti mohou být jak na straně sociálního pracovníka, tak jeho klienta. Supervize by se neměla stát kontrolou nesprávných rozhodnutí či dozorem nad volbou pracovních východisek. Naopak by supervizor měl být podporou pro své klienty a poskytovat jim odborné a správné vedení, které zajistí kvalitu jejich práce. V diplomové práci dochází k propojení supervize se syndromem vyhoření. Teoretická část tak upozorňuje na preventivní charakter supervizního procesu a na rizika, která v případě absence supervize hrozí. Oba pojmy, supervize i syndrom vyhoření, jsou v diplomové práci podrobně popsány a vysvětleny. Teoretický oddíl práce obsahuje základní terminologii, dělení a důležité účastníky v rámci takové spolupráce. Druhý úsek popisuje situaci v oblasti využívání supervize a míry ohrožení syndromem vyhoření u vybraných sociálních pracovníků. Výsledky tohoto šetření jsou znázorněny v grafech. Práce je zakončena Diskuzí, která obsahuje vyjádření k zákonnému ukotvení supervize v České republice a porovnání postavení supervize v ČR, s jinou zemí. Každý čtenář pak může posoudit, zda je supervize potřebnou složkou v pomáhajících profesích.
|
|
|
Vojenští kaplani Armády České republiky a sociální práce
PARAŠÍNOVÁ, Jaroslava
V této bakalářské práci se zabýváme Duchovní službou u Armády České republiky. Klademe si otázku, zda kaplani v rámci své činnosti vykonávají také sociální práci. Nejprve se věnujeme pomáhání co to je a proč vlastně pomáháme. Dále předkládáme některé možné definice sociální práce. Podrobněji se věnujeme popisu postavení duchovní služby a úkolů duchovní služby v AČR. Zmapovali jsme také nezbytné předpoklady pro výkon služby vojenského kaplana. Ne každý zájemce je vhodným kandidátem a to jak po stránce fyzické, psychické, nebo profesní. Součástí práce jsou uskutečněné rozhovory s kaplany AČR. Na základě analýzy těchto rozhovorů, spolu se Zákonem o sociálních službách, odpovídáme na stanovený cíl bakalářské práce. Základní informace byly čerpány z odborných publikací a internetových zdrojů. Podrobné informace z praxe kaplanů byly získány z osobní komunikace na základě uskutečněných rozhovorů.
|
|
|
Empatie zdravotnických pracovníků
KRČÁLOVÁ, Pavlína
Empatie zdravotnických pracovníků. Empatie je schopnost porozumět druhému člověku, pochopit jeho emoce či duševní stav. Vcítění se, neboli empatie zvyšuje ochotu pomáhat druhým. Pomocí vcítění se do druhého člověka, lze pochopit jeho chování, emoce, myšlenky či jednání. Důležitostí pro vznik empatie je pochopit sebe samého. Pocity empatie by měly vycházet z jádra duše, z našeho prožitku, nikoli z naší "hlavy". Empatie je důležitou součásti sociálních vztahů, k nimž patří vztah zdravotnických pracovníků a pacienta. Cílem bakalářské práce je zmapovat míru a schopnost empatie u lékařů a zdravotních sester, pracující v Havlíčkově Brodě v okresní a psychiatrické nemocni, v ambulancích a v domově pro seniory. Použila jsem kvantitativní metodu výzkumu, pomocí dotazníku. Stanovila jsem si celkem tři hypotézy. Všechny hypotézy, byly pomocí výzkumu potvrzeny. Bakalářská práce může sloužit jako podklad pro další výzkum, zdroj informací laické veřejnosti či jako studijní materiál.
|
|
|
Problém "hranice" u pomáhajících profesí
Zahradníková, Barbora ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Voldřich, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je založena na analytických metodách zakotvené teorie, prostřednictvím nichž zkoumá téma Problém "hranice" u pomáhajících profesí. Jejím cílem je porozumět specifickým aspektům vztahu klienta s tělesným postižením a jeho asistenta a subjektivní percepci fenoménu hranice v pomáhajícím vztahu. Výzkumná data byla získána prostřednictvím sedmi rozhovorů s osobními asistenty. Analýza získaných dat přinesla výsledky v podobě deskripce profese osobní asistence a všech jejích aspektů, jež jsou významnými faktory při utváření vztahu. Z objevených témat hraje zcela fundamentální roli vztah, jenž se ukázal mít několik rovin - pracovní, přátelskou, rodičovskou či sourozeneckou a sexuální. V rámci nich pak docházelo ke vzniku hranic, a to v různé podobě a míře v závislosti na osobnostních, vztahových či situačních faktorech. Zkoumaná problematika je komplexním a mnohovrstevnatým tématem, v němž existuje celá řada paradoxů a dilemat. Pojem hranice není respondenty vnímán jako něco statického, neměnného a vždy nezbytně nutného. Stejně jako vztah prochází i hranice, jsou-li ustaveny, vývojem, v rámci něhož jsou buď transformovány, nebo bourány. Klíčová slova: etnografický výzkum, pomáhající profese, osobní asistent, klient, vztah klient - pomáhající, hranice, supervize
|
|
|
Projevy, příčiny a překonávání syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků
Jaroš, Aleš ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Nováková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u pedagogických pracovníků, jeho projevy, příčinami a možnostmi překonávání. Teoretická část charakterizuje pedagogickou profesi a ukazuje její náročnost. Zaměřuje se také na osobnost pedagoga, na jeho etické zásady. Popisuje potřebné klíčové kompetence učitele i neméně důležitou potřebu profesní seberealizace, která, je-li jí dosaženo, může pomoci předcházet syndromu vyhoření. Dále autor rozebírá symptomatologii syndromu vyhoření, jeho příčiny, rizikové faktory, fáze a možnosti prevence. V praktické části autor prověřuje, které faktory nejvíce ovlivňují učitelovu profesní seberealizaci, jaké místo zaujímají na pomyslném žebříčku osobní preference, a zda je učitelé vnímají negativně nebo pozitivně. Také se snaží zjistit, zda existuje souvislost mezi profesní a osobnostní spokojeností učitele, jako možné prevence syndromu vyhoření.
|
|
|
Kulturně podmíněné rysy řízení s přihlédnutím k vybraným typům organizací
Botlíková, Anežka ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Práce ilustruje univerzálnost přístupu Schwartzovy teorie hodnot ve vztahu ke skupině lidí, jejichž kultura je předmětem zkoumání. Obsahuje výpočet hodnotových profilů celých národů Česka a Finska a hodnotových profilů pomáhajících profesí v těchto zemích, a to na základě dat Evropského společenského výzkumu z roku 2012. Na úrovni národů jsou tyto profily reprezentativní, na úrovni pomáhajících profesí jsou však pouze modelové - reprezentativní data nebyla k dispozici. Modeloví příslušníci pomáhajících profesí Česka přikládají ve srovnání se svým národním hodnotovým profilem větší význam všem základním hodnotám podle Schwartze. Ve Finsku tomu tak není u moci, úspěchu, samostatnosti, stimulace a bezpečnosti. Práce přichází s několika doporučeními pro případné výzkumy zabývající se vlivem národní kultury na organizační kulturu ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Zdůrazňuje především potřebu kvalitních hodnotových profilů pomáhajících profesí, a to v podrobnějším členění. Důvodem je nastíněná možnost zohlednit v hodnotových profilech organizací rozdílné postavení jednotlivých profesí. Navrhuje rovněž hledat matematické vztahy mezi daty stejných zemí získanými podle rozdílných teorií - například mezi indexy těchto zemí v Hofstedeho dimenzích ajejich hodnotovými profily podle Schwartze. Takové...
|
|
|
Učení se a obtížné okamžiky pracovní dráhy u pomáhajících profesí
Ghaloomová, Aneta ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku celoživotního vzdělávání a učení se u pracovníků pomáhajících profesí. Nejprve poskytuje pohled na specifika a nároky pomáhající profese a na obtížné momenty spojené s jejím výkonem. Dále popisuje jednotlivé formy celoživotního vzdělávání a učení se, a to formální vzdělávání, neformální vzdělávání a informální učení se a klade si za cíl zjistit, která z těchto forem je hodnocena jako přínosná pro zvládání náročných okamžiků při výkonu pomáhající profese. Pomocí kvalitativní metody rozhovoru s vybranými respondenty, pracovníky pomáhajících profesí, je realizováno empirické šetření o zkušenostech s náročnými okamžiky a jednotlivými formami celoživotního vzdělávání a učení se. Následuje analýza získaných zjištění, formulace závěru a doporučení z něj vzešlých. Klíčová slova: pomáhající profese, formální vzdělávání, neformální vzdělávání, informální učení se, supervize, kvalitativní výzkum
|
|
|
Naplňování životních a profesních hodnot v sociálně-pedagogické práci
Lindová, Markéta ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Naplňování životních a profesních hodnot v sociálně-pedagogické práci Abstrakt: Má diplomová práce se zabývá možnostmi hledání a naplňování hodnot sociálního pedagoga v kontextu výkonu jeho profese i v souvislostech osobního života. Jejím cílem je, na základě analýzy odborné literatury, reflexe vlastních zkušeností a kvalitativního výzkumu, ukázat kde a jak nacházejí pomáhající profesionálové své osobní i profesní hodnoty a jak se jim daří je naplňovat. Z těchto důvodů jsem se rozhodla provést výzkum, který by podpořil obsah teoretické části a dokázal přiblížit život pečujících profesionálů prostřednictvím zjištění jejich niterných postojů - hodnot, motivací a pohnutek - které jsou soukromé, ale v důsledku ovlivňují kvalitu jejich práce. Prostřednictvím analýzy výsledků polostrukturovaných rozhovorů, vedených se sociálními pedagogy, bylo zjištěno, že osobní hodnoty pracovníků v mnohém prostupují do hodnot profesních, hlavní motivace k výkonu sociálně pedagogické práce spočívá v potřebě sebepřesahu pomáhajícího, a že přínosy tohoto poslání v mnohém převyšují jím způsobené ztráty. Klíčová slova: Profese sociálního pedagoga, klient sociálně pedagogické práce, pomáhající profese, profesní a osobní hodnoty, hledání smyslu, logoterapie, transcendence, možnosti a limity.
|
|
|
Postoje k lidem se zdravotním postižením - srovnání vybraných profesních skupin
Oslejová, Denisa ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Prajsová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá především postoji profesionálů z pomáhajících profesí k lidem se zdravotním znevýhodněním. V současné době je kladen velký důraz na téma inkluze zdravotně znevýhodněných osob a je důležité, aby šli zejména lidé, kteří jsou s nimi nejčastěji ve styku, svými postoji a chováním příkladem celé společnosti. Cílem práce je srovnání odpovědí vybraných čtyř profesních oblastí - pedagogiky, psychologie, sociální práce a zdravotnictví a zjištění, zda se objeví rozdíly v postojích a názorech k lidem se zdravotním postižením. Prví část práce obsahuje teoretické zakotvení pojmů vztahujících se k postojům, zdravotně znevýhodněným osobám a přehled provedených výzkumů na toto téma. Druhá část práce je věnována výzkumu, který byl uskutečněn pomocí strukturovaného dotazníku. Z výzkumu vyplynulo, že se opravdu některé postoje napříč vybranými pomáhajícími profesemi liší.
|
host ::
RSS.