|
|
Potravinový odpad a motivy vedoucí generaci Z k uvědomělé spotřebě
Bártová, Tereza
Potravinový odpad, lze omezit, ale bohužel je jako jiný odpad nevyhnutelný a v domácnostech jednoduše vzniká, aniž bychom si to uvědomovali. Co se tedy stane s potravinami, které skončí v koši? Hnijí na skládkách, kde se z nich stávají skleníkové plyny, které zapříčiňují negativní klimatické změny. Proto je tak důležité informovat domácnosti o této problematice, aby si uvědomili, že jejich chování má dopady na životní prostředí a motivovat je k udržitelnějšímu smýšlení. Výzkumným problém je identifikovat, jaký postoj mají mladí lidé z generace Z ke třídění potravinového odpadu, zda by se o této problematice chtěli dozvědět více a jakou formou komunikace by chtěli být osloveni, aby je motivovala k zamyšlení a v lepším případě i ke změně chování. Následně na základě identifikace navrhnout doporučení k oslovení této generace.
|
|
|
Pracovní hodnoty a motivace generace Y a Z
Bistřický, Maxmilián ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou pracovních hodnot a motivací generací Z a Y v České republice. Tím jak generace Z vstupuje na pracovní trh, nabývá na relevanci výzkum jejích hodnot a motivací. Dobré porozumění generačním hodnotám pomáhá v zaměstnání vytvářet prostředí vhodné pro optimalizaci výkonu a satisfakce. Tato práce navazuje na zahraniční výzkum generací a snaží se toto téma více prozkoumat na České populaci. V první časti je práce ukotvena do teorie. Jsou zde popsány obě generace, jejich charakteristiky a rozdíly v obecné rovině i již vyzkoumané hodnotové charakteristiky. Práce je zde také ukotvena do studia hodnot a jsou zde konceptualizovány tři dimenze, na kterých je postavená následná analýza: vnitřní, vnější a sociálně - vztahové hodnoty. K analýze jsou využita data ISSP z modulů Work orientations III a IV z let 2005 a 2015. Analýza v programu IBM SPSS je založená na kontingenčních tabulkách doplněných o Chí-kvadrát test a následně je provedena faktorová a klastrová analýza, které testují konzistenci konceptualizovaných dimenzí, jejich sílu a strukturu proměnných. V závěru jsou popsány výsledky analýzy, limity práce a možnosti navazujícího výzkumu.
|
|
|
Self-greenwashing u mladých lidí ve věku 18 až 35 let
Křivánková, Simona ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Cílem této práce je popsat spotřebitelské chování mladých lidí v České republice ve vztahu k udržitelnosti. V rámci práce se operuje s pojmem self-greenwashing, který definuje kategorie odklonu chování mladých lidí od environmentálních hodnot. V teoretické části je popsán greenwashing, z nějž koncept vychází, dále se věnuje dosavadnímu zjištění ve vztahu k udržitelnosti a je zakončena konceptualizací pojmu self-greenwashing. Ve výzkumné části je nejprve popsaná metoda sběru dat pomocí focus groups a metoda zpracování dat pomocí otevřeného a axiálního kódování. Proběhly 3 ohniskové skupiny celkem o 15 respondentech ve věkovém rozmezí 18 až 35 let. Výsledky výzkumu potvrdily výskyt self-greenwashingu mezi mladými lidmi a dělí je do tří skupin podle deklarovaného zájmu o ochranu životního prostředí a reálných činů a vlivů na jejich chování.
|
|
|
Targeting a positioning v prezidentské kampani Petra Pavla - mladá generace voličů
Dejmková, Tereza ; Konrádová, Marcela (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá targetingem a positioningem prezidentské předvolební kampaně Petra Pavla a zaměřuje se především na oslovování nejmladší generace voličů, generaci Z. Prezidentské volby v roce 2023 byly odlišné od těch předchozích v několika ohledech, jedním z nich však bylo například právě cílení některých kandidátů na generaci Z. Do generace spadá v současnosti většina voličů, která se prezidentské volby zúčastnila poprvé, a která ji možná také poprvé více sledovala. Cílem práce je proto zjistit do jaké míry byl targeting a positioning kampaně při vytváření strategie přizpůsoben generaci Z a zároveň zjistit, zda se Petru Pavlovi podařilo prostřednictvím kampaně tuto cílovou skupinu oslovit a díky jakým krokům toho dosáhl. Teoretická část práce nejprve vymezuje a definuje nástroje politického marketingu, charakterizuje generaci Z a specifika jejich volebního chování. Právě zmiňované nástroje politického marketingu jsou v praktické části práce aplikovány na kampaň Petra Pavla. Informace k této části práce byly získány z osobního rozhovoru s marketingovým ředitelem kampaně Petra Pavla Martinem Klčem, který byl proveden autorkou práce. Efektivita kampaně na vymezenou cílovou skupinu je následně zjišťován a vyhodnocována na základě dotazníkového šetření, které bylo provedeno autorkou...
|
|
|
Greenwashing - fenomén falešné udržitelnosti na trhu kosmetiky
Šimlová, Angelika ; Koudelková, Petra (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
V současnosti je veřejnost zahlcena takzvanými zelenými pojmy na obalech kosmetických produktů. Marketingová komunikace se posouvá ke své zelené verzi, orientuje se na uspokojení rostoucího zájmu o ochranu životního prostředí. Zároveň vzniká nebezpečný prostor, kterého značky využívají pro klamání veřejnosti způsobené, často i nechtěně, kvůli nedostatečné komunikaci dopadu jejich produktu na životní prostředí. Právě falešná udržitelnost neboli greenwashing v kosmetice je předmětem této práce. Výzkum zaměřený na generaci Z a její vnímání tohoto fenoménu ukazuje, že se i mladá generace s velkým množstvím zdrojů informací v tématu ztrácí a kvůli nadužívání zelených pojmů v marketingových kampaních se objevuje skepse i vůči značkám, které jdou správným směrem. Zásadním problémem je nedostatečná legislativa, přístup mnoha firem, které zákazníky klamou za účelem většího profitu, čímž podkopávají kredibilitu ostatních značek na trhu kosmetiky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Greenwashing v módním průmyslu: pohled generace Z
Kyselová, Barbora ; Koudelková, Petra (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem greenwashingu, jeho výskytem v módním průmyslu a zaměřuje se na konkrétní cílovou skupinu - generaci Z. Teoretická část nejprve popisuje koncept green marketingu, jeho definici, přínos pro firmy i společnost a také jeho kritiku. Následující kapitola se věnuje greenwashingu, jeho historii, uvádí nejčastější praktiky a následně se věnuje strategii pro udržitelnou komunikaci. Závěrečná kapitola teoretické části práce se věnuje samotnému módnímu průmyslu, fast fashion a trendům. Dále je pak přiblížena generace Z, její vnímání a nákupní a spotřební chování. V praktické části autorka na základě teoretické části stanovuje tři otázkové okruhy pro využití v kvalitativním výzkumu. Rozhovory jsou vedeny semi strukturovanou formou. Analýza rozhovorů se pak snaží odpovědět na výzkumnou otázku vnímání greenwashingu generací Z.
|
|
|
Trendy v konzumaci zpravodajství u současné mladé generace
Oravová, Tereza ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu konzumace zpravodajských obsahů mezi zástupci ze současné mladé generace Z v České republice. Práce si klade za cíl popsat, jakým způsobem konzumují zpravodajské obsahy vysokoškolští studenti z generace Z, jaké jsou jejich návyky při získávání aktuálních informací o celospolečenském dění a jak zástupci z generace Z vnímají problematiku zpravodajského obsahu, který nevytváří novináři, ale občanští novináři nebo influenceři. Teoretická část práce se věnuje zpravodajství, novým formám zpráv a proměnám v žurnalistice a v médiích ve 21. století. Dále popisuje, jak lidé obecně konzumují zpravodajství a jaká je generace Z. Následuje vlastní výzkum, který má dvě části. Nejprve kvantitativní metodu výzkumu, konkrétně dotazníkové šetření mezi zástupci generace Z, které si klade za cíl zodpovědět první výzkumnou otázku: Jakým způsobem konzumují zpravodajský obsah současní vysokoškolští studenti, zástupci generace Z. Na dotazníkové šetření naváže kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů, který si klade za cíl zodpovědět druhou výzkumnou otázku práce: Jak vnímají zástupci generace Z problematiku zpravodajského obsahu, který nevytváří novináři, ale občanští novináři nebo influenceři. Data nasbíraná během výzkumu jsou následně analyzována, aby se práce co...
|
host ::
RSS.