|
|
A Holistic analysis of polish return migration programs
Chlebek, Claudia Maria ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Předložená disertace analyzuje s využitím migračních teorií a jejich ekonomických aspektů efektivitu tří polských vládních programů pro re-emigranty. Zkoumá motivaci těchto programů a jimi zaváděných služeb, projektů a iniciativ, jejichž cílem je oslovit potřeby nových i stávajících migrantů, zlepšit komunikaci s nimi a zejména pak rozvíjet prostředí, metody a pobídky povzbuzující migranty k návratu do vlasti. Neúspěch při rozpoznání a oslovení potřeb, přání a aspirací migrantů ve struktuře programů, které se touto problematikou zabývají, podstatně limituje úspěch dalších podobných programů menší účastí na nich a jejich sníženým sociálním dopadem.
|
|
|
Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků
Mrázková, Eva ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Jméno: Eva Mrázková Název práce: Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků Abstrakt Emigrace z Bosny a Hercegoviny je téma, které je i přes svou aktuálnost a důležitost nedostatečně zmapováno. V médiích i akademické literatuře bývá prezentováno jako proces, kterým země přichází o pracovní sílu a kvalifikované odborníky. Cílem práce je přispět do diskursu o bosenské emigraci a pomocí konceptu transnacionalismu poukázat na často opomíjený podíl bosenských emigrantů na rozvoji země. Práce si pokládá otázku, v jakých oblastech a jakým způsobem bosenští emigranti na rozvoji země participují. Nejprve představuje koncept transnacionalismu, popisuje vývoj emigrace z Bosny a Hercegoviny od roku 1992 a během 21. století, zmiňuje charakteristiky bosenské diaspory a mediální a akademický diskurs o tématu. Poté nastiňuje jednotlivé oblasti, do kterých členové bosenské diaspory svými aktivitami zasahují, a způsoby, jakými tak činí. Práce došla k závěru, že bosenští emigranti přispívají k chodu ekonomiky země posíláním ekonomických remitencí, či komunikací se svými známými předávají bosenské společnosti takzvané sociální remitence, neboli nápady, dovednosti či hodnoty načerpané v zahraničí, a tím mohou ovlivnit situaci v bosenské společnosti. Bosenská diaspora může...
|
|
|
Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948-1989
Hodboď, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filosofická fakulta Ústav politologie Diplomová práce Bc. Jakub Hodboď MSc. Politické dimenze československého exilu v Kanadě 1948 - 1989 Political Dimensions of the Czechoslovak Exile in Canada 1948 -1989 Praha 2011 vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc ABSTRAKT Předkládaná práce komplexně představila politické aktivity československého exilu v Kanadě a jejich dimenze ve sledovaném období 1948-1989. Studie je vyústěním téměř šesti let výzkumu, který autor realizoval částečně mezi krajanskou komunitou v Kanadě. Práce tak využívá nově objevené primární pramenné materiály získané v kanadských veřejných i privátních archivech v kombinaci s metodou orální historie (interview s krajany) a heuristickým využitím existujících publikovaných poznatků. Kromě politických aktivit československých exilových a krajanských organizací a jednotlivců práce zkoumala také politické dimenze kulturně-vzdělávacích a tělovýchovných aktivit exilu v Kanadě a nastiňuje aktivity komunistického režimu proti exilu v Kanadě. Československá komunita byla na prahu února 1948 poměrně dobře organizována, s pevnou členskou základnou klíčových krajanských organizací a zkušenostmi s organizováním pomoci během 2. světové války. Ve srovnání se separatisticky smýšlející slovenskou komunitou ovšem postrádala finanční...
|
|
|
Reflexe vnímání pojmu "domov" ve vzpomínkách dětí zaměstnanců firmy Baťa v Indii
Matyášová, Judita ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje historii a obyvatelům baťovského města Batanagar, které vzniklo v Indii v roce 1934. Pracovali zde mladí manažeři, kteří prošli školením v centrále firmy Baťa ve Zlíně a na počátku třicátých let odjeli z Československa do Indie. Po roce 1948 se některé rodiny vrátily do Československa, jiné zůstaly v Indii a v polovině padesátých let do Kanady či Austrálie. Autorka diplomové práce se primárně zaměřuje na vzpomínky dětí baťovských manažerů, které žijí v České republice.
|
|
|
Obrodný proces a normalizace v Československu z norského pohledu
Jirásek, Vojtěch ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je rekonstrukce norského pohledu na demokratizační proces druhé poloviny 60. let a zmapování následné norské pomoci československým nezávislým iniciativám. Práce stručně shrnuje vývoj česko-norských vztahů, činnost poúnorové a posrpnové emigrace v Norsku. Dále se zaměřuje na vliv, který měly na norskou zahraniční politiku a norskou veřejnost historické milníky, které byly určující pro poválečné dějiny naší země. Jedná se o únor 1948 a převzetí moci komunisty, rok 1968 a s tím související Pražské jaro a následná invaze okupačních vojsk do Československa, v roce 1977 pak o vznik Charty 77. V procesu formování československo-norských vztahů v padesátých a šedesátých letech hrála podstatnou úlohu poúnorová emigrace, organizace Norsk - Tsjekkoslovakisk hjelpeforening a jeho vůdčí osobnost a zakladatelka Jarmila Kvapilová, ve své vlasti aktivní národní socialistka a spolupracovnice Milady Horákové, za války kvůli odbojové činnosti vězenkyně koncentračního tábora Ravensbrück. Po znovuotevření své ambasády v Praze sledovali Norové se zájmem a sympatiemi demokratizační proces v ČSSR. Slibně se rozvíjející spolupráci v oblasti kulturní poznamenala invaze vojsk Varšavské smlouvy, kterou norská vláda i norská veřejnost odsoudila. Impulsem k aktivizaci norské pomoci v období tvrdé normalizace...
|
|
|
Mediální reflexe emigrace Jaroslava Drobného
Budka, Tomáš ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Mediální reflexe emigrace Jaroslava Droobného" se zabývá událostmi z července 1949, kdy českoslovenští tenisté Jaroslav Drobný a Vladimír Černík natrvalo opustili svou zemi. Emigrovali během mezinárodního tenisového mistrovství Švýcarska v Gstaadu. Svůj úmysl oficiálně oznámili poprvé na veřejnosti 16. července 1949. Stěžejní částí práce je zpracování rešerše tisku ve čtyřech stanovených obdobích let 1948 (15.5. - 10.6.), 1949 (1. - 31.7.), 1950 (15.5. - 30.6.) a 1968 (1.4. - 31.5.). Výzkum byl proveden v tehdejších všeobecných celostátních denících Rudém právu, Mladé frontě, Práci, Lidové demokracii a jednom specializovaném deníku Československý sport. Analyzovány byly také týdeníky Ruch v tělesné výchově a sportu a Stadion. Rešerši předchází úvodní část, která popisuje osobnost Jaroslava Drobného, situaci v tehdejším sportovním světě, i vývoj v Československu na základě dnes přístupných materiálů. Porovnáním několika období výzkumu vzniká obraz moci médií, která byla schopna během velmi krátkého časového úseku naprosto vymazat i velkou a ve společnosti známou osobnost ze svých stránek.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Communism, Emigration, Commercialism: Reading the Post-New Wave Films of Czechoslovak New Wave Directors
Silverman, Tanya ; Emler, David (vedoucí práce) ; Renner, Tomáš (oponent)
Tanya Silverman CECS 2018 Abstrakt Režiséři Československé nové vlny Jiří Menzel, Věra Chytilová, Miloš Forman a Ivan Passer ukazovali ve svých filmech liberální náladu své doby. Vlivné hnutí skončilo kvůli sovětské invazi v roce 1968, avšak čtyři režiséři pokračovali ve své kariéře, bud' překonáváním zákazů nebo emigrací do Ameriky. Cílem této práce je interpretace jejich filmů coby demonstrací společenských interakcí od sedmdesátých let 20. století do roku 2006. Unikátní metodologie zahrnuje systematický průzkum filmů, nalezení klíčových tropů a témat a posléze analýzu rozhovorů z médií a biografických textů. Analytická část zkoumá tři hlavní témata: kult automobilů, peníze jako známku moci a cenzuru. Výsledky jsou prezentovány pro každého režiséra zvlášť, společně s kontexty z Československa, případně z USA. Výzkum naznačuje, že pro Jiřího Menzela a Miloše Formana byla klíčovým pojmem kultura v Čechách, respektive v Americe, zatímco Věra Chytilová a Ivan Passer se ve své filmové kariéře věnovali zejména společenské kritice. Tato diplomová práce doufá, že může svým inovativním přístupem přinést nové pochopení filmů od českých režisérů nové vlny.
|
host ::
RSS.