|
|
FOKUS Tábor a intervence u lidí s duševním onemocněním
Kobernová, Nicola ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak jsou sociální služby, které nabízí FOKUS Tábor, účinné z hlediska subjektivní kvality života svých klientů. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje duševnímu onemocnění - klasifikaci, symptomům, léčbě, omezením, která duševní onemocnění způsobuje, a životní perspektivě lidí s duševním onemocněním. Druhá kapitola pojednává o kvalitě života, jejím hodnocení a měření, dále o faktorech ovlivňujících kvalitu života a také o kvalitě života lidí s duševním onemocněním a možnostech jejího zvyšování. Poslední kapitola se zabývá spolkem FOKUS Tábor - charakteristikou, posláním, historií a současností spolku, jeho cíli a principy, nabízenými službami a charakteristikou cílové skupiny. Cílem výzkumné části práce je zjistit, jakou roli má FOKUS Tábor při zvyšování kvality života u svých klientů s duševním onemocněním. K naplnění cíle jsou realizovány se samotnými klienty FOKUSu Tábor rozhovory, během kterých se zaměřuji především na to, jak oni sami vnímají intervence spolku, tedy účinnost nabízených sociálních služeb. Ve výzkumné části je využit kvalitativní výzkum, za pomoci kterého je naplňován výzkumný cíl. Získávání dat bude zprostředkováno prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Účelem práce je poukázat na významnost služeb...
|
|
|
Multidisciplinární tým v implementaci Center duševního zdraví
Prokopová, Johana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá multidisciplinárními týmy Center duševního zdraví, která jsou budována v rámci implementace Reformy psychiatrické péče v České republice. Cílem práce je zjistit, jaká je role a funkce Center duševního zdraví a jejich multidisciplinárních týmů v systému péče o osoby s duševním onemocněním a jak tento nový prvek psychiatrické péče funguje v praxi. Na implementaci a fungování multidisciplinárních týmů je nahlíženo perspektivou jejich členů, se kterými bylo v rámci výzkumu uskutečněno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Na základně výpovědí dotazovaných práce předkládá výhody práce v multidisciplinárním týmu s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním, ale rovněž komplikace, které pracovníci v pilotním provozu Center duševního zdraví pociťují.
|
|
|
Vliv projevů hraničního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti na rodinné příslušníky
Samcová, Magdalena ; Racková, Barbora (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
68 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá projevy hraničního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti a jejím vlivem na rodinné příslušníky osob s tímto onemocněním. Cílem bylo přiblížit zkušenost ze soužití s člověkem s HPO. Kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů probíhal se třemi respondenty, jedním mužem a dvěma ženami. Výsledná data byla vyhodnocována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Z výpovědí je zřejmý negativní v oblasti osobní roviny, kontaktu s jedincem s HPO a evidentní je taktéž psychická zátěž. Práce by mohla být přínosem pro sociální a zdravotní pracovníky, kteří v rámci své praxe přichází do kontaktu s lidmi s HPO a jejich blízkými. V závěru práce jsou zmíněny kroky, kterými může přispět ke zlepšení situace každý z nás.
|
|
|
Postavení osob s duševní poruchou na trhu práce
Vovsová, Nikola ; Rybová, Lucie (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Osoby s duševním onemocněním představují velmi roztříštěnou skupinu. Jedná se o skupinu, která se kvůli své diagnóze potýká s předsudky a stigmatizací, což prostupuje všechny roviny jejich života - i tu pracovní. Diplomová práce Postavení osob s duševní poruchou na trhu práce zkoumá osoby s duševním onemocněním a jejich situaci na českém trhu práce. Vychází z předpokladu, že zaměstnání je důležitým prvkem pro každého jedince, jelikož zabezpečuje příjem, a hlavně představuje sounáležitost k majoritní společnosti. V práci se zabývám nastavením české legislativy a veřejně-politickými dokumenty, realizuji vlastní kvantitativní (pomocí obsahové analýzy mediálních výstupů) i kvalitativní (pomocí polostrukturovaných expertních rozhovorů) výzkum a na základě toho zařazuji osoby s duševním onemocněním do příslušné cílové populace dle teorie Sociální konstrukce cílových populací (SKCP) podle Schneider a Ingram. Tato teorie říká, jak jsou ve společnosti alokovány benefity nebo zátěže. Postup kombinovaného (= smíšeného) výzkumu volím pro získání dostatečného objemu dat. Definuji problémy a na závěr představuji možná doporučení, jak by za pomoci nástrojů veřejné politiky mohlo dojít ke změně situace a zmírnění stigmatizace, které tyto osoby musí čelit.
|
|
|
Vliv pořadí narození na vybraná duševní onemocnění
Havlová, Adéla ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Tureček, Petr (oponent)
Práce poskytuje základní vhled do problematicky vlivu pořadí narození na mentální zdraví člověka. Porovnává vliv pořadí narození na třech vybraných duševních onemocněních: schizofrenii, úzkosti a depresích V úvodu jsou vysvětleny základní pojmy a formulace pro lepší orientaci v dané problematice. V práci je shrnuto několik studií, zkoumajících vliv pořadí narození na lidské mentální zdraví a jeho poruchy. Výzkumy ukazují na to, že u schizofrenie se efekt projevuje u posledních narozených, u úzkosti se efekt projevuje u prostředních narozeních a u depresí se efekt projevuje u nejstarších narozených. Práce propojuje poznatky z psychologie, biologie, evoluční biologie a etologie člověka.
|
|
|
Etická problematika postavení lidí trpících duševním onemocněním na trhu práce
Cabishová, Kateřina ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
Tématem diplomové práce je popis etických problémů a komplikovanosti sociálních mechanismů vztahujících se k zaměstnávání lidí trpících duševním onemocněním. Existují faktory, které ovlivňují šance žadatelů o zaměstnání pro jejich přijetí, jako jsou například neupřesněné nebo zamlčené informace o diagnóze. Vše se děje na základě zkušenosti se stigmatizací a předsudky. Diplomová práce reflektuje tato dilemata a role nemocného ve společnosti a navrhuje řešení těchto situací ve světle etiky. Cílem bude návrh etických pravidel (kodexu), která by mohla ulehčit vstup na trh práce lidem trpících duševním onemocněním, stejně tak může být prospěšná pro ty, kteří tyto osoby zaměstnávají nebo se je rozhodnou zaměstnávat. Klíčová slova etický problém, etické dilema, duševní onemocnění, stigmatizace, ctnost, etický kodex
|
|
|
Diskriminace osob s duševním onemocněním na úřadech ČSSZ
Nouzová, Adéla ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá diskriminací osob s duševním onemocněním na úřadech České správy sociálního zabezpečení. Cílem práce je odpovědět na výzkumné otázky, které se ptají na to, jestli se osoby s duševní poruchou s nějakou diskriminací potkává v průběhu žádání o invalidní důchod. Diskriminační prvky se hledají jak v chování pracovníků, tak v legislativním nastavení přidělování důchodů. Chování pracovníků je vysvětleno pomocí teorie rámování. V teoretické části je popsána přímá a nepřímá diskriminace, teorie rámování a teorie liniových pracovníků se kterými se dále v práci pracuje. Dále je naznačen postup přidělování invalidních důchodů, který se v praktické části porovnává se zkušeností respondentů. V praktické části jsou odpovězeny výzkumné otázky pomocí několika rozhovorů s respondenty s duševním onemocněním, kteří si prošli procesem žádosti a invalidní důchod a s respondenty, kteří pracují jako posudkový lékaři na správě sociálního zabezpečení. V této části se nachází i diskuze, která rozebírá schéma průběhu, které se projevilo u všech respondentů s duševním onemocněním. V závěru jsou shrnuty všechny zjištění a odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
|
Self-efficacy u pacientů s duální diagnózou v závěrečné fázi léčby v rámci psychiatrické hospitalizace
Kyzeková, Michaela ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jak může vypadat self-efficacy pacientů s duální diagnózou v závěrečné fázi jejich léčby v rámci psychiatrické hospitalizace. V teoretické části je rozebrán konstrukt self-efficacy, problematika hospitalizace a vybraná duševní onemocnění. V praktické části byla zvolena kvalitativní metodologie, obsahující prvky interpretativní fenomenologické analýzy. Výzkumný vzorek tvořilo 5 pacientů s duální diagnózou a psycholog starající se o tyto pacienty na oddělení duálních diagnóz v PN Bohnice. Se všemi aktéry proběhly polostrukturované rozhovory. Výsledky obsahují analýzu příběhů jednotlivých aktérů s tématy pro ně klíčovými, a následně je předložena celková analýza všech dat, která přináší nový pohled na self-efficacy, rozprostírající se do tří rovin - intrapersonální, interpersonální a systémové. Diskuze obsahuje výsledky propojené s již existující literaturou, a odpovědi na výzkumné otázky. KLÍČOVÁ SLOVA Self-efficacy - duální diagnóza - hospitalizace - duševní onemocnění
|
|
|
Zátěž u vedoucích pracovníků sociálních služeb (Zdroje zátěže u vedoucích pracovníků služeb pracujících s psychiatrickými klienty)
Kubíčková, Antonie ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Martina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zátěž vedoucích pracovníků služeb sociální rehabilitace pro klienty s duševním onemocněním. Cílem práce je porozumění zdrojům pracovní zátěže optikou těchto vedoucích pracovníků. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část vymezuje duševní nemoc a pojednává o možných charakteristikách a projevech lidí s duševním onemocněním. Dále se věnuje nestátním neziskovým organizacím a jejich managementu. Důležitou součástí práce je kapitola pojednávající o zátěži se zaměřením na vedoucí pracovníky. Všechny poznatky v teoretické části práce vycházejí z poznatků odborné literatury. Empirická část představuje výzkumné šetření, které bylo zaměřeno na porozumění zdrojům zátěže vedoucích pracovníků z jejich pohledu. Výzkumný design vychází z kvalitativního přístupu. S jednotlivými manažery sociálních služeb byly vedeny hloubkové rozhovory, jejichž analýza vedla ke konstrukci tří hlavních tematických oblastí: obecně manažerské, specifické pro danou službu a zátěže ze souběhu a kumulace předchozích oblastí. Klíčová slova: duševní onemocnění, vedoucí pracovník, sociální služby sociální rehabilitace, zátěž, kvalitativní výzkum
|
|
|
Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci
Nováková, Barbora ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci" se zabývá tím, jak dokumentární cyklus Život za zdí, online seriál Nejsi sám a audio série Moje terapie komunikují téma duševního zdraví. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem rámcovaly vybrané novinářské projekty problematiku duševních nemocí. Teoretická část práce se zprvu věnuje duševním nemocem, konceptu stigma a roli médií v jeho přenosu. Zaměřuje se i na destigmatizaci a definování nejdůležitějších destigmatizačních přístupů. V další části jsou přiblížena teoretická východiska vlivu médií, nastolování agendy a rámcování. V analytické části je představeno 10 rámců, které byly v projektech identifikovány s pomocí metody zakotvené teorie. Shrnutí výsledků se věnuje diskuse, kde jsou vyhodnoceny nalezené rámce a jejich limity, a rovněž jsou porovnány s doporučenými postupy, které vycházejí z manuálů určených pro novináře a odborných publikací na téma duševních nemocí.
|
host ::
RSS.