|
|
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení
Sedloňová, Věra ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Müller, Milan (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení Abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Rozhodčí řízení představuje vedle civilního soudního řízení jeden ze způsobů řešení majetkových sporů v soukromoprávních poměrech. Rozhodčí řízení má za sebou dlouhou dobu existence. Na našem území existovalo již za vlády Karla IV. Mezi uznávané rozhodce patřili dva významní jihočeští rybníkáři Jakub Krčín a Štěpánek Netolický. K významnému rozvoji rozhodčího řízení došlo po roce 1949, kdy byl v květnu 1949 zřízen stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Československé obchodní komoře, který existuje dodnes pod názvem Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Právní úprava rozhodčího řízení doznávala změn. K zásadní změně došlo v roce 1964, kdy nabyl účinnosti zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, který připustil rozhodčí řízení jen ve vztazích z mezinárodního obchodního styku a jen právnickými osobami, tehdy podniky zahraničního obchodu. K zásadní změně pak došlo od 1. 1. 2015, kdy nabyl účinnosti zákon č. 216/2014 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který podstatně rozhodčí řízení liberalizoval a připustil i ve vztazích mezi fyzickými osobami a ve vztazích čistě...
|
|
|
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny
Vomáčka, Vojtěch ; Franková, Martina (oponent)
Poměřování veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá poměřováním veřejných zájmů v ochraně přírody a krajiny. Blíže analyzuje odchylné režimy, jejichž prostřednictvím zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, umožňuje realizaci zásahů do chráněných zájmů, a soustředí se na koncept převažujícího veřejného zájmu, který musí být identifikován v konkrétních případech správními orgány. Zejména se práce soustředí na požadavky vyplývající v tomto ohledu z mezinárodního práva a z práva Evropské unie, konkrétně úpravu podmínek odchylných režimů z ochrany stanovišť, volně žijících ptáků a ohrožených druhů. Těžiště práce spočívá v analýze judikatury českých soudů a Soudního dvora Evropské unie, zejména s důrazem na požadavky na identifikaci a vyvažování veřejných zájmů. Autor poukazuje na skutečnost, že se poměřování veřejných zájmů odehrává v širším kontextu právní úpravy a především mnohem dříve než v rámci odchylných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Konstatuje, že v zásadě neexistuje žádný zásadní rozdíl v odlišných postupech mezi dlouhodobě zavedeným vnitrostátním systémem ochrany přírody a požadavky práva EU. Zdá se však, že vágně formulovaná úprava odchylných režimů, kterou doplňuje rozsáhlá soudní judikatura, jde spíše proti smyslu...
|
|
|
Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku - srovnání české a britské úpravy se zaměřením na britské case law
Černá, Tereza ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá institutem odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, tj. odpovědnost výrobce (ale i jiného subjektu, jako např. dodavatele či dovozce) za škodu způsobenou vadným výrobkem na zdraví nebo majetku uživatele (spotřebitele) nebo jiných třetích osob. Primární oblast této problematiky, kterou práce zkoumá, je právní úprava ve Velké Británii (pro odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku je ve VB ustálen výraz "Product liability"). Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla pro popsání britské úpravy Product liability, je má studijní zkušenost v Anglii na Northumbria University, kde jsem studovala v rámci programu Erasmus+. V Anglii jsem měla možnost načerpat veškeré potřebné zdroje, zkušenosti a podněty přínosné k analýze tamější úpravy Product liability, a tudíž k napsání této diplomové práce. Cílem této práce je pak nejen popsání britské úpravy Product liability, ale zároveň i její komparace s úpravou českou. Z práce pak plyne jednoznačný závěr, že odpovědnost z Product liability je ve VB v porovnání s ČR institutem mnohem častěji využívaným a britská úprava je oproti té české propracovanější a detailnější. Na druhou stranu pro britské spotřebitele může být jejich právní úprava vzhledem k velkému množství soudních rozhodnutí, která tvoří součást právního systému VB,...
|
|
|
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře
Zoubková, Tereza ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře Tato diplomová práce se zabývá nutnou obranu v českém trestním právu. Zaměřuje se na několik vybraných sporných otázek, které soudy v praxi řeší při aplikaci ustanovení o nutné obraně. Tyto sporné otázky jsou v této práci zkoumány právě na základě rozboru relevantní judikatury českých soudů. V prvních dvou částech se práce věnuje popisu institutu nutné obrany z teoretického hlediska. Nejprve jsou v ní obecně přiblíženy okolnosti vylučující protiprávnost a význam institutu nutné obrany. Následně práce popisuje, jak jsou podmínky a meze nutné obrany vymezeny v zákoně. Nejdříve se věnuje útoku, proti kterému může směřovat nutná obrana, a poté podmínkám samotného obranného jednání. Nakonec se zabývá intenzivním a extenzivním excesem z nutné obrany, a poté ještě institutem putativní nutné obrany. Dále se již práce věnuje vybraným sporným otázkám nutné obrany v judikatuře. V každé z osmi kapitol v této části je nejprve stručně popsáno, v čem spočívá daná sporná otázka a poté jsou k ní prezentovány relevantní judikáty. Jednotlivé judikáty jsou popsány a následně analyzovány z hlediska zkoumané sporné otázky, případně i porovnány mezi sebou. První spornou otázkou, které se práce věnuje, je stanovení okamžiku skončení útoku, jehož přesné určení je podstatné z toho...
|
|
|
Postavení Soudního dvora EU v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech
Shepard, Lucia ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent) ; Fenyk, Jaroslav (oponent)
5 Anotace Tato disertační práce se zabývá postavením Soudního dvora v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, která byla do rámce Evropské unie formálně zahrnuta až s Maastrichtskou smlouvou počátkem devadesátých let. Spolupráce v této oblasti však byla vyčleněna mimo komunitární rámec, což se odrazilo i na postavení a působnosti Soudního dvora. Přes omezení spojená s tehdejší úpravou zvolenou členskými státy však Soudní dvůr využil příležitosti a prostřednictvím své judikatury korigoval některé nedostatky spojené s povahou tzv. třetího pilíře upravujícího tuto oblast. Další vývoj nastal s Lisabonskou smlouvou, která odstraňuje pilířovou strukturu a uplynutím přechodného období odpadla další omezení spojená s předchozí úpravou. Dosavadní judikatura je úzce provázaná s rámcovým rozhodnutím o evropském zatýkacím rozkazu založeném mimo jiné na zásadě vzájemného uznávání a vzájemné důvěře mezi členskými státy, které se stávají významnou součástí judikatury Soudního dvora. S ohledem na předmět úpravy tohoto rámcového rozhodnutí se Soudní dvůr opakovaně zabýval i otázkou základních práv, jejichž ochrana na unijní úrovni neustále posiluje. Klíčová slova Soudní dvůr Evropské unie, policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, třetí pilíř, judikatura, řízení o předběžné otázce, rámcová...
|
|
|
Právo na příznivé životní prostředí v judikatuře českých soudů.
Novák, Jiří ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Tato práce se zabývá právem na příznivé životní prostředí v judikatuře českých soudů. Jejím hlavním cílem je poskytnout ucelený náhled na vývoj judikatury týkající se práva na příznivé životní prostředí právnických osob, zejména pak spolků. Z toho důvodu se nejprve zabývá vymezením klíčových pojmů a pramenů práva souvisejících s právem na příznivé životní prostředí. Jako nejdůležitějšími tématy se zabývá procesy sloužícími k ochraně životního prostředí (jako je územní plánování, procedura EIA a integrované povolování), Aarhuskou úmluvou, soudní ochranou a žalobní legitimací. V hlavní části práce jsou rozebírány příslušná rozhodnutí Ústavního soudu České republiky a Nejvyššího správního soudu. Závěrem práce je shrnutí a zhodnocení, jakým vývojem judikatura týkající se práva na příznivé životní prostředí právnických osob prošla.
|
|
|
Judikatura Ústavního soudu v oblasti daní
Křivánek, Michal ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá rozhodovací praxí Ústavního soudu v oblasti daní. První kapitola slouží jako úvod do problematiky daní, vymezuje pojem daň, věnuje se rozlišení daní, poplatků a jiných obdobných plateb a nastiňuje ústavněprávní základy, na kterých mohou být daně v širším slova smyslu ukládány. V navazující části je rozebrána role Ústavního soudu, jsou uvedeny jednotlivé typy řízení, které mají vztah k oblasti daní, je provedena distinkce mezi přezkumem otázek s ústavněprávním přesahem, jimiž se Ústavní soud zabývá, a přezkumem otázek jednoduchého práva bez takového přesahu, který provádí obecné soudy. Dále je také diskutován význam rozhodnutí Ústavního soudu a jejich závaznost pro různé skupiny subjektů a v různých typových situacích. Ve třetí části je poté přikročeno k analýze důležitých ústavněprávních principů, které jsou typické pro oblast daňového práva, a to konkrétně princip zákazu pravé retroaktivity a naopak obecná dovolenost retroaktivity nepravé, zásada ukládání daní pouze na základě zákona a užití zásady in dubio mitius, která je variantou zásady in dubio pro reo. Z bohaté judikatury Ústavního soudu jsou odkazovány judikáty, které osvětlují případy, kdy lze a nelze připustit retroaktivní působení právních předpisů, ale též samotných nálezů Ústavního soudu. Ohledně zásady...
|
|
|
Předběžné projednání obžaloby v judikatuře soudů
Kočová, Tereza ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Obsahem této diplomové práce je rozbor institutu předběžného projednání obžaloby jakožto fakultativního stadia trestního řízení, které následuje poté, co je k soudu státním zástupcem podána obžaloba. Práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních teoretických poznatků, které čerpá zejména z komentářové literatury, avšak stěžejním zaměřením práce je rozbor relevantních soudních rozhodnutí, které se zkoumaného institutu týkají. Pracováno je zejména s rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky a vrchních soudů, v menší míře jsou užita i rozhodnutí Ústavního soudu České republiky a několika krajských soudů. Práce je (mimo úvod a závěr) členěna na osm částí. V první části je podáno obecné základní vysvětlení pojmu předběžného projednání obžaloby. Následuje pojednání o historickém vývoji zkoumaného institutu, a to od roku 1850 do současnosti. Tato část práce rovněž shrnuje nejdůležitější novely aktuálně účinného trestního řádu, týkající se předběžného projednání obžaloby. Navazující části jsou věnovány účelu předběžného projednání a vysvětlení rozdílu mezi ním a obligatorním přezkumem obžaloby v režimu § 181 odst. 1 a 185 odst. 1 trestního řádu. Stěžejní část práce pak tvoří rozbor jednotlivých důvodů, pro které může být předběžné projednání obžaloby nařízeno. Zde je největší pozornost věnována důvodům,...
|
|
|
Evropská ochranná známka v judikatuře evropských soudů
Cabák, David ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá aktuální judikaturu evropských soudů týkající se ochranné známky Společenství. Práce je rozvržena do pěti kapitol. První kapitola definuje ochrannou známku Společenství jako právní institut práva Evropské unie. Druhá kapitola se zabývá relevantními prameny práva. Třetí kapitola poskytuje bližší pohled na instituce významné zejména pro registraci a ochranu práv vyplývajících z ochranné známky Společenství. Následně čtvrtá kapitola popisuje proces registrace ochranné známky Společenství před Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu. První část této kapitoly je zaměřena na formální náležitosti přihlášky ochranné známky Společenství podávané k Úřadu. Druhá část popisuje právo přednosti majitelů ochranných známek. Třetí část je zaměřena na absolutní důvody pro zamítnutí přihlášky. Čtvrtá část kapitoly pak popisuje důvody relativní. Pátá část se zabývá řízením o zrušení ochranné známky Společenství. Pátá kapitola pak poskytuje pohled na aktuální právní stav v rámci systému ochrany práv majitelů ochranných známek Společenství. Výsledky této práce ukazují, že aktuální právní stav a judikatura přispívají k fungování společného trhu a zejména volného pohybu zboží vhodný určením mezí ochrany ochranné známky Společenství. Soudy ve svém rozhodování rovněž akcentují přesné vymezení...
|
|
|
Teleologický výklad a judikatura českých soudů
Koželuha, Patrik ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Patrik Koželuha Abstrakt: Teleologický výklad a judikatura českých soudů Účelem této diplomové práce je analyzovat teleologickou interpretační metodu, a to jak z pohledu právní teorie, tak i praxe. S ohledem na skutečnost, že využití teleologické interpretační metody v posledních dvou desetiletích v české soudní praxi nabývá na významu, klade si práce za cíl představit současné odborné právní názory vztahující se k problematice teleologického výkladu. Diplomová práce se rovněž zaměřuje na argumenty zastánců, jakož i kritiků teleologického výkladu, a tyto argumenty porovnává se současnou soudní praxí. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. Každá z nich pohlíží na teleologickou interpretační metodu z jiného úhlu pohledu. První částí je část teoretická, která shrnuje současné poznatky právní teorie týkající se teleologického výkladu. Druhou část pak představuje podrobný rozbor vybraných soudních rozhodnutí. Účelem diplomové práce je pak poskytnout čtenáři srovnání teoretického a praktického přístupu k teleologickému výkladu. Úvodní kapitoly teoretické části se snaží o vysvětlení pojmu interpretace práva a vymezení hranic interpretace. Následně diplomová práce poskytuje výčet a základní charakteristiku hlavních interpretačních metod, tedy jazykového,...
|
host ::
RSS.