|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Mádr, Marián ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh novostavby římskokatolického kostela se zázemím, který se bude nacházet v městské části Brno-Líšeň, v severozápadní části katastrálního území Líšeň, na svažité parcele, mezi ulicemi Horníkova a Molákova, v blízkosti střediska mládeže (“Saleska“). Kostel bude sloužit římskokatolické kongregaci Selesiánů, kteří se věnují výchově a práci s dětmi a mládeží. Kostel bude zasvěcen třetí Božské osobě Duchu Svatému. Hlavní důraz je kladen na kostel, jako na místo setkávání se ve společenství věřících, ale zároveň i tiché a klidné místo pro setkání s Bohem. V návrhu dále bude uvažováno s vybudováním farního centra, které by mělo být místem pro setkávání farníků při různých akcích s možností ubytování Salesiánů. Idea vychází z hlavních symbolů Salesiánů. Návrh je koncipován na myšlence domova, kruhu, symbolizujícího rodinou atmosféru. Odvíjí se od třech pilířů. Rozumu, náboženství a laskavosti, stojící na trojúhelníkovém podkladu, které slouží jako body k vytvoření společenství ohraničené kružnicemi. Toto společenství je vymezeno třemi kruhovými úsečemi ve formě železobetonových nosných konstrukcí, kde každá z nich představuje jednu z božských osob Svaté trojice. Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha Svatého. Mezery mezi konstrukcemi slouží k takovému prosvětlení, které neodvádí pozornost z kostela do vnějšího okolí a zachovává v interiéru klid a duchovno.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Křenková, Anna ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh nového římskokatolického kostela a fary s komunitním centrem uvnitř stabilizované zástavby panelového sídliště v Nové Líšni v Brně. Potřeba kostela vznikla již v době výstavby sídliště a zintenzivnila spolu s rozvojem komunity věřících okolo Salesiánského střediska, které v dané lokalitě funguje od 90. let a zaměřuje se na výchovu mládeže skrze metody Dona Bosca. V současnosti jsou mše slaveny provizorně v tělocvičně Salesiánského centra s návštěvností 250 osob. Kostel má být navržen v blízkosti Salesiánského centra a zasvěcen Duchu svatému. Má sloužit nejen současné komunitě, ale být otevřený i pro širší okruh věřících. Práce řeší vztah kostela, fary a sídliště. Snaží se najít odpověď na otázku, jak může kostel do sídliště vstupovat a jakým způsobem komunikovat do okolí své poslání. Návrh se opírá o analýzy urbanistického kontextu, salesiánské kongregace a podmínek stavebního pozemku. Stavební program se skládá z dvou funkčních celků, které jsou spolu propojené. První tvoří návrh kostela s kapacitou 300 sedících a 100 stojících osob na bohoslužbě s potřebným technickým zázemím. Druhý tvoří farní centrum se společenským sálem s kapacitou 100 osob, s výukovou místností, farními kancelářemi a ubytováním členů salesiánské kongregace. Stavební program je doplněn o návrh poloveřejného prostoru, řešení dopravní obslužnosti území a návrh veřejného farního sadu.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Kovář, Martin ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení chybějící střechy Notre-Dame v Paříži po rozsáhlém požáru v roce 2019. Základní ideou bylo vytvořit v podkrovní prostor pro duchovní, který by sloužil pro jejich setkávání, studium a klidnou modlitbu bez kontaktu s turisty a doplnit chybějící vertikálu nad křížením lodí. Koncept vychází z původního pojetí podkroví, které bylo pouze servisní. Právě z jednoduchosti a účelnosti návrh vychází a odkazuje na některé jeho prvky. Podkroví má být skromné na rozdíl od velkorysého a dekorovaného prostoru přízemí katedrály. Funkční náplň koresponduje s jednoduchostí prostor a respektuje historickou hodnotu stavby. Podkroví by mělo sloužit duchovním, kteří v Notre-Dame slouží a nabídnout jim tak místo klidného oddechu. K tomuto účelu jim mají sloužit minimalistické cely pro individuální studium, knihovna, společenská místnost a kaple. Spojovacím prvkem a místem setkání mezi přízemím, podkrovím a vyšší silou je sanktusník. Ten přivádí světlo do transeptu i podkroví.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Klimeš, Jakub ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení obnovy střechy Notre-Dame v Paříži, která spolu s věží sanktusníku shořela 15. dubna 2019. Základním motivem pro návrh bylo vytvoření klidného prostoru, který bude sloužit jako památka na dobu požáru a zároveň bude odrážet jednotu společnosti, která se semkla a přispěla na její opravu. Primárním krokem celé rekonstrukce je určit přiměřený způsob obnovy a vytvořit její etické hranice. Největší část pozornosti je tak věnována střeše a sanktusníku katedrály. Z hlediska zachování úcty ke středověkým stavitelům, kteří zasvětili celé své životy tomuto velkolepému dílu, venkovní obnovená část si ponechává stejnou siluetu a proporce, které jí byly dány už před osmi staletími, avšak jsou do ní promítnuty ideály dnešní doby. Při návrhu interiéru střechy je také důležité udržet jasnou reprezentaci gotické architektury, a to je rovnováha mezi tmou a světlem. Prostor je rozdělený na dvě části. První část reprezentuje tmu, jako překážku, kterou každý z nás musí překonat. Naopak ve druhé části návrhu se naskýtá pohled na přirozené světlo, které jako by rozervalo střechu katedrály a osvětluje celý prostor střechy. V samém srdci návrhu se pak skrývá klenot, na kterém záleží ze všeho nejvíce, a to je život. Vertikální dominanta katedrály, její sanktusník, je tvořen čtyřmi pilíři, které symbolizují spojení mysli-ducha-těla s pozemským životem. V návrhu věže se tak promítají tyto zdánlivě odlišné věci, které společně tvoří jeden celek.
|
|
|
Sakrální stavby v urbanismu pražských měst 19. a 20. století
Háčková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bibliografická citace Sakrální stavby v urbanismu pražských měst 19. a 20. století [rukopis] : diplomová práce / Tereza Háčková; vedoucí práce: PhDr. Vladimír Czumalo, CSc. -- Praha, 2017. -- s. 117. Anotace Diplomová práce se zabývá sakrální architekturou v urbanistické struktuře pražských čtvrtí 19. a 20. století. Cílem je zodpovědět na otázku, zda tato dvě století prodlužují tradici, v níž urbanistická struktura reagovala na svatyně, které byly častokrát základním výchozím bodem pro nová městská založení, či naopak na danou městskou situaci pouze reagují. Hlavní ambicí práce je z materiálu pražského urbanismu vytvořit soubor, který by názorně ukazoval, jak se vyvíjí v průběhu 19. a 20. století vztah sakrálních staveb a městského prostoru. Na základě dostupných pramenů, dokumentů, katalogů a map se práce pokusí srovnat nové církevní stavebníky s katolickou tradicí, aniž by ze záběru práce byla vyloučena problematika staveb menších křesťanských církví a synagόg. Klíčová slova urbanismus - sakrální architektura - 19. a 20. století - Praha
|
|
|
Novogotika v pražské sakrální architektuře
Marešová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá novogotikou v pražské sakrální architektuře na materiálu dvou kostelů nových pražských měst. První část je věnována vývoji Prahy v 19. století a postavení katolické církve jako stavebníka v tomto období, druhá shrnuje pojetí gotické architektury v dějinách umění a problematiku historismu v architektuře. Jádro práce pak tvoří analýza dvou kostelů v kontextu tří nových pražských měst, kostela sv. Ludmily na Královských Vinohradech a kostela sv. Antonína Paduánského v Holešovicích-Bubnech. V závěrečné kapitole jsou shrnuty základní charakteristiky novogotiky v pražské sakrální architektuře, vyvozené z komparace uvedených kostelů.
|
|
|
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století
Beránek, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století Síňový kostel, dvou-, tří- nebo výjimečně vícelodní, v němčině označovaný jako "Hallenkirche", je obvykle definován jako typ, jehož lodě jsou oproti bazilice shodné nebo skoro shodné výšky. Při takovém uspořádání je střední loď osvětlena nepřímo, neboť se zde neuplatňují bazilikální okna. Variantami nebo přechodnými prostorovými typy jsou pak pseudosíně, variantně označované také jako pseudobaziliky, případně jako pseudosíně (v německé terminologii Staffelhalle, resp. Stufenhalle), které se od ideálního typu odlišují převýšenou střední lodí, která však nemá zmíněné přímé osvětlení. V zásadě však jde o myšlenkový konstrukt dějin umění, jenž vychází z úsilí taxativně roztřídit uměleckohistorický materiál. Různorodost středověké architektury však zřetelně dokládá, že nelze vést ostrou a jednoznačnou hranici mezi bazilikálním a síňovým prostorovým typem, stejně jako je problematické na vyšší úrovni třídění jednoznačné odlišení mezi longitudinálními a centrálními útvary. S tím se pojí rovněž otázka významové podstaty toho kterého řešení a ještě složitější otázka intence volby. Síňový typ je rozšířen v podstatě po celém území středověké Evropy od románského období až do sklonku středověku. Nejoblíbenější a...
|
|
|
Pražské Husovy sbory třicátých let 20. století
Kozáková, Kateřina ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou pražských Husových sborů třicátých let 20. století. První část práce je věnována historii a základním myšlenkám CČSH, které jsou pro pochopení daného tématu klíčové. Autorka se dále pokouší charakterizovat obecnější pojetí sakrálního prostoru a problematiku výstavby sborových staveb nově vzniklé církve během meziválečného období. Těžištěm práce je pak část věnující se podrobně čtyřem pražským Husovým sborům postaveným v období třicátých let. Jedná se o Husovy sbory nacházející se ve Vršovicích, Vinohradech, Smíchově a Holešovicích.
|
|
|
Vitráže v secesních kostelech v Praze a blízkém okolí
Hančilová, Lucie ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
This Bachelor thesis deals with stained glass windows decorated in Art Nouveau church buildings in Prague and its surroundings. The church is viewed as a valuable monuments of the past but also the present. First, the attention is directed to the more general information about stained glass, a brief history of the use of window panes in architecture, as well as its importance in different historical periods. It looks at also the Art Nouveau architecture in Bohemia, in the context of the time and situation of the Catholic Church. The aim is the studies of the three Art Nouveau churches, focusing on local painting on glass. Since their formation till today. The attention is also focused on the artistic illustration of the same themes stained glass in other sacral and secular buildings. The study is conducted on the basis of historical materials, parish chronicles, memorial books, building plans, building historical research and literature.
|
|
| |
host ::
RSS.