|
|
Přirozený svět u Husserla a Patočky
ANDERSOVÁ, Adéla
Cílem práce je představit problém přirozeného světa u Edmunda Husserla a Jana Patočky. Práce v krátkosti představuje fenomenologickou filosofii, jako svébytný filosofický obor spolu s její specifickou metodou. V jednotlivých pasážích se věnuje nejprve Edmundu Husserlovi, jakožto zakladateli této filosofie a objeviteli "přirozeného světa". Dále pak představuje Patočkovo detailnější rozpracování struktur "přirozeného světa" spolu s jeho vlastním pojetím.
|
|
|
Marketingový fenomén Kim Kardashian a symbol její osobnosti v kultuře
Konjoryan, Lusik ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Bakalářská práce na téma kultuře nejpopulárnějších celebrit současnosti. Hlavní tematika práce je představení osobnosti Kim Kardashian, popis vzestupu její slávy a osobního života, který její kariéru tzv. profesionální celebrity zásadně ovlivnil. Dále se práce zaměřuje na budování značky a popis produktů spojených s osobou Kim Kardashian. Nedílnou součástí novodobé mainstreamové kultuře. Mimo prezentuje. Důležitou součástí pro celý kontext této práce jsou také obrazové přílohy reflektující její aktivitu na
|
|
|
Evropské národy v komiksové sérii o Asterixovi
Kozoňová, Zuzana ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Skopek, Robert (oponent)
Cílem práce je konfrontovat převážně keltské národy zobrazené v komiksové sérii o Asterixovi od autorů Reného Goscinnyho a Alberta Uderza s informacemi pocházejícími z literárních i archeologických pramenů a následně popsat současné stereotypy a politické a společenské události, které se v příbězích objevují. Asterixovská série se od doby svého vzniku stala světovým fenoménem se čtenáři napříč společenského i věkového spektra. Najdeme zde četné narážky na nedávnou minulost, kterou se autoři rozhodli s humorem komentovat prostřednictvím svých kreslených postaviček. Každý z příběhů se ale odehrává na historickém pozadí dob kolem roku 50 před naším letopočtem a je zajímavé sledovat, do jaké míry se Uderzo s Goscinnym drželi pramenů a kdy přišla na řadu jejich fantazie. Klíčová slova: Asterix, René Goscinny, Albert Uderzo, fenomén, keltské národy, antika, Galové, Belgové, Britové, Piktové, současnosné národy, mezinárodní vztahy, stereotypy, satira.
|
|
|
Online svět - Podnikatelský model tzv. Tvůrců obsahu očima konkrétní komunity online podnikatelů
Skotáková, Adéla ; Osuský, Michal (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá deskripcí online podnikání, konkrétně podnikání v rámci Modelu Tvůrců obsahu (Content creators business model). K popisu využívá komunitu online podnikatelů. Klíčová část práce se věnuje analýze zúčastněného pozorování a rozhovorů se členy komunity. Cíl práce je odhalit fungování komunity online podnikatelů v rámci Podnikatelskému model Tvůrců obsahu v online světě, o kterém přesto existuje málo ucelených informací. Práce poskytuje rozbor vztahů v komunitě, přijímání nových členů, interakcí, vnímání konkurence i žen v online podnikání atd. Práce se snaží přijít na faktory, které ovlivňují úspěšnost podnikatelů. Dále se snaží nacházet vzorce v chování, které mohou k úspěšnosti vést. Během analýzy se podařilo zjistit, že pravděpodobně existuje uměle vytvořená identita tzv. dobrého online podnikatele, kterou se snaží členové zkoumané komunity převzít za vlastní. Dále vyšlo na povrch, že existují externí faktory, které významně ovlivnily úspěšnost online podnikatelů, patří mezi ně přítomnost mentora, podpora rodičů a finanční krize. Samotná komunita je důležitým faktorem, který pravděpodobně nahrazuje podnikatelům intimní vztahy. Celkově velkým plusem Podnikatelského model tvůrců obsahu je možnost nulové finanční investice. Výsledky nemohou být generalizovány na veškeré...
|
|
| |
|
| |
|
|
Fenomén tetování v české kultuře
Truksová, Barbora ; Rychlík, Martin (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá fenoménem tetování v české kultuře, zejména v posledních zhruba 25 letech. Tradice tatuáže byla na českém území přerušena dobou komunismu, současná scéna se tak začala formovat až po pádu režimu, kdy se uvolnila šance cestovat a přivážet nejen nové materiály, ale také znalosti. V úvodu práce je snaha vymezit základní pojmy v oblasti tatuáže, dále i hlavní funkce, se kterými se tetování v literatuře obvykle spojuje. V této části je i jistý exkurz do mimoevropských oblastí. Práce se snaží zmapovat i historii tetování v Evropě, neboť relevantní informace o tatuáži na českém území se objevují až v 19. století. V počátku 20. století byl patrný i odborný zájem o tetování jako takové. Po komunistickém puči v roce 1948 bylo tetování považováno za ilegální, čímž se přerušila jeho tradice. S otevřením hranic přišla šance pro zájemce o body art k rozvíjení tohoto řemesla. Druhá renesance tetování tak do ČR přichází se zpožděním několika desetiletí. Významnou kapitolou této práce je pojmenování stylů, se kterými se může zájemce o tetování setkat. Zároveň jsou zde krátce představeni čelní představení každého stylu. Bakalářská práce sleduje i to, jakým způsobem v posledních letech reflektují tetování masová média. Výzkumná část práce se skládá z výzkumu kvantitativního, kde...
|
|
|
Rehabilitace smyslově vnímaného světa z environmentální perspektivy Davida Abrama.
Slovák, Ľuboš ; Daněk, Tomáš (vedoucí práce) ; Jaroš, Filip (oponent)
Tato práce je pokusem promýšlet téma jevů a smyslově vnímaného světa v environmentálním kontextu. Věnuje se zavržení jevů novověkou přírodovědou a speciálně v současné, neodarwinistické biologii, i různým pokusům o rehabilitaci smyslového vnímání jako relevantního způsobu vztahování se ke světu, a to na poli biologie (Adolf Portmann, Hans Driesch) i filosofie (fenomenologie, zejména Maurice Merleau-Ponty). Hlavním předmětem práce pak je ekofenomenologie Davida Abrama a srovnání jeho přístupu ke světu s pojetím současné biologie. Na základě této komparace je pak ukázáno, v čem můžou být myšlenky Davida Abrama, a snaha o rehabilitaci jevů obecně, přínosné pro environmentální diskurs, zejména vzhledem k možnosti budování svébytné epistemologie a ontologie, i ve vztahu k etickým motivacím. KLÍČOVÁ SLOVA: Abram, jev, environmentalismus, neodarwinismus, fenomenologie, ekofenomenologie
|
|
|
Televizní pěvecké soutěže jako současný fenomén
Růžičková, Lucie ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Dorčáková, Jana (oponent)
Televizní pěvecké soutěže jsou fenoménem posledního desetiletí v nové podobě, která je velmi odlišná od pěveckých soutěží z druhé poloviny minulého století. Jedná se o nový způsob pojetí, který zapojuje do soutěže diváka, který se bezprostředně podílí na rozhodování o postupujících a vítězích soutěže. Cílem práce je prokázat, nebo vyvrátit můj předpoklad, že pěvecké televizní soutěže jsou fenoménem současné doby. Pokusím se charakterizovat nejznámější pěvecké soutěže popsat systém jejich fungování, hledat společné znaky, porovnat schémata soutěží. Ověřit využití televize jako interaktivního media společně s možností hlasování s využitím mobilních telefonů pro podporu sledovanosti pořadu. Porovnat tyto soutěže se soutěžemi z druhé poloviny minulého století. Proč lidé rádi sledují televizní pěvecké soutěže a pro kterou cílovou skupinu televizních diváků jsou pěvecké soutěže zajímavé.
|
|
|
Člověk v šíleném dění světa (Pojetí člověka u raného Deleuze)
Prášek, Petr ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práce se věnuje filosofii raného Deleuze. Konkrétně ji zkoumá s ohledem na specifickou a jedinečnou individuaci člověka, a to ve vztahu k poslednímu horizontu Bytí v Deleuzově filosofii. První kapitola představuje jakési východisko, za něhož můžeme určit kritiku obrazu myšlení, již úzce spojenou s transcendentálním empirismem. Jeho vrcholem je metafyzický popis virtuálního pole Idejí, transcendentálních podmínek naší zkušenosti, jemuž se věnuje kapitola druhá. Kapitola následující ukazuje, jak Ideje podmiňují, to, že se aktualizují, a to přesně v té míře, v níž se věc rozvíjí v rámci intenzivního pole individuace. V kapitole čtvrté se vracíme zpět na začátek: zabýváme se tu fenoménem, tentokrát již dostatečně vysvětleným, a opět se musíme konfrontovat s obrazem myšlení, který takovéto vysvětlení překrývá. To je rovněž důvod, proč výklad musí pokračovat. Popis specifické individuace člověka má za cíl vysvětlit to, jakým způsobem obraz myšlení stojící na obecném smyslu vzniká. Ačkoli je právě tento obraz nedílnou součástí naší zkušenosti, přece v ní existují jakési ostrůvky diference, místa, v nichž virtualita aktuálnem prosvítá. O nich a o roli jazyka a mluvícího člověka pojednává kapitola pátá, na níž přímo navazuje závěrečné hodnocení celé Deleuzovy filosofie, pokoušející se kriticky ukázat její...
|
host ::
RSS.