|
|
Imago Dei v *Zrcadle prostých duší*
Härtelová, Eliška Dana ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Cílem práce je dobové zasazení, analýza a interpretace Zrcadla prostých znicotněných duší, které zůstávají jen ve vůli a touze lásky, mystického textu z počátku čtrnáctého století spojeného se jménem francouzské bekyně Markéty Porete. Práce se zabývá především konceptem imago Dei, který vnímá v úzké souvislosti s Markétiným náhledem na mystické sjednocení duše s Bohem. Klíčovou roli hraje v textu interpretace lásky a imitatio Christi.
|
|
|
Motiv ohně a krve v Žízních Bohuslava Reynka a v Les Noces Pierra Jeana Jouvea
Raušerová, Andrea ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Tato práce se snaží nahlížet básnické texty Bohuslava Reynka a Pierra Jeana Jouvea prizmatem motivů ohně a krve. Pozornost je zaměřena na jejich ranou tvorbu, tedy u Bohuslava Reynka na jeho Žízně a u Pierra Jeana Jouvea na Les Noces. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část poskytuje vhled do bádání v oblasti motivů ohně a krve, k čemuž jsou použita východiska jak literární teorie (např. Bachelard), tak psychoanalýzy (Jung a další) a teologie (Špidlík). Další kapitola teoretické části shrnuje dosavadní odbornou recepci obou výchozích analyzovaných textů, samozřejmě s přihlédnutím na zkoumané motivy. K tomuto účelu slouží u Reynka především interpretace Medova a Putnova, u Jouvea Picové, Kellyho a mnohých dalších. Hlavní část diplomové práce pak sestává ze sémanticko-motivické analýzy. Autorka práce v ní hledá nejrůznější podoby motivů ohně a krve, jako např. ohnivých jazyků (symbol Ducha svatého), probodeného srdce i jejich prolínání, tedy např. planoucího srdce, krvácejícího slunce apod. Závěr práce pak nabízí komparativní analýzu básnických topoi ohně a krve a jejich proměn v realizacích obou básníků. Z té vysvítá, že oba přistupují k těmto obrazům odlišně, Reynek s pocitem intenzivního vysychání (oné žízně), Jouve výrazně dramatičtěji, násilničtěji a...
|
|
|
Terezie z Avily a Augustin: Bůh v nitru
Čadilová, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Práce se věnuje tématu Boží přítomnosti v duši člověka u sv. Terezie z Ávily s přihlédnutím k téže myšlence u sv. Augustina. Zasazuje autorku do kontextu společenských proměn v 16. století a pak do kontextu literárního. Ten je sledován nejprve z diachronního hlediska, jakožto tradice mystické literatury, do níž patřili Augustin i Terezie, poté z hlediska synchronního, tedy jako španělská mystická literatura Zlatého věku. Dále je vylíčeno rodinné prostředí sv. Terezie, které ji vedlo k duchovní literatuře i k rytířským románům, vstup do kláštera a "druhá konverze" spojená s Augustinovými Vyznáními. Poté je popsána Tereziina tvorba a hlavně autorčina pozice ve společnosti, která vyžadovala poslušnost autoritám, ale přitom dovolovala i šíření vlastních názorů a jisté potěšení z psaní. Je zvláště zajímavý fakt, že se Terezie mohla dostat k původně latinsky psanému Augustinovu dílu, proto je představena nejprve celkově její četba, která zahrnovala vedle duchovní literatury také rytířské romány, poté konkrétně Augustinovo dílo, na které se Terezie přímo odvolávala jen výjimečně, ale zato v průběhu celé tvůrčí kariéry. Nakonec se práce zaměřuje přímo na Augustinova Vyznání, Tereziin Život a Hrad v nitru a v nich sleduje téma Boží přítomnosti v nitru člověka. Zjišťuje, že autorům jsou společné některé...
|
|
|
Recepční příběh textů Miloše Urbana
Budílková, Jitka ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá autorskou osobností a romány Miloše Urbana. Cílem práce bylo zmapovat jejich dosavadní recepci, a to především s ohledem na vývoj a reflexi autorského stylu a podobu vypravěče. Vzhledem k tomu, že se jedná o autora současného a jeho dílo ještě není reflektováno v samostatné monografii, tvořily materiál práce především recenze, a to jak recenze publikované v literárních časopisech, tak ty uveřejňované v denním tisku. Práce se zaměřila mimo jiné na konfrontaci pohledu recenzentů a mého vlastního kritického čtení autorových románů.
|
|
|
Stigmata a stigmatizovaní ve středověku
Janatová, Nikola ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Magisterská diplomová práce se zabývá fenoménem stigmat a stigmatizovaných osob ve středověku. Skládá se tří na sebe navazujících částí. Cílem první části je zmapování symboliky Ukřižování od počátku křesťanství až po první stigmata Františka z Assisi roku 1224. Hlavní část se zabývá samotným fenoménem stigmat: jejich definicí, podstatou a přijetím v církevním, i odborném prostředí. Závěrečná část se zaměřuje na významné středověké nositele stigmat a analýzou jejich hagiografie. Klíčová slova (česky) Stigmata, Ježíš Kristus, kříž, ukřižování, krvavý pot, krvavé slzy, trnová koruna, mystika, sebe ztotožnění.
|
|
|
"Býti stromem v tiché zemi." Poetika samoty Ludmily Maceškové
Boháčová, Kristýna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce sleduje linii samoty v poezii Jana Kameníka (vlastním jménem Ludmila Macešková). Všímá si autorovy nezařaditelnosti do literárních skupin 40.-60. let 20. století a především pozoruje jeho dramatickou cestu motivovanou touhou nalézt osobitý výraz své zkušenosti. Nejprve se věnuje prostorům, jež se podílejí na Kameníkově odstiňování jednotlivých etap cesty. Poté se soustředí na básnický jazyk, jenž je vystaven neustávající potřebě vtisknout do slov zážitek. Na závěr dospívá k dotyku jakožto specifickému zjevení jména, v němž jsou překonány všechny rozdíly.
|
|
|
O vztahu pokory a pýchy
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním pokory z pohledu její nepostižitelnosti - nedefinuje pokoru a ani se o to nesnaží. Naopak obchází okolo fenoménu pokory a porůznu na něj ukazuje. Využívá k tomu příkladů zejména z díla Komenského, na než navazuje prostřednictvím paralel například viděných u Junga, Foucaulta, Berďajeva, Jüngera, Drewermanna a dalších autorů. Vymezuje pokoru oproti pýše na příkladu odlišnosti "epoché" u Descarta a Komenského, pýcha je v podstatě spatřována tam, kde člověk neponechává žádnou nesamozřejmost a zcela pohltí svět svým úsudkem; je zde též využita Husserlova kritika Descartova pojetí epoché; z tohoto pohledu je zmiňována také kritika Machiavelliho u Komenského. Odtud práce princip pokory spatřuje v blízkosti principu víry, nebo alespoň obecného vědomí vyšší instance než jakou je člověku jeho vlastní vědomí. Princip pokory je blízký také principu milosti - pro taková zpříkladnění práce pojednává také o Simone Weil a jejím náhledem tíže a milosti; milost je z tohoto pohledu nesamozřejmý krok mimo výkonovou stránku lidského světa. Práce se zmiňovanými jevy zabývá jednak na úrovni pojímání světa, později na úrovni náhledu na lidství (člověk se člověkem teprve stává, je-li lidský) a nakonec naznačuje vazbu pokory k přesahu prostého lidského životního horizontu, ke smrti - coby...
|
|
| |
|
|
Božské i lidské aneb devoční zobrazení ve 14. století s důrazem na vývoj Piety
Cimler, Čestmír ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem nových typů výtvarných děl, jejichž úkolem bylo vzbudit v divákovi silnější emocionální zážitek, který ho měl dovést k niternějšímu prožitku nad utrpením Ježíše Krista a Panny Marie. Tyto tzv. devoční zobrazení začly vznikat na přelomu 13. a 14. století v prostředí mendikantských klášterů a řadíme mezi ně typy mystického Ukřižování, Piety nebo těhotné Panny Marie. V této práci je kladen důraz na ikonografický typ Piety. Pieta jakožto truchlící Panna Marie, která drží v náručí mrtvého Ježíše Krista bezprostředně po sejmutí z kříže je aktuálním námětem po celá staletí, neboť vyjadřuje bolest matky nad ztrátou svého jediného syna. Patří tak k nejpůsobivějším motivům výtvarného umění, který lze parafrázovat na strasti obyčejného lidského života. Ve 14. století se námět Piety postupně rozčlenil do tří základních ikonografických typů (vertikální, horizontální a diagonální), nicméně jeho vznik není dodnes vyjasněn. Mimo prací Wilhema Pindera a Lecha Kalinowského nebylo toto téma dosud podrobněji zpracováno. Základním úkolem této práce je vysvětlení terminologie devočního zobrazení i jeho vznik pomocí shrnutí a kritického zhodnocení dosavadní odborné literatury k tomuto tématu. Hlavní náplň práce představuje stručné objasnění vývoje ikonografického typu Piety na třech...
|
|
|
O víře v moc
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
V této práci je fenomén (zejména lidské) moci zkoumán z hlediska principu, na kterém je člověkem přijímán - v tomto smyslu se práce zabývá uvěřitelností různých forem moci. Nejprve vychází z pojetí moci u Machiavelliho (Vladař), v němž se snaží upozornit na nebezpečí absolutizace tohoto principu. Ke vhledům do Machiavelliho myšlení využívá analýzy Ľubomíra Beláse, jakož i pohledů Anny Hogenové, Jana Patočky, Ernsta Jüngera, Václava Bělohradského a dalších autorů. Práce též uvádí Komenského kritiku Machiavelliho pojetí. Vzniká tak určité odhalení principu moci, který přehlíží jiné hodnoty a před nímž práce v tomto smyslu varuje. Dále práce zkoumá pojetí Václava Klause (Modrá, nikoliv zelená planeta), které s pomocí myšlenek zejména Jana Kellera a srovnání s vědeckými názory (Ravi Kumar Kooparapu) na ekologickou problematiku hodnotí jako uzavřené do jisté koncepce ekonomie, která v tomto smyslu vlastně slouží jako nástroj moci či jako nástroj zesměšňující některé druhy tázání. Práce dále zkoumá extrémní formu účelového pokroucení obrazu světa u ideologa Alexandera Dugina (Velká válka kontinentů), ukazuje zde nebezpečné mocensko-demagogické rysy, které porovnává s podobnými jevy u Rudolfa Goebbelse, jakož i vytváří obranu proti Duginovým metafyzicko-dualistickým spekulacím, a to především...
|
host ::
RSS.