|
|
Homosexuální identita za komunismu
Marschall, Petr ; Tesárek, Jan (vedoucí práce) ; Andresová, Nela (oponent)
Bakalářská práce Homosexuální identita za komunismu analyzuje příběhy deseti narátorů, kteří v rámci svých vyprávění poukazují, jaký byl život homosexuála za minulého režimu a jaké byly možnosti pro rozvoj homosexuální identity v heteronormativní společnosti. Kvalitativně sesbírané biografické rozhovory byly dále analyzovány, což vedlo k formulaci třech kapitol, kde každá kapitola poukazuje na jednu životní rovinu, která byla důležitá pro formování výše zmíněné identity. Nastavení komunistického režimu, i po dekriminalizaci homosexuality v roce 1961, bylo pro sexuální menšiny stále nepříliš příznivé. To však pro homosexuální komunitu bylo jen malým problémem, pro který si vždy našli svou cestu a vytvořili si, leč s určitými limity, své vlastní podmínky. Bachelor thesis with the name Homosexual identity during communism era analyse stories of ten narrators thru their stories show what it was like to be a homosexual during communism era and what options did they have to develop their homosexual identity in heteronormative society. Qualitatively collected biographical interviews were further analysed, which led to the formulation of three chapters, each of which points to one level of life that was important for the formation of the above-mentioned identity. The setting of the communist regime, even after the...
|
|
|
Queer umění v Česku a na Slovensku: ukotvení a chápání queer umění
Drtinová, Natálie ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současným queer uměním na české a slovenské umělecké scéně. Popisuje hlavní teoretiky, teoretičky, kurátory a kurátorky, jež se tímto tématem zabývají, stejně jako jimi kurátorované výstavy a teoretické příspěvky. Analyzuje také šest zásadních skupinových výstav queer umění (tři ročníky výstavního projektu Transgender Me, Coming Soon, Queer Stories a We Will Not Change Our Show) a popisuje pět významných témat, jež se v na těchto výstavách opakovaně vyskytují. Jsou jimi historická kontinuita a archivy; trans* v různých polohách; kategorie identit a viditelnost; genderová a sexuální identita; sňatky a duhové rodiny.
|
|
| |
|
|
Vztah k vlastní erotické lásce u LGBT členů katolické církve
Šmejkalová, Klára ; Beláňová, Andrea (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Práce se zabývá problematikou katolické víry a menšinové sexuální orientace u dospělých mužů žijící na území ČR. Zřetel je brán na formování a prožívání identity ve vztahu ke zmíněným fenoménům a přitom je vycházeno z vývojových teorií E. H. Eriksona a J. E. Marcii. Práce se skládá ze dvou částí: z teoretické a empirické. V teoretické části jsou vymezeny pojmy identita, LGBT a katolicismus, s kterými se nadále pracuje. Dále jsou představeny zmíněné vývojové teorie a nakonec se práce věnuje 3 druhům identit: genderové, sexuální a náboženské. V empirické části jsou analyzovány rozhovory s 6 informanty metodou kazuistik. Použit byl polostrukturovaný dotazník vytvořený autorkou této práce. Výsledkem jsou čtyři tematické bloky, které vyplynuly ze získaných dat. Ukázalo se, že průnik mezi vírou a sexualitou u LGBT katolíků v ČR je daný osobností a zázemím každého informanta, ale spěje k rovnováze v rámci udržení stabilní a kontinuální identity. KLÍČOVÁ SLOVA identita, LGBT, katolicismus, víra, gender
|
|
|
LGBT hnutí v ČR očima aktivistů
Fiala, Jan ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou LGBT hnutí v České republice v kontextu probíhající kampaně "Jsme fér" za rovné manželství. Záměrem bylo pokusit se na základě hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s LGBT aktivisty zjistit, jak tito aktivisté vnímají postavení sexuálních menšin v ČR a s tím související situaci českého LGBT hnutí s ohledem na jeho emancipační potenciál. Ukázalo se, že aktivisté citlivě vnímají limity podmíněnosti tolerance české společnosti a že jsou si vědomi proměn společenského a politického kontextu ve vztahu k menšinám. Jednotlivé minority však nejsou veřejností vnímány stejně a dle aktivistů mohou být dokonce LGBT práva nástrojem legitimizace averze vůči jiným menšinám, především náboženským či etnickým. V rovině reflexí strategií probíhající kampaně kladli aktivisté důraz na politický lobbing za rovné manželství s oporou v mobilizaci komunity a utváření kolektivní identity definované právě požadavkem na rovné manželství. Z perspektivy aktivistů je tedy důležitý určitý balanc mezi profesionalizovaným lobbingem a grassroots aktivismem. Ačkoliv dle aktivistů znamená kampaň za rovné manželství dosud největší mobilizaci komunity, vnímají, že na kampaň je kriticky nahlíženo jednak alternativní aktivistickou scénou, které vadí její přílišný "konzervatismus", a také částí komunity,...
|
|
| |
|
|
Úřední změna pohlaví v České republice
Voráčková, Barbora ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
1 Anotace Tato bakalářská práce se soustředí na téma procesu úřední změny pohlaví v České republice. Úřední změna pohlaví se týká transgender komunity a pro mnoho lidí je její absolvování důležité. Cílem této práce je tento proces popsat a nalézt v něm bariéry, které ztěžují a oddalují jeho úspěšné absolvování. Práce je postavena na teorii liniových pracovníků od Lipskyho, jelikož tito pracovníci mají na proces velký vliv. Jde zejména o matrikářky a sexuology. Za účelem získání informací o procesu úřední změny pohlaví byly uskutečněny dva expertní rozhovory a rozhovory se šesti respondenty z transgender komunity. Rozhovory byly polostrukturované, podle toho, o čem jaký respondent mluvil, a trvaly od dvaceti minut do dvou hodin. Analyzovány byly za pomoci tematické analýzy. Mezi problémy, které byly v rozhovorech zmiňovány patří nejasně stanovené podmínky, jako nutnost změnit si jméno na neutrální jako součást real life testu. Dále zákonem stanovená nutnost podstoupit sterilizaci a rozvést se či rozvázat registrované partnerství, je-li daná osoba v nějakém z těchto dvou sňatků.
|
|
|
Neviditelná sexualita: Specifika života asexuálních lidí v rámci heteronormativní společnosti
Andresová, Nela ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje sociálnímu životu asexuálních lidí v České republice. Autorka se zaměřuje na oblasti přijetí vlastní sexuální identity jako asexuála, vnějšího coming outu spojeného s pocity stigmatizace, partnerských vztahů a intimity, sounáležitosti k LGBT+ komunitě, vnímání existence samostatné asexuální komunity a na viditelnost asexuality ve společnosti. K účelům práce byl proveden kvalitativní výzkum mezi sebeidentifikovanými asexuály. Cílem analýzy bylo zjistit, jak se liší sociální životy asexuálů v rámci heteronormativní společnosti. Práce vychází z rozdílů mezi asexuály a heteronormativní majoritou především v rámci partnerského života a sexuálního chování. Liší se však i v dalších ohledech. Lidé často neznají pojem asexualita, což může mít za následek společenskou stigmatizaci asexuálů kvůli tlaku pro přijetí tradičního modelu partnerských vztahů. V některých ohledech mají asexuální lidé blíže k dalším sexuálním menšinám, ne všichni se však cítí být součástí LGBT+ komunity. Čeští asexuálové se v naší společnosti cítí být neviditelní a tvoří mezi sebou sítě převážně přes internetové fórum asexual.cz. Samostatnou komunitu nebo sociální hnutí však nevytvářejí a zůstávají nadále společensky neviditelní. Klíčová slova asexualita, intimita, komunita, LGBT, sexualita, sexuální identita
|
|
|
LGBT hnutí v ČR očima aktivistů
Fiala, Jan ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou LGBT hnutí v České republice v kontextu probíhající kampaně "Jsme fér" za rovné manželství. Záměrem bylo pokusit se na základě hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s LGBT aktivisty zjistit, jak tito aktivisté vnímají postavení sexuálních menšin v ČR a s tím související situaci českého LGBT hnutí s ohledem na jeho emancipační potenciál. Ukázalo se, že aktivisté citlivě vnímají limity podmíněnosti tolerance české společnosti a že jsou si vědomi proměn společenského a politického kontextu ve vztahu k menšinám. Jednotlivé minority však nejsou veřejností vnímány stejně a dle aktivistů mohou být dokonce LGBT práva nástrojem legitimizace averze vůči jiným menšinám, především náboženským či etnickým. V rovině reflexí strategií probíhající kampaně kladli aktivisté důraz na politický lobbing za rovné manželství s oporou v mobilizaci komunity a utváření kolektivní identity definované právě požadavkem na rovné manželství. Z perspektivy aktivistů je tedy důležitý určitý balanc mezi profesionalizovaným lobbingem a grassroots aktivismem. Ačkoliv dle aktivistů znamená kampaň za rovné manželství dosud největší mobilizaci komunity, vnímají, že na kampaň je kriticky nahlíženo jednak alternativní aktivistickou scénou, které vadí její přílišný "konzervatismus", a také částí komunity,...
|
|
| |
host ::
RSS.