|
|
Concept of multilateralism in German foreign policy in the Balkans: comparative case study of recognition of sovereignty of Slovenia and Chroatia (1991) and Kosovo (1992)
Yurchenia, Galina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Koncept multilateralismu v německé politice na Balkánu: německé uznání nezávislosti Slovinska a Chorvatska (1991) a Kosova (2008)" se zabývá rolí Spolkové republiky Německo v procesu uznání nezávislosti nástupnických států Jugoslávie, a to v kontextu diskusí o proměně německého multilateralismu po sjednocení dvou německých států a normalizaci německé zahraniční politiky. Prostřednictvím disciplinované interpretativní případové studie jsou zkoumány vybrané situace, které byly z různých důvodů vnímány v německé politice a společnosti i v zahraničí jako nejkontroverznější: německý tlak na mezinárodní uznání Slovinska a Chorvatska vyvolal silnou kritiku a obavy, že Německo opouští multilaterální přístup při tvorbě zahraniční politiky směrem k unilaterálnímu prosazování vlastních zájmů; uznání Kosova v roce 2008 znamenalo ignorování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Cílem práce je detailně a v souvislostech popsat a interpretovat motivy a způsob jednání Německa ve sledovaných případech a otestovat tezi Rainera Baumanna o proměně německého multilateralismu "směrem k instrumentalističtějšímu chápání multilaterální spolupráce a orientaci na materiální a jiné národní zájmy". Práce dochází k závěru, že se Spolková republika Německa ve sledovaných případech skutečně vydala cestou...
|
|
|
Podoby politiky neoosmanismu na příkladu tureckých komunit v Bosně a Hercegovině a Kosovu
Blinka, Jakub ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje turecké menšině v Kosovu, a to především její roli v současných kosovsko-tureckých vztazích. V rámci práce je zkoumána percepce tureckého angažmá v Kosovu mezi příslušníky této komunity a jejich sounáležitost s kosovským státem. Téma bude navíc dáno do souvislostí s předešlým autorovým výzkumem turecké komunity v Bosně a Hercegovině. Práce je rozdělena do několika částí, v prvním oddíle je věnovaná pozornost teoretickému ukotvení na základě turecké zahraničněpolitické doktríny strategické hloubky, tzv. neoosmanismu a teoretických základech studia národa, nacionalismu a identit. Dále budou představeny historické a současné vztahy Turecka a Kosova, což bude doplněno i základními informacemi o kosovské menšině Turků. Stěžejní částí této práce je kapitola věnující se analýze dat z terénního šetření, které bylo provedeno ve dvou kosovských lokalitách (Mamuša a Prizen) v roce 2019. Výsledky této analýzy jsou porovnány se závěry výzkumu zrealizovaného v Bosně a Hercegovině v roce 2017, na jejichž základě je zhodnocena turecká strategie vůči těmto balkánským zemím. Klíčová slova: neoosmanismus, Kosovo, turecká menšina, národní identita
|
|
|
Byly zásahy mezinárodních sil v Somálsku a Jugoslávii úspěšnými humanitárními intervencemi?
Nejedlo, Vít ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Práce se věnuje zásahu mezinárodních ozbrojených sil v Somálsku v letech 1992 - 1995 a leteckým úderům států Severoatlantické aliance proti Jugoslávii roku 1999. Autor nejprve vymezuje pojem humanitární intervence a faktory, které ovlivňují její úspěšnost. Následně analyzuje oba zmíněné případy z hlediska vymezených faktorů. Úspěšnost daných zásahů je zkoumána jednak v rovině souladu s obecnou definicí humanitární intervence a jednak s ohledem na to, zda zásahy dosáhly cílů stanovených při svém zahájení. Podle autora zásah v Somálsku jako příklad humanitární intervence neuspěl, i když měl na první pohled lepší vyhlídky na dosažení svých cílů než intervence v Jugoslávii. Oproti tomu zásah v Jugoslávii se v zásadě zdařil, přestože ho provázely značné kontroverze.
|
|
|
Explaining the Kosovo's recognition and its withdrawal
Dostál, Jan ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Tato práce je zaměřena především na uznání Kosovo, jeho následné stažení a nalezení faktorů ovlivňující oba dva tyto činy. Ve snaze identifikovat tyto faktory je nejprve představeno teoretické a historické pozadí, mimo jiné také debata mezi deklaratorní a konstitutivní teorií, krátká historie Kosova a existující vysvětlení jak pro uznání, tak pro oduznání. Mimo navázání na předchozí literaturu je nově rozlišováno mezi vnitřními a vnějšími faktory (od)uznání, přičemž to první je spojeno s charakteristikou země samotné, zatímco to druhé s vlivem ostatních států. Následně je provedena kvantitativní analýza s uznáním jako závislou proměnnou a s jednotlivými faktory představující závislé proměnné. A poté jsou v podobě deskriptivní analýzy prezentovány tři případy oduznání, Surinam, Palau a Ghana. Výsledky ukazují, že jak vnitřní, tak vnější faktory mají na uznání stejný vliv. Konkrétně náboženská pouta (procento muslimů, nebo pravoslavných), ekonomické bohatství a vliv ostatních států, ať už následováním jejich příkladu (shoda v hlasování s USA ve VS OSN), nebo skrz aliance (členství v NATO) se ukázala jako obzvláště významná. Zranitelnost, regulace náboženství a etnická pouta taktéž hrají roli. Naproti tomu na vnitřní dynamice, zejména na změnách ve vládě, záleží v případě oduznání méně než na vnějších...
|
|
| |
|
|
Europeanization of the Slovak Foreign Policy
Novotná, Lucia ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala mírou EU ve slovenské zahraniční politice ve třech konkrétních oblastech, a to ve vztahu k politickému postoji Slovenska k mezinárodnímu postavení Kosova, zahraniční politice Slovenska vůči Ukrajině a politickému postoji Slovenska k možnému členství Turecka v EU. Výzkum byl prováděn na základě obsahové analýzy oficiálních dokumentů, ve které byl kladen důraz na kódy náležející k různé intenzitě europeizace, národního vlivu, vlivu NATO a vlivu dalších faktorů na agendu zahraniční politiky Slovenska. Pomocí metody procentuální shody a Cohenovy metody kappa bylo možné označit získané výsledky výzkumu jako dostatečně spolehlivé. Proto lze odmítnout výzkumnou hypotézu, která předpokládala, že slovenská zahraniční politika je europeizována ve všech třech oblastech výzkumu. Je tedy možné argumentovat, že ve třech zkoumaných oblastech nebyl potvrzen vliv EU na slovenskou zahraniční politiku.
|
|
|
Institution Building in Post-Conflict Areas: The Quest for Legitimate Institutions in Kosovo
Semenov, Andrej ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Đorđević, Vladimir (oponent) ; Jovanović, Srđan Mladenov (oponent)
Klíčovým argumentem této práce je, že kvůli konkrétním okolnostem Kosovo vystupuje jako protektorát EU. Zaprvé, politický status Kosova hluboko rozděluje členy OSN, včetně hlavních mocností, což způsobuje, že jednostranná rozhodnutí jsou neúčinné. To znamená, že ani jedna ze stran nemůže dosáhnout maximalistické požadavky, a proto jsou zapotřebí další jednání. Zadruhé, zástupci Kosova a Srbska vyjádřili naději, že jejich budoucnost je v EU. Obě strany jsou připraveny urovnat své právní a / nebo politické postavení a vítají řešení podle vzorce: "Kosovo musí být nezávislé od Srbska, i když to bude znamenat, že Kosovo nebude svrchovaným státem; a Srbsko neuzná jeho suverenitu, i když to bude znamenat, že Srbsko ztratí pravomoc nad tímto regionem ". Zatřetí, velmoci v čele s USA a Ruskem rozhodli, že konflikt a politický stav Kosova by měla zprostředkovat EU. Toto rozhodnutí, spolu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora, že problém Kosova by měl řešit přes politické kanály EU, nabízí EU roli morálního zástupce. Nakonec, i když EU chrání Kosovo v mezinárodních záležitostech, vyžaduje také, aby Srbsko uznalo kosovské instituce a místní autonomii.
|
|
|
Islamization of Development Assistance of the States of the Gulf Cooperation Council in Kosovo
Volný, Vít ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Drobík, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá rozvojovou spolupráci a humanitární pomocí států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu na území Kosova. Hlavní cíl práce je pochopit jakou roli hraje náboženství v rozvojové spolupráci a humanitární pomoci v Kosovu. Tato práce zjišťuje, jak probíhá a jak se projevuje proces islamizace rozvojové spolupráce a jak se daří společnost a státu na ní reagovat. Autor využívá případové studie jako metodologického přístupu. Kvalitativní výzkum provedl v Kosovu pomocí metod zúčastněného pozorování a semistrukturovaných rozhovorů. Práce pokrývá největší rozvojové projekty organizací a agentur ze Zálivu a snaží se ukázat jaký vliv v nich má náboženství. Na příkladech praktik využívaných v Kosovu autor ukazuje, jak státy Zálivu využívají rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc k šíření náboženských tradic, názorů a věrouky typické pro oblast Perského zálivu. Kosovská společnost není imunní vůči těmto aktivitám, praktikám a salfismus (v menší míře džihádismus) i díky státům Zálivu získal příznivce v muslimské komunitě Kosova. Práce ovšem ukazuje, že se po roce 2014 s velkou pomocí opatření státních struktur podařilo zastavit šíření radikálního islámu v Kosovu. Radikální islám je na ústupu a organizace ze Zálivu, které ho šířily jsou zakázány. Klíčová slova: humanitární pomoc,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.