|
|
Volba vzdělávací dráhy v adolescenci: role genderových stereotypů a identifikace s matematikou
Louda, Petr ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Volba vzdělávací dráhy a výše dosaženého vzdělání jsou jedny z faktorů, které ovlivňují postavení mužů a žen ve společnosti. Přestože ženy v současnosti dosahují v průměru vyššího vzdělanostního stupně než muži, jejich postavení na trhu práce a finanční ohodnocení tomu často neodpovídá. Jedním z důvodů je nízké zastoupení žen v oborech souvisejících s matematikou. Cílem této práce bylo zjistit, jakou roli hrají genderové stereotypy a identifikace s matematikou při výběru vzdělávací dráhy českých adolescentů a adolescentek. V teoretické části jsou představeny základní pojmy týkající se genderu a genderových stereotypů, vlivu genderu v institucích a možné příčiny genderových rozdílů ve výkonech v matematice. V empirické části jsou analyzována data dotazníkového šetření, zjišťujícího volbu vzdělávací dráhy, míru identifikace s matematikou, postoj ke školním předmětům a míru genderové stereotypie. Výsledky naznačují, že dívky a chlapci se ve většině zjišťovaných oblastí neliší. Celková míra identifikace s matematikou a míra genderové stereotypie v oblasti povolání má ovšem vztah k výběru vzdělávací dráhy.
|
|
|
Jaká matka taková dcera? Reprodukce genderových rolí u jedenapůlté generace arménských migrantek v České republice
Dvořáková, Kristýna ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením jedenapůlté generace arménských migrantek žijících v České republice. Na základě analýzy reprodukce genderových rolí sleduje procesy vyjednávání vlastní pozice a vytváření vlastního sebepojetí dívek. V kontextu života v cílové zemi na ně působí jednak jejich rodina a celá arménská komunita, jež se jim prostřednictvím výchovy snaží předávat hodnoty, normy a praktiky země původu, jednak majoritní společnost. Práce odhaluje, jak jednotlivé informátorky v této své bikulturní pozici vnímají tradiční genderové role a jejich možný vývoj či změnu. Strategie, které dívky volí, dokládají, nakolik se vztahují ke vzorcům země původu a do jaké míry jsou ovlivněny životem v zemi cílové. Přestože znají a v mnohých ohledech chápou vzorce udržované českou společností, přijímají a svým jednáním potvrzují genderové role definované v kontextu vlastní rodiny a arménské komunity. Tato identifikace koresponduje s identifikací s arménskou rodinou jako takovou, která je pro dívky klíčovou referenční skupinou, jež určuje vztahy uvnitř i vně. Vzhledem k tomu, že poskytuje plné zázemí, je akceptována jako arbitr sociálních norem. Klíčová slova: migrace, genderové role, jedenapůltá generace, rodina, výchova, sociální normy, sociální kontrola, arménské migrantky v České republice
|
|
| |
|
|
Reprodukce genderových rolí v prostředí mateřské školy a rodiny
Mastíková Švantnerová, Anna ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Jarkovská, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá genderově diferencovaným přístupem, kterému jsou děti od narození vystaveny. Cílem etnografického výzkumu, který byl proveden v prostředí mateřské školy, bylo zjistit, jakým způsobem socializuje děti předškolního věku mateřská škola - učitelky, ale také rodiče dětí. Dalším cílem bylo zjistit, zda dochází v mateřské škole k reprodukci genderových stereotypů. Za tímto účelem jsem provedla zúčastněné pozorování ve třídě mateřské školy, které jsem následně doplnila rozhovory s rodiči dětí, ale také s učitelkami dané mateřské školy. Součástí výzkumu byl také experiment. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické. V teoretické části jsou představeny základní koncepty a argumenty vztahující se k výzkumné otázce. Empirická část práce se věnuje metodologickým postupům, dále se skládá z analýzy rozhovorů s rodiči, učitelkami, ale také analýzy zúčastněného pozorování v mateřské škole a experimentu provedeného s dětmi předškolního věku.
|
|
| |
|
|
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
|
|
| |
|
|
Genderově stereotypní optika ve výchově několika pražských rodin
Novotná, Barbora ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou genderových stereotypů v souvislosti s rodičovskou výchovou. Práce je založena na kvalitativním výzkumu a analýze jedenácti polo-strukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří vychovávají nejméně dvě děti různého pohlaví. Zaměřuji se na vztah mezi identifikovanými genderovými stereotypy ve výchově a výchovným stylem rodičů. Dále se zaměřuji na genderově stereotypní postoje otců a matek v rámci jednotlivých rodin. Na základě analýzy rozhovorů docházím k závěru, že genderové stereotypy ve výchově a celkově genderově stereotypní optika náhledu na svět je pozorovatelná u všech rodin, bez ohledu na výchovný styl. Rozdíly mezi rodinami s různými způsoby výchovy nalézám především v míře uvědomování si těchto genderově stereotypních postojů a míře aktivního předávání těchto postojů svým dětem.
|
|
| |
|
|
Obraz domácích prací v televizní reklamě optikou genderu
Pozníková, Veronika ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Fousek Krobová, Tereza (oponent)
Stereotypizace mužských a ženských rolí je v současné době předmětem mnoha diskuzí v rozličných společenských sférách. Stereotypy jsou hojně využívány v reklamním průmyslu, kde mají za úkol zjednodušit potenciálním zákazníkům ztotožnění se s daným produktem a podpořit image firmy. Výběr vhodného pohlaví pro určitou reklamu závisí na povaze produktu i na cílové skupině. Některé skupiny výrobků jsou genderově více diferenciované než jiné. Příkladnou skupinou jsou produkty určené k úklidu domácnosti, v jejichž reklamách tradičně převažují ženské postavy. Avšak doba, kdy úklidové produkty propagovaly výhradně ženy, je pryč a dnes již není překvapením, když se v reklamě objeví uklízející muž. O přibývajícím počtu postav, které v televizních reklamách vystupují v nestereotypních genderových rolích, se začalo výrazněji hovořit koncem 20. století. Ze sociologického hlediska je genderová role souborem sociálně definovaných behaviorálních norem, odrážejících to, co společnost obvykle od muže či ženy očekává. Z tohoto důvodu je právě zobrazování postav v inverzních genderových pozicích krok správným směrem při snaze O větší genderovou rovnost ve společnosti. Cílem této práce je zjistit, zda jsou reklamy na produkty spojené s úklidem zatížené stereotypním vyobrazením ženy jako hospodyňky a zda lze zaznamenat v...
|
host ::
RSS.