|
|
Quebecká integrační politika od tiché revoluce do současnosti
Pluhařová, Jana ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá quebeckou integrační politikou od tiché revoluce do současnosti. Analyzuje dynamiku mezi imigrací, identitou a integrací v Quebeku a pohlíží na identitu jako hlavního hybatele tvorby quebecké integrační politiky. Cílem práce je zjistit, zda identita a její proměna od etnického k občanskému základu byla hlavním determinantem tvorby quebecké integrační politiky. Od tiché revoluce v 60. letech 20. století prošla quebecká společnost dynamickou proměnou své vlastní identity nejen ve vztahu ke zbytku Kanady, ale zejména k sobě samým. Quebek se jako globálně menšinová a regionálně většinová společnost rozhodl odmítnout kanadskou federální politiku multikulturalismu, která neuznává Quebek jako odlišnou společnost a navíc popírá zásadu dvoukulturní Kanady. Přijal vlastní model integrace přistěhovalců nazvaný interkulturalismus, který byl ovlivněn proměnou zvláštní dichotomické quebecké identity.
|
|
| |
|
|
The Harper Government, the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876
Onderková, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Indiánský zákon z roku 1876, jenž ve své relativně nezměněné podobě platí již téměř 140 let, je základním právním předpisem určujícím práva a povinnosti prvních národů a jejich postavení v rámci Kanady. Byť je dlouhodobě kritizován jako diskriminační, chrání zvláštní postavení této skupiny původních obyvatel v kanadské společnosti. S prohlubujícími se socio- ekonomickými problémy původních obyvatel sílí hlasy volající po změně tohoto zákona. První národy pak především žádají uplatnění svého ústavně zakotveného práva na sebeurčení v rámci jakékoliv budoucí právní úpravy. Současná konzervativní vláda Stephena Harpera naproti tomu klade důraz zejména na soběstačnost a finanční odpovědnost původních obyvatel. Legislativní kroky, jež konzervativci zřídka konzultují se samotnými zástupci původních obyvatel, sledují obecné priority Harperovy vlády založené na principech tržní ekonomiky a nereflektují požadavek na sebeurčení a samosprávu indiánských komunit. Protestní hnutí Idle No More založené v roce 2012 v reakci na některé Harperovy zákony týkající se původních obyvatel bojuje za indiánská práva a ochranu přírody neodmyslitelně spjaté s identitou původních obyvatel. Cílem této diplomové práce je analyzovat odlišné pohledy na právní zakotvení původního obyvatelstva v Kanadě, které v případě prvních...
|
|
|
Reflexe vnímání pojmu "domov" ve vzpomínkách dětí zaměstnanců firmy Baťa v Indii
Matyášová, Judita ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se věnuje historii a obyvatelům baťovského města Batanagar, které vzniklo v Indii v roce 1934. Pracovali zde mladí manažeři, kteří prošli školením v centrále firmy Baťa ve Zlíně a na počátku třicátých let odjeli z Československa do Indie. Po roce 1948 se některé rodiny vrátily do Československa, jiné zůstaly v Indii a v polovině padesátých let do Kanady či Austrálie. Autorka diplomové práce se primárně zaměřuje na vzpomínky dětí baťovských manažerů, které žijí v České republice.
|
|
|
Kanadsko-americké vztahy za vlády Williama Lyona Mackenzieho Kinga
Jeziorská, Kristýna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Kanada nebyla vždy při rozhodování o své zahraniční politice samostatná. V dobách Britského impéria do roku 1931 byla utvářena a koordinována z Londýna, a představitelé Kanady tak museli dlouhá léta bojovat o uznání okolním světem a možnost tvořit svou vlastnízahraniční politiku. Až s počátkem třicátých let 20. století při ústupu britského vlivu a s nástupem Franklina Delana Roosevelta došlo mezi Kanadou a Spojenými státy k navázání úzké spolupráce na obranném a ekonomickém poli, která se ani s nástupem války nezměnila. Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj zahraniční politiky Kanady ve vztahu ke Spojeným státům americkým během třetího funkčního období kanadského premiéra Williama Lyona Mackenzieho Kinga (1935 - 1948). Práce dále podrobuje analýze vývoj kanadské zahraniční politiky během třicátých let před vypuknutím druhé světové války a následný vývoj událostí během válečných let.
|
|
| |
|
| |
|
|
Proměny role Québecu ve francouzské politice
Lemel, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami francouzské zahraniční politiky vůči Québecu a Kanadě. První prezident francouzské páté republiky Charles de Gaulle, jakožto i všichni jeho následovníci včetně svých vládních aparátů podporovali mezinárodní ambice Québecu a jeho snahu být v zahraničí suverénní v oblastech, které spadají do jeho kompetencí dle kanadské Ústavy ve vnitřní politice. Tato podpora probíhala zejména na platformě Francophonie. V roce 1995 tehdejší prezidentský kandidát Jacques Chirac jasně podpořil suverenistické hnutí, jehož členové usilovali o svrchovanost Québecu na Kanadě. Po referendu, ve kterém zvítězili federalisté, se však Francie postupně sbližuje s federální vládou Kanady v různých otázkách mezinárodní politiky, například ochrany multilateralismu či kulturní diverzity. Francie má také obavy, že v případě rozdělení Kanady by se anglofonní zbytek země snáze dostal do sféry vlivu Spojených států amerických, což nehodlá připustit. Jacques Chirac během svého dvanáctiletého mandátu tak postupně prohlubuje spolupráci s Ottawou, ovšem v oblastech kultury a vzdělávání, klíčových pro francouzskou zahraniční politiku, privilegovaným partnerem Francie zůstává Québec. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy se již jasně proti suverenitě vymezí.
|
|
|
Přístup ke střelným zbraním v Kanadě během vlády premiéra Stephena Harpera (2006-2015)
Sochor, Jan ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá změnou argumentu v přístupu ke střelným zbraním během období vlády premiéra Harpera. Přístup ke střelným zbraním v Kanadě si prošel významnými změnami napříč staletími. Až do 90. let. 20. století byly zákony o střelných zbraních reaktivní a odpovídaly na události tehdejší doby. Změna přístupu ke střelným zbraním nastává za konzervativní vlády premiéra Harpera. Od té doby bezpečnostní otázka celého přístupu ke střelným zbraním tak začíná být upozaďována na úkor otázky finanční, neboť přísné zákony na kontrolu střelných zbraní ve společnosti s sebou přinesly i velké finanční náklady. Metoda použitá v této práci využívá obsahové analýzy jednotlivých projevů poslanců v kanadském parlamentu s přihlédnutím i na jiné primární zdroje v podobě oficiálních statistik a zákonů. První část práce se zaměřuje na přístup ke střelným zbraním v období od roku 1867 do nástupu Stephena Harpera v roce 2006. Tato kapitola také poukazuje na reaktivnost a bezpečnostní důvody, proč byly jednotlivé zákony zaváděny. Druhá kapitola práce pak porovnává jednotlivé vybrané projevy poslanců s cílem prokázání základní výzkumné otázky této práce, tedy: Nahradil finanční argument u Konzervativní strany ve sledovaném období argument bezpečnostní v přístupu ke střelným zbraním? Bakalářská práce došla k...
|
|
|
Ochrana osobnosti v kontinentálním pojetí a common law
Ondřejová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Se vzrůstajícími globálními zásahy do osobnostních práv je nutné znát i úpravy rozdílných států, zejména ze systému angloamerického, neboť dopady těchto zásahů lze pociťovat v domácím prostředí, ale vymahatelnost bude nastávat v právních řádech cizích států. Konečně prostřednictvím rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se tyto systémy začínají prolínat i v oblasti ochrany osobnostních práv a prvky common law se dostávají do právních řádů a judikatury kontinentálního práva, včetně České republiky. Disertační práce představuje komplexní úvod do problematiky ochrany osobnosti v systémech common law, zejména v právu anglickém, zemí Commonwealthu, USA a Kanady, která doposud nebyla zpracována pro potřeby české odborné veřejnosti. Práce přináší teoretickou koncepci institutu ochrany osobnosti v common law a její základy pro potřeby vysvětlení rozdílů zkoumaných systémů. Danou problematiku uvádí na klíčové judikatuře, vedoucí k ukotvení principů common law. Práce pracuje s aktuálními případy a problémy, které právní řády řeší v 21. století.
|
host ::
RSS.