|
|
Dva pakty Hitlera se Stalinem v zrcadle českého legálního tisku v Protektorátu Čechy a Morava
Nevrkla, Lukáš ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Lukáš Nevrkla Dva pakty Hitlera se Stalinem v zrcadle českého legálního tisku v Protektorátu Čechy a Morava Abstrakt Práce se zaměřuje na problematiku reflexe dvou sovětsko-německých paktů z 23. srpna a 27. září 1939 v Protektorátu Čechy a Morava. V první části se autor soustředí na objasnění historických a zahraničně-politických souvislostí, které vedly k zásadní proměně v mezinárodních vztazích ve východní Evropě, již právě tyto dva zmíněné pakty ztělesňují. Tato část práce se rovněž zabývá situací v českém protektorátním tisku na počátku druhé světové války a podává přehled základních politických událostí v českých zemích, které v průběhu srpna a září 1939 spoluurčovaly postoje obyvatelstva a médií v protektorátu vůči zahraniční politice jak Německa, tak SSSR. Druhá část práce se věnuje rozboru ohlasu uzavření Ribbentrop-Molotovova paktu a sovětsko-německé smlouvy o hranicích a přátelství v českém protektorátním tisku. V závěru se práce dotýká také vnímání sovětsko-německé spolupráce na počátku druhé světové války československým exilem a ilegálním periodikem KSČ Rudým právem.
|
|
|
Vývoj obrazu tlumočníka ve vybraných světových a českých médiích
Salajková, Linda ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem tlumočníka a tlumočení vytvářeným českými tištěnými periodiky v období let 1990 až 2012. Cílem práce je zjistit, jak tlumočníci v médiích prezentují sami sebe, jak je prezentují novináři a nakolik tento obraz akceptuje veřejnost. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se zaměřuje na metody mediální a diskursivní analýzy, na charakteristiku oblastí tlumočení, vzdělávání tlumočníků a na jejich profesní organizace v České republice. Empirická část prostřednictvím analýzy více než osmi set článků o tlumočení hledá mediální diskurs o tlumočení vytvářený českým tiskem během sledovaného období. Analýza ukázala, že diskurs se s postupem času měnil a že tlumočníci sami sebe vidí jinak, než je popisují novináři. Empirická část obsahuje i výsledky ankety reprezentující veřejné mínění. Z ankety vyplynulo, že veřejné mínění je odlišné od mediálního diskursu.
|
|
|
Posun v žánrové skladbě českého zpravodajství v letech 1989-1995 a vytváření nových novinářských standardů v tištěných médiích pod vlivem nových technologií v deníku Mladá fronta Dnes.
Svobodová, Tereza ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Technologie spolu s tzv. novými médii jsou jedním z nejdůležitějších témat současných mediálních studií a teorie masové komunikace. Mnoho odborníků se zabývá jejich vlivem. Snaží se odhalit a popsat jejich dopady a účinky na publikum, obsah, práci novinářů, žurnalistické postupy apod. V souvislosti s novými technologiemi a především s ohledem na vznik zcela nového on-line média se objevila také otázka, jak se s nynějším rychlým vývojem v oblasti médií vyrovnávají žurnalistické žánry. Ty se totiž v průběhu času mohou měnit, což může být způsobeno mnoha činiteli. Nové technologie, inovace a právě nové médium se na takovém procesu mohou podílet. Tato práce se zaměřuje na posun v žánrové skladbě českého zpravodajství a vytváření novinářských standardů v tisku vlivem nových technologií, které byly do mediální produkce zaváděny v letech 1989-1995. Přitom však neopomíjí dobový kontext a celospolečenské změny po roce 1989, v jejichž důsledku se změnila role a postavení médií. Ostatně právě tyto proměny a přechod k liberálně demokratickému modelu fungování médií měly zásadní vliv na tvorbu zpráv stejně jako na pronikání technologických inovací a modernizaci redakcí. Jednotlivé metamorfózy žánru jsou popsány na příkladu tištěného deníku Mladá fronta Dnes.
|
|
|
Boj mezi slovenskou Demokratickou stranou a Komunistickou stranou Slovenska po volbách v roce 1946 a jeho obraz v dobových médiích
Macík, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Bakalářská práce Boj mezi slovenskou Demokratickou stranou a Komunistickou stranou Slovenska po volbách v roce 1946 a jeho obraz v dobových médiích pojednává o situaci na politické a mediální scéně Československa v průběhu dvou let po skončení druhé světové války. Zabývá se charakteristikou změn v politickém uspořádání Československa, které byly důsledkem právě skončené války a spolu s nimi popisuje také změny, které se odehrály v oblasti mediálního průmyslu. Na ukázce způsobu referování jednotlivých periodik obou zůčastněných stran sporu se snaží postihnout to, jakým způsobem se jednotlivá periodika vyjadřovala o aktuálních politických událostech té doby a jakým způsobem je obě strany využívaly k útokům na své politické konkurenty. Stěžejní část práce se věnuje výzkumu obsahu jednotlivých zkoumaných periodik a shrnuje jeho výsledky. Na srovnávací analýze dvou deníků a dvou týdeníků obou zúčastněných stran sporu je zde ukázáno, jak o jednotlivých událostech referovala komunistická (deník Rudé právo, týdeník Tvorba) a demokratická (deník Čas a Demokratický týždenník) média. V závěru práce je obsaženo shrnutí výsledků analýzy, jejich interpretace a zasazení do rámce dobových událostí na politické scéně Československa.
|
|
| |
|
|
Věrná stráž v letech 1946-1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně
Buchtová, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Věrná stráž 1946 - 1948, týdeník Svazu Čechů z Volyně" popisuje vývoj zájmového časopisu volyňských Čechů v jeho prvních třech ročnících. Práce se v úvodu zabývá dějinami volyňských Čechů - odchodem z českých zemí, životem ve volyňské části Ukrajiny a poválečnou reemigrací do Československa. Hlavní část zachycuje vznik nepolitické a nadstranické organizace Svazu Čechů z Volyně a jeho oficiálního periodika jako reakce na aktuální potřeby Čechů, kteří se po 2. světové válce vrátili do Československa. Zaměřuje se především na obsah časopisu, profil pravidelných rubrik, nejdůležitější témata probíraná na jeho stránkách (reemigrace, osídlování a adaptace) a významná výročí z pohledu volyňské menšiny (vypálení Českého Malína a bitva na Dukle). Zdůrazňuje jeho nenahraditelnou roli jako zdroje důležitých informací pro Volyňské. Práce dále sleduje to, jak Věrná stráž informovala o připravovaných volbách v roce 1948 a postoji, jaký zaujala po událostech v únoru 1948. Snaží se také nastínit tematické změny, ke kterým docházelo během roku 1948. Krátce se věnuje i posledním čtyřem ročníkům, kdy ubývá platících čtenářů a úroveň celého periodika se výrazně snižuje.
|
|
|
Srovnání jazyka komunistické a nacistické propagandy v úvodnících a vybraných komentářových textech deníku Rudé právo (leden-červenec 1950) a deníku Venkov (srpen-prosinec 1941)
Bruner, Tomáš ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Röhrich, Alex (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává jazyk užitý v persuasivních textech propagujících komunistickou a nacistickou ideologii. Po stručném teoretickém úvodu se autor práce věnuje pojmům v jazyce obou řečí, které lze na základě vlastních i cizích poznatků označit za klíčové pro jazyk dané propagandy - pojmu "lid" v komunistické řeči a pojmu "národ" v nacistické řeči. Tato práce porovnává způsob a cíl užití těchto pojmů. Zkoumá jejich legitimizační účinek, jehož je dosahováno prostřednictvím racionalizace, narativizace a univerzalizace, zároveň se zabývá mytizací těchto pojmů v řeči daných propagand. Práce rovněž zkoumá, s jakými dalšími pojmy a jakým způsobem jsou tyto klíčové pojmy spojovány. Autor vychází z poznatků komunistické řeči, kterou považuje za doposud podrobněji popsanou, s nimi poté konfrontuje získané poznatky o řeči nacistické.
|
|
|
Mediální reflexe návratu režisérů 60. let do hrané filmové tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace
Jílková, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
V této bakalářské práci je rozebírán rozsah a zejména způsob referování dobových médií o režisérech a jejich návratu do celovečerní hrané tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace. Publikované články ve 4 vybraných denících a 3 týdenících jsou čerpány z bibliografií jednotlivých filmů, které vydal Národní filmový archiv. Jedná se o deníky Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie a Zemědělské noviny. Z filmových periodik je vzorek článků vybrán z časopisu Záběr, Kino a v malém množství i z časopisu Film a doba. Časové období je ohraničeno léty 1974 a 1979, v této době, dříve či později, zaznamenala návrat celá pětice vybraných režisérů, počínaje Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Hynkem Bočanem a konče Jurajem Jakubiskem a Františkem Vláčilem. Deníky publikovaly recenze spíše sporadicky, filmová periodika o českých a slovenských filmech pravidelně referovala formou reportáže, recenze, rozhovoru nebo několikařádkového avíza. Hodnocení režisérů a jejich filmů ze strany filmových kritiků záleželo na několika aspektech: na chování a současném postoji režiséra k socialistickému státu, na autorovi literární předlohy (pokud předlohou byl např. román), na tom, jak nově vzniklý film charakterizoval socialistickou společnost, také na smýšlení autora textu a výši oblíbenosti režiséra. Z analýzy článků...
|
|
|
Následky "pomluvy" v tisku ve vztahu k relevantním osobnostním právům zejména v oblasti soukromého práva v České republice
Stonjeková, Lenka ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Connelly Kohutová, Radka (oponent)
Diplomová práce - Následky "pomluvy" v tisku ve vztahu k relevantním osobnostním právům zejména v oblasti soukromého práva v České republice, se zaobírá problematikou zásahů do určitých dílčích osobnostních práv ze strany tištěných médií. První kapitola pojednává o historických základech ochrany osobnosti a jejích mezinárodních a evropských souvislostech. Druhá kapitola se týká moci médií a prostředků využívaných k jejímu udržení a posilování. V kapitole třetí jsou k nalezení důvody zveřejňování zpráv v tisku, které balancují mezi oprávněností a difamací, dehonestací. V kapitole čtvrté je rozbor kolize svobody projevu a ochrany soukromí, tudíž kategorií zaručených v Listině základních práv a svobod. Obsah páté kapitoly je stěžejní, jelikož se zabývá důkladnou analýzou právní úpravy ochrany osobnosti zejména v občanském zákoníku, v tiskovém zákoně a v procesněprávních předpisech. Šestá kapitola přináší pohled na pravidla zakotvená v rámci autoregulace. Jde o autocenzuru, etický kodex novináře, autoregulační orgány atd. V sedmé kapitole se autorka zamýšlí nad impulsem k podání žaloby na ochranu osobnosti, kterým může být skutečná a oprávněná obrana poškozeného subjektu, nebo snaha zneužít institut ve svůj prospěch. Poslední kapitola je závěrem diplomové práce, subjektivním pohledem na současný stav...
|
|
|
Kanadská média: historie a současnost
Vránová, Vendula ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na klíčová kanadská média - tisk, rozhlas a televizi, V jednotlivých kapitolách popisuji jejich vývoj, to co je v průběhu let formovalo a ovlivňovalo a také to jakou roli hrají v dnešní Kanadě, a které z nich má v této zemi výsadní postavení. Ještě předtím se ve své práci zabývám dějinami Kanady, aby bylo jasné, z jakých kořenů vůbec kanadská žurnalistika a její média vznikla. Pozornost věnuji také některým vybraným významným osobnostem kanadských médií, ať už těm z minulosti, tak ze současnosti, která se nějakým způsobem podílela na tom, jakou má dnešní kanadská žurnalistika, nebo její média podobu v současnosti. Mé pozornosti neušla ani oblast francouzsko-kanadské žurnalistiky, která o svou podobu a místo na mapě kanadských médií bojovala po celá staletí. Jejím centrem je kanadská provincie Quebec. Ve své práci se také zabývám tím, jak se žurnalistika na kanadských univerzitách vyučuje, kolik univerzit ji nabízí jak studijní program a jak se vyučuje. Zda se klade větší důraz na teorii nebo na pratickou stránku žurnalistiky. Píši také o mediální výchově, která má v Kanadě už několikaletou historii. V neposlední řadě jsem se pokusila zmapovat českou stopu v kanadských médiích a konkrétně jmenovat některá krajanská média, která si své čtenáře v Kanadě našla.
|
host ::
RSS.