|
|
Spisovnost a její modifikace v českém mediálním diskurzu
Tesařová, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Röhrich, Alex (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice spisovnosti v médiích, navazuje na jazykové plánování Pražského lingvistického kroužku a vychází z tradičního chápání jazyka médií v podobě publicistického funkčního stylu a mediálního diskurzu. V kontinuitě jazykového plánování a chápání spisovnosti byla na základě úrovně jazykové kultivace v České republice vyjádřena potřeba jednotného jazykového plánu, který by zahrnoval všechny oblasti veřejné komunikace, včetně komunikace v médiích. Na spisovnost se práce zaměřuje v rámci české jazykové situace (sociolingvistických proměnných) i jednotlivých typů médií, která uplatňují specifický přístup k formě mediální produkce. Mediální jazyk by měl být analyzován na všech jazykových rovinách, nejen kritikou formální reprezentace jazyka v písmu a řeči. Obě části jazykového plánování - statusové i korpusové - by měly být vyvážené, důležité není pouze sledování jazykových variet, ale i dalších jazyků vstupujících do veřejného prostoru. Jako vhodná metoda popisu a regulace jazyka v médiích byla zvolena teorie jazykového managementu B. Jernudda a J. Neústupného, která se zakládá na analýze jazykové mikrodimenze a řešení jazykových problémů. Tento teoretický přístup umožňuje aplikovat závěry získané z analýzy jednotlivých promluv na celém mediálním diskurzu. Tato bakalářská práce...
|
|
|
Srovnání jazyka komunistické a nacistické propagandy v úvodnících a vybraných komentářových textech deníku Rudé právo (leden-červenec 1950) a deníku Venkov (srpen-prosinec 1941)
Bruner, Tomáš ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Röhrich, Alex (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává jazyk užitý v persuasivních textech propagujících komunistickou a nacistickou ideologii. Po stručném teoretickém úvodu se autor práce věnuje pojmům v jazyce obou řečí, které lze na základě vlastních i cizích poznatků označit za klíčové pro jazyk dané propagandy - pojmu "lid" v komunistické řeči a pojmu "národ" v nacistické řeči. Tato práce porovnává způsob a cíl užití těchto pojmů. Zkoumá jejich legitimizační účinek, jehož je dosahováno prostřednictvím racionalizace, narativizace a univerzalizace, zároveň se zabývá mytizací těchto pojmů v řeči daných propagand. Práce rovněž zkoumá, s jakými dalšími pojmy a jakým způsobem jsou tyto klíčové pojmy spojovány. Autor vychází z poznatků komunistické řeči, kterou považuje za doposud podrobněji popsanou, s nimi poté konfrontuje získané poznatky o řeči nacistické.
|
|
|
Spisovnost a její modifikace v českém mediálním diskurzu
Tesařová, Kristýna ; Röhrich, Alex (oponent) ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice spisovnosti v médiích, navazuje na jazykové plánování Pražského lingvistického kroužku a vychází z tradičního chápání jazyka médií v podobě publicistického funkčního stylu a mediálního diskurzu. V kontinuitě jazykového plánování a chápání spisovnosti byla na základě úrovně jazykové kultivace v České republice vyjádřena potřeba jednotného jazykového plánu, který by zahrnoval všechny oblasti veřejné komunikace, včetně komunikace v médiích. Na spisovnost se práce zaměřuje v rámci české jazykové situace (sociolingvistických proměnných) i jednotlivých typů médií, která uplatňují specifický přístup k formě mediální produkce. Mediální jazyk by měl být analyzován na všech jazykových rovinách, nejen kritikou formální reprezentace jazyka v písmu a řeči. Obě části jazykového plánování - statusové i korpusové - by měly být vyvážené, důležité není pouze sledování jazykových variet, ale i dalších jazyků vstupujících do veřejného prostoru. Jako vhodná metoda popisu a regulace jazyka v médiích byla zvolena teorie jazykového managementu B. Jernudda a J. Neústupného, která se zakládá na analýze jazykové mikrodimenze a řešení jazykových problémů. Tento teoretický přístup umožňuje aplikovat závěry získané z analýzy jednotlivých promluv na celém mediálním diskurzu. Tato bakalářská práce...
|
host ::
RSS.