|
| |
|
|
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho
Puc, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent) ; Janoušek, Hynek (oponent)
Funkce řeči u Husserla a Merleau-Pontyho Tématem práce je proměna intencionální funkce řeči mezi E. Husserlem a M. Merleau-Pontym. Intencionální funkcí řeči máme na mysli proměnu vyjadřovaného smyslu, kterou zapříčiňuje právě jeho vyjádření. U Husserla sledujeme proměnu z pozice Logických zkoumání a první knihy Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii, v nichž zastává tezi o neproduktivitě zrcadlení jiných druhů intencionality v řeči, na pozici Původu geometrie, v níž rozlišuje podíl řeči na vytváření myšlenkové formy ve dvou ohledech: Řeč dává myšlence její idealitu, která se liší od vztahu rodové podstaty k mnohosti věcí. A řeč dává myšlence její objektivitu, formu předmětu, který vstupuje do dějin a trvá v nich. Ve Fenomenologii vnímání Merleau-Ponty přebírá Husserlovu zralou pozici s několika podstatnými změnami. Východiskem analýzy přestává být jazykový znak, nýbrž se jím stává tělesné gesto, v důsledku čehož zaniká Husserlem zdůrazňovaný rozdíl mezi rodovou a jazykovou idealitou. Vedle objektivační funkce řeči Merleau-Ponty uvažuje také o obsahovém dokončování vyjadřovaného smyslu vyjádřením. Tím, že se řeč stává tvořivou, přestává být prázdným míněním názoru a může se stát stejně původní přítomností světu jako vnímání. V poslední části se zaměřujeme na Merleau-Pontyho pojetí...
|
|
|
Phenomenology of music and the concept of temporality in the philosophy of E. Husserl
Karipova, Alfiia ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
This research is dedicated to the connection between phenomenology of music and the temporal conception of Edmund Husserl who influenced new awareness of time in general and musical time in particular. The purpose of the research is foremost to expand horizons and options of musical-philosophical analysis through discovering the alternative understanding of musical perception in author's works especially in his «Vorlesungen zur Phänomenologie des inneren Zeitbewusstseins». The research consists of five main parts arranged by deductive principle: from the general key points of the subject - phenomenology of music (chapter 1), the role of musical art in studies and heritage of E. Husserl (chapter 2) and principles of phenomenological method as a base of temporality conception (chapter 3) the emphasis gradually shifts towards the research of Husserl's temporality conception which is directly connected to musical art which makes our subject notably actual. Besides that the research raises such questions as the role of the concept of time in music, comparison of Husserl's philosophy and A. Webern's music, importance of sense in composition and others. The fundamental and rare scientific studies of philosophy, musicology, sociology of music and other contiguous subjects in Czech and English languages were...
|
|
|
Rytmus v urbánním prostoru a rytmoanalýza - příklad Prahy
Smrčina, Michal ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Emília (oponent)
Práce usiluje o představení konceptu rytmoanalýzy ve vztahu k prostředí města a následnou aplikaci teorie v terénním pozorování. V teoretické části se zabývá sémiotickým pojetím rytmu, kontextem rytmoanalýzy v díle jejího zakladatele Henri Lefebvra, aby poté přešla k rozpracování a představení aplikací tohoto konceptu v zahraničním i českém prostředí. Objasňuje přitom široké spektrum dalších souvisejících konceptů a fenoménů. Dotýká se filosofie, sémiotiky, kritické teorie, urbanismu, sociální geografie, umění a dalších oblastí, což plyne z interdisciplinární povahy samotné rytmoanalýzy. Praktická část vztahuje předchozí teoretická východiska k aplikovanému, empirickému výzkumu. Pozoruje a odhaluje rytmy pražské lokality Vltavská, analyzuje je, interpretuje a ukazuje rytmoanalýzu jako legitimní analytický nástroj s potenciálem pro urbanismus.
|
|
|
Ontologicko-ontický rozvrh podmínek a předpokladů neautentického pobytu na příkladu neautenticky uměleckého díla
Krcha, Martin ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Štampach, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá otázkou autenticky resp. neautenticky uměleckého díla v kontextu myšlení autentického, resp. neautentického modu pobytu tak, jak téma autenticity rozvinul Martin Heidegger ve svém díle Bytí a čas. Důvodem pro tematizaci otázky je snaha otevřít možnost myslet autenticitu či neautenticitu pobytu způsobem uchopujícím ji v jejím výkonu, tj. jako událost, jíž je vlastní její významně ji náležející charakter. Myslet autenticky, resp. neautenticky umělecké dílo ukazuje na hranice přístupu vnímající autenticitu pouze ve smyslu jisté původnosti či "svojskosti", jež by měla "náležet" něčemu, co má být autentické či neautentické, téměř na způsob případku. Proto se práce věnuje tomu, co se ukáže, pokud je myšlení autenticity přeneseno na umělecké dílo. Protože tím, co "výkon" autenticity může vůbec založit, je subjekt, je při promýšlení neautenticky, resp. autenticky uměleckého díla problematizován i jeho autor a příjemce. Při zabývání se uměleckým dílem s ohledem na jeho časovost či např. bytnost je proto dán prostor i otázce vidění, resp. vnímání uměleckého díla. Přitom se ukazuje podobnost autora s příjemcem, ale rovněž i to, že je třeba se učit vidět (nejen) umělecká díla, ale především autentickým způsobem. Tím se téma obrací nazpět k otázce autentického pobytu, jinak tuto...
|
|
| |
|
|
Reflexe estetiky raného videoartu
Matoušová Peštová, Karolína ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá raným videoartem, tedy videoartem šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století, a to ze čtyř pohledů: první kapitola práce zkoumá uměleckou a technologickou genezi videoartu; kapitola druhá se zabývá uměnovědným rozborem videoartu, na jehož základě je definován vztah videoartu k ostatním uměleckým druhům, zejména k filmu a výtvarnému umění, a dále analyzovány vlastnosti videa jakožto média; třetí kapitola pojednává o divácké recepci, modu zobrazení a estetických vlastnostech videoartu, demonstrovaných na příkladech konkrétních uměleckých děl; speciální pozornost je v této kapitole věnována temporalitě videoartu; závěrečná kapitola práce se věnuje feministickému videoartu, jehož úkolem bylo přispět k emancipaci ženy ve společnosti. Cílem práce je předložit komplexní přehled raného videoartu s těžištěm v jeho umělecko-estetických vlastnostech. V našem zkoumání se opíráme nejen o platné estetické, filosofické a uměnovědné teorie, ale také o analýzu konkrétních uměleckých děl, dokumentovaných v obsáhlé obrazové příloze.
|
|
|
Pragmatic and stylistic aspects of expressions of futurality in professional economic text and their didactic consequences
Mikuláš, Martin ; Pípalová, Renata (vedoucí práce) ; Povolná, Renata (oponent) ; Malá, Markéta (oponent)
Disertační práce mapuje užití prostředků vyjadřujících futuritu v odborném ekonomickém textu (lingvistická část) a didaktické aspekty futurity v procesu osvojování angličtiny jako druhého jazyka u studentů bakalářského studijního programu B 6208 - Ekonomika a management (didaktická část). Vlastní empirické zkušenosti autora i výsledky pre-testů v cílové skupinĕ studentů ukazují, že vyjádření futurity je závažným didaktickým problémem v obecném i specifickém (ekonomickém) kontextu. Výzkum je realizován nejprve v rovinĕ lingvistické. Jako zdroj relevantních dat o užití futura v ekonomickém kontextu (psaný diskurs) vybírá autor sedm reprezentativních monografií určených pro profesionály v ekonomických profesích. Pomocí softwaru pro zpracování korpusu jsou excerpovány případy vybraných prostředků vyjádření futurity (will, shall, be going to, be about to, be on the point of, be (due) to, přítomný čas). Předmĕtné doklady jsou posléze interpretovány z pohledu funkcí, které v ekonomickém textu plní. Nálezy z korpusové studie autor konfrontuje s učebnicemi a gramatickými příručkami užívanými v kurzech angličtiny pro specifické ekonomické účely. Ve dvou empirických studiích realizovaných se studenty ekonomických oborů na třech českých univerzitních institucích jsou pomocí didaktických testů mĕřeny úrovnĕ...
|
|
|
K problematice času
Zlatoš, Michal ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "K problematice času" zvažuje koncepce chápání problematiky času a temporality u vybraných autorů napříč historií. V práci bylo vyloženo, že již Aristoteles měl aspoň hrubé ponětí o temporalitě, a nejen o čase počítaném vůči pohybu. Toto ponětí je však fragmentární, tedy vyžadovalo komplexnější vyložení jeho stanovisek. Augustinova změna perspektivy přinesla hlubší pochopení lidské temporality vůči vztahu duše a transcendentálního Boha. Další rozvinutí této myšlenky učinila Husserlova analýza vědomí času a poté Heidegger, který rozpracoval Husserlovo pojetí a založil svůj koncept na autenticitě založené na vědomí nezvratné konečnosti individuálního bytí. Bergsonovy a Sartrovy koncepty obdobně rozvinuly myšlenku vědomí času, ačkoliv se lišily v některých důrazech, například ve významu budoucnosti. Peirceova pozice, vnesena do diskuze, vykázala některé podobné znaky Husserlovu konceptu, navzdory odlišnému původu. Na Whiteheadově koncepci byl vyložen průsečík vědy a filosofie vnesením pozorovatele do vědeckého chápání času, a tedy odmítnutím "absolutního času" ve jménu dynamičnosti kontinuálních temporálních událostí a jejich vztahů. Závěrečné porovnání fenoménu sukcesivity a temporality ukázalo některé jejich znaky a také, že oba je možné nalézt v pracích každého z vybraných filosofů....
|
|
|
Kořeny existenciální fenomenologie Simone de Beauvoir
Štěpánek, Daniel ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
Tématem této práce má být postižení základních inspiračních zdrojů francouzské myslitelky, Simone de Beauvoir. Jak se pokoušíme ukázat, byli způsoby konceptualizace lidské existence, jaké jsou vlastní dílům Georga Wilhelma Friedricha Hegela, Maurice Merleau-Pontyho a Jean-Paul Sartra hlavními ohnisky počínající myšlenkové individualizace existenciální fenomenologie Beauvoir. Proto je i náš výklad orientován na vyzvednutí právě těch motivů, které rozsah oněch inspirací ilustrovaly. K tomu se snažíme dospět výkladem první novely Beauvoir, Pozvané, v níž se domníváme spatřovat první náznaky jejích pozdějších ústředních témat.
|
host ::
RSS.