Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Konceptuální umění a jeho vztah k estetické hodnotě
Liborová, Noemi ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Otázka estetické hodnoty konceptuálního umění patří obzvláště pro svou různorodost a ontologickou neuchopitelnost danou dematerializací a absencí média, stejně tak jako častou proklamativní anti-estetičností, ke složitým problémům oblasti estetického zkoumání. Vlnu zájmu v roce 2009 vyvolala odborná studie Kdo se bojí konceptuálního umění od Petera Goldieho a Elisabeth Schellekens. Autoři se jako první pokusili o ucelenou filosoficko- estetickou analýzu konceptuálního umění, v rámci které předložili také svou vlastní odvážnou hypotézu o podstatě tohoto fenoménu. Jejich pojem Idea idea, ve kterém se pokusili nalézt svorník veškerého konceptuálního umění tkví v estetickém idealismu. Jejich přístup inspiroval další odborníky k polemice a podnítil tak vznik několika dalších studií na toto téma. První část diplomové práce je věnována klíčovým charakteristikám, které konceptuální umění definují a které jsou stěžejní pro teoretické uchopení problému jeho estetické hodnoty. Dematerializace, ironická sebereflexe, anti-definiční charakteristika, jeho anti-estetická a intelektuální povaha tak jsou východiskem pro druhou část, která je snahou o samostatnou analýzu problému. Ta je zahájena pokusem o kritiku pojmu Idea idea. Dále je věnována pozornost obzvláště otázce ne/parafrázovatelnosti, zkušenostním...
Iserův pojem implikovaného čtenáře a problematika literatury pro děti
Piwowarská, Veronika ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce představí pojem implikovaného čtenáře, který v sedmdesátých letech zavedl a následně propracoval Wolfgang Iser. Ukáže, vůči jakým pojetím čtenáře se Iser vymezuje a jaké jsou přednosti jeho pojetí implikovaného čtenáře pro porozumění procesu četby literárního díla a pro uchopení samotného čtenáře. Na tomto základě se dále pokusí naznačit, zda a jak je pojem implikovaného čtenáře využitelný pro charakterizaci a porozumění problematice dětské literatury. Problematiku dětské literatury rozebere primárně v pojetí Jany Segi Lukavské, Karin Lesnik-Obersteinové a samotný koncept dětského implikovaného čtenáře v pojetí Aidana Chamberse. Klíčová slova implikovaný čtenář, čtenář, literatura pro děti, dětský čtenář, dětský implikovaný čtenář, Wolfgang Iser, Aidan Chambers, Jana Segi Lukavská, Karin Lesnik-Obersteinová
Obhajoba pojmu estetické nezainteresovanosti v teorii Thomase Hilgerse
Kosyak Shuman, Ekaterina ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Navrhovaná bakalářská práce se zabývá otázkou relevance jednoho ze stěžejních pojmů moderní estetické teorie, pojmu estetické nezainteresovanosti. Tento pojem byl v druhé polovině 20. století podroben kritice zejména v rámci angloamerické estetiky a filozofie umění (např. George Dickie, Arnold Berleant či Allen Carlson) a v důsledku této kritiky odmítán jako pojem, o který by se mohlo opírat vysvětlení estetické zkušenosti. Bakalářská práce nejdříve představí základní argumenty této kritiky, následně nabídne jedno ze současných vypracování pojmů estetické nezainteresovanosti, které reagovalo na výše zmíněnou kritiku (Thomas Hilgers; pozornost bude věnována především Hilgersovu návrhu založit nové pojetí nezainteresovanosti na tzv. "praktickém sebeuvědomění" či společensky podmíněném vědomí sebe sama), a v závěrečné části vyhodnotí úspěšnost této obhajoby pojmu estetické nezainteresovanosti a relevanci této teorie ve vztahu k současným uměleckým projevům, jako je konceptuální umění, happening, performance. KLÍČOVÁ SLOVA: Estetická nezainteresovanost, praktické sebeuvědomění, Thomas Hilgers, Martin Heidegger, George Dickie, Arnold Berleant
Pojem čtenáře v literární teorii Wolfganga Isera a Stanleyho Fishe
Vavřičková, Hana ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Od sedmdesátých let dvacátého století se začínají v literární estetice a teorii literatury rozvíjet koncepce zkoumající čtenářskou odezvu (reader-response theories of literature). Ačkoliv tyto teorie sdílí orientaci na čtenáře, mezi sebou se často výrazně liší, snaží se zodpovědět na jiné výzkumné otázky a zdůrazňují jiné aspekty čtenářské odpovědi. To můžeme říci i o literární teorii Stanleyho Fishe a Wolfganga Isera. Zadávaná bakalářská práce se pokusí ukázat jak styčné momenty obou teorií, tak jejich rozdíly. Vstupem do obou teorií bude představení konceptu čtenáře, se kterým obě teorie pracují. V případě Isera se jedná o čtenáře implikovaného (implied reader,) v případě Fishe o čtenáře informovaného (informed reader).
Zkušenostní dimenze definice umění Arthura C. Danta
Lojdová, Šárka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Koblížek, Tomáš (oponent) ; Makky, Lukáš (oponent)
Název práce: Zkušenostní dimenze definice umění Arthura C. Danta Autor: Mgr. Šárka Lojdová Katedra Estetiky Vedoucí disertační práce: Mgr. Štěpán Kubalík, Ph.D. Abstrakt Základním tématem této disertační práce je přístup k definování umění amerického filozofa Arthura Colemana Danta. Neomezuji se pouze na rekonstrukci Dantovy definice umění, ačkoli je výklad jednotlivých charakteristik, které Danto považuje za esenciální vlastnosti umění, nutným předpokladem mého tázání, ale kladu si za cíl doložit, že Danto podstatu umění spojuje s tzv. zkušenostní dimenzí umění. Pojmem "zkušenostní dimenze" označuji tu dimenzi umění, jež zahrnuje interakci uměleckého díla s recipientem - umělecká díla vyvolávají podle Danta na straně vnímatele emocionální reakci a mohou dokonce proměnit náhled člověka na svět. Mé čtení Dantových úvah se od tradiční interpretace jeho definice značně odlišuje. V sekundární literatuře se v souvislosti s Dantovou definicí umění nejvíce skloňuje tzv. obsahová či sémantická dimenze. Prostřednictvím nutné podmínky obsahu Danto dokázal, že předměty nerozlišitelné od obyčejných věcí mohou být uměním, čímž přispěl k tomu, že společnost přijala avantgardní díla vymykající se zažitým teoretickým rámcům. Má práce však ukazuje, že obsah a interpretace v Dantově filozofii nevystihují specifičnost umění v...
Konceptuální umění a environmentální estetika
Esopová, Tereza ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
(česky) Diplomová práce Konceptuální umění a environmentální estetika si klade za cíl poodhalit blízkost těchto zdánlivě zcela odlišných oblastí. Celé zkoumání provází dvě dominantní problematiky. Z hlediska konceptuálního umění jde předně o otázku materiálna, která bude rozebrána s ohledem na dosavadní zkoumání Petera Goldie a Elisabeth Schellekens. Druhou problematikou, a tedy problematikou z hlediska environmentální estetiky, je snaha odlišit oblast uměleckého od oblasti mimouměleckého. Tato práce je proto rozdělena do dvou částí. První z nich přibližuje konceptuální umění a základní otázky týkající se jeho podstaty. Převažující dualistický přístup k pojetí konceptuálního umění u zkoumaných autorů je zde kriticky vyvrácen a nahrazen jiným pojetím, které znovuotevírá otázku po tom, co je součástí konceptuálního díla. Do ohniska pozornosti se tak dostává aspekt výběru média a následně též aspekt výběru environmentu jakožto součástí konceptuálního díla. Téma plynule přechází k environmentální estetice, kde je představen zásadní problém dosavadních distinkcí zabývajících se odlišením uměleckého a mimouměleckého, kterým je příliš úzké pojetí těchto distinkcí. Jejich pozornost je koncentrována výhradně na odlišení tradičního umění od přírody, některá dokonce volí ještě výraznější zúžení distinkce na...
Estetické aspekty fotografie : Fotorafický styl jako problém pro teorii Rogera Scrutona
Chytilová, Anna ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Předkládaná práce si určuje za téma otázku estetických aspektů fotografie, které budou probírány zvláště ve vztahu ke skeptické teorii fotografie Rogera Scrutona, jehož stanoviska v článku Photography and Representation zpochybňují umělecké možnosti tohoto média. Scruton zde tvrdí, že fotografie nereprezentuje tak, jako jiné umělecké druhy a je ze své podstaty jako médium esteticky deficitní. Scruton tento názor zakládá hlavně na kauzalitě a mechaničnosti fotografie a interpretace jeho stanovisek z daného článku tvoří základ předkládané studie. Cílem jejích hlavních částí je potom polemika se Scrutonovými závěry, zvláště obhajoba autorského fotografického stylu, který je v rámci jeho stanoviska zpochybněn. Práce se v kritické souvislosti se Scrutonovým závěrem pokusí jednak na základě vybraných teorií a obrazových příkladů vyzdvihnout základy fotografické estetiky jako svébytného média a v závěru potom obhájit i fotografický styl. Argumentace v této části bude založena jednak na obrazové příloze s fotografickými díly, které podle názoru autora obsahují rozpoznatelný autorský styl, tak na představení pomocných teorií, které přispívají ke kritice Scrutonova odmítnutí stylu, zvláště bude využita teorie stylu Nelsona Goodmana.
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
Definice umění
Mikešová, Marcela ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Předložená práce se věnuje institucionální definici umění amerického filozofa George Dickieho. Dickie vztahuje definici umění ke kulturním, sociálním a historickým podmínkám a staví ji na uvědomění si kontextuálního rámce tzv. světa umění. Práce mapuje kořeny myšlenkového pozadí Dickieho teorie, její vlastní podobu a kritickou reflexi jejích nedostatků. V první části práce představíme několik autorů, jež vytvořili teoretické podhoubí Dickieho teorie, a to i s přihlédnutím k anti-esencialistické teorii umění. Nastíníme základní principy samotné Dickieho institucionální teorie a nakonec poukážeme na zásadní problematická místa vztahového pojetí umění. Klíčová slova svět umění, institucionální analýza, udělení statusu, kandidát na hodnocení
Pojem kategorie umění v teorii estetického hodnocení uměleckých děl Kendalla Waltona
Kolář, Karel ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce nabízí kritickou interpretaci teorie estetického hodnocení uměleckých děl amerického filozofa umění Kendalla Waltona. Ten ve své studii Kategorie umění představuje teorii estetického souzení, dle které je vynášení estetických soudů podmíněno zařazením díla do správné uměleckohistorické kategorie na základě mimoestetických vlastností díla. V první části práce dochází ke shrnutí stěžejních myšlenek této teorie. V dalším kroku probíhá samotná kritika Waltonovy teorie. Věnuje se jeho pojetí Gestaltu a přezkoumává adekvátnost jeho zařazení mezi estetické vlastnosti. Práce dále podrobuje kritice tezi o nutnosti znalosti autorské intence a dobového kontextu vzniku díla pro jeho estetické hodnocení. Práce dochází k závěru, že Walton svou studií nenaplňuje cíle, které si sám vytyčil. Po přezkoumání jednotlivých kroků jeho argumentace docházíme ke zjištění, že jeho teorie oceňování uměleckých děl je strnulejší než formalistické teorie, vůči kterým se vymezuje, a že nevytváří alternativu, která odpovídá praxi. Klíčová slova: kategorie umění, Gestalt, estetické hodnocení, kontextualismus, Kendall Walton

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.