Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
K problematice času
Zlatoš, Michal ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "K problematice času" zvažuje koncepce chápání problematiky času a temporality u vybraných autorů napříč historií. V práci bylo vyloženo, že již Aristoteles měl aspoň hrubé ponětí o temporalitě, a nejen o čase počítaném vůči pohybu. Toto ponětí je však fragmentární, tedy vyžadovalo komplexnější vyložení jeho stanovisek. Augustinova změna perspektivy přinesla hlubší pochopení lidské temporality vůči vztahu duše a transcendentálního Boha. Další rozvinutí této myšlenky učinila Husserlova analýza vědomí času a poté Heidegger, který rozpracoval Husserlovo pojetí a založil svůj koncept na autenticitě založené na vědomí nezvratné konečnosti individuálního bytí. Bergsonovy a Sartrovy koncepty obdobně rozvinuly myšlenku vědomí času, ačkoliv se lišily v některých důrazech, například ve významu budoucnosti. Peirceova pozice, vnesena do diskuze, vykázala některé podobné znaky Husserlovu konceptu, navzdory odlišnému původu. Na Whiteheadově koncepci byl vyložen průsečík vědy a filosofie vnesením pozorovatele do vědeckého chápání času, a tedy odmítnutím "absolutního času" ve jménu dynamičnosti kontinuálních temporálních událostí a jejich vztahů. Závěrečné porovnání fenoménu sukcesivity a temporality ukázalo některé jejich znaky a také, že oba je možné nalézt v pracích každého z vybraných filosofů....
K problematice času
Zlatoš, Michal ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "K problematice času" zvažuje koncepce chápání problematiky času a temporality u vybraných autorů napříč historií. V práci bylo vyloženo, že již Aristoteles měl aspoň hrubé ponětí o temporalitě, a nejen o čase počítaném vůči pohybu. Toto ponětí je však fragmentární, tedy vyžadovalo komplexnější vyložení jeho stanovisek. Augustinova změna perspektivy přinesla hlubší pochopení lidské temporality vůči vztahu duše a transcendentálního Boha. Další rozvinutí této myšlenky učinila Husserlova analýza vědomí času a poté Heidegger, který rozpracoval Husserlovo pojetí a založil svůj koncept na autenticitě založené na vědomí nezvratné konečnosti individuálního bytí. Bergsonovy a Sartrovy koncepty obdobně rozvinuly myšlenku vědomí času, ačkoliv se lišily v některých důrazech, například ve významu budoucnosti. Peirceova pozice, vnesena do diskuze, vykázala některé podobné znaky Husserlovu konceptu, navzdory odlišnému původu. Na Whiteheadově koncepci byl vyložen průsečík vědy a filosofie vnesením pozorovatele do vědeckého chápání času, a tedy odmítnutím "absolutního času" ve jménu dynamičnosti kontinuálních temporálních událostí a jejich vztahů. Závěrečné porovnání fenoménu sukcesivity a temporality ukázalo některé jejich znaky a také, že oba je možné nalézt v pracích každého z vybraných filosofů....
Individuální eschatologie v islámu
Zlatoš, Michal ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Michal Zlatoš - Individuální eschatologie v islámu Abstrakt v českém jazyce Práce "Individuální eschatologie v islámu" si klade za cíl popsat a utříbit představy o individuální eschatologii v islámu. Metodou používanou při psaní práce je zpracovávání informací z literatury a to jak primárního, tak sekundárního charakteru. V první části práce je představeno stvoření veškerenstva i člověka ve vztahu ke smrti. V druhé části práce je pak popsána událost smrti ze dvou perspektiv. Konkrétně z hlediska těla a z hlediska duše. Dále jsou v této kapitole představeni aktéři událostí následujících bezprostředně po smrti, tedy anděl smrti a postavy Munkara a Nákira. Kapitolu uzavírá pojednání o mezičase mezi smrtí a vzkříšením, tedy barzachu. Třetí kapitola se zabývá událostmi spojenými se Soudem, kde je zachována individuální perspektiva. Dále jsou v této kapitole pojednány prostředky tohoto Soudu, tedy souzení podle "knihy", "vah" a "mostu". V závěru této kapitoly se pak nachází popis nebe a pekla jakožto míst, kde muslim bude trávit věčnost. V závěru práce je pak shrnuto vše, o čem bylo v práci pojednáno, a jsou naznačeny další možné oblasti zájmu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.