|
|
Samizdatový časopis Dialog
Smrčková, Lenka ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Práce se věnuje samizdatovému teatrologicko-kritickému periodiku Dialog, které vycházelo v letech 1977-1980 v redakci Evy Stehlíkové a Václava Königsmarka. U časopisu sleduji tematickou koncepci a její vývoj, skladbu a náplň jednotlivých rubrik a autorskou základnu; v neposlední řadě se pokouším rekonstruovat způsob i mechanismy redakční práce a distribuce. Na základě analýzy všech svazků časopisu se pokouším postihnout podobu kritiky v nezávislém periodiku a význam v dané době ojedinělého samizdatu v dobovém kulturním kontextu.
|
|
|
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino
|
|
|
Vystupování neprofesionálních rockových kapel v Praze v letech 1973-1984
Razím, Tomáš ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Práce se zabývá vystupováním neoficiálních rockových skupin v Praze po zavedení rekvalifikací, které prakticky zlikvidovaly profesionální rockovou scénu v ČSSR. To mělo obzvlášť silný dopad na hlavní město, kde se o několik let dříve nejvíce projevil rozkvět tohoto žánru. Ten se dal posléze svobodně provozovat pouze jakožto záliba, i amatérským muzikantům však stála v cestě řada nařízení a především obecná nedůvěra k bigbítu. To mělo za důsledek velmi omezené možnosti vystupování, jelikož pořadatelé se obávali možných neblahých důsledků takovýchto akcí. Výzkum sleduje mechanismus a podmínky trvalejšího vystupování amatérských rockových kapel v Praze, a to přibližně do roku 1984. Tehdy se již projevily následky článku Nová vlna se starým obsahem, kterým vyvrcholila mediální a společenská kampaň zaměřená proti novým podobám rocku, ten samý rok byl navíc rozpuštěn Svaz hudebníků ČSR i se svým sekcemi, jež představovaly významnou oporu nezávislé kultury v ČSSR. Autor dochází k závěru, že ztížené podmínky bylo možné překonat osobní vytrvalostí, kreativitou a odhodláním riskovat ztrátu svého pracovního místa v případě neúspěchu. Tím bylo možné zdolat nejen úřední nařízení, ale především obavy z postihu za nekonformní vystupování a čilý zájem Státní bezpečnosti.
|
|
|
Výstavba tranzitního plynovodu v Československu očima pamětníků
Bucharová, Linda ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií a vývojem plynárenství v Československu, konkrétně výstavbou tranzitního plynovodu a vývojem tranzitní plynárenské soustavy. Součástí této práce je také historie svítiplynu a důvody jeho postupného nahrazování zemním plynem. Metodologie práce se opírá o rozhovory vycházející z metody orální historie, archivní záznamy a dobovou literaturu. Primárně je práce zaměřena na orálně historický terénní výzkum týkající se této problematiky, především na osobní zkušenosti narátorů, kteří byli přímými účastníky výstavby. Tato práce je také zaměřena na okolnosti vyjednávání o výstavbě tranzitního plynovodu a na další rozšiřování tranzitní soustavy v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století. Klíčová slova tranzitní plynovod, zemní plyn, plynárenství, hospodářství, energetika, svítiplyn, normalizace
|
|
|
Multilingualism in "A Clockwork Orange" and its translations.
Janák, Petr ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vnitrotextovou vícejazyčností (interjazykovou heterogenností) v románu A Clockwork Orange britského spisovatele Anthonyho Burgesse a v jeho dvou překladech, českém a německém. Analýza 180 slov ze smyšleného jazyka nadsat, který se v románu vyskytuje, ukazuje, jak se v překladech projevuje lexikální kreativita, tedy zda a jak se lexikální kreativita originálu liší od lexikální kreativity v jeho překladech. Změny lexikální kreativity jsou dány do souvislosti s normalizací (jednou z překladových univerzálií) a s funkcemi daného smyšleného jazyka. Formy a funkce smyšlených jazyků a především jazyka nadsat jsou stanoveny podle již existující klasifikace zavedené pro vícejazyčnost. Analýza jazyka nadsat a jeho překladových protějšků je kvantitativní a využívá konkordanční programy AntConc a ParaConc. Při analýze se zkoumá frekvence slov z nadsat, jejich rozmístění v textu a způsob, jakým je jejich význam čtenáři zprostředkován. Získané údaje jsou poté použity ke srovnání jazyka nadsat a smyšlených jazyků, které ho v českém a německém překladu nahrazují. Analýza ukázala, že v obou překladech je smyšlených lemmat méně než v originále, přičemž v německém překladu (UO) je jich mnohem méně než v českém (MP). Český přišel celkově o 10 % lemmat z nadsat a německý o 41 %. Také rozmístění...
|
|
|
Československé aerolinie v 70. a 80. letech z pohledu zaměstnanců podniku
Andraschko, Rudolf Vladimír ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá profesním a soukromým životem skupiny zaměstnanců Československých aerolinií - posádek v kokpitu, zejména pilotů - v letech 1970-1989 s přesahem do 60. a 90. let v kontextu zkoumaného období. Práce je vypracována za pomocí metody orální historie. Nahrávky s jednotlivými narátory byly zpracovány do ucelených celků, které ukazují jednak to, odkud přicházeli do aerolinie lidé zastávající pilotní funkce, ale také to, jakým způsobem se začleňovali do denního styku se zahraničím, postupovali během své kariery, jak se jich dotýkaly jednotlivé proměny v historii Československa a Československých aerolinií v "normalizačním" období. Autor této práce se snažil na základě vypracování stručné historie Československé aerolinie, archivních pramenů o rozvoji a změnách v letectví a výpovědí jednotlivých narátorů poskytnou náhled do historie profese pilotů ČSA a představit širšímu publiku jejich reflexi daného období jak v sociálním, tak historickém kontextu.
|
|
|
Komunistická strana Československa v období tzv. normalizace
Štefek, Martin ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Dizertační práce analyzuje dynamiku nedemokratického režimu v Československu v éře tzv. normalizace. Jedná se o heuristickou případovou studii provedenou induktivní strategií, orientovanou na tvorbu teorie, nikoliv na její testování. Konceptuálně vychází z "pluralistického" rámce, především ze Skillingovy typologie autoritarismu sovětského typu. Cílem práce je zodpovědět následující výzkumnou otázku: Který z mocenských mechanismů režimu sovětského typu je třeba transformovat, aby se režim pluralizoval? Dizertace je rozdělena do tří částí. Nejprve je prezentován kontext vzniku "pluralismu" na poli tzv. sovětologie. Pozornost je upřena zejména na předpoklady "vzestupu a pádu" teorie totalitarismu. Zapojení techniky "buldning-block" a úvaha o konzultativním autoritarismu v NDR přináší předběžné pracovní hypotézy týkající se souvislosti mezi mírou pluralismu a způsobu provádění kádrové politiky. Druhá část je postavená na výzkumu archivních pramenů. Primárně se zabývá změnami sytému nomenklatury v šedesátých a raných sedmdesátých letech. Ve třetí části je formulována nová hypotéza a explanační typologie. Klíčová slova: Totalitarismus; pluralismus; komunismus; Československo; normalizace.
|
|
|
Továrna JAWA v Týnci nad Sázavou v dobách socialistického experimentu - Továrna, lidé a motocykly v době tzv. normalizace a ekonomické transformace (1968 - 1995)
Bárta, Karel ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je zachycení časového úseku let tzv. normalizace během 70. a 80. let 20. století v Československu. Právě normalizace je v tomto případě primárním zkoumaným obdobím s přesahem do doby ekonomické transformace v 90. letech, a to v podmínkách v té době největšího výrobce a vývozce československých cestovních motocyklů - podniku JAWA, přičemž hlavním středobodem, kde se tyto motocykly ve velkém vyráběly, byla továrna v Týnci nad Sázavou - Brodcích. Kromě samotné výroby motocyklů v Týnci nad Sázavou v rámci zkoumaného období se práce zabývá také rolí Československa coby "velmoci" motocyklového sportu v období socialismu a dalšími aspekty souvisejícími s motocykly v rámci zkoumaného období jako je otázka role motocyklů v době normalizace v Československu, či nastínění historického vývoje samotné značky JAWA v poválečných letech a její rozmach v celosvětovém měřítku před samotným znárodněním podniku. Práce se zabývá také dalšími aspekty ve zkoumaném období, jako je dopad továrny na život obyvatel a zaměstnanců v regionu, otázka vztahů k firmě a značce JAWA či zkoumání ekonomické situace továrny v období normalizace a ekonomické transformace. Zdrojem této práce jsou rozhovory a interview s bývalými, ale i současnými zaměstnanci továrny JAWA v Týnci nad Sázavou, kteří zde působili, či působí...
|
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Kulturismus a revoluce: K otázce sociálních dějin tělesnosti v Československu
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se snaží zpracovat téma fenoménu kulturistiky v širším kontextu utváření ideálního těla v moderní době. Kulturistika je chápána jako specifický socio-kulturní fenomén pevně spjatý s moderní společností a jejím historickým vývojem. Kromě samotné kulturistiky se tak práce zaobírá rozborem soudobé sociální teorie těla se zaměřením na domácí diskurs a v dalším kroku také analýzou diskursivního vytváření moderní tělesnosti od osvícenství do 20. století. Zde je kladen hlavní důraz na chápání charakteristických změn moderní společnosti v kontextu kontinuity celého modernizačního projektu. Hlavním cílem práce je popsat obecné dějin kulturistiky v rámci nastíněného procesu modernizace, stejně jako porovnání různých alternativních pojetí ideální tělesnosti v období tzv. fordistické modernity, kdy je zvláštní pozornost zaměřena na analýzu biopolitického diskursu komunistické diktatury. Zbylá část práce zpracovává pak historický vývoj kulturistického hnutí v Československu, kdy hlavní důraz je kladen na zasazení československé kulturistiky, včetně jednotlivých historických událostí, do celkového postulovaného konceptu. Klíčová slova: Sociální dějiny; kulturistika; sociální teorie; dějiny těla; subkultura; biopolitika; modernita; modernizace; sport; normalizace; Československo.
|
host ::
RSS.