|
|
Kooperativní učení a diverzita žáků
Ouředníčková, Libuše ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání a diverzitou žáků v běžných základních školách, konkrétně žáků se specifickými poruchami učení integrovanými ve školách hlavního vzdělávacího proudu a využitím kooperativního učení v těchto třídách. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, v první části jsou sepsána nezbytná teoretická východiska pro výzkumnou část práce a jsou zde nastíněny kontroverzní otázky současného školského systému. Praktická část je zaměřena na využívání kooperativního učení ve třídách s integrovanými žáky se specifickými poruchami učení. Součástí jsou výsledky šetření provedeného na základních školách v Praze a středočeském kraji.
|
|
|
Vliv kooperativních her na sociální atmosféru ve třídě
Panušová, Lenka ; Frainšic, Michal (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název práce: Vliv kooperativních her na sociální atmosféru ve třídě Cíl práce: Cílem práce je zjistit, jak významný vliv může mít půldenní kooperativní program se zaměřením na spolupráci na vzájemné vztahy mezi spolužáky jedné třídy a na následné vnímání třídní sociální atmosféry. Metody: Pro získání dat byl využit standardizovaný dotazník "Hodnotenie sociálnej atmosféry v triede." Výzkumu se zúčastnilo celkem 72 respondentů ze tří prvních ročníků šestiletého Gymnázia Jana Nerudy v Praze. K vyhodnocení jsou využity statistické metody jako aritmetický průměr, modus či medián. Výsledky: K pozitivnímu posunu v hodnocení třídní sociální atmosféry došlo ve všech zkoumaných skupinách. Nicméně v kontrolní skupině 1.D, kde kooperativní program neproběhl, nastalo výraznější zlepšení než v jedné z experimentálních skupin. Ověřili jsme, že půldenní program kooperativních her není dostačující k naplnění záměru výrazně ovlivnit vzájemné vztahy mezi spolužáky, ale může poukázat na nedostatky třídní sociální atmosféry. Klíčová slova: spolupráce, komunikace, skupinová dynamika, kooperativní učení, prostředí školní třídy
|
|
|
Využití metod a technik dramatické výchovy k pochopení literárního textu
Mihalová, Tereza ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití metod a technik dramatické výchovy k pochopení literárního textu při výuce žáků zejména na prvním stupni základní školy se zřetelem k podpoře jejich čtenářství. V první, teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy: literatura, čtenářství a jejich význam pro člověka; literární a dramatická výchova (včetně jejích metod) a jejich možná setkávání při výuce. Dále se teoretická část zabývá použitím literárního textu jako námětu pro přípravu literárně-dramatických lekcí, včetně strukturované dramatické práce. Praktická část je zaměřena na konkrétní návrhy tří dramaticko-výchovných lekcí s využitím literárního textu jako předlohy, z nichž dvě byly zrealizovány a zhodnoceny z hlediska dosažení stanovených cílů. Potvrzuje, že využití metod a technik dramatické výchovy má ve výuce literární výchovy své opodstatnění. Klíčová slova: dramatická výchova, školní vzdělávací program, metody a techniky dramatické výchovy, příprava lekce, prožitek, kooperativní učení, umělecký text
|
|
|
Přesnost monitorování v procesu dosahování výsledků žáků ve škole
Pešout, Ondřej ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato práce byla zaměřena na zkoumání přesnosti monitorování jako strategie, která může sloužit žákům jako účinná metoda při dosahování výsledků ve škole. V teoretické části je přesnost monitorování představena jako metoda vycházející z principů metakognitivních strategií a autoregulace učení. Ze zahraničních studií vyplývá, že přesnost monitorování je přínosná pro zefektivnění nácviku u rozmanitých dovedností. K potvrzení těchto předpokladů v českých podmínkách byl uskutečněn výzkum na ZŠ. Jako vzorek byli zvoleni žáci tří šestých tříd. Přidanou hodnotou studie bylo zavedení tří odlišných třídních uspořádání: kooperativního, kompetitivního a individualistického. K nácviku přesnosti monitorování byla využita dovednost čtení s porozuměním. Z výsledků byl zjištěn pozitivní vztah mezi přesností monitorování a výkonem ve čtení s porozuměním. Za druhé bylo objeveno, že nácvik byl efektivní pouze v kooperativním třídním uspořádání. Na závěr jsou uvedena některá doporučení pro navazující studie, které by potvrdily dosažené výsledky na větším vzorku a se standardizovanými diagnostickými metodami. Klíčová slova: monitorování, metakognice, autoregulace učení, kooperativní učení, pedagogická psychologie
|
|
| |
|
|
Kooperativní učení
Mačugová, Michaela ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Diplomová práce se zabývá kooperativním učením. Jejím hlavním cílem je porozumět systému kooperativního učení a umění jeho aplikace v praxi. Práce obsahuje dvě části - praktickou a teoretickou. Teoretická část pojednává o teorii kooperativního učení a jeho uplatnění v českých školách. Praktická část ověřuje teoretická stanoviska a soustředí se na výzkumnou oblast "Vliv kooperace na procesy vyučování a výsledky učení žáků." prostřednictvím výzkumných metod dotazování, pozorování a experimentování.
|
|
|
Rozvoj jemné motoriky v kooperativních činnostech
BARTÍKOVÁ, Irena
Bakalářská práce poskytuje pedagogům inspiraci pro využívání kooperativních činností. Jedna z kapitol teoretické části je věnována problematice jemné motoriky, jejímu vývoji, možnostem rozvíjení a její diagnostice. Další část se zabývá vymezením kooperace a vývojovými zvláštnostmi z hlediska rozvoje spolupráce u předškolních dětí. Poslední oddíl teoretického úseku se věnuje kooperaci jako jednomu z cílů předškolního vzdělávání, rozvíjení kooperace, pozitivním dopadům při rozvíjení kooperace hrou, základním komponentům kooperativní hry, kooperativnímu učením a jeho hodnocení. Praktickou část tvoří program rozvoje jemné motoriky v kooperativních činnostech a jeho vyhodnocení vzhledem k plnění cílů v oblasti jemné motoriky i spolupráce podle předem zpracovaného evaluačního plánu. V závěru jsou zformulována doporučení pro využití aktivit v mateřské škole.
|
|
|
Metody osobnostně sociálního rozvoje v předškolním vzdělávání
JAROŠOVÁ, Helena
Bakalářská práce je rozdělena na tři části, teoretickou, praktickou a výzkumnou. Východiskem pro teoretickou část je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a metody, které doporučuje jako vhodné pro práci s předškolními dětmi. Zejména jsou to metody tvořivé dramatiky, prožitkového, kooperativního, situačního, spontánního sociálního učení a učení hrou. Praktická část navazuje na část teoretickou zpracovaným integrovaným celkem s popsanými metodami. Obsahuje záměr, plánování, realizaci i evaluaci celku. Metodami výzkumu jsou přímé pozorování a dotazníkové šetření.
|
|
|
Tvorba školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání
TURKOVÁ-KUBÁTOVÁ, Helena
Cílem práce je potvrdit přínos tvorby vzdělávacího programu pro zkvalitnění vzdělávání v konkrétní mateřské škole. Obsahem teoretické části jsou východiska současného předškolního vzdělávání, školní kurikulum a školní vzdělávací program, techniky, zásady a postupné kroky tvorby školního vzdělávacího programu. V praktické části jsem ověřovala tyto postupné kroky na svém pracovišti a posuzovala vhodnost některých technik týmové práce doporučovaných v literatuře. Popsala jsem konkrétní průběh tvorby a vliv programu na realizaci vzdělávání v mateřské škole. Výsledný školní vzdělávací program je součástí této práce.
|
|
|
Rozvoj klíčových kompetencí v programu MŠ podporující zdraví v kontextu kurikulární reformy předškolního vzdělávání
FIŠEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá klíčovými kompetencemi u dětí předškolního věku. Zaměřuji se na kompetenci k učení a její rozvíjení v prostředí mateřské školy (dále jen MŠ). V teoretické části práce vysvětluji pojem kompetence, poukazuji na souvislost klíčových kompetencí s Lisabonským procesem, vymezuji kompetence v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV) a v kurikulu MŠ podporující zdraví. Zabývám se metodami, které vedou k rozvíjení klíčové kompetence k učení. Praktická část této práce je založena na realizaci vytvořeného experimentálnímu programu, který rozvíjí klíčovou kompetenci k učení. Tento program může dále sloužit jako obohacení vzdělávací nabídky předškolních pedagogů při rozvoji kompetence k učení.
|
host ::
RSS.