|
|
Participace a reprezentace Romů v Česku zejména při sociálním začleňování
Šimáček, Martin ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá participací a reprezentací Romů v Česku zejména při sociálním začleňování. Principy participace obecně nejsou v Česku při navrhování a implementaci veřejných politik dostatečně využívány. K určité změně dochází na lokální úrovni, v některých městech se postupně prosazují modely participace a reprezentace obyvatel vyloučených lokalit. Diplomová práce se proto metodami případové studie, sumativní evaluace a pozorování zabývá vybranou praxí, a to systému domovnictví v Kadani - Prunéřově, který sice řeší primárně otázku bydlení v sociálně vyloučené lokalitě, ale při plné participaci jejích obyvatel, vč. vytváření přirozené reprezentace, vedoucí ke zlepšování sociálních kompetencí lidí, jejich sebevědomí a ochoty zapojovat se do řešení vlastní neuspokojivé situace. Práce také shrnuje vývoj v utváření romské reprezentace na nejvyšší úrovni, a to od 90. let minulého století, a její neblahý vliv na rozvoj skutečné participace Romů v sociálním začleňování na všech úrovních veřejné správy. V určitém kontrastu se proto jeví situace v participaci a reprezentaci Romů na nejvyšší úrovni vlády v porovnání s lokální situací.
|
|
|
Osamostatňování klientů zařízení náhradní výchovné péče v mezinárodním srovnání
Prokop, Petr ; Prokop, Jiří (vedoucí práce) ; Franiok, Petr (oponent) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Stěžejním tématem práce je osamostatňování klientů v systému náhradní výchovné péče. V rámci mezinárodního srovnání jsou autorem zachyceny a analyzovány problémy, které tento proces provázejí. Práce obsahuje nejen závěry, ke kterým autor dospěl na základě výzkumného šetření ve vybraných zemích (ČR a Polsko), ale i vhodná doporučení, jakým způsobem problém osamostatňování klientů náhradní výchovné péče řešit. Úvodní část je věnována teoretickým východiskům, mezinárodnímu srovnání a příkladům dobré praxe v zahraničí. Autor sleduje názory různých odborníků na příčinné souvislosti problému, od vlivu biologické rodiny, přes socializaci klientů náhradní výchovné péče, až k samotným problémům institucionální péče. Tyto názory a postřehy následně uvádí do kontextu. V metodologické a výzkumné části se autor snaží odpovědět na stěžejní otázku: "Jakým způsobem jsou klienti zařízení náhradní výchovné péče připravováni na osamostatnění?" Autor v rámci kvalitativního designu výzkumu zprostředkovává čtenářům reálnou situaci, kterou osamostatňující se klienti a jejich vychovatelé prožívají. V tomto popisu se autor snaží o maximální autentičnost. Závěrečnou část věnuje autor shrnutí výsledků výzkumu, návrhům změn a současně také návrhu řešení výzkumného problému. Součástí celé práce jsou komentáře autora, jejichž...
|
|
| |
|
|
Bezdomovectví a reálné možnosti návratu na trh práce
Boučková, Jana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Barták, Miroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit současné a potenciální budoucí možnosti návratu cílové skupiny lidí bez domova na trh práce, jakožto prostředku k jejich sociálnímu začlenění do společnosti, se zaměřením na území Hl. m. Prahy; a vlastní formulace návrhů opatření pro další řešení této problematiky. Pro potřeby analýz jsou využita data získaná z dostupné literatury, akademických článků, veřejněpolitických dokumentů, webových stránek a expertních rozhovorů. Výstupy provedených analýz ukazují, že současné možnosti návratu na trh práce pro cílovou skupinu lidí bez domova jsou velmi omezené, a to zejména v počtu reálných pracovních nabídek uzpůsobených této cílové skupině. Zároveň bylo zjištěno, že tomuto způsobu začleňování není v současnosti věnováno tolik pozornosti, kolik by bylo zapotřebí ke zlepšení stávající situace. Na základě uskutečněných analýz byla zformována možná doporučení pro další řešení této problematiky, mezi něž řadím zejména důraz na individuální přístup k lidem bez domova jako specifické cílové skupině a vytvoření přímých opatření pro rozvoj jejich zaměstnávání skrze podporu sociálního podnikání, vytvoření výhodnějších vstupních podmínek pro nové projekty a zavedení zvýhodnění zaměstnavatelů ze soukromého sektoru.
|
|
|
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Pospíšil, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky. Téma je sledováno na třech konkrétních obcích v rámci jednoho regionu a přístupu tamních komunálních politiků k problematice sociálního vyloučení, přičemž těsná blízkost obcí umožňuje sledovat i rozdílnost přístupů jednotlivých samospráv k problematice sociálního vyloučení. V práci je vymezen pojem sociální vyloučení a tento pojem je také popsán historicky jak ve světovém, tak evropském kontextu. S pojmem sociální vyloučení úzce souvisí téma vyloučená lokalita a přijetí sociálně ohrožených lidí majoritní společností, proto je této oblasti věnována druhá kapitola práce. Další oblastí, zpracovanou na základě odborné literatury, je popis konkrétní situace v ČR, možnosti a působnost státní i komunální politiky. V poslední kapitole jsou přiblíženy možnosti podpory a práce se sociálně vyloučenými občany. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha odborných studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených lidí je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy, na což je zaměřena výzkumná část práce. Tato část práce přináší popis...
|
|
|
Sociální bydlení v České republice, aneb příběh jednoho zákona
Šrédlová, Jana ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Šojdrová, Michaela (oponent)
Diplomová práce "Sociální bydlení v České republice, aneb příběh jednoho zákona" se zabývá identifikací snah českých vlád zavést zákon o sociálním bydlení. Práce vychází z přístupu historického institucionalismu a identifikuje vývoj institucionálního prostředí, které ovlivňovalo a doposud přispívá k formulaci návrhů řešení systému sociálního bydlení. Stěžejní metodou práce je analýza diskurzu jakožto prostředek pro pochopení názorových proudů, které ovlivňují podobu tvorby a způsob nahlížení na problematiku potřebnosti sociálního bydlení. Tato metoda vychází z teorie sociálního konstruktivismu a přistupuje k sociálnímu bydlení jako ke zkonstruovanému problému vytvořeného aktéry sociální bytové politiky. Z analýzy vyplynuly dva dominující diskurzivní rámce soupeřící v otázce zavádění systému sociálního bydlení, tím je rámec liberální a sociální. Sociální bydlení je tak viděno z jedné strany jako pomoc státu, která by měla být směřována především na nerizikové skupiny obyvatel (senioři, mladé rodiny, matky samoživitelky) s ohledem na šetrnost a efektivnost, na straně druhé, rámec sociální chápe sociální bydlení jako primární předpoklad pro boj se sociálním vyloučením. Tyto premisy vysvětlují dosavadní jednání aktérů sociální bytové politiky a implikují možné kontroverze i do budoucna.
|
|
|
Sociálně vyloučená lokalita a její vnímání komunálními politiky
Severová, Petra ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Havrdová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem sociálního vyloučení a lidí ohrožených tímto fenoménem. V práci se zabývám procesem sociálního začleňování, se kterým souvisí sociálně vyloučená lokalita, včetně jejích specifik a problémů. Samostatná kapitola je věnována metodě komunitní práce, je zaměřena na efektivní postupy reagující na potřeby sociálně vyloučených osob. Dále se věnuji práci Agentury pro sociální začleňování, která je hlavním nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace. Tato práce také pojednává o vztahu majority vůči sociálně vyloučeným. Za klíčového aktéra v sociálním začleňování lidí ohrožených sociálním vyloučením je v mnoha studiích považována obec a její samospráva. Ve fungování a podpoře sociálně vyloučených je však mezi obcemi velký rozdíl. Sociální odbory některých obcí jednají proaktivně, jiné nikoliv. Hlavním rozdílem je přístup vedení samosprávy. Proto jsem se rozhodla na toto téma zaměřit svou výzkumnou část diplomové práce. Cílem práce je popsat postoje členů samospráv k sociálně vyloučeným u třech konkrétních obcí v jednom regionu České republiky. Vlastní výzkum v praktické části pomůže porozumět vztahu komunálních politiků a úředníků k inkluzi a pochopit jejich pocit odpovědnosti za tento proces v místě, ve kterém se nachází sociálně vyloučená...
|
|
|
Vývoj české politiky sociálního začleňování
Šálková, Eva ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Navrátil, Martin (oponent)
Diplomová práce "Vývoj české politiky sociálního začleňování" se zabývá tím, jaké faktory ovlivňovaly vývoj a podobu politiky sociálního začleňování se zaměřením převážně na sociálně vyloučené Romy od roku 1989. V období po roce 1989 působilo na českou veřejnou a sociální politiku mnoho vlivů jak vnějších, plynoucích ze snahy České republiky o připojení se k Evropské unii nebo později ze samotného členství, tak i vnitřních, vyplývajících z potřeby zajistit fungování systému v rychle se měnících socioekonomických podmínkách. Při mapování vývoje zkoumané politiky je v práci věnována pozornost zejména dopadům procesu evropské integrace a institucionálním změnám, které se promítly do implementace politiky sociálního začleňování. Dále se text snaží odhalit příčiny a dopady jednotlivých změn ve vývoji zkoumané politiky, přičemž při určování faktorů, které lze považovat za podstatné pro vývoj české politiky sociálního začleňování, bylo vycházeno z výsledků tematické analýzy rozhovorů s experty. Data získaná od respondentů jsou pak často doplněna o podrobnější informace z odborné literatury a veřejně politických dokumentů. Změny v české politice sociálního začleňování od roku 1989 se práce snaží vysvětlit pomocí teorií evropeizace a nového institucionalismu.
|
|
| |
|
|
Změny a příležitosti v životě uživatelů sociálních služeb v procesu deinstitucionalizace
HOLUB, Martin
Bakalářská práce se zabývá tématem deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, jejich transformací na péči poskytovanou v přirozené komunitě (popř. v sociálních službách poskytovaných komunitním způsobem). Specificky se zaměřuje především na přímý dopad těchto změn na život samotných uživatelů sociálních služeb při osvojování nových kompetencí pro běžný život. Také obecně popisuje postupy a prostředky pro přípravu organizace a uživatelů na tuto změnu. V praktické části mapuje změny v životě konkrétních uživatelů sociální služby a zjišťuje, zda k důležitým změnám v jejich životě dochází již v průběhu přípravy nebo až po přestěhování mimo instituci.
|
host ::
RSS.