|
|
Za devatero horami. K teorii literatury pro děti a mládež
Segi Lukavská, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Tato diplomová práce kriticky představuje vybrané teoretické koncepty, které se snaží popsat charakteristiky literatury pro děti a mládež (dále: LPDM). Zaměřuje se přitom zhruba na poslední tři desetiletí zahraničního bádání o LPDM. Pozornost je nejprve věnována teoriím přistupujícím k LPDM z hlediska specifických vlastností jejích textů. Poté práce prezentuje teorie, jež LPDM popisují primárně na základě specifického kontextu, v němž díla vznikají a v němž jsou (kriticky i laicky) recipována. Nakonec se diplomová práce zabývá přístupy, které kladou důraz na specifičnost adresáta (resp. adresátů) LPDM. Přítomná práce upozorňuje na potenciální přínos jednotlivých teorií, zaměřuje se však také na jejich problematická místa. Snaží se tak nabídnout českému literárněvědnému prostředí nové nástroje pro produktivní analýzu a interpretaci LPDM.
|
|
| |
|
|
Piknik
Rafaelová, Kateřina ; Merta, Johana (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Cílem mé práce je komunikace s divákem prostřednictvím simplicity v malířském médiu na pozadí rodinných vztahů. Prostřednictvím banalizovaných motivů nechávám diváka pozastavit se nad vlastní hodnotou rodinného sdílení.
|
|
|
Everyday life
Rišiaňová, Zuzana ; Janoščík,, Václav (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
In the form of paint, I illustrate portraits of people on a tablet, taking them from their electronic appearance on social sites, and creating objects in which I install them on a clothes-hanger in the form of jackets.
|
|
|
Myšlení psychedelického
Michalik, Tadeáš ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
1 Abstrakt V této práci si pokládáme otázku, zda je možné myslet ‚psychedelické', aniž bychom ho označovali za jiné, imaginární, fantaskní či nereálné, a aniž bychom ho mysleli jako zvláštní ‚oblast' náležející lidské zkušenosti. Pokoušíme se psychedelickou zkušenost vztáhnout k prosté lidské zkušenosti a obě tyto modality zohlednit skrze tytéž motivy. Zohledníme-li zkušenost jako skrze své meze se otevírající a v těmito mezemi vymezených dimenzích se rozehrávající vazbu přítomnění-postřehování, pak psychedelické můžeme zohlednit skrze od meze odvozeného motivu vrstvy. Sledováním k prosté lidské zkušenosti se vztahujících fenoménů vyčasení, vyladění a vyjasnění se dostáváme k fenoménu vymykání, který je přechodem od prosté lidské směrem k psychedelické zkušenosti, kdy se dimenze zkušenosti vymykají ze své svornosti. Dále se věnujeme psychedelickému fenoménu prostupování, kdy se svorné či vymknuté dimenze lidské či jiné než lidské zkušenosti rozehrávají ve své vrstvenosti, skrze rozsvěcení a pohasínání vrstev, zprostupňování a kamenění prahů, a skrze jejich lucidní prostupování, které je vskutku psychedelickým. Klíčová slova: psychedelika, halucinace, lucidita, práh, dimenze, biomediátor, svornost, prostota, skvění, jas, prostupování.
|
|
|
Za devatero horami. K teorii literatury pro děti a mládež
Segi Lukavská, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Tato diplomová práce kriticky představuje vybrané teoretické koncepty, které se snaží popsat charakteristiky literatury pro děti a mládež (dále: LPDM). Zaměřuje se přitom zhruba na poslední tři desetiletí zahraničního bádání o LPDM. Pozornost je nejprve věnována teoriím přistupujícím k LPDM z hlediska specifických vlastností jejích textů. Poté práce prezentuje teorie, jež LPDM popisují primárně na základě specifického kontextu, v němž díla vznikají a v němž jsou (kriticky i laicky) recipována. Nakonec se diplomová práce zabývá přístupy, které kladou důraz na specifičnost adresáta (resp. adresátů) LPDM. Přítomná práce upozorňuje na potenciální přínos jednotlivých teorií, zaměřuje se však také na jejich problematická místa. Snaží se tak nabídnout českému literárněvědnému prostředí nové nástroje pro produktivní analýzu a interpretaci LPDM.
|
|
|
Antonio Machado y Álvarez: texty flamenkových písní
Vlková, Jana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu nejdůležitějších aspektů v textech flamenkových písní ze sbírek španělského folkloristy Antonia Machada y Álvareze (Demófila) Colección de Cantes Flamencos a Cantes Flamencos y Cantares. V nich obsažený materiál má podobu krátkých básnických útvarů, které se nazývají coplas flamencas a sestávají pouze z několika veršů. Tyto útvary funkci segmentů, z nichž interpret během zpěvu sestavuje celou "skladbu". Jejich první zásadní charakteristikou, která je určena již stručností formy, je maximální prostota a výrazová sevřenost: značně limitovaný prostor neubírá těmto textům na schopnosti velmi intenzivního vyjádření. Právě naopak je často výsledný efekt tím silnější, čím více toho zůstane nevyřčeno. Protože nic v těchto textech není samoúčelné, i obrazy vnějšího světa mají v těchto textech, které se soustředí zejména na člověka a jeho vnitřní svět, svůj nezastupitelný význam: jsou odrazem vnitřní reality. Fakt, že středobodem flamenkové poezie je subjektivní duševní realita, se projevuje také tím, že osobní zkušenost je stěžejním tématem, vyjádřeným z perspektivy první osoby nebo schopností vytvářet dojem autobiografičnosti. Vyjádření a sdílení vlastní životní zkušenosti slouží posluchači také jako poučení a zdroj informací o hodnotách, jež společnost vyznává. Tyto texty tedy...
|
|
|
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.