Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Architektura mezi smysly
Kacetlová, Kateřina ; Eyer, David (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Práce shrnuje současné možnosti stavby rodinného domu s ohedem na tradici a vztah obyvatel nejen k okolní krajině ale i k sobě samým. Konkrétně se zabývá možností využití přírodních stavebních materiálů a vytvoření variabilního vitálního prostoru pro potřeby současné rodiny. Předdiplomová část práce obsahuje manuál vývoje a současných přístupů v oblasti mimosmyslového vnímání architektury. Návrhová část popisuje vlastní návrh rodinného domu. Výsledky této práce umožňují základní nahlédnutí do dané problematiky a ilustrují praktické využití těchto poznatků při stavbě rodinného domu.
Iontové mikroklima budov v architektonickém návrhu
Holopírková, Lucie ; Urbášková, Hana (oponent) ; Eyer, David (oponent) ; Meixner, Miloslav (vedoucí práce)
Jednou ze základních priorit naší společnosti je stálé zvyšování kvality života. Součástí nových trendů a technologií je snaha o optimalizaci všech faktorů působících na každého jednotlivce v budovách doma i v pracovním prostředí. Moderní technologie stále častěji nacházejí inspirace v tradičních materiálech a principech architektonického navrhování. Již při architektonickém návrhu budovy je možné mikroklima budovy značně ovlivnit vhodným výběrem použitých materiálů povrchů, způsobem větrání a také výběrem konstrukcí, které ovlivňují přirozené elektromagnetické pole země. A především výběrem lokality, kde se budova nachází. V této práci se zaměřuji na iontové mikroklima, které může být indikátorem zdravého prostředí a mít zásadní vliv na zdraví a psychickou pohodu člověka. Touto prací bych ráda přispěla k zdravému a harmonickému bydlení a navrhování budov s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.
Vitalita v architektonickém prostředí
Eyer, David ; Horáček, Martin (oponent) ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Stále častěji se objevují výzkumy týkající se kvality architektonického prostředí z hlediska komplexního mentálního, sociálního a fyzického zdraví. Je to téma, které v minulosti bylo ve své komplexnosti často opomíjeno. Díky vzniku speciálních oborů stavební biologie, biofilní architektury, dílům Christophera Alexandera a Nikose Salingarose je možné na tuto problematiku nahlížet z různých stran. Cílem této práce je analyzovat téma vitality architektonického prostředí s využitím výzkumu schopností a vnímání jeho uživatelů. Není tedy cílem vytvořit novou teorii „vitalitu podporujícího architektonické prostředí“, ale spíše popsat, jak fenomén vnímají samotní uživatelé. Uživatel sám může dát zpětnou vazbu, jaké jsou pro něj nejdůležitější znaky vitalitu podporujícího architektonického prostředí. Tyto znaky jsou hierarchicky seřazeny dle důležitosti, podrobeny analýze a podrobně rozepsány tak, aby mohly být relativně jednoduše aplikovatelné v praxi. Disertační práce také umožní srovnání s dosavadními pracemi k danému tématu.
Vitalita v architektonickém prostoru
Eyer, David
Disertační práce bude zaměřena na zkoumání faktorů, které ovlivňují vitalitu v architektonickém prostoru. Jedná se de facto o renesanci a aktualizaci postupů, které již v minulosti ať vědomě či nevědomě byly člověkem používány, avšak v průběhu moderního věku potlačeny či pozapomenuty. Doktorská práce zároveň přinese souhrn praktických instrumentálních prostředků „vitální“ architektonické tvorby pro jejich případné využití.
Interakce architektury a geomagnetického pole
Holá, Magda ; Ing.David Eyer (oponent) ; RNDr.Eleonora Čermáková (oponent) ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
S tendencí uplatňování nových technologických zásad a vědeckého výzkumu obecně se klade vyšší důraz na vlivy životního prostředí (vše, co člověka obklopuje – stavby v exteriéru i interiéru, materiály, urbanistický prostor) a současně také na trvale udržitelný rozvoj, ekologie, apod. Všechny tyto požadavky spolupůsobí na zdraví a psychickou pohodu člověka. Vlivem globálních klimatických změn, o kterých nedávno oficiálně zveřejnil zprávu Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC), jsou kladeny větší nároky na snižování podílu emisí vypouštěných do ovzduší. Jestliže dříve stavebník požadoval od stavby optimální funkční řešení a kvalitní estetický výraz, tak dnes k tomu navíc přibývá potřeba snižování energetické náročnosti, související i s použitím ekologických materiálů z obnovitelných zdrojů a komplexně splňující myšlenky trvale udržitelného rozvoje. Celosvětový společenský trend se navrací k tradičním přístupům k tvorbě prostředí (uplatňování přírodních materiálů, Feng Shui, stavební biologie, apod.). A nároky se dnes sdružují z řady zdánlivě nesouvisejících oborů, jakými jsou geofyzika, medicína, architektura, stavební inženýrství, atd. a z jejich zjištění, dle hledisek daných oborů, jsou sestavována obecná pravidla zdravého bydlení. Nově vznikající a stále se rozvíjející struktura pro hodnocení staveb a vlivu vnitřního prostředí budov si klade za cíl zkoumat vztahy mezi člověkem a jeho životním prostředím budovy, tedy primárně s místem bydliště, kde člověk tráví minimálně jednu třetinu života. Budovy, jejichž umístění, orientace, hmota, materiály použité na samotnou stavbu i ty, kterými se lidé obklopují v interiéru a mnohé další pak ovlivňují fyzikální a fyziologické děje. Nejen zdraví, ale i psychická pohoda člověka je tak značně determinována celou škálou vztahů a vazeb. Vzájemný vztah mezi architekturou a geomagnetickým polem jsou hlavním tématem disertační práce, která však obsahuje i sumarizaci veškerých hodnot, jenž je důležité brát při vytváření kvalitního vnitřního prostředí v úvahu. Bez komplexního zhodnocení a zařazení do struktury požadavků by geomagnetické pole a jeho vliv bylo vytrženo z kontextu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.