Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14,726 záznamů.  začátekpředchozí14707 - 14716další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.52 vteřin. 

Customs, festivities and way of living in Bavaria.
POSPÍŠILOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce na téma {\clqq}Brauchtum, Feste und Lebensart in Bayern`` (Zvyky, slavnosti a způsob života v Bavorsku) se zaměřuje na jednu spolkovou zemi v Německu a její průběh slavností a zvyků. Práce je rozdělena na 3 části, v kterých je postupně osvětleno velké spektrum zvyků. V úplném úvodu jsou zmíněny a vysvětleny jednotlivé pojmy. První část seznamuje čtenáře s typickými místními zvyky v jednotlivých oblastech Bavorska. Rozdělení této spolkové země na regiony nabízí i porovnání jednotlivých zvyků a slavností v nich. Další část zahrnuje podkapitoly, které představují jednotlivá roční období. V těchto podkapitolách jsou zmíněny svátky a slavnosti, které se v konkrétním ročním období konají. Jedná se jak o církevní svátky, tak i o zemědělské zvyky či jiné slavnosti. V některých případech je stručně přiblížena i gastronomie jednotlivého svátku. Poslední část se zabývá srovnáním některých bavorských svátků s českými. Výběr se zužuje na hlavní církevní svátky, které se objevují v obou těchto zemí. Je zde hlavně představen průběh a odlišnosti Velikonoc a Vánoc. Všechny tyto tři části vhodně doplňují mapky a obrázky. Slouží především k vytvoření ucelené představy o zmíněných zvycích a tradicích. Cílem této práce je především přiblížit jednotlivé slavnosti v Bavorsku a podat informace, které přispějí k rozšíření kulturního obzoru.

Radnice Brno – Sever
Fila, Radek ; Mutina, Petr (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním architektonickým motivem je kontrast vertikály a horizontály. Vertikála - věž v níž bude umístěna radnice, bude dominantním prvkem v okolí, a proto dobře reprezentuje důležitost radnice v rámci městské části. Tuto důležitost umocňuje i umístění věže na nároží. Klidná horizontální hmota kulturního centra navazuje na uliční čáry a vymezuje tak nové veřejné prostory včetně nového náměstí před radnicí. Sjednocujícím prvkem obou budov je dvojitá fasáda z bílých hliníkových lamel

Hudba jako veřejný prostor – Nový koncept brněnské Filharmonie
Veselý, Adam ; Vágner, Lukáš (oponent) ; Rusín, Tomáš (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce bylo navrhnout budovu pro brněnskou filharmonii. Brněnská filharmonie doposud sídlí v Besedním domě, který pro tento účel nevyhovuje. Místo pro návrh nové budovy brněnské filharmonie byla zvolena parcela, kde je aktuálně parkoviště, která je v těsné blízkosti besedního domu. V roce 1992 byl založen Spolek pro výstavbu koncertního sálu, který od té doby usiluje o vybudování Janáčkova kulturního centra. Koncertní sál s vynikající akustikou, který v Brně chybí. První snaha byla v roce 1989, kdy byla vypsána architektonická soutěž a projekt nové budovy byl těsně před započetím stavebních prací zrušen. V roce 2003 Statutární město Brno vyhlásilo urbanisticko-architektonickou soutěž na řešení stavby Janáčkova kulturního centra, jejímž předmětem byl urbanistický návrh celého prostoru mezi ulicemi Besední, Veselou a hotelem International. Zadáním soutěže byl rovněž návrh přístavby hotelu International. Důvody pro volbu tohoto pozemku byla těsná vazba na Besední dům., pozice v městském centru v sousedství s dalšími významnými institucemi, dobré napojení na MHD, možnost realizovat kapacitní podzemní garáže. Letošním rokem byly započaty stavební práce na tomhle místě, kde má stát nová budova. Celková realizace se odehrává ve dvou etapách. V první etapě se realizují podzemní tři podzemní patra sloužící pro parkování. Ve druhé etapě se postaví budova Janáčkova kulturního centra. Tuto soutěž na JKC vyhrál ateliér M1. V prvním kole soutěže se počítalo s bouráním trafostanice u hotelu International a rozšířením parcely. V druhém kole soutěže už parcela byla jen na místě parkoviště bez zásadních zásahů do okolního prostoru. Tato verze je platná do dnešního dne.

Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Holcová, Petra ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu školských staveb v Ostravě. Jedná se o mateřskou, základní a střední školu – gymnázium. Škola je situována vedle kulturního klastru Černá louka v Ostravě – nově navrženého kulturního centra města, a na nábřeží Ostravice. Hlavní myšlenkou je přizpůsobení jednotlivých pobytových prostor měřítku dětí různého věku, orientace tříd na jihovýchod a zároveň k řece. Mateřská škola je provozně i hmotově oddělena, základní škola a gymnázium jsou propojeny v jednom dvou- a třípodlažním objektu s vnitřním dvorem. Objekty jsou přístupné pro žáky ze vstupního prostranství od Černé louky, vstup pro veřejnost se nachází na nově navržené městské třídě propojující Louku s Novou Karolinou. Areál také nabízí sportovní zázemí, tělocvičnu, bazén a venkovní sportoviště, které je přístupné z cyklostezky vedoucí okolo Ostravice. Vzhled objektů vychází z konstrukce, železobetonového skeletu z běleného pohledového betonu, a je ozvláštněn stínícími panely z cortenového plechu.

Kulturně společenské centrum u brněnské přehrady - architektonická studie objektů pro kulturně společenské i sportovní akce
Lysák, Václav ; Matoušková, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
CÍLEM TOHOTO PROJEKTU JE NÁVRH KULTURNĚ SPOLEČENSKÉHO CENTRA U BRNĚNSKÉ PŘEHRADY – STUDIE OBJEKTŮ PRO KULTURNĚ SPOLEČENSKÉ I SPORTOVNÍ AKCE. CÍLEM STUDIE JE NABÍDNOUT NOVÉ MOŽNOSTI ROZVOJE ÚZEMÍ, JEHOŽ VÝZNAM JE PRO BRNO ZÁSADNÍ. HLAVNÍ OBJEKTY STUDIE TVOŘÍ PŘÍRODNÍ DIVADLO A OBJEKT KULTURNÍHO CENTRA.

Vznik a vývoj masového turismu v západním Německu v 50. a 60. letech 20. století
Fantišová, Lenka ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Diplomová práce pojednává o období vzniku masového cestovního ruchu ve Spolkové republice Německo v 50. a 60. letech 20. století. V úvodní části se práce věnuje období Výmarské republiky, kdy byly položeny základní předpoklady pro následný poválečný rozvoj cestování v jeho masové podobě. Jedním z klíčových témat práce je také hospodářský "zázrak", na jehož základě se následně rozvinula konzumní společnost, jejíž součástí byla mimo jiné i celospolečenská akceptace cestování jako běžného způsobu trávení volného času. V ústřední části diplomová práce zkoumá cestování západoněmeckého obyvatelstva z pohledu kulturního a společenského fenoménu. Zvláštní pozornost je věnována také podobě a vývoji turistické infrastruktury v 50. a 60. letech 20. století v SRN.

Zpevnění historické vápenné omítky disperzí nanočástic hydroxidu vápenatého v alkoholu
Slížková, Zuzana ; Frankeová, Dita
Památkový postup navrhuje technologii zpevnění historické vápenné omítky na stavebním objektu kulturního dědictví, jejíž podstatou je impregnace kapalným vápenným zpevňujícím prostředkem – disperzí nanočástic hydroxidu vápenatého. Podstata řešení je ve využití nového vápenného prostředku, který díky optimální koncentraci vápna (10-25g/l), velikosti vápenných částic 50-250 nm a absenci vody umožňuje efektivní, kompatibilní a šetrný zpevňující zásah během relativně krátké doby (1 až 3 týdny). Památkový postup je vhodný pro zpevňování omítek, které obsahují póry nebo praskliny větší než 1 μm.
Plný tet: Stáhnout plný textPDF

Domamyslice. Pohřebiště lidu popelnicových polí
Sedláček, Radko ; Jiráň, Luboš (oponent) ; Bouzek, Jan (oponent)
Předkládaná publikace vychází z diplomové práce obhájené na Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně v r. 2002. Formálně práci tvoří publikace výzkumu pohřebiště kultury popelnicových polí v Domamyslicích, okr. Prostějov z let 1923-1939 a analýza získaného materiálu. Práce tak navazuje na původní a neúplnou publikaci podanou v minulém století A. Gottwaldem. Práce rozšířila počet známých hrobů na pohřebišti na 319 celků. Díky tomu vzrůstá i chronologické rozpětí nekropole, která byla souvisle užívána od konce R BD až do R HB3. V rámci pohřebního ritu byla pozorována řada jevů, např. existence tumulu lužické mohyly, jež byla v původní publikaci mylně interpretována jako žároviště. Lokalita byla začleněna do širších geografických souvislostí. Ty naznačují, že domamyslické pohřebiště přímo souvisí s nedalekým pohřebištěm v Seloutkách, jehož chronologické těžiště spočívá v lužickém a halštatském období lužického kulturního komplexu. Obě nekropole jsou tak místy posledního odpočinku obyvatel jediného mikroregionu, z něhož Domamyslice chronologicky pokrývají pouze jeho střední část s minimálně dvěma spíše však třemi poměrně samostatnými okrsky. Analýza materiálu obsaženého v hrobových celcích umožnila charakterizovat pohřebiště jako poměrně bohaté jak na keramiku tak bronzové předměty. I přes...

Tradice mariánských poutí na Moravě
Plšková, Michaela ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Koňařík, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tradicí poutí k Panně Marii na Moravě a jejím vývojem, jako součást kulturního dědictví této části České republiky, dále rozdílem mezi poutníkem a turistou a jejich požadavky na služby cestovního ruchu a co očekávají od samotné návštěvy poutních míst. Na konkrétních příkladech poutních míst Štípa a Svatý Hostýn je popsaná nejen historie mariánských poutí k těmto kostelům, nýbrž i to, co mohou nabídnut jak poutníkovi, tak i turistovi.

Kolektivní biografie československé historiografie k roku 1934
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Předmětem práce je analýza symbolické reprezentace československé historiografie k roku 1934. Čerpá především z Kulturního adresáře, respektive z kvantifikace a kategorizace dat v něm obsažených. Prostřednictvím kritérií pozice v hierarchii oboru, národnosti, specializace a lokalizace sledujeme způsoby vytváření symbolické reprezentace v historiografii roku 1934. Prvek vývoje a fenomén trendů jsou do práce vtěleny pomocí jediného z hlediska pramene vnějšího kritéria, kterým je generace objektivně formulovaná vždy po deseti letech. Práce tak popisuje utváření symbolické reprezentace z hlediska celého souboru, vymezeného adresářem i jednotlivých generací a nechybí také analýza trendů v historické vědě. Díky množství kritérií dochází práce k faktu plurality symbolických reprezentací. Ty se tak utvářejí v "polích reprezentací", kde teprve tvoří komplexně popsatelné celky. Složitá struktura vztahů a prolínání těchto polí reprezentace pak tvoří symbolickou reprezentaci československé historiografie jakožto celku. Díky práci s kvantitativními prameny dochází práce k závěrům, které by jinými metodami nebylo možné nahlédnout.