|
|
Bronzová industrie mladší a pozdní doby bronzové z ornice na pomezí východních Čech a severozápadní Moravy
Vích, David ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent) ; Salaš, Milan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro archeologii Disertaèní práce Svazek I PhDr. David Vích Bronzová industrie mladší a pozdní doby bronzové z ornice na pomezí východních Èech a severozápadní Moravy Bronze industry of the Late and Final Bronze Age from ploughsoil in the borderland between eastern Bohemia and northwestern Moravia 2023 Vedoucí práce: doc. PhDr. Luboš Jiráò, CSc. Abstrakt: Detektorovou prospekcí se na zemìdìlsky obdìlávaných plochách na pomezí východních Èech a severozápadní Moravy pro mladší a pozdní dobu bronzovou podaøilo v letech 2005-2015 shromáždit archeologické prameny v poètu témìø jednoho tisíce kusù s hmotností pøevyšující 11 kg. Nejèastìji (33,5 %) se setkáváme se s doklady práce s kovem. Následuje kategorie nástrojù (27,7 %) s výrazným podílem srpù (15,1 %) a seker (7,8 %) a šperky (18,8 %). 6,6 % artefaktù náleží militariím. Další nálezové kategorie zùstávají zcela marginální. Pokud se zamìøíme pouze na nálezy z areálù sídliš pøi vynechání dokladù práce s kovem, necelou polovinu získaných artefaktù (42 %) tvoøí nástroje s dominancí srpù a následnì seker, více než ètvrtinu artefaktù zjištìných na sídlištích tvoøí šperk (27 %) s výraznou pøevahou jehlic. Na nálezovì výraznìjších lokalitách vykazuje výraznìjší zastoupení také kruhový šperk. S militarii se...
|
|
|
Měď v eneolitických Čechách
Dobeš, Miroslav ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Stuchlík, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Miroslav Dobeš Měď v eneolitických Čechách Copper in Eneolithic Bohemia Disertační práce Abstrakt vedoucí práce - Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc. 2012 Abstrakt Miroslav Dobeš: Měď v eneolitických Čechách Měděné artefakty představují významný zdroj poznání evropského pravěku nejen z hlediska nástupu nové technologie, nezanedbatelná je však též jejich role coby prostředku sociální komunikace. Postupnou percepci měděných předmětů, od jejich sběru, jednoduchého kování za studena až po pyrotechnologické procesy, vrcholící počátkem doby bronzové zevšeobecněním cínových bronzů, můžeme na Předním Východě pozorovat již od konce 9. tisíciletí př. n. l., tedy již v akeramickém neolitu (Çayönü Tepesi). V Evropě došlo k bouřlivému rozvoji metalurgie nejprve na Balkáně, zhruba v polovině 5. tisíciletí př. n. l., do střední Evropy tato inovace dorazila někdy okolo roku 4000 BC, spíše nedlouho poté. Čechy samozřejmě nezůstaly netknuté tímto procesem. Předložená práce je prvním zevrubným zpracováním české eneolitické měděné industrie, přičemž je založená převážně na originální dokumentaci nálezů a snaze o jejich úplné pramenné postižení. Z chronologického hlediska zahrnuje celé období eneolitu, od počátků výskytu měděné industrie v Čechách...
|
|
|
Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě
Limburský, Petr ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Ernée, Michal (oponent)
CZ Petr Limburský: Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě. / Three chapters from the Late Aeneolithic and the EarlyBronze Age Transition in the Central Europe/ Obsáhnout rozporuplnost období konce eneolitu a počátku doby bronzové v plné šíři literaturou diskutovaných otázek je limitováno detailní analýzou archeologických dat na úrovni regionů či nálezových skupin na jedné straně a existencí nadregionálních modelů a interpretačních schémat na straně druhé. V práci zvolené průniky do této problematiky zaměřují svojí pozornost k tématům chronologie na základě radiocarbonového datování, výpovědi změny ve výbavě hrobů v uvedeném období a k vlastnostem hrobového inventáře jako součásti pohřebišť. V práci též byly představeny a využity výsledky autorem provedeného terénního výzkumu dosud největšího pohřebiště ZP na českém území ve Vlíněvsi, okr. Mělník. Ve vývoji metody radiocarbonového datování lze ukázat na tři výrazné mílníky. Prvým z nich je bezesporu prosazení důvěryhodnosti, použitelnosti a relativní universálnosti této metody v průběhu 60. a částečně 70. let. Druhý výrazný milník pak představovalo odpoutání se této metody od přímých archeologických či přírodovědných problémů, které lze spatřovat především v tom, že v rámci stanovení výsledků této...
|
|
|
Možnosti využití 3D rekonstrukčních vizualizací pro archeologii
Unger, Jiří ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Ruttkay, Matej (oponent) ; Wilczek, Josef (oponent)
Mgr. Jiří Unger Možnosti využití 3D rekonstrukčních počítačových vizualizací pro archeologii Abstrakt disertační práce Pro zprostředkování informací a jejich interpretaci je v archeologii jedním z hlavních sdělovacích nosičů obrazové vyjádření. Nedávné zavedení digitálních technologií navíc vneslo do archeologických vizualizací zcela novou dimenzi. Ty se tak díky tomu staly trojrozměrnými, multifunkčními, virtuálními a interaktivními. Technologický pokrok neovlivnil pouze způsoby jak získávat a zpracovat data, ale značně rozšířil možnosti hledisek jejich zkoumání, kdy jde především o možnost simulovat různé aspekty ve virtuálním prostředí a vizualizovat je. Hned od počátku byla virtuální archeologie brána jako směr, který do archeologie vnese nové přelomové poznatky. Současná situace je ovšem taková, že 3D počítačové vizualizace jsou spíše brány jako oblíbené téma konferencí než jako standartní nástroj a většina prací o virtuální archeologii má stále potřebu obhajovat výhody 3D vizualizací pro obor. Disertační práce se proto zabývá teoretickými otázkami přípravy, organizace a analýzy vstupních dat pro tvorbu 3D rekonstrukčních počítačových modelů, řešením vizualizace nejistoty dat a důvěryhodnosti těchto modelů a výslednou formou jejich výstupů a prezentace včetně využití virtuální a rzšířené reality. Tyto...
|
|
|
Jantar doby bronzové v Čechách
Tisucká, Marika ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Historické vědy Pravěká a středověká archeologie Teze disertační práce Marika Tisucká Jantar doby bronzové v Čechách Amber in Bohemia in the Bronze Age Doc. PhDr. Luboš Jiráň CSc. 2015 2 Jantar zastává v archeologii nemalou úlohu. Jako citlivý indikátor může pomoci ukázat celkový význam odlišných historických, ekonomických, kulturních, kultovních a sociálních tradic a systémy hodnot prehistorické Evropy a Středomoří, taktéž může poodhalit vztahy, které udržovali obyvatelé Řecka s obyvateli Itálie, Balkánu a středoevropských kultur. Studium prehistorického jantaru a jeho distribuce je dokladem existence živé směny, založené na rozmanitých konexích se vzdálenými regiony severní Evropy a Středomoří, stejně tak vzájemných silných kulturních a ekonomických vztahů tehdejších společností. Z celkového pohledu představuje důležitý prvek v setkávání a pronikání různých kultur. Odráží různé aspekty života v prehistorické Evropě začínající od vlastností jeho využití, komunikačních systémů, řemesla, uměleckých stylů až po distribuci luxusního zboží. Umožňuje také porozumění mikroregionálním vztahům. Jantar uložený v hrobech může být dokladem jeho ideové hodnoty nebo symbolického významu. Protože je nalézán převážně v hrobech žen a dětí, slabších členů společnosti, lze...
|
|
|
Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě
Klontza, Věra ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Jiráň, Luboš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro klasickou archeologii Věra Klontza (Jaklová) Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě Late Bronze Age in Aegean: Study in Historical Interpretations ABSTRAKT DIZERTAČNÍ PRÁCE Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc. 2013 Abstrakt Předložená práce se zabývá vybranými problémy interpretace egejské historie pozdní doby bronzové. Témata jednotlivých kapitol se kryjí s hlavními interpretačními problémy diskutovanými v odborné literatuře. Jedná se o problematiku absolutní chronologie rané fáze pozdní doby bronzové v Egejdě a s ní související problém synchronizace východostředomořských regionů a posléze i synchronizace na celoevropské úrovni. Toto téma je intenzivně diskutováno od doby zveřejnění prvních radiokarbonových dat, která zpochybnila konvenční archeologická data. Tato diskuze je vedena jak na poli archeologickém tak přírodovědném, zainteresováni jsou archeologové ze všech zmíněných oblastí v popředí s egyptology a egejskými archeology. (Kapitola 2.1) Dalším aktuálně často diskutovaným problémem je rekonstrukce politického systému novopalácové Kréty a formování státní civilizace mykénské pevniny. Tato velmi komplikovaná a teoreticky náročná problematika je prezentována formou eseje s vědomím, značné obtížnosti kontrolovat...
|
|
|
Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě
Limburský, Petr ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Ernée, Michal (oponent)
CZ Petr Limburský: Tři kapitoly z problematiky konce eneolitu a počátku starší doby bronzové ve střední Evropě. / Three chapters from the Late Aeneolithic and the EarlyBronze Age Transition in the Central Europe/ Obsáhnout rozporuplnost období konce eneolitu a počátku doby bronzové v plné šíři literaturou diskutovaných otázek je limitováno detailní analýzou archeologických dat na úrovni regionů či nálezových skupin na jedné straně a existencí nadregionálních modelů a interpretačních schémat na straně druhé. V práci zvolené průniky do této problematiky zaměřují svojí pozornost k tématům chronologie na základě radiocarbonového datování, výpovědi změny ve výbavě hrobů v uvedeném období a k vlastnostem hrobového inventáře jako součásti pohřebišť. V práci též byly představeny a využity výsledky autorem provedeného terénního výzkumu dosud největšího pohřebiště ZP na českém území ve Vlíněvsi, okr. Mělník. Ve vývoji metody radiocarbonového datování lze ukázat na tři výrazné mílníky. Prvým z nich je bezesporu prosazení důvěryhodnosti, použitelnosti a relativní universálnosti této metody v průběhu 60. a částečně 70. let. Druhý výrazný milník pak představovalo odpoutání se této metody od přímých archeologických či přírodovědných problémů, které lze spatřovat především v tom, že v rámci stanovení výsledků této...
|
|
|
Měď v eneolitických Čechách
Dobeš, Miroslav ; Jiráň, Luboš (vedoucí práce) ; Bátora, Jozef (oponent) ; Stuchlík, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Miroslav Dobeš Měď v eneolitických Čechách Copper in Eneolithic Bohemia Disertační práce Abstrakt vedoucí práce - Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc. 2012 Abstrakt Miroslav Dobeš: Měď v eneolitických Čechách Měděné artefakty představují významný zdroj poznání evropského pravěku nejen z hlediska nástupu nové technologie, nezanedbatelná je však též jejich role coby prostředku sociální komunikace. Postupnou percepci měděných předmětů, od jejich sběru, jednoduchého kování za studena až po pyrotechnologické procesy, vrcholící počátkem doby bronzové zevšeobecněním cínových bronzů, můžeme na Předním Východě pozorovat již od konce 9. tisíciletí př. n. l., tedy již v akeramickém neolitu (Çayönü Tepesi). V Evropě došlo k bouřlivému rozvoji metalurgie nejprve na Balkáně, zhruba v polovině 5. tisíciletí př. n. l., do střední Evropy tato inovace dorazila někdy okolo roku 4000 BC, spíše nedlouho poté. Čechy samozřejmě nezůstaly netknuté tímto procesem. Předložená práce je prvním zevrubným zpracováním české eneolitické měděné industrie, přičemž je založená převážně na originální dokumentaci nálezů a snaze o jejich úplné pramenné postižení. Z chronologického hlediska zahrnuje celé období eneolitu, od počátků výskytu měděné industrie v Čechách...
|
|
|
Osídlení z doby bronzové v Kněževsi u Prahy
Smejtek, Lubor ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Podborský, Vladimír (oponent) ; Jiráň, Luboš (oponent)
Práce se zabývá souborným zpracováním a vyhodnocením výsledků rozsáhlého záchranného archeologického výzkumu (2939 objektů, z toho 1470 kůlových a sloupových jam), provedeného společností Archaia na lokalitě Kněževes (okr. Praha-západ) v roce 1998. Na ploše více než 10 hektarů zde byly odkryty doklady osídlení z několika úseků pravěku až raného středověku (neolit, eneolit, doba halštatská, časný latén, doba hradištní), ale především z doby bronzové, kam spadá nejvíce zjištěných nálezů. Jejich analýza z různých úhlů pohledu, doplněná o výběrovou deskripční a kresebnou dokumentaci, představuje těžiště předloženého pojednání. Úvodem je popsán průběh a metoda výzkumu, geomorfologické poměry, podloží a půdní pokryv na lokalitě i předpokládaná vegetace zájmového území na základě přírodovědných analýz (makrozbytky, uhlíky). Pozornost je věnována také dějinám archeologického bádání na katastru současné obce Kněževes a sousední Kněžívky. Z počátků doby bronzové (starší období únětické kultury) pochází 24 kostrových hrobů, vybavených keramikou a výjimečně také měděnými/bronzovými záušnicemi. Do stejného období náleží i 16 objektů sídlištního charakteru. Slabé využívání lokality ve střední době bronzové (kultura mohylová; Br B-C: 12 objektů + intruze) bylo vystřídáno intenzivní sídelní aktivitou v následující...
|
|
|
Velim - Skalka. Výšinné opevněné sídlo z doby bronzové. Analýza souboru keramického materiálu
Šumberová, Radka ; Pavlů, Ivan (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Jiráň, Luboš (oponent)
Velim je jedno z nejdůležitějších nalezišť doby bronzové ve střední Evropě. Díky dlouhodobým výzkumům opevněného sídla byl získán velký keramický soubor, který je základem pro studium přechodné fáze mezi střední dobou bronzovou a počátkem mladší doby bronzové ve středních Čechách. Cílem práce bylo definovat strukturu keramického souboru z českých i britských výzkumů na Velimi a poskytnout informace o metodách zpracování a výsledcích analýz. Základní statistické vyhodnocení přineslo dílčí výsledky, které, spolu s analýzami dalších typů nálezů a terénních situací, umožňují interpretace významu a chronologického postavení lokality. Hlavní výsledky lze shrnout takto: definice struktury keramického souboru, podchycení tendencí v chování některých vlastností inventáře jednotlivých celků, navržení chronologické sekvence objektů, zjištění prostorové variability v rámci lokality a posunu funkčních celků, kulturní zařazení, analýza regionálních podmínek. Klíčová slova Doba bronzová - opevněné sídlo - keramika - deskripční systém - kult
|
host ::
RSS.