|
|
Výuka kolonialismu na českých školách
Landsmann, Jiří ; Najbert, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sixta, Václav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku kolonialismu. Nejedná se však o teoretickou práci. Hlavní cíl této práce spočívá v rozebrání výuky samotného tématu na českých základních školách. Práce by se dala rozdělit do tří pomyslných částí. V první části práce je charakterizována metodologie diplomové práce, s ní související koncepty historického myšlení a pojetí kolonialismu v historiografii. Na tuto část navazuje druhá část. V té je charakterizováno, jakým způsobem s tématem kolonialismu pracují učebnice, weby a rámcový vzdělávací program pro základní školy. V poslední části práce je popsán výzkum, který provedl autor této práce. Ten spočíval v návštěvě několika základních škol, kde provedl rozhovory s vyučujícími a sledoval samotnou výuku. Jak už se zmínilo, práce vychází z konceptů historického myšlení. Předpokladem je, že téma bude problematické a bude směřovat k tomu, aby k němu vyučující i žáci zaujali určitý hodnotový postoj. Dále je téma sledováno z konceptu příčin a důsledků a dobových perspektiv.
|
|
|
Analýza expozic muzea v Rumburku
Kusová, Kateřina ; Jareš, Jakub (vedoucí práce) ; Sixta, Václav (oponent)
Tato diplomová práce řeší analýzu expozic muzea v Rumburku. Cílem je analýza po stránce formální a stránce obsahové. Tato analýza je zvolena na základě metody Thomase Thiemeyera, který nahlíží na expozici jako na historický pramen. Tuto metodu tvoří série otázek, které jsou zvolené a modifikované podle charakteru expozic. V teoretické části se diplomová práce nejprve zabývá rolí regionálních muzeí ve společnosti, dále se zaměřuje na tzv. malá muzea, mezi které se muzeum v Rumburku řadí. Dále práce v teoretické části řeší historii a současnost Šluknovského výběžku, ve kterém se Rumburské muzeum nachází, a dále přibližuje město Rumburk. V poslední teoretické části přibližuje historii a současnost muzea v Rumburku. Praktická část se nejprve věnuje detailním popisům expozic. Poté se diplomová práce věnuje formální a obsahové analýze jednotlivých expozic a jejich částí. Z formální analýzy vyplynulo, že expozice jsou vzhledově nejednotné. Nositeli významů jsou především exponáty. Expozice návštěvníka vnímají jako diváka, a nemohou do nich vstupovat. Z analýzy obsahu vyplynulo, že expozice se zaměřují především na 18. a 19. století, které byly pro Šluknovský výběžek hospodářsky i kulturně významné, a to především na osobnosti, které postupně představuje. Hlavní roli v expozicích hrají němečtí obyvatelé, o...
|
|
|
Kolektivní biografie československé historiografie k roku 1934
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Předmětem práce je analýza symbolické reprezentace československé historiografie k roku 1934. Čerpá především z Kulturního adresáře, respektive z kvantifikace a kategorizace dat v něm obsažených. Prostřednictvím kritérií pozice v hierarchii oboru, národnosti, specializace a lokalizace sledujeme způsoby vytváření symbolické reprezentace v historiografii roku 1934. Prvek vývoje a fenomén trendů jsou do práce vtěleny pomocí jediného z hlediska pramene vnějšího kritéria, kterým je generace objektivně formulovaná vždy po deseti letech. Práce tak popisuje utváření symbolické reprezentace z hlediska celého souboru, vymezeného adresářem i jednotlivých generací a nechybí také analýza trendů v historické vědě. Díky množství kritérií dochází práce k faktu plurality symbolických reprezentací. Ty se tak utvářejí v "polích reprezentací", kde teprve tvoří komplexně popsatelné celky. Složitá struktura vztahů a prolínání těchto polí reprezentace pak tvoří symbolickou reprezentaci československé historiografie jakožto celku. Díky práci s kvantitativními prameny dochází práce k závěrům, které by jinými metodami nebylo možné nahlédnout.
|
|
|
Teorie biografie a historická věda
Sixta, Václav ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lach, Jiří (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Předkládaná disertační práce se zaměřuje na roli biografie v současné historické kultuře a na možnosti její konceptualizace z pozice historické vědy. Historické životopisy jsou tradiční a úspěšnou formou psaní o dějinách přítomnou jak v akademickém prostředí, tak v populární kultuře. Kromě toho se tímto tématem zabývá také pole "teorie biografie", které se snaží přinášet teoretickou reflexi životopisného psaní. Cílem práce je analyzovat současný stav historické biografické produkce a nabídnout odpovídající konceptualizaci tohoto fenoménu. Disertační práce se postupně věnuje třem badatelským polím. Nejprve popisuje a reflektuje klíčová témata dosavadní teorie biografie. Ve střední části se práce věnuje výzkumu současné životopisné produkce. Zkoumanými materiály jsou tedy nejprve odborné texty napsané pod hlavičkou "teorie biografie" a poté paratexty, které obklopují jednotlivé životopisy. V části věnované současné biografické produkci se zaměřuji na biografie, které vzbudily celospolečenskou debatu, na pravidelnou produkci životopisných edic a také formou sondy na případ edice Odkazy pokrokových osobností naší minulosti z let 1961-1991. Obě tyto části přestavují nezbytné zdroje pro závěrečnou část, která předkládá pojem "biografického archivu" jako možný způsob konceptuálního uchopení životopisného...
|
|
|
Formy reprezentací československých historiků 1. poloviny 20. století. Václav Chaloupecký (1882 - 1951), Fridolín Macháček (1884 - 1954), Josef Pešek (1878 - 1958)
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá pojmem "reprezentace historika" na příkladu československé historiografie první poloviny 20. století. Pro její porozumění je důležité její východisko z bakalářské práce, která se zabývala reprezentací historika v Kulturním adresáři Antonína Dolenského na základě kvantitativní analýzy. Diplomová práce je antropologizováním téhož problému ve smyslu zdůraznění mnohosti reprezentací a jejich nezávislosti na obvyklém makroskopickém pohledu na československou historiografii. Tuto perspektivu mi umožnila volba materiálu, kterým jsou texty tří historiků - spolužáků, kteří společně studovali obor historie - geografie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nicméně jejich kariéry se posléze odvíjely odlišnými směry. Jsou to Fridolín Macháček spojený celým svým profesním životem s Plzní a jejím archivem, Josef Pešek profesor Akademického gymnázia v Praze a regionální historik východních Čech a v neposlední řadě Václav Chaloupecký archivář v Roudnici nad Labem, profesor československých dějin na univerzitě v Bratislavě a posléze i v Praze. Výhodou takto zvolené pramenné základny je možnost zaměřit se na samotný pojem "reprezentace historika" jako výsledek procesu symbolické komunikace mezi historikem a jeho čtenáři. Výsledkem práce tak je konstrukce vnitřní struktury tohoto pojmu, založená...
|
|
|
Kolektivní biografie československé historiografie k roku 1934
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Předmětem práce je analýza symbolické reprezentace československé historiografie k roku 1934. Čerpá především z Kulturního adresáře, respektive z kvantifikace a kategorizace dat v něm obsažených. Prostřednictvím kritérií pozice v hierarchii oboru, národnosti, specializace a lokalizace sledujeme způsoby vytváření symbolické reprezentace v historiografii roku 1934. Prvek vývoje a fenomén trendů jsou do práce vtěleny pomocí jediného z hlediska pramene vnějšího kritéria, kterým je generace objektivně formulovaná vždy po deseti letech. Práce tak popisuje utváření symbolické reprezentace z hlediska celého souboru, vymezeného adresářem i jednotlivých generací a nechybí také analýza trendů v historické vědě. Díky množství kritérií dochází práce k faktu plurality symbolických reprezentací. Ty se tak utvářejí v "polích reprezentací", kde teprve tvoří komplexně popsatelné celky. Složitá struktura vztahů a prolínání těchto polí reprezentace pak tvoří symbolickou reprezentaci československé historiografie jakožto celku. Díky práci s kvantitativními prameny dochází práce k závěrům, které by jinými metodami nebylo možné nahlédnout.
|
host ::
RSS.