|
|
Změny střevní mikroflóry po podání antibiotik u batolat v souvislosti s výživou
MRLÍKOVÁ, Tereza
Práce se zaměřuje na změny střevní mikroflóry po podání antibiotik u batolat v souvislosti s výživou. Prvním cílem je informovat širokou veřejnost o důležitosti zdravé střevní mikroflóry. Druhým cílem je zjistit, do jaké míry ovlivňují antibiotika střevní mikroflóru. Třetím cílem je zhodnotit jídelníček vybraných batolat, kterým byla podána antibiotika a vypracovat doporučení týkající se změn v jídelníčku pro podporu růstu střevních bakterií. V teoretické části bakalářské práce se zabývám hlavními poznatky o střevní mikrobiotě, zdůrazňuji její vlastnosti, funkce a přínosy pro lidský organismus. Dále také informuji o vlivech prostředí na střevní bakterie, o důležitosti vlákniny jakožto významném zdroji energie pro bakterie a o současném trendu časté indikace antibiotik a jejím dopadu. Dle stanovených cílů v praktické části hodnotím vzorky odebrané ze stolice batolat a porovnávám, do jaké míry se liší jednotlivé nálezy před indikací terapie antibiotiky a během ní. Zároveň jsem od matek batolat získala jídelníčky, které hodnotím jednak z hlediska stravy vhodné pro batolecí věk, jednak z hlediska změn, které by se měly v jídelníčku během léčby antibiotik objevit. Zaměřuji se také na to, jestli byla do stravy batolete zařazena alespoň nějaká probiotická potravina.Bakalářská práce může sloužit široké veřejnosti jako informační podklad ohledně léčby antibiotiky. Z laboratorních vyšetření je možné vyčíst, že podíl aerobních bakterií ve střevní mikroflóře se změnil u 15 batolat. Probiotické potraviny byly alespoň 1x za den zařazovány pouze u 10 batolat. Dostatečné množství vlákniny dle mého odhadu splňovalo 13 jídelníčků. Celkem se výzkumu zúčastnilo 20 batolat.
|
|
|
Stimulace raného dětského vývoje pomocí metody "Estimulacion temprana"
Maryšková, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřila na preventivní skupinový program Estimulación temprana, který je určen pro děti od 0 do 3 let a jejich rodiče. Je představeno 6 případových studií, pomocí kterých je tento program analyzován. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že program působí na děti skrze aktivity na hrubou a jemnou motoriku, kognitivní, řečový a sociální vývoj. Z kazuistik lze konstatovat, že u sledovaných jedinců nedošlo ke zhoršení, naopak došlo k posunu sledovanému Brunet-Lezinovou škálou. Aktivity zohledňují vývojovou úroveň skupin, do nichž jsou děti rozřazovány dle věku, avšak individuální úroveň konkrétních jedinců reflektují jen v malé míře. Ze studie dále vyplývá, že Estimulación temprana vede rodiče k lepší orientaci ve výchově, k cílené péči o dítě i mimo lekce programu a pomáhá jim také s účelnými způsoby stimulace. Ze subjektivního pohledu rodičů spočívá přínos Estimulación temprana především v možnosti sdílení zkušeností, odreagování se, v navazování přátelských vztahů a ve změnách výchovného vedení. Výsledky této práce přináší kvalitativní rozbor u nás ne zcela známého programu Estimulación temprana, jehož specifičnost spočívá v orientaci na celek dětského vývoje, čímž se vyjímá mezi mnohými jinými intervenčními programy. KLÍČOVÁ SLOVA: raný věk, dětský vývoj, stimulace, výchova,...
|
|
|
Problém zařazování batolat do zařízení denní péče v ČR
NEUHÖFEROVÁ, Lenka
Práce se zabývá otázkou zařazování batolat do zařízení denní péče. Zohledňuje tři hlavní okruhy. Hledisko psychické potřeby dětí, hledisko zařazování batolat do zařízení denní péče z pohledu samotných zařízení a hledisko postavení rodin v České republice a ekonomických potřeb státu. Cílem práce je diferencovaně popsat z teoretického úhlu pohledu vhodnost zařazování batolat do zařízení denní péče a usoudit na vhodnost či nevhodnost zařazování batolat do zařízení denní péče v České republice.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Role speciálního pedagoga v rodině dítěte s postižením v raném věku
Králová, Veronika ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
V bakalářské práci na téma Role speciálního pedagoga v rodině dítěte s postižením v raném věku se zabývám problematikou rané péče. Právě prostřednictvím rané péče se totiž speciální pedagog dostává do přímého kontaktu s rodinou dítěte s postižením v raném věku a hraje tak podstatnou roli v životě takové rodiny. V práci nastiňuji normální vývoj dítěte v raném věku, zabývám se situací v rodině, v níž se narodí dítě s postižením. Objasňuji pojem raná péče a vše, co tato služba obnáší. Dále pak mapuji situaci ve službách rané péče v regionu Kladensko, především služby dvou hlavních poskytovatelů rané péče v tomto regionu, a to Kolpingova rodina Smečno a Středisko pomoci ohroženým dětem Rosa Kladno. Praktická část práce je založena na metodě kvalitativního výzkumu, a to formou rozhovoru s maminkami dětí s postižením využívajícími služby uvedených zařízení a formou rozhovoru s pracovnicemi poskytujícími tyto služby. Cílem mé práce je zjistit, jaká je situace v poskytování rané péče na Kladensku, jaká jsou její specifika, přínosy, výhody a nevýhody.
|
|
| |
|
|
Dítě před třetím rokem v rodině a jeslích
Jirků, Tereza ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
V bakalářské práci se zaměřuji na pozorování rozdílů v chování dítěte v rodině a v jeslích. V teoretické části se věnuji vymezení pojmu rodina, vývoji, funkcím a dnešní podobě rodiny. Neméně důležitou částí práce je prostudování zvláštností dětí ve věku do tří let z pohledu ontogenetické psychologie a získat informace o možnostech péče o dítě do tří let. Pro praktickou část je stěžejní kazuistika pozorovaného dítěte, která byla vytvořena díky dlouhodobému pozorování v rodině a rozhovoru s matkou. Jako protipól slouží pro porovnání pozorování v jeslích, pozornost jsem zaměřila především na sebeobsluhu, komunikaci dítěte a sociální oblast. Klíčová slova: adaptace, pozorování, instituce, jesle, rodina, odloučení od matky, batole
|
|
|
Analýza herní interakce dítěte batolecího věku v jeselském zařízení
Petráňová, Tereza ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce Analýza herní interakce dítěte batolecího věku v jeselském zařízení je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První se zabývá charakteristikou dítěte batolecího věku. Zmíněny jsou v ní jednotlivé fáze vývoje dítěte. Druhá kapitola se věnuje herním aktivitám dítěte, třetí charakterizuje jeselskou péči v České republice i v zahraničí. Čtvrtá kapitola obsahuje shrnutí celé teoretické části. Výzkum v empirické části spočívá v analýze herní interakce dvouletých a tříletých dětí s vychovatelkou v jeselském zařízení. Sledovány byly tyto projevy dětí: vokalizace, pohledy na jiné osoby a vyjádření emocí, motorická aktivita, preference jednotlivých hraček, vzájemný fyzický kontakt mezi vychovatelkou a dítětem. Videozáznamy byly analyzovány pomocí programu V.I.P. (Video Interactive Procesor) a MS Excel. Příslušná data jsem porovnala celkově mezi jednotlivými dětmi, ale i z hlediska rozdílů mezi chlapci a děvčaty. Klíčová slova: batole, herní interakce, jeselská péče, vychovatelka v jeslích, vývoj dítěte, rodičovská péče
|
host ::
RSS.