|
| |
|
|
Faktory utváření vzdělanostních aspirací v České republice po roce 1989
Mamulová, Tereza ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
4 Abstrakt V bakalářské práci jsou popsány faktory, které se podílejí na tvorbě vzdělanostních aspirací po roce 1989. Faktory utváření vzdělanostních aspirací jsou zde identifikovány v kontextu proměn, kterými prošla Česká společnost v posledním čtvrtstoletí. Úvodní kapitoly jsou zaměřeny na historický kontext tvorby vzdělanostních aspirací. Faktory jsou zkoumány na třech úrovních: strukturální, individuální a kontextuální. Utvářející faktory jsou studovány pomocí dostupných studií z České republiky, pohled na jejich utváření je také obohacen o poznatky ze studií zahraničních. Práce dále obsahuje diskuzi nad poznatky a rešerši dostupných výzkumů, které přispívají k poznávání utvářejících faktorů vzdělanostních aspirací. Klíčová slova: Vzdělanostní aspirace, vzdělanostní nerovnosti, kulturní kapitál, transformace, přístup k terciárnímu vzdělávání, sociální mobilita
|
|
| |
|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Brains versus Brawn: Comparison of the Educational and Occupational Status of non-EU Labour Migrants in the Czech Republic
Leontiyeva, Yana ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je analýza vzdělanostní a profesní struktury migrantů ze zemí mimo EU, pracujících v České republice. S použitím poznatků z teorie lidského kapitálu a sociologie migrace tato práce zkoumá, do jaké míry existuje nesoulad mezí stupněm dosaženého vzdělání imigrantů a jejích pracovním uplatněním v ČR. Speciální pozornost je věnována fenoménu překvalifikovanosti a socioekonomickým teoriím vysvětlujícím vznik a setrvání tohoto fenoménu u imigrantů a také rozboru metodologických aspektů měření zkoumaného jevu. Kromě sekundární analýzy dostupných pramenů a výstupů s předchozích šetření, tato práce využívá dostupné statistické údaje a také data ze dvou poměrné unikátních rozsáhlých kvantitativních sociologických šetření realizovaných v letech 2006 a 2010 Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, v.v.i.
|
|
|
Individuální a sociální souvislosti sestupné sociální mobility
Kubatová, Marie ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Autorka se v textu zabývá tématem individuálních a sociálních souvislostí sestupné sociální mobility. Zaměřuje se na případy rodin vysokoškoláků, jejichž potomci nenavázali na sociální status svých rodičů z hlediska vzdělaní a nezískali tedy vysokoškolský diplom. Opřena o definice pro práci stěžejních pojmů, vycházejíc z kompilace publikací věnujících se výzkumu sociální mobility a vzdělanostních nerovností, předkládá kvalitativní analýzu sebraných rozhovorů zpracovanou za pomoci metod zakotvené teorie. Zmiňuje, že na základě provedené analýzy nelze zkoumaný jev, intergenerační sociální mobilitu z hlediska vzdělání jako takovou, označit za problém. Tím se stává až poté, kdy je zasazen do kontextuálního rámce, v němž k němu dochází. Autorka na základě analýzy shrnuje, že potomci vysokoškoláků své schopnosti a dovednosti získané výchovou v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů rozvíjejí a zužitkovávají, byť v jiné než formálně vzdělávací rovině. Je to právě autorita, jíž onen formálně vzdělávací systém disponuje, která vytváří sociální normu a společenské očekávání, na základě kterých jsou potomci vysokoškoláků bez vysokoškolského diplomu považováni za problematické, ze společenské normy se vychylující.
|
|
| |
|
|
Sociální mobilita konkrétní kolektivity
Kročáková, Eliška ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
V bakalářské práci na téma "Sociální mobilita konkrétní kolektivity" rozebírám především problematiku sociální mobility. V teoretické části se zabývám sociální stratifikací, která se sociální mobilitou velmi úzce souvisí. Bez jejího objasnění by mé další zabývání se sociální mobilitou nebylo zcela zřetelné. Dále je definováno základní názvosloví a vztah hlavní problematiky k demokratickému režimu. Praktická část se věnuje konkrétnímu výzkumu existence sociální mobility ve vybrané kolektivitě. Jako výzkumná metoda bylo použito dotazníkového šetření.
|
|
|
Sociální mobilita v obci
Šebestová, Jana ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sociální mobilitu v obci, konkrétně v obci Sokolnice. V části teoretické je popisována sociologie, sociální mobilita a pojmy, které s ní úzce souvisí. Praktická část je zaměřena na hlavní cíl bakalářské práce, tedy výzkum sociální mobility v obci. Je zde popsán historický i demografický popis obce, kde byl proveden sociologický výzkum pomocí metody rozhovoru. Takto získaná data mi pomohla naplnit hlavní cíl, který je vyjádřen pomocí dílčích cílů a hypotéz.
|
|
|
Sociální mobilita v obci
Kristková, Markéta ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Truc, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Sociální mobilita v obci se zabývá problematikou sociální mobility a jejího vztahu k demokracii. Jsou v ní popisovány základní pojmy a teorie týkající se sociální stratifikace, která se sociální mobilitou úzce souvisí a jejíž důležitou součástí sociální mobilita je. Je v ní popisován a v praxi aplikován výzkum sociální mobility na malé obci. K výzkumu bylo použito dotazníkového šetření a na jeho základě je sestaven přibližný stratifikační model v dané obci.
|
host ::
RSS.