|
|
Vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka
Zvonař, Miroslav ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stupka, Roman (oponent)
V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřil na popis dojených plemen skotu, technologii a techniku chovu dojených plemen, výživu a krmení. Z vnitřních činitelů jsem se snažil objasnit vliv genetických faktorů, zdravotního stavu, reprodukčních ukazatelů, pořadí laktace, mastitid na hodnocení produkce a kvality mléka. V praktické ukázce byl sledován vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka v zemědělské společnosti Meclovská zemědělská, a. s., konkrétně na farmě Srby.
Sledování bylo zaměřeno na hodnocení složek mléka: obsah bílkovin (%), tuku (%) a somatických buněk v mléce. Dále byla hodnocena užitkovost za normovanou laktaci, věk při prvním otelení, mezidobí, inseminační interval a servis perioda. Potřebné údaje byly čerpány z výsledků kontroly užitkovosti za období od ledna do prosince roku 2015.
Na farmě se nachází přibližně 660 krav holštýnského plemene. Za sledované období farma dosáhla průměrné užitkovosti 10 400 kg mléka za normovanou laktaci o průměrném obsahu bílkovin 3,44 % a průměrném obsahu tuku 3,84 %. Somatické buňky v mléce dosáhly průměrné hodnoty 354 tis. na 1 ml mléka.
Posuzován byl náhodně vybraný soubor 100 ks krav, který byl rozdělený podle pořadí laktace (1. skupina prvotelek (50 ks), 2. skupina krav na druhé a vyšší laktaci (50 ks)). První skupina tvořená prvotelkami dosahovala průměrné užitkovosti 9 521 kg mléka za normovanou laktaci o průměrné tučnosti 3,86 % a obsahu bílkovin 3,36 %. Průměrný počet somatických buněk byl u prvotelek 72 tis. na 1 ml mléka. Ve druhé skupině složené z dojnic na druhé a vyšší laktaci byla průměrná užitkovost 11 790 kg mléka za normovanou laktaci o tučnosti 3,75 % a obsahu bílkovin 3,35 %. U počtu somatických buněk druhé skupiny byl zjištěn výborný výsledek a to průměrný počet 46 tis. na 1 ml mléka.
Prvotelky při prvním otelení dosahovaly průměrného věku 741 dnů. Průměrný inseminační interval byl u skupiny prvotelek dlouhý 72 dnů a průměrná délka servis periody byla 102 dnů. U skupiny dojnic na druhé a vyšší laktaci byla zjištěna průměrná délka mezidobí 396 dní. Průměrná délka inseminačního intervalu byla u druhé skupiny 80 dní a průměrná délka servis periody byla 117 dnů, což lze brát jako horší výsledek, ale je třeba brát v úvahu vysokou užitkovost sledovaných dojnic.
|
|
|
Výsledky zabřezávání dojnic podle způsobu detekce říje
Němečková, Lucie ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem této práce bylo zpracovat literární rešerši týkající se problematiky reprodukce skotu, faktorů ovlivňujících plodnost a popsání jednotlivých typů detekce říje. Součástí práce je i provozní sledování, které bylo založeno na vlastním porovnání výsledků zabřezávání dojnic v závislosti na typu detekce říje. Hypotézou bylo, že výsledky vizuálního pozorování budou dosahovat nižší úrovně reprodukce, než detekce říje pomocí aktivometrů.
Porovnání probíhalo v rámci podniku ZOD Roztoky Kruh, který se nachází v Roztokách u Jilemnice a podniku Zetka Strážník, a.s. ve Studenci u Horek. Údaje o výsledcích reprodukce a užitkovosti byly v obou podnicích čerpány za období 2012 až 2015 z Analýzy stáda registrovaného v plemenné knize českého strakatého skotu a z uzávěrek kontroly užitkovosti. Následně byly výsledky reprodukce vyhodnoceny graficky za každý podnik zvlášť a poté porovnány za oba podniky mezi sebou a v rámci celé populace. Vybrané ukazatele reprodukce k porovnání: procento zabřezávání krav po všech inseminacích, inseminační interval, servis periodu, inseminační index a délku mezidobí.
Srovnání ukázalo, že oba podniky se liší téměř ve všech ukazatelích reprodukce, kromě mezidobí, jehož délka byla v obou podnicích téměř stejná, a to v průměru 394 až 396 dnů. V podniku ZOD Roztoky Kruh se délka servis periody pohybovala v průměru okolo 99,9 dnů, což je považováno za nevyhovující. Oproti tomu však došlo ke zkrácení délky inseminačního intervalu v průměru o 8,5 dne od počátku sledování. Procento zabřezávání krav po všech inseminacích se pohybovalo v průměru okolo 52,6%, což je o 4,7% méně, než v podniku Zetka Strážník, a.s., kde bylo 57,3%. Inseminační index krav byl průměrně 1,75. V podniku Zetka Strážník měli průměrnou délku servis periody 94,9 dnů. Inseminační interval se však prodloužil v průměru o 5,6 dne od roku 2012. Inseminační index u krav měl průměrnou hodnotu 1,55. Tento ukazatel však není ovlivněn detekcí říje.
Hypotéza byla potvrzena i přesto, že rozdíl není natolik markantní. Podnik využívající k detekci říje aktivometry, dosahoval lepších výsledků úrovně reprodukce. Tím se tedy ukázalo, že detekce říje pomocí vizuálního pozorování není tak efektivní, jako použití aktivometrů, které snímají pohybovou aktivitu ve stáji po celý den.
|
|
|
Problematika chovu vřesových ovcí
Křečková, Kateřina ; Fantová, Milena (vedoucí práce) ; Ptáček, Martin (oponent)
Cílem práce bylo vyhledat a vyhodnotit dostupné informace o chovu ovce vřesové v České republice a v ostatních zemích jejího současného rozšíření.
V práci jsou dle dostupné literatury popsány a zhodnoceny veškeré vlastnosti ovcí vřesových, ať se jedná o její exteriér, produkční nebo reprodukční ukazatele, dále její rozšíření v ČR, Německu a Švýcarsku.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti prasnic ve vybraném chovu
NĚMCOVÁ, Eva
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční ukazatele prasnic ve vybraném chovu za období let 2011 až 2015. Jako hlavní ukazatel reprodukce byl vybrán počet živě narozených selat v 1 vrhu na 1 prasnici. Průměrný počet živě narozených selat byl 12,54. Nejvíce selat se narodilo prasnicím plemene české bílé ušlechtilé (12,70). Nejvyšší počet selat byl vykázán v roce 2012, kdy se narodilo 13,07 selat. Nejvíce selat na 1 vrh se narodilo v měsíci květnu (12,81). Na 1. vrhu bylo zjištěno nejméně selat (11,94). Do 4. vrhu se počet selat postupně zvyšoval (na 13,11 selat). Od 5. vrhu docházelo k pomalému snižování četnosti vrhu. Prasnice s kratší délkou mezidobí, tj. do 145 dní vykázaly o 0,11 méně selat, než prasnice s delší délkou mezidobí, tj. nad 146 dní (12,64, resp. 12,75 selat). Při délce intervalu od odstavu do 1. zapouštění do 5 dní se prasnicím narodilo více selat (12,69), než prasnicím s délkou intervalu od 6 dní (12,55). Prasnicím s kratší délkou březosti, tj. do 114 dní, se narodilo více selat (13,10), než prasnicím s delší délkou březosti, tj. od 115 dní (12,14 selat). Prasničky, které byly poprvé zapuštěny v nižším věku (tj. pod 8,3 měsíce), měly nižší počet živě narozených selat (11,80 ks, resp. 11,83 ks) ve srovnání s prasničkami, které byly zapouštěny ve vyšším věku (12,29 ks), tj. nad 8,3 měsíce.Prasnicím zabřezlým po 1. zapuštění, kterých bylo ve sledovaném souboru 92,05 %, se narodilo o 0,20 selete více, ve srovnání s prasnicemi, které zabřezly po dvou, resp. více zapuštěních, kterých bylo 7,95 % (12,55 selat, resp. 12,35 selat).
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
JEŘÁBKOVÁ, Vendulka
Z této práce vyplývá, že úroveň reprodukce je ovlivněna především managementem reprodukce. Ve vybraných ukazatelích reprodukce dosahovaly dojnice holštýnského plemene podprůměrných hodnot u (servis periody, březost po první inseminaci a inseminační index), až průměrných hodnot (mezidobí) a dosahovaly v uvedených ukazatelích chovného cíle holštýnského skotu u laktace. Doporučení pro chovatele je ve zlepšení vyhledávání říjících se plemenic. Dále zlepšit diagnostiku březosti u inseminovaných plemenic. Celkově zlepšit management reprodukce stáda.
|
|
|
Chovatelská analýza úrovně chovu skotu ve vybraném zemědělském podniku
HORA, Ondřej
Tato práce se zabývá chovatelskou analýzou úrovně chovu skotu v zemědělském družstvu Agra Březnice u Bechyně. Data o mléčné užitkovosti a reprodukci byla získána ze záznamů kontroly užitkovosti a zootechnické evidence. Z výsledků užitkovosti a reprodukce v letech 2010 až 2012 vyplývá, že sledovaný chov dosahuje při srovnání s průměrem populace českého strakatého skotu chované v České republice nadprůměrných hodnot. Užitkovost v produkci mléka byla ve sledovaném období vyšší v průměru o 394 kg. Složení mléka je na úrovni populace. Obsah tuku byl ve sledovaném období v průměru o 0,02% nižší a obsah bílkovin byl o 0,01% nižší než byly hodnoty populace v České republice. V reprodukci se používá čistokrevná plemenitba při uzavřeném obratu stáda. Z reprodukčních ukazatelů dosahuje výrazně kratší hodnoty než je průměr populace délka servis periody. Také ostatní reprodukční ukazatele s výjimkou inseminačního indexu dosáhly ve sledovaném období lepších hodnot, než byl průměr těchto hodnot dosažený v České republice. Z výsledků dále vyplývá, že nejčastějším důvodem pro vyřazení dojnice ze stáda jsou problémy s onemocněním končetin a onemocněním vemene. Na tyto problémy je třeba se zaměřit z krátkodobého hlediska lepším přístupem k monitoringu a prevenci, z dlouhodobého hlediska se jeví jako nejvýznamnější dobudování nové stáje. Plemenná hodnota býků užívaných v reprodukci byla na vyhovující úrovni.
|
|
|
Analýza ukazatelů reprodukce ve šlechtitelském chovu hus
ZEMANOVÁ, Lenka
V diplomové práci byla sledována reprodukční užitkovost ve šlechtitelském a rozmnožovacím chovu hus. Ve šlechtitelském chovu byly zjištěny lepší hodnoty v roce 2012 než v roce 2013. V roce 2012 byla vyšší oplozenost vajec o 4,61 % (průměr 49,65 %) a líhnivost z vložených vajec o 3,83 % (průměr 39,01 %). Líhnivost z oplozených vajec byla v obou letech téměř shodná, s průměrnou hodnotou 78,63 %. Nejlepší výsledky vykázaly kmeny číslo 1, 3 a 4, nejhorší hodnoty byly zjištěny u kmene číslo 41. V rozmnožovacím chovu byly sledovány vybrané ukazatele u hus na 4 rybnících. Průměrná oplozenost vajec byla 58,26 %, výrazně vyšší hodnota byla zjištěna na Jakulském rybníku (72,34 %). Průměrná líhnivost z vložených vajec dosáhla 46,46 %, nejvyšší hodnota byla také na Jakulském rybníku (56,22 %). U ostatních rybníků byly výsledky vyrovnané. Líhnivost z oplozených vajec dosáhla průměrné hodnoty 79,10 %, nejvyšší byla zjištěna na rybníku Lomský (84,45 %), následoval rybník Velebil (79,42 %). Husy chované na rybníku Lomský měly vejce s nejnižší oplozeností, ale s nejvyšším procentem líhnivosti z oplozených vajec. U hus chovaných na rybníku Velebil došlo v roce 2013, ve srovnání s rokem 2012, ke zvýšení sledovaných ukazatelů. Na rybnících Byňovský, Jakulský a Lomský došlo v roce 2013 naopak k jejich snížení. U oplozenosti vajec byla zaznamenána menší diference u hus chovaných na rybníku Jakulský a Lomský. U ukazatelů líhnivosti jak z vložených, tak i oplozených vajec byl zjištěn menší rozdíl u hus chovaných na rybníku Byňovský a Jakulský.
|
|
|
Vliv mezidruhové hybridizace na fitness jeseterovitých ryb
ŠACHLOVÁ, Hana
Jeseteři jsou jednou z nejstarších skupin obratlovců žijících na naší planetě a jejich polyploidní původ je předurčuje k častým mezidruhovým hybridizacím. Tyto mezidruhové a dokonce i mezirodové hybridizace byly popsány jak v přírodních, tak i v akvakulturních podmínkách. Doposud však nebylo studováno fitness takovýchto hybridů ve vztahu k původním rodičovským druhům, které může mít zásadní vliv pro zlepšení produkce jeseterovitých ryb. Cílem této práce bylo porovnat reprodukční ukazatele (oplozenost, líhnivost) a růstové ukazatele cíleně vytvořených hybridů jesetera ruského (Acipenser gueldenstaedtii) a jesetera sibiřského (A. baerii) s jejich rodičovskými druhy. Celé sledování bylo provedeno do 262 dne po vykulení. Lze předpokládat, že tyto sledované parametry mohou mít zásadní vliv na fitness jedinců. Nejvyšších hodnot oplozenosti a zároveň i líhnivosti dosáhl hybrid mezi jeseterem sibiřským a jeseterem ruský (A. baerii × A. gueldenstaedtii ). Naopak nejnižších hodnot oplozenosti a líhnivosti dosáhla kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). V počátečních fázích odchovu do 37. dne od vykulení vykazovaly vyšší úroveň přežití kontrolní skupiny čistých rodičovských druhů, zatímco od 37. dne odchovu se tento trend nepatrně obrátil ve prospěch hybridů a na konci experimentu dosahovala nejnižších hodnot přežití kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). Celkově nejnižších hodnot růstu za celé experimentální období měla také kontrolní skupina jesetera ruského (A. gueldenstaedtii). Oproti tomu celkově nejlepší růstové ukazatele byly pozorovány u hybrida jesetera ruského a jesetera sibiřského (A. gueldenstaedtii × A. baerii ) a to i přesto, že do 101. dne od vykulení naopak rostl nejpomaleji ze všech sledovaných skupin. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, se jeví tento typ hybrida jako nejvhodnější pro intenzivní chov v akvakultuře v průběhu prvního roku života. Zároveň lze na základě zjištěných výsledků konstatovat, že hybrid jesetera ruského a jesetera sibiřského (A. gueldenstaedtii × A. baerii ) je vhodný pro chov v polykultuře s ostatními druhy jeseterů. Z celkového pohledu může být chov hybridů jeseterovitých ryb perspektivní alternativou pro akvakulturu, avšak záleží na typu hybrida a na účelu chovu.
|
|
|
Využití ovcí v ekologickém zemědělství
TICHÁ, Eva
Předmětem mé bakalářské práce na téma ,,Využití ovcí v ekologickém zemědělství bylo vyhodnotit úroveň reprodukčních vlastností a produkci jatečných jehňat. Ke své práci jsem si zvolila ekologickou farmu Bílek, která se nachází v podhorské části Šumavy. Pro vyhodnocení mi byly poskytnuty údaje z evidence chovatele za roky 2009 2013. Ovce ve sledovaném chovu jsou kříženci kombinovaného plemene šumavské ovce a masného plemene suffolk. Stav ovcí základního stáda se postupem let snižoval. U bahnic byly vyhodnoceny tyto reprodukční ukazatele: oplodnění, plodnost, jalovost, obahnění, počet mrtvě narozených, úhyn do 14 dní po porodu a počet odchovaných jehňat. Co se týče reprodukčních ukazatelů byly zjištěny tyto výsledky (výsledky jsou uvedeny procentuálně v celkových průměrech): oplodnění 92,2 %, plodnost 131,2 %, jalovost 10,5 %, obahnění 89,5 %, počet mrtvě narozených 2,5 %, úhyn do 14 dní po porodu 7,6 %, odchovaná jehňata 117,8 %. Jatečná jehňata dosahovala průměrného přírůstku za sledované období 169,6 g za den. Dle výsledků je patrné, že reprodukční ukazatele dosahovaly velmi nízkých hodnot. Nízké byly taktéž hodnoty průměrných denních přírůstků. Výsledky zjišťovaných ukazatelů jsou hodnoceny jako podprůměrné.
|
|
| |
host ::
RSS.