|
| |
|
|
Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.
|
|
| |
|
|
Kontrola užitkovosti masného stáda charolais
Jelínek, Petr ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Souhrn
V diplomové práci jsem se zabýval kontrolou užitkovosti masného stáda plemene charolais na farmě Chov Charolais spol. s r. o. Slabce. Mým cílem bylo vyhodnotit růstové schopnosti býčků a jaloviček plemene charolais od narození do odstavu v závislosti na pohlaví, pořadí otelení, počtu narozených telat při jednom otelení, měsíce a roku narození na vybrané farmě. Hodnotil jsem kontrolní roky 2012-2015. V tomto období se narodilo 324 zvířat, z nich bylo živě narozeno 162 býčků, 153 jaloviček a 9 mrtvě narozených telat. Hodnocení růstových schopností se týkalo průměrné porodní hmotnosti, průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku, průměrné hmotnosti ve věku 120 a 210 dnů. Podklady pro zpracování byly použity z dat Kontroly užitkovosti masného skotu (KUMP) za stanovené období. Růstové parametry v závislosti na vybraných činitelích byly zpracovány za použití statistického programu SAS 9.3 (SAS 9.3, 2011).
Průměrná hmotnost při narození býčků byla 33,58 kg a jaloviček 32,99 kg. Ve 120 dnech věku dosáhli býčci průměrně 183,66 kg a jalovičky 175,58 kg, což bylo prokázáno jako statisticky průkazné (P < 0,01). Hmotnost u býčků ve 210 dnech věku byla v průměru 288,28kg tedy opět vyšší oproti jalovičkám, které vážily v průměru 264,21 kg (P < 0,05). Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl vlivu pohlaví ve prospěch býčků.
Po srovnání průměrné hmotnosti při narození, ve 120 dnech a ve 210 dnech věku u dvojčat a u jedináčků je zjevné a také statisticky průkazné (P < 0,01), že námi pozorovaná dvojčata se v průměru rodí menší a pomaleji rostou. Průměrná hmotnost při narození je u jedináčků o 4,48 kg vyšší než u dvojčat. Následná průměrná hmotnost ve 120 dnech věku je u jedináčků o 38,68 kg vyšší než u dvojčat. A konečně průměrná hmotnost ve 210 dnech věku je u jedináčků vyšší o 58,26 kg.
Vliv pořadí otelení na průměrnou porodní hmotnost, stejně tak na hmotnost ve 210 dnech věku nebyl prokázán. Jediná statistická průkaznost byla shledaná mezi pořadím otelení a průměrné hmotnosti ve 120 dnech věku na 1.,2.,5.,7.,10. pořadí otelení (P < 0,05). Dále jsem zjistil, že telata s pořadím otelení 1. mají významně odlišnou (z dat plyne, že podstatně nižší) průměrnou hmotnost ve 120 dnech, než telata s pořadím otelení 2., 5., 7. či 10. Průměrná hmotnost u telat ve 120 dnech věku od prvotelek je o 9,29 kg nižší než u telat od plemenic na 2. pořadí otelení. Na 5. pořadí otelení je o 18,37 kg průměrná hmotnost telat ve 120 dnech věku vyšší než u telat od prvotelek. Při 7. pořadí otelení jsem zjistil, že je průměrná hmotnost telat ve 120 dnech věku o 13,63 kg vyšší než u telat od prvotelek. A také při 10. pořadí otelení je přírůstek telat ve 120 dnech věku vyšší než u plemenic při 1. otelení a to o 15,78 kg.
U sledování roku narození byla prokázána statisticky významně odlišná úroveň (P < 0,01) průměrné hmotnosti při narození v roce 2013 oproti ostatním rokům, podobně byla prokázána významně odlišná úroveň (P < 0,01) průměrného přírůstku od narození v roce 2013 oproti ostatním rokům. Průměrná porodní hmotnost v roce 2013 byla 34,91 kg. V roce 2015 byla průměrná porodní hmotnost u telat nejnižší a to 31,65 kg. V roce 2012 druhá nejvyšší 32,48 kg, což je ale pořád o 2,43 kg méně než v roce 2013. Při sledování průměrného přírůstku od narození do 120 dnů věku byl v roce 2013 pouze 1046,78 g oproti nejlepšímu roku na přírůstek telat od narození tedy 2014, který představoval 1214,37 g.
Ve sledovaném stádě probíhaly porody převážně od ledna do června. U měsíce narození byl prokázán významný rozdíl (P < 0,05) v průměrné hmotnosti při narození u telat narozených v květnu 31,98 kg oproti telatům narozeným v únoru 32,55 kg či březnu 33,07 kg. Dále byl prokázán významný statistický rozdíl v průměrném přírůstku od narození u telat narozených v červnu 995,28 g oproti telatům narozeným v únoru 1197,87 g (P < 0,01) či březnu 1181,18 g (P < 0,05). Poslední statisticky významný rozdíl (P < 0,01) byl zjištěn u průměrné hmotnosti ve 210 dnech věku u telat narozených v květnu 199,55 kg a červnu 201 kg oproti telatům narozeným v lednu 282,05 kg, únoru 284,65 kg, březnu 277,21 kg a dubnu 277,76 kg. Na základě statistické analýzy, průkazných výsledků a literárních zdrojů byla potvrzena hypotéza, tzn., že vnitřní činitelé pozitivně ovlivňují růstové parametry telat.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na reprodukční vlastnosti dojnic
Šťásková, Michaela ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu vybraných faktorů na reprodukční vlastnosti dojnic plemene montbeliard. Byla zvolena hypotéza, že vysoká produkce mléka, špatný zdravotní stav a vysoké teploty prostředí zhoršují ukazatele plodnosti krav.
V literární rešerši byly shrnuty poznatky o faktorech, které ovlivňují plodnost v chovech, charakteristika jednotlivých reprodukčních ukazatelů a popis plemene. Pokus byl realizován na farmě Osičky společnosti Agrodružstvo Lhota pod Libčany. Pro posouzení vlivu mléčné užitkovosti a zdravotního stavu byly sledovány všechny normované laktace dojnic, ukončené v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015. Tím vznikl soubor 632 laktací.
Pro vyhodnocení mléčné užitkovosti byl soubor dat rozdělen podle pořadí laktace, čtvrtletí roku otelení a podle výše mléčné užitkovosti do tří skupin. Za onemocnění, u kterého byl předpokládán negativní vliv na plodnost, byly zvoleny mastitidy, respektive četnost jejich výskytu. Vedle teploty vzduchu byl sledován i vliv relativní vlhkosti. Hodnoceny byly ukazatele servis perioda, mezidobí a inseminační index. Pro účely zhodnocení vlivu klimatu na reprodukční ukazatele byla data rozdělena vedle čtvrtletí roku na 3 skupiny teplot vzduchu, podle kategorie plemenic a podle kalendářního roku. Posuzován byl inseminační index, březost po 1. inseminaci a březost po všech inseminacích, které bylo možné získat pouze za celé stádo krav a jalovic. Hodnoty jsou za jednotlivé měsíce roků 2014, 2015. Ke statistickému vyhodnocení bylo použito programu SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011).
Dosahovaná průměrná hodnota délky servis periody byla 98,07 dní, mezidobí 380,62 dní, inseminačního indexu 1,94, zabřezávání po 1. inseminaci 54,28 % u jalovic a 48,43 % u krav, užitkovost za laktaci činila 8 407,98 kg mléka s tučností 3,65 % a obsahem bílkovin 3,53 %. Mastitidy se vyskytly pouze v 17,72 % případů. Průměrné měsíční hodnoty teploty vzduchu se během roku 2014 pohybovaly v intervalu od 1,3 °C do 21,2 °C, v roce 2015 to bylo 1,5 °C až 23,2 °C.
Z výsledků regresní analýzy bylo zjištěno, že produkce mléka za laktaci měla statisticky prokazatelný vliv na délku servis periody (r = 0,214; P < 0,001), inseminační index (r = 0,296; P < 0,001) a mezidobí (r = 0,147; P < 0,01). Lze tedy hovořit o významném vlivu produkce mléka za laktaci, kdy s rostoucím množstvím nadojeného mléka v kg se prodlužovala servis perioda a mezidobí, rostl také inseminační index. Analýzou rozptylu byl potvrzen efekt výše mléčné užitkovosti za laktaci na mezidobí (P < 0,05), SP (P < 0,001) a inseminační index (P < 0,001). Kromě toho byl prokázán efekt čtvrtletí roku otelení na inseminační index a servis periodu (P < 0,05) a efekt kategorie plemenic na březost celkovou % (P < 0,01) a inseminační index (P < 0,05). Jalovice vykazovaly prokazatelně lepší hodnoty posuzovaných reprodukčních ukazatelů oproti kravám. Nebyl prokázán žádný vliv četnosti výskytu mastitid na ukazatele inseminační index, SP a mezidobí (P > 0,05). Vliv teploty vzduchu na ukazatele % zabřezávání a inseminační index rovněž nebyl statisticky prokázán (P > 0,05). Korelační analýzou byly dále prokázány četné vzájemné závislosti mezi různými parametry na hladinách významnosti (P < 0,001, P < 0,05).
Hypotéza byla potvrzena pouze v případě negativního vlivu mléčné užitkovosti, avšak vliv špatného zdravotního stavu a vysoké teploty prostředí na reprodukci prokázán nebyl. Výsledky poukazují na zdravé stádo z hlediska mastitid, dobrý management chovu, kdy je minimalizován tepelný stres, a kde je i při poměrně vysoké užitkovosti a prokázaném negativním vlivu vysoké mléčné užitkovosti na reprodukci, dosahováno její dobré úrovně.
|
|
|
Vliv vnějších a vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka
Chmelíková, Markéta ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma "Vliv vnějších a vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka" bylo zhodnotit tyto vlivy v daném podniku. Podnik, ve kterém byly tyto vlivy hodnoceny je Kozákov-družstvo v severních Čechách na rozhraní Českého ráje a podhůří Krkonoš v nadmořské výšce přibližně 500 m. Kozákov-družstvo chová český strakatý skot. Hodnoceno bylo cca 290 dojených krav, jde především o pastevní odchov. V tomto družstvu není úplným cílem maximální intenzita nádoje, ale jde i o to, aby krávy produkovaly mléko více laktačních období. V současné době je cca 200 krav ve volném ustájení ve stáji BIOS, a cca 90 krav ustájených vazně ve stáji K 96. V této práci je srovnáván vliv rozdílných podmínek v chovu a typu ustájení.
|
|
|
Využití pasteveckých psů v chovu ovcí
Venhodová, Hana ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Nohejlová, Lenka (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na stručné shrnutí chovu a pastvy ovcí s využitím pasteveckých psů. V první části se zabývám chovem ovcí, především charakteristikou užitkových typů a plemen ovcí, výživou, ustájením a pastvou. Ve druhé části práce se zaměřuji na chov pasteveckých psů, především na jejich charakteristiku a vybraná plemena, výběr štěněte, výchovu, výcvik, problémové chování a péči o psa. Snažila jsem se poukázat na rozdíly v povaze a typu pasteveckých psů oproti jiným běžně chovaným plemenům. Chov ovcí má v ČR dlouholetou tradici a dodnes zůstává významným odvětvím živočišné výroby. Význam chovu spočívá především v mnohostranné užitkovosti ovcí (maso, mléko, vlna a vedlejší produkty, např. hnůj) a v posledních letech také v ekologické formě hospodaření. Ovce se chovají v ovčínech či adaptovaných stavbách. Ovce je typické pastevní zvíře. Způsoby pastvy mohou být různé: pastva volná, oplůtková, pásová i kombinovaná s jinými druhy hospodářských zvířat. Ke krmení ovcí využíváme především pastvu či v zimním období seno, dále siláž, jadrná krmiva a okopaniny. Plemen ovcí využívaných k pastvě je velké množství. Podle užitkovosti rozlišujeme plemena kombinovaná (např. merino, merinolandschaf, cigája), s masnou užitkovostí (např. suffolk, charollais, texel), mléčnou užitkovostí (např. východofríská ovce) a plemena plodná (např. ovce romanovská). Využívá se čistokrevné plemenitby a křížení. S pasením ovcí se chovatelé stále častěji navracejí k ochraně stáda za použití pasteveckých psů. Pastevecký pes stádo samostatně střeží a svou neustálou přítomností odrazuje šelmy, toulavé psy i zloděje od napadení stáda. Žije se stádem na pastvině. Využívanými plemeny jsou například bernský salašnický pes, kavkazský, anatolský a středoasijský pastevecký pes. Jedná se o psy velice mohutné a silné, sebevědomé a nebojácné i vůči velkým predátorům. Tato plemena nemají žádné zkoušky z pracovního výkonu, proto vybíráme štěně z vrhu, kde rodiče denně pracují a využívají své instinkty. Tito psi mají dispozice pro hlídání geneticky zafixované, potřebují pouze čas k jejich rozvinutí. Výcvik je zaměřen především na zvládnutí nežádoucího chování a výchovu u stáda ovcí, aby si pes vytvořil pevnou vazbu s ovcemi.
|
|
|
Ekonomické zhodnocení chovu masného skotu
Říhová, Monika ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení ekonomických ukazatelů chovu masného skotu v období 2013 až 2015 na rodinné farmě v Bukovině u Čisté, okres Semily. Rodina se zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou. Hospodaří se na 110 ha půdy, z toho 54 ha zaujímá orná půda. Živočišná produkce se soustředí na chov krav bez tržní produkce mléka v převodném křížení a navazující výkrm býků. Základní stádo se ve sledovaném období 2013 až 2015 pohybovalo v počtu 23 až 27 kusů. Vzhledem k převodnému křížení se u krav vyskytují plemenné příslušnosti: český strakatý skot (20 %), limousin (72 %) a charolais (8 %). Ve výkrmu býků se nacházelo větší zastoupení plemenné příslušnosti díky nákupu zástavových býků. Jednalo se o plemena: limousin (32 %), český strakatý skot (42 %), blonde d aquitaine (1 %), aberdeen angus (23 %) a černostrakatý holštýnský skot (3 %).
Zpracování a vyhodnocení ekonomických výsledků předcházelo zkoumání faktorů ovlivňujících ekonomiku chovu. Z oblasti reprodukce se jednalo o délku mezidobí, věkovou strukturu krav a rozložení porodů během roku. U výkrmu býků bylo zkoumáno zastoupení plemen jatečných býků, věková struktura a váha JUT. Samotné ekonomické ukazatele se skládaly z ocenění nákladů, tržeb, výsledku hospodaření a míry rentability. V závěru práce proběhlo zhodnocení chovu a doporučení návrhů na zlepšení.
Délka mezidobí u sledovaného chovu krav bez tržní produkce mléka v roce 2013 trvala v průměru 408 dní, v roce 2014 klesla o 9 % na 373 dní a v roce 2015 se snížila o dalších 9 % až na hodnotu 337 dní. Prvotelky při porodu dosahovaly věku 3 let. Nejstarší krávy byly ve věku 11 let a nejpočetnější věkovou strukturou s 27 % zastoupením byla skupina krav ve věku 7 let. Chovatel dává přednost zimnímu až jarnímu telení. V roce 2013 trvalo období porodů od února do července, v roce 2014 od března, s výjimkou června a srpna, až do října a v roce 2015 od února do srpna. Za celé období proběhlo 76 % porodů v zimovišti a 24 % porodů na pastvě.
Výkrm býků probíhal ze 42 % z vlastního chovu a částečně byl tvořen nákupem zástavových býků. Nejpočetnější skupinou jatečných býků byli ze 42 % nakoupení býci plemenné příslušnosti český strakatý skot. Býci plemen limousin a aberdeen angus byli tvoření z 21 % a ze 79 % vlastními kusy. Průměrná hmotnost JUT ve sledovaném období vyšla nejlépe u býků plemene aberdeen angus s hodnotou 399 kg. Hodnota JUT u býků plemene limousin byla o 8 % nižší, u býků českého strakatého skotu až o 20 % nižší. Jateční býci byli prodáváni v průměrném věku 23 měsíců a hmotností JUT 344 kg v roce 2013, v roce 2014 ve věku 24 měsíců a hmotnosti 379 kg, v roce 2015 ve 22 měsících věku a hmotnosti 330 kg. Nejvyšší variabilita byla naměřena v roce 2015 o hodnotě 34,63 % a nejnižší v roce 2013 s 8,80 %.
Největší nákladovou položku tvořila krmiva, která byla ve sledovaném období v každém roce stejná, pouze s jiným podílem. V roce 2013 se podílela z 61,7 %, v roce 2014 z 68,89 % a v roce z 52,30 % na celkové výši nákladů. U krmiv se z 95,7 % jednalo o náklady na krmiva vlastní. Hodnota nákladů v roce 2013 vystoupala na celkovou výši 912 919 Kč, v roce 2014 klesla na 845 368 Kč a v roce 2015 dosáhla výše 1 213 190 Kč. Náklad na krmný den a jeden kus skotu v roce 2013 činil 28,10 Kč, v roce 2014 klesl na 26,02 Kč a v roce 2015 vzrostl na 37,35 Kč.
Výše tržeb byla ovlivněna prodejem jatečných zvířat. V roce 2013 bylo prodáno 21 kusů jatečného skotu v celkové výši 545 040 Kč, v roce 2014 se jednalo o 32 kusů jatečných býků v celkové hodnotě 977 643 Kč a v roce 2015 o jatečné kusy v počtu 36 ve výši 867 885,60 Kč. Prodej jatečných kusů se na celkové výši příjmů v roce 2013 podílel z 68,61 %, v roce 2014 se zvýšil na 72,25 % a v roce 2015 klesl na 59,20 %. V roce 2015 se na tržbách za jatečné býky podílel z 30 % prodej býků v živém do Rakouska. Celkové tržby v roce 2013 dosáhly hodnoty 823 517 Kč, v roce 2014 vzrostly o 39 % na 1 353 080 Kč a v roce 2015 se zvýšili o dalších 7 % na 1 466 062 Kč.
Hospodářský výsledek chovu byl vypočítán v roce 2013 jako ztrátový v hodnotě 89 402 Kč. V dalších letech byl zaznamenán zisk, v roce 2014 ve výši 507 712 Kč a v roce 2015 klesl na 252 872 Kč. Míra rentability v roce 2013 dosahovala záporné hodnoty - 10 %, v roce 2014 vzrostla na 60 % a v roce 2015 poklesla na 21 %.
|
|
|
Vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka
Šťásek, Jan ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo sledování a vyhodnocení vlivu vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka ve stádě montbeliardského skotu. Hypotéza byla, že zhoršené výsledky reprodukce negativně ovlivňují produkci mléka. Sběr dat proběhl na farmě Osičky zemědělského podniku Agrodružstvo Lhota pod Libčany za období od 1.1.2010 do 31.12.2015. Byl získán soubor 1 849 normovaných laktací ukončených v tomto období. Zdrojem dat k hodnocení mléčné užitkovosti, kvality mléka a reprodukčních ukazatelů byly karty plemenic, program Farmsoft od společnosti Farmtec využívaný k managementu stáda a výstupní data z kontrol užitkovosti prováděných společností Chovservis a.s. sídlící v Hradci Králové.
Byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl (P<0,01) mezi 1. a všemi dalšími laktacemi u množství mléka, tuku a bílkoviny v kg za laktaci a obsahem tuku v % a mezi 1. a 5. a další laktací v % bílkoviny. Byl zaznamenán pozitivní vliv délky servis periody i délky mezidobí na množství mléka, tuku a bílkoviny v kg za laktaci na hladině významnosti P<0,001 a negativní vliv délky mezidobí na obsah bílkoviny v % (P<0,001). Dále byl zjištěn na hladině průkaznosti P<0,001 pozitivní vliv délky laktace na vyprodukované kilogramy mléka, tuku a bílkoviny. Množství tuku a bílkoviny také kladně ovlivňovala výše nadojeného mléka (P<0,001). Statisticky neprůkazný byl vliv výskytu mastitidy na produkci i na kvalitu mléka (P>0,05), na základě korelací však můžeme negativní vliv na procentuální obsah tuku a bílkoviny při větším výskytu mastitidy předpokládat. Vliv podílu krve plemene montbeliarde byl statisticky prokázán jen u množství mléka a bílkoviny v kg za laktaci, přesto ale čistokrevná zvířata vyšla nejlépe ve všech sledovaných ukazatelích mléčné produkce kromě procenta tuku.
Z porovnání roků otelení vyplynulo, že stádo svou užitkovost každým rokem zvyšuje, kvalita mléka v podobě obsahu tuku v % se ale naopak snižuje. U měsíce otelení byl prokázán vliv na procento tuku a bílkoviny na hladině významnosti P<0,001, na množství nadojeného mléka (P<0,01) a množství vyprodukované bílkoviny v kg za laktaci (P<0,05).
Hypotéza, že zhoršené výsledky reprodukce negativně ovlivňují produkci mléka, nebyla potvrzena. Byl sice zjištěn vliv ukazatelů reprodukce na produkci a kvalitu mléka, tento vliv byl ale pozitivním směrem. Negativní vliv byl prokázán pouze u vlivu délky mezidobí na obsah bílkoviny v %.
Celkově lze úroveň stáda hodnotit jako velmi dobrou, přesto je mnoho produkčních i reprodukčních ukazatelů, které je třeba s ohledem na potenciál plemene zlepšovat.
|
|
|
Chov dojeného skotu v podmínkách ekologického zemědělství
Kapusňáková, Kateřina ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce měla za cíl vytvořit ucelený soubor problematiky chovu dojených plemen skotu v podmínkách ekologického zemědělství formou literární rešerše. V úvodní části jsem popsala význam chovu dojeného skotu v EZ, stavy dojeného skotu v EU a České republice (v současné době se v ČR chová 224 873 kusů skotu, z toho 7 402 dojnic), jednotlivá plemena dojeného skotu, používaná v České republice v ekologickém zemědělství, a to jak mléčná (holštýn, ayrshire, jersey, montbeliard), tak s kombinovanou užitkovostí (český strakatý skot), dále jsem vypsala legislativní předpisy, které jsou pro ekologické zemědělce závazné (zákon č. 242/2000 Sb., NR č. 834/2007, NK č. 889/2008). Ve své práci jsem shrnula poznatky o chovu dojených plemen skotu, jejich využití včetně mimoprodukčních funkcí (pastva a údržba krajiny), techniku a technologii jednotlivých kategorií skotu (způsoby ustájení - nejvhodnější je volné ustájení s možností výběhu), mléčnou užitkovost (rozdíly ve složení mléka v konvenčním a ekologickém zemědělství) a její kontrolu, získávání a zpracování mléka a výrobu mléčných výrobků, problematiku zdravotního stavu a nemocí (prevence, léčba, mastitidy jako největší příčina ekonomických ztrát u chovu dojnic), reprodukci (povolené biotechnologické metody - jen inseminace; způsoby detekce říje - sledování chování krav a měření tělesné teploty; metody zapouštění - inseminace). V kapitole pastva skotu jsem shrnula poznatky o působení pastvy skotu na tvorbu krajiny, zároveň i poukázala na vliv pastvy na biodiverzitu a chráněné rostliny a živočichy, kteří se na pastvině mohou vyskytovat. V závěru práce jsem shrnula ekonomiku chovu dojeného skotu (náklady na výdobu mléka často převyšují zisk) a popsala dotační politiku a podmínky zisku dotací pro ekologické zemědělce.
|
host ::
RSS.