|
|
Rodinný dům
Němečková, Lucie ; Struhala, Karel (oponent) ; Škramlik, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší novostavbu rodinného domu v intravilánu obce Nový Bydžov. Rodinný dům je samostatně stojící ve svažitém terénu. Rodinný dům má tvar kvádru, s ustupujícím podlažím a plochou střechou. Dům má dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní, je v celém rozsahu podsklepen. Rodinný dům je projektován pro trvalé bydlení 5ti osob. Dům má technické zázemí umístěné v suterénu. Konstrukční soustava je zděná, konstrukční systém podélný, objekt bude proveden zděnou technologií. Vodorovné nosné konstrukce budou kombinované. Schodiště je přímé, dvouramenné s podestou, monolitické. Základové konstrukce jsou plošné, tvořené základovými pasy, monolitické. Projekt řeší i tepelně technické posouzení budovy, průkaz energetické náročnosti budovy a požárně bezpečnostní řešení stavby.
|
|
|
Penzion
Němečková, Lucie ; Klimek, Karel (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší novostavbu penzionu v obci Jestřabí v Krkonoších - Křížlice. Penzion je samostatně stojící a nachází se ve svažitém terénu. Penzion má tvar kvádru, se sedlovou střechou. Objekt má tři nadzemní podlaží a jedno podzemní, je částečně podsklepen. Objekt bude sloužit pro ubytování osob včetně rodin s dětmi v létě i v zimě a v mimosezóně jej lze využít pro konference a firemní školení. Součástí objektu je byt pro jeho majitele. Konstrukční soustava je zděná, konstrukční systém příčný, objekt bude proveden zděnou technologií, vodorovné nosné konstrukce budou kombinované. Sedlová střecha bude tvořena dřevěnými příhradovými vazníky a skladbou střechy s plechovou střešní krytinou. Schodiště je přímé, dvouramenné s podestou, monolitické. Základové konstrukce jsou navrženy plošné, základové pasy obdélníkového tvaru z prostého betonu, monolitické.
|
|
|
Jazykové porozumění napříč generacemi
NĚMEČKOVÁ, Lucie
V práci se zabývám problémem, jak mládež rozumí jazyku současných seniorů a naopak, jak starší generace rozumí dnešní mládeži, jak se orientuje v běžně užívaných výrazech mladých lidí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se nejprve zabývám slovní zásobou jako takovou a dále stručně představuji způsoby obohacování slovní zásoby. V následující kapitole se věnuji útvarům národního jazyka. Tato kapitola je základem i pro praktickou část, neboť v dotazníku je zařazen úkol zkoumající orientaci v knižních výrazech. Další zkoumané výrazy jsou spíše z nespisovné vrstvy národního jazyka. V poslední kapitole teoretické části se zabývám pojmem mládež a věkovým vymezením této sociální skupiny. Hlavní pozornost pak soustředím na charakteristiku mluvy mládeže. V praktické části se podrobněji zabývám výsledky dotazníků, které byly sestaveny s ohledem na téma této diplomové práce. Také se zabývám podrobným srovnáním výsledků každého úkolu jak u mladé, tak u staré generace. Každý úkol u jednotlivých věkových skupin respondentů je zpracován do grafu. Ke konci této práce uvádím přehledné tabulky, které souhrnně zaznamenávají úspěšnost každé věkové skupiny respondentů v konkrétním úkolu. V této práci jsem se také rozhodla porovnat výsledky mého dotazníkového šetření u studentů gymnázia SOŠ a učiliště. Právě výsledky studentů střední průmyslové školy a střední odborné školy zaznamenávají grafy uvedené na konci praktické části. Zde se nacházejí i tabulky, které srovnávají úspěšnost jednotlivých úkolů u studentů všech tří (gymnázium- SOŠ učiliště) středních škol.
|
|
|
Vývoj, souvislosti a perspektivy pěstování geneticky upravených a "clear field" plodin v kontextu světového zemědělství.
Němečková, Lucie ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Zavádění geneticky modifikovaných plodin vyvolává rozporuplné reakce, které rozdělují nejen odbornou veřejnost na dva tábory. Vzhledem k tomu, že řepka, sója a kukuřice patří mezi nejvýznamnější plodiny světa, je vývoji jejich GM odrůd věnována značná pozornost. Na základě dostupných informací byla zpracována komparativní studie zahrnující dopady geneticky modifikovaných odrůd těchto plodin na životní prostředí, zdraví lidí a zvířat a socioekonomickou oblast.
Pěstování geneticky upravených plodin je výhodné především pro společnosti vyvíjející tyto odrůdy a jejich pěstitele. Bylo zjištěno, že ve svém důsledku nebylo dosaženo snížení aplikovaného množství herbicidů, které se předpokládalo. Navíc byl prokázán negativní vliv aktivních látek herbicidů na životní prostředí a zdraví lidí i zvířat. Pozitivní vliv má snížení emisí oxidu uhličitého vlivem méně častých vstupů do porostů. Negativně se projevovalo i zkrmování samotných produktů GM plodin. Velmi riziková je možnost křížení a vzniku odolných plevelů, především u řepky a jejich příbuzných druhů. Často diskutovaná je oblast snížení biodiverzity, které se nepotvrdily ve všech případech. Prokázány byly změny v mikrobiálním společenství v půdě. Problémová je koexistence systému GM plodin s konvenčním zemědělstvím a ještě více se zemědělstvím ekologickým.
V souladu se zjištěnými skutečnostmi je doporučeno řídit se principem předběžné opatrnosti, dodržovat pestrý osevní postup a produkci zacílit na trvale udržitelné zemědělství ověřené časem a zkušenostmi.
|
|
|
Výsledky zabřezávání dojnic podle způsobu detekce říje
Němečková, Lucie ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem této práce bylo zpracovat literární rešerši týkající se problematiky reprodukce skotu, faktorů ovlivňujících plodnost a popsání jednotlivých typů detekce říje. Součástí práce je i provozní sledování, které bylo založeno na vlastním porovnání výsledků zabřezávání dojnic v závislosti na typu detekce říje. Hypotézou bylo, že výsledky vizuálního pozorování budou dosahovat nižší úrovně reprodukce, než detekce říje pomocí aktivometrů.
Porovnání probíhalo v rámci podniku ZOD Roztoky Kruh, který se nachází v Roztokách u Jilemnice a podniku Zetka Strážník, a.s. ve Studenci u Horek. Údaje o výsledcích reprodukce a užitkovosti byly v obou podnicích čerpány za období 2012 až 2015 z Analýzy stáda registrovaného v plemenné knize českého strakatého skotu a z uzávěrek kontroly užitkovosti. Následně byly výsledky reprodukce vyhodnoceny graficky za každý podnik zvlášť a poté porovnány za oba podniky mezi sebou a v rámci celé populace. Vybrané ukazatele reprodukce k porovnání: procento zabřezávání krav po všech inseminacích, inseminační interval, servis periodu, inseminační index a délku mezidobí.
Srovnání ukázalo, že oba podniky se liší téměř ve všech ukazatelích reprodukce, kromě mezidobí, jehož délka byla v obou podnicích téměř stejná, a to v průměru 394 až 396 dnů. V podniku ZOD Roztoky Kruh se délka servis periody pohybovala v průměru okolo 99,9 dnů, což je považováno za nevyhovující. Oproti tomu však došlo ke zkrácení délky inseminačního intervalu v průměru o 8,5 dne od počátku sledování. Procento zabřezávání krav po všech inseminacích se pohybovalo v průměru okolo 52,6%, což je o 4,7% méně, než v podniku Zetka Strážník, a.s., kde bylo 57,3%. Inseminační index krav byl průměrně 1,75. V podniku Zetka Strážník měli průměrnou délku servis periody 94,9 dnů. Inseminační interval se však prodloužil v průměru o 5,6 dne od roku 2012. Inseminační index u krav měl průměrnou hodnotu 1,55. Tento ukazatel však není ovlivněn detekcí říje.
Hypotéza byla potvrzena i přesto, že rozdíl není natolik markantní. Podnik využívající k detekci říje aktivometry, dosahoval lepších výsledků úrovně reprodukce. Tím se tedy ukázalo, že detekce říje pomocí vizuálního pozorování není tak efektivní, jako použití aktivometrů, které snímají pohybovou aktivitu ve stáji po celý den.
|
|
|
Penzion
Němečková, Lucie ; Klimek, Karel (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší novostavbu penzionu v obci Jestřabí v Krkonoších - Křížlice. Penzion je samostatně stojící a nachází se ve svažitém terénu. Penzion má tvar kvádru, se sedlovou střechou. Objekt má tři nadzemní podlaží a jedno podzemní, je částečně podsklepen. Objekt bude sloužit pro ubytování osob včetně rodin s dětmi v létě i v zimě a v mimosezóně jej lze využít pro konference a firemní školení. Součástí objektu je byt pro jeho majitele. Konstrukční soustava je zděná, konstrukční systém příčný, objekt bude proveden zděnou technologií, vodorovné nosné konstrukce budou kombinované. Sedlová střecha bude tvořena dřevěnými příhradovými vazníky a skladbou střechy s plechovou střešní krytinou. Schodiště je přímé, dvouramenné s podestou, monolitické. Základové konstrukce jsou navrženy plošné, základové pasy obdélníkového tvaru z prostého betonu, monolitické.
|
|
|
Rodinný dům
Němečková, Lucie ; Struhala, Karel (oponent) ; Škramlik, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší novostavbu rodinného domu v intravilánu obce Nový Bydžov. Rodinný dům je samostatně stojící ve svažitém terénu. Rodinný dům má tvar kvádru, s ustupujícím podlažím a plochou střechou. Dům má dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní, je v celém rozsahu podsklepen. Rodinný dům je projektován pro trvalé bydlení 5ti osob. Dům má technické zázemí umístěné v suterénu. Konstrukční soustava je zděná, konstrukční systém podélný, objekt bude proveden zděnou technologií. Vodorovné nosné konstrukce budou kombinované. Schodiště je přímé, dvouramenné s podestou, monolitické. Základové konstrukce jsou plošné, tvořené základovými pasy, monolitické. Projekt řeší i tepelně technické posouzení budovy, průkaz energetické náročnosti budovy a požárně bezpečnostní řešení stavby.
|
|
| |
host ::
RSS.