|
|
Vliv kyseliny linolové a α-linolenové ve výživě prasat na množství a kvalitu intramuskulárního tuku vepřového masa s důrazem na n-6/n-3 PUFA-spektrum
Vehovský, Karel ; Stupka, Roman (vedoucí práce)
Lidská výživa je závislá na příjmu živin z potravy. Jednou ze základních živin, které potřebuje lidský organismus k získání energie, růstu a obnově buněk, tkání a orgánů, a které přijímá v lidské potravě jsou tuky. Ty jsou získávány z rostlinných nebo živočišných zdrojů, kdy především živočišné tuky s méně příznivou skladbou mastných kyselin jsou veřejností často řazeny mezi nepopulární složku potravy. Česká republika je zemí s tradičně vysokou spotřebou vepřového masa. V poslední době se zvýšil zájem konzumentů o tzv. zdraví prospěšné potraviny, mezi něž lze zařadit i některé živočišné produkty s pozměněným složením mastných kyselin v tucích. Obsah a složení nasycených a nenasycených mastných kyselin v lidské výživě jsou důležité pro ochranu zdraví lidí. Vysoký obsah nasycených mastných kyselin obsažených v potravinách a nepříznivý poměr mezi skupinami n-6 a n-3 mastných kyselin může být příčinou mnoha onemocnění, především kardiovaskulárních. Tuky přijímané potravou by měly obsahovat nasycené, monoenové a polyenové mastné kyseliny v poměru asi 1 : 1,4 : 0,6. Z hlediska zdraví jsou nejvýznamnější n-3 polyenové mastné kyseliny, kterých je však v živočišných tucích nedostatek na úkor především skupin n-6 polyenových mastných kyselin. Kvalita vepřového masa z pohledu kompozice jeho mastných kyselin není v současné době příliš příznivá. Významný vliv na profil mastných kyselin v živočišných tucích mají tuky obsažené v krmivu, čímž se naskýtá možnost manipulovat prostřednictvím výživy se složením mastných kyselin v tuku prasat. Předložená práce je zaměřena na možnost ovlivnění skladby mastných kyselin v intramuskulárním tuku vepřového masa prostřednictvím doplňku různých zdrojů a různé techniky krmení nenasycených mastných kyselin v krmné směsi pro prasata. Byly provedeny experimenty, kdy jako zdroje nenasycených mastných kyselin byl využit doplněk řepkového nebo sójového oleje při využití různé strategie krmení. Výsledky práce dokládají, že výše uvedené zdroje nenasycených mastných kyselin významně mění kompozici mastných kyselin intramuskulárního tuku.
|
|
|
Analýza chovu plemena charolais
Šebestová, Eva ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stupka, Roman (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit literární rešerši o chovu masných plemen a doplnit ji malou ukázkou hodnocení vybraných ukazatelů masné užitkovosti plemene charolais vybraného stáda. Hodnoty byly zjištěny na základě pravidelných vážení vycházejících z kontroly užitkovosti (porodní hmotnosti, hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku). Výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek odděleně podle pohlaví, aby byly přehledné.
Teoretická část práce je věnována analýze chovu masného stáda plemene charolais. Zaměřuje se na popis ustájení v letním a zimním období, výživu krav během celého roku, připouštění krav a telení, celkovou organizaci ve stádě.
Sledované stádo masného plemene charolais patří zemědělskému podniku, který se nachází v Telči na Jihlavsku. Hlavní činností podniku je rostlinná a živočišná výroba. Rostlinná produkce se zaměřuje především na pěstování obilovin, řepky olejné a silážní kukuřici. V živočišné výrobě dominuje chov mléčného skotu holštýnského plemene a produkce mléka. Masné stádo se nachází ve vesnici Rozsíčky, která leží nedaleko Telče.
V době pozorování bylo ve stádě celkem 37 kusů, z toho bylo 29 krav a 8 jalovic. V období telení se živě narodilo 37 telat a na celkem 35 kusech bylo provedeno vážení ve všech věkových kategoriích. Z tohoto počtu bylo 17 jaloviček a 18 býčků.
Na základě zjištěných údajů byly porovnány jednotlivé hmotnosti a srovnány uvnitř stáda dle pohlaví a dále srovnány s průměry vyhodnocenými kontrolou užitkovosti v celé republice.
Průměrná porodní hmotnost u jaloviček byla 37 kg, což se shoduje s celorepublikovým průměrem 37,4 kg a průměrná porodní hmotnost u býčků je přímo shodná s průměrem v republice a to 40 kg.
Průměrná zjištěná hmotnost u jalovic ve 120 dnech věku byla 176 kg a u býků 186kg. Obě hodnoty se pohybují nad průměrem v porovnání s celou republikou. V 210 dnech věku se jalovice s průměrnou hmotností 267 kg a býci s 282 kg nachází pod průměrem, který republika dosahuje. Denní přírůstek od porodu do 210 dnů věku telat byl u jalovic 1,1 kg a u býků 1,16 kg.
Dále byly hodnoceny počty porodů v jednotlivých měsících. Jalovičky se z celého období rodily nejvíce v dubnu, celkem 10 ks. U býčků jsou počty porodů v jednotlivých měsících oproti jalovicím celkem rovnoměrně rozloženy. Celkově lze určit, že největší frekvence telení připadá na první třetinu letní pastvy a to především na měsíc duben.
Z výsledků je masná užitkovost stáda hodnocena jako nadprůměrná. Hlavním vliv na dosahované hodnoty má brakace, která se důsledně provádí na plodnost, snadnost porodů, mléčnost matek apod. Dále z hlediska menšího stáda je zajištěno dostatek kvalitního krmiva během celého roku.
Z hlediska reprodukce na telení připadá velmi dlouhé období, což časově zhoršuje organizaci v chovu.
|
|
|
Vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka
Zvonař, Miroslav ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stupka, Roman (oponent)
V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřil na popis dojených plemen skotu, technologii a techniku chovu dojených plemen, výživu a krmení. Z vnitřních činitelů jsem se snažil objasnit vliv genetických faktorů, zdravotního stavu, reprodukčních ukazatelů, pořadí laktace, mastitid na hodnocení produkce a kvality mléka. V praktické ukázce byl sledován vliv vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka v zemědělské společnosti Meclovská zemědělská, a. s., konkrétně na farmě Srby.
Sledování bylo zaměřeno na hodnocení složek mléka: obsah bílkovin (%), tuku (%) a somatických buněk v mléce. Dále byla hodnocena užitkovost za normovanou laktaci, věk při prvním otelení, mezidobí, inseminační interval a servis perioda. Potřebné údaje byly čerpány z výsledků kontroly užitkovosti za období od ledna do prosince roku 2015.
Na farmě se nachází přibližně 660 krav holštýnského plemene. Za sledované období farma dosáhla průměrné užitkovosti 10 400 kg mléka za normovanou laktaci o průměrném obsahu bílkovin 3,44 % a průměrném obsahu tuku 3,84 %. Somatické buňky v mléce dosáhly průměrné hodnoty 354 tis. na 1 ml mléka.
Posuzován byl náhodně vybraný soubor 100 ks krav, který byl rozdělený podle pořadí laktace (1. skupina prvotelek (50 ks), 2. skupina krav na druhé a vyšší laktaci (50 ks)). První skupina tvořená prvotelkami dosahovala průměrné užitkovosti 9 521 kg mléka za normovanou laktaci o průměrné tučnosti 3,86 % a obsahu bílkovin 3,36 %. Průměrný počet somatických buněk byl u prvotelek 72 tis. na 1 ml mléka. Ve druhé skupině složené z dojnic na druhé a vyšší laktaci byla průměrná užitkovost 11 790 kg mléka za normovanou laktaci o tučnosti 3,75 % a obsahu bílkovin 3,35 %. U počtu somatických buněk druhé skupiny byl zjištěn výborný výsledek a to průměrný počet 46 tis. na 1 ml mléka.
Prvotelky při prvním otelení dosahovaly průměrného věku 741 dnů. Průměrný inseminační interval byl u skupiny prvotelek dlouhý 72 dnů a průměrná délka servis periody byla 102 dnů. U skupiny dojnic na druhé a vyšší laktaci byla zjištěna průměrná délka mezidobí 396 dní. Průměrná délka inseminačního intervalu byla u druhé skupiny 80 dní a průměrná délka servis periody byla 117 dnů, což lze brát jako horší výsledek, ale je třeba brát v úvahu vysokou užitkovost sledovaných dojnic.
|
host ::
RSS.