|
|
Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.
|
|
|
Vývoj masných plemen skotu pocházejících z britských ostrovů
Khajlová, Anna ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na chov krav bez tržní produkce mléka. Literární přehled je dále detailně zaměřený na vývoj a uplatnění čtyř vybraných masných plemen britského původu v podmínkách chovu masného skotu u nás v České republice.
V úvodu bakalářské práce je popsán především původ a domestikace skotu. Značná část práce je věnována také masné užitkovosti, její kontrole a nakonec i klasifikaci a zpeněžování konečného produktu dle jednotného sytému SEUROP uplatňovaného v zemích Evropské unie. V této kapitole bylo současně popsáno několik nejdůležitějších faktorů ovlivňujících masnou užitkovost, které ovlivňují celkové výsledky chovu, včetně jeho rentability.
Ve druhé polovině bakalářské práce jsou shrnuty základy chovu masného skotu z hlediska organizace během kalendářního roku, tedy v pastevním, ale i zimním období. Je zde přiblížena problematika reprodukce, telení a základního opatření během odchovu a odstavu telat. V dalších kapitolách jsou objasněny okolnosti rozvoje chovu a současné stavy masných plemen v ČR. Také jsou zde popsány dva základní systémy v chovu masných plemen skotu, jedná se o systém intenzivního výkrmu a chov nedojeného skotu v extenzivních podmínkách, který je podrobněji charakterizován v samostatné kapitole.
V posledních kapitolách jsou detailně představena čtyři vybraná masná plemena pocházejících z britských ostrovů, která jsou v našich podmínkách nejčastěji chována právě v extenzivním systému chovu nedojeného skotu. Je zde také přiblížená historie chovu těchto vybraných plemen, včetně uvedení vývoje početních stavů od počátku chovu do současnosti.
Kromě podrobných charakteristik těchto vybraných masných plemen a popisů jsou zde uvedeny a shrnuty také výsledky užitkovosti v rámci kontroly užitkovosti masných plemen skotu. U každého plemene jsou zpracovány především výsledky týkajících se hmotností telat v jednotlivých úsecích odchovu a to do 365 dne věku navíc v závislosti na pohlaví.
V závěru jsou zmíněna kritéria selekčního programu, chovný cíl a standard těchto čtyř vybraných masných plemen britského původu.
|
|
|
Sledování ukazatelů reprodukce na vybrané farmě
Uherko, David ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření literární rešerše na danou problematiku a dále v praktické ukázce vyhodnotit reprodukčních ukazatelů na vybrané farmě. Šetření bylo prováděno ve společnosti ZEAS Březná a.s., hospodařící v Olomouckém kraji, okresu Šumperk. Celkem v roce 2015 společnost chovala 670 krav českého strakatého skotu a 355 jalovic téhož plemene.
Metodika byla založena na sledování reprodukčních ukazatelů u krav na středisku živočišné výroby v obci Březná a u jalovic ustájených v obci Písařov za roky 2013, 2014 a 2015. Sledoval jsem počty inseminací, březosti po 1. inseminaci, březosti po všech inseminacích, servis periodu, mezidobí, inseminační index a test nepřeběhlých. Data jsem získal z přehledů o inseminacích a zabřezávání, uzávěrek kontroly užitkovosti a faremní evidence.
Při srovnání dosažených výsledků s populací českého strakatého skotu chovaného v ČR chov dosahuje za celé sledované období, v procentuálním zastoupení zabřeznutých jalovic i krav, nadprůměrných hodnot. V roce 2015 dokonce došlo ke zkrácení inseminačního intervalu i servis periody na kratší dobu vůči populaci. Pouze mezidobí za celé sledované období bylo vůči populaci delší. Sledovaný soubor krav dosáhl průměrné březosti na první inseminaci 48,4% u krav a 66,3% u jalovic. Ukazatel zabřezávání po všech inseminací dosáhl u krav 49,6% a u jalovic 61,1%. Hodnota inseminačního intervalu se pohybovala na úrovni 79,3 dnů, servis perioda dosahovala délky 121 dnů a mezidobí 301,6 dnů. K zabřeznutí jedné plemenice bylo potřeba 1,9 inseminací. U jalovic bylo potřeba v průměru 1,56 inseminací. Mléčná užitkovost dosahovala 7058l mléka za laktaci.
V době psaní této práce procházela modernizací dojírna, při které se do chovu zaváděly nové technologie pro identifikaci dojnic a vyhledávání říjí tzv. vitalimetr. Tento systém by měl dopomoci ke zlepšení reprodukčních ukazatelů. Zůstává tedy otázka, jak se tyto nové technologie v chovu osvědčí a jak ovlivní reprodukční ukazatele.
|
|
|
Význam kontroly užitkovosti mléka v chovech krav
Pokorná, Kamila ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce je zpracovaný podrobný literární přehled, osvětlující význam kontroly užitkovosti mléka v chovech krav, který znázorňuje přínos kontroly užitkovosti pro chovatele. Vznik kontroly užitkovosti se v České republice datuje k roku 1905, kdy se kontrola užitkovosti začala provádět podle dánského vzoru. Z počátku se kontrola užitkovosti nesetkávala s tak velkým úspěchem. Postupem času význam kontroly užitkovosti v České republice rostl. Záštitu nad kontrolou užitkovosti v průběhu let převzal Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti (ICAR), jehož součástí je Česká republika od roku 1992. Kontrola užitkovosti se v České republice provádí pomocí několika metod. Pomocí oficiální metody A a metod neoficiálních B a F, přičemž se metoda A dělí na varianty A4-P, A4-A a A4-T. Kontrolu užitkovosti v České republice provádí pouze správně vyškolené osoby, které odebírají vzorky v jednotlivých chovech. Po odebrání vzorků, jsou vzorky převezeny a následně zpracovány v laboratořích pro rozbor mléka. Výsledky kontroly užitkovosti jsou důležité jak při zpeněžování mléka, tak při organizaci chovu. Výsledkem dlouholeté plemenářské práce, jejímž hlavním podkladem jsou právě výsledky kontroly užitkovosti, bylo snížení početního stavu dojnic a zvýšení mléčné produkce. Kdy pouze počet krav v laktaci od roku 2005 do roku 2014 poklesl o 50 636 ks. Ke snížení početního stavu došlo právě vzhledem ke zvyšující se mléčné produkci. Větší množství nadojeného mléka, od jednotlivé dojnice způsobilo, že už nebylo potřeba tak velkého množství dojeného skotu. Mléčná produkce se od roku 2005 do roku 2014 v průměru zvýšila o 1 477 kg, což je opět výsledkem plemenářské práce. Význam kontroly užitkovosti je v současnosti především šlechtitelský. Výsledky kontroly užitkovosti se požívají k selekci zvířat a k organizaci a řízení stáda. Výsledky kontroly užitkovosti se také využívají v řadě výzkumů.
|
|
|
Analýza chovu mléčných krav plemene holštýn
Váchalová, Veronika ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá chovem dojeného skotu plemene holštýn v systému intenzivního zemědělství. V prvních kapitolách je shrnutá historie plemene, jeho původ a užitkový směr. Další kapitoly popisují systém ustájení, výživy a dojení. Mezi hlavní faktory ovlivňující ekonomiku patří kvalita a produkce mléka a samozřejmě reprodukce dojnic.
Praktická část práce se zabývá vyhodnocením mléčné užitkovosti a reprodukce na farmě v Tlumačově, která spadá pod ZOD Mrákov v okrese Domažlice. Na farmě bylo v roce 2015 ustájeno 239 krav holštýnského plemene. Jejich výsledky byly vyhodnocovány z podkladů KU za období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015. Sledované stádo jsem rozdělila do 3 skupin - krávy v 1., 2. a 3. laktaci a více. Zaměřila jsem se na porovnání celkového nádoje, tučnosti mléka, % bílkovin a PSB mezi všemi třemi skupinami. Výsledky ukázaly, že průměrný nádoj celého stáda za rok 2015 byl 10 064 kg mléka s průměrnou tučností 384 kg (3,81 %) a obsahem mléčné bílkoviny 328 kg (3,26 %). S PSB je na tom farma v Tlumačově výborně s průměrem za rok 2015 130 tis./ml. Nejlepších výsledků dosáhly krávy v 1. laktaci, které měly průměr PSB 70 tis./ml. Mléko tedy odpovídalo té nejvyšší kvalitě.
Pro zhodnocení reprodukce bylo využito základních parametrů. Z výsledků vyplynulo, že březost po 1. inseminaci nabývala vyhovujících hodnot u jalovic i krav. Hodnota SP u krav nebyla sice optimální, ale dle různých literárních zdrojů bylo možné ji tolerovat. Inseminační index u jalovic byl vyhodnocen jako velmi dobrý. Krávy v tomto parametru dosáhly v roce 2015 také dobrého výsledku.
|
|
|
Výsledky zabřezávání dojnic podle způsobu detekce říje
Němečková, Lucie ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem této práce bylo zpracovat literární rešerši týkající se problematiky reprodukce skotu, faktorů ovlivňujících plodnost a popsání jednotlivých typů detekce říje. Součástí práce je i provozní sledování, které bylo založeno na vlastním porovnání výsledků zabřezávání dojnic v závislosti na typu detekce říje. Hypotézou bylo, že výsledky vizuálního pozorování budou dosahovat nižší úrovně reprodukce, než detekce říje pomocí aktivometrů.
Porovnání probíhalo v rámci podniku ZOD Roztoky Kruh, který se nachází v Roztokách u Jilemnice a podniku Zetka Strážník, a.s. ve Studenci u Horek. Údaje o výsledcích reprodukce a užitkovosti byly v obou podnicích čerpány za období 2012 až 2015 z Analýzy stáda registrovaného v plemenné knize českého strakatého skotu a z uzávěrek kontroly užitkovosti. Následně byly výsledky reprodukce vyhodnoceny graficky za každý podnik zvlášť a poté porovnány za oba podniky mezi sebou a v rámci celé populace. Vybrané ukazatele reprodukce k porovnání: procento zabřezávání krav po všech inseminacích, inseminační interval, servis periodu, inseminační index a délku mezidobí.
Srovnání ukázalo, že oba podniky se liší téměř ve všech ukazatelích reprodukce, kromě mezidobí, jehož délka byla v obou podnicích téměř stejná, a to v průměru 394 až 396 dnů. V podniku ZOD Roztoky Kruh se délka servis periody pohybovala v průměru okolo 99,9 dnů, což je považováno za nevyhovující. Oproti tomu však došlo ke zkrácení délky inseminačního intervalu v průměru o 8,5 dne od počátku sledování. Procento zabřezávání krav po všech inseminacích se pohybovalo v průměru okolo 52,6%, což je o 4,7% méně, než v podniku Zetka Strážník, a.s., kde bylo 57,3%. Inseminační index krav byl průměrně 1,75. V podniku Zetka Strážník měli průměrnou délku servis periody 94,9 dnů. Inseminační interval se však prodloužil v průměru o 5,6 dne od roku 2012. Inseminační index u krav měl průměrnou hodnotu 1,55. Tento ukazatel však není ovlivněn detekcí říje.
Hypotéza byla potvrzena i přesto, že rozdíl není natolik markantní. Podnik využívající k detekci říje aktivometry, dosahoval lepších výsledků úrovně reprodukce. Tím se tedy ukázalo, že detekce říje pomocí vizuálního pozorování není tak efektivní, jako použití aktivometrů, které snímají pohybovou aktivitu ve stáji po celý den.
|
|
|
Analýza reprodukčních ukazatelů vybraných plemen ovcí
Bubeníčková, Gabriela ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem této bakalářské práce je provést formou literárního přehledu souhrn aktuálních poznatků o reprodukci ovcí u vybraných plemen, konkrétně plemen Romney a Suffolk, definovat jednotlivé ukazatele reprodukce a popsat vnitřní a vnější faktory, které je ovlivňují. Dalším cílem je provést na základě zjištěných informací celkové zhodnocení úrovně reprodukce vybraných plemen ovcí v chovatelských podmínkách České republiky.
Je hodnoceno období 2010 - 2014 a sledovanými ukazateli reprodukce jsou procento oplodnění, procento plodnosti, procento intenzity, procento odchovu a také byla sledována hmotnost jehňat při narození. Dále byly v práci popsány základy reprodukce ovcí, plemeno Romney a Suffolk a faktory ovlivňující reprodukci. Pro zpracování bakalářské práce byly použity podklady z Ročenky chovu ovcí a koz. Plemeno Suffolk je nejpočetnějším masným plemenem v České republice. Z hodnocení vyplývá, že plemeno Suffolk dosáhlo lepších výsledků než plemeno Romney pouze v procentu plodnosti. V ostatních ukazatelích dosáhlo lepších výsledků plemeno Romney. Největší rozdíly byly ve znacích procento oplodnění a procento plodnosti. U procenta intenzity byly výsledky celkem srovnatelné s výjimkou roku 2014. Procento odchovu bylo výrazně lepší u plemene Romney v letech 2011 a 2014. Ve výsledcích porodní hmotnosti jehňat nebyly velké rozdíly. Hmotnost jehňat u obou plemen se pohybovala kolem 3,1 - 3,2 kg. Plemeno Suffolk je šlechtěno zejména pro vynikající masnou užitkovost, proto nedosahuje tak dobrých výsledků jako plemeno Romney, které je díky svým dobrým reprodukčním a mateřským vlastnostem používáno v mateřské pozici. Pro zlepšení procenta oplodnění by bylo vhodné eliminovat počet jalových ovcí ve stádech. Dále je potřeba zajistit kvalitní a dostatečné množství krmiv, dbát na správný welfare zvířat a připouštět ovce prověřeným plemenným beranem.
|
|
|
Analýza chovu zájmových plemen ovcí
Lejsalová, Ludmila ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce formou literární rešerše pojednává o zájmovém chovu ovcí a plemenech ovcí, která se v těchto chovech vyskytují nejčastěji. V práci jsou popsána plemena kamerunská ovce, vřesová ovce, shetlandská ovce, ouessantská ovce, ovce Jakob a ovce Kerry Hill. Informace byly získány nejen z odborné literatury, ale i z osobně navštívených chovů.
Práce je souhrnem dostupných informací o historii chovu ovcí a počátcích zájmových chovů. Ty jsou zakládány jako volnočasová aktivita nebo pro konkrétní využití vlastností daných plemen.
Hlavní část práce je věnována jednotlivým plemenům. U každého plemene je popsána jeho historie a výskyt plemene ve světě. Další informace se zaměřují na vlastnosti a chov daného plemene. U vybraných plemen jsou výrazně podobné vlastnosti. Se zájmovým chovem často začíná i nezkušený chovatel, proto se v chovech využívají nejčastěji primitivní plemena severského původu, která jsou velmi odolná a přizpůsobivá.
Všechna výše zmíněná plemena se vyskytují i v České republice, proto je u každého popsána historie a současnost chovu v Česku. Práce je zaměřena i na užitkovost jednotlivých plemen.
Početní stavy těchto plemen celosvětově rostou, přestože některá z nich byla na pokraji vyhynutí. Podle každoročních údajů Svazu chovatelů ovcí a koz chovy přibývají i v České republice, kde se v současnosti rozšiřuje chov zvířat pro radost a snaha o potravinovou soběstačnost.
V odborné literatuře se tato plemena vyskytují často pouze okrajově. Vzhledem k jejich narůstající je však důležité věnovat pozornost i těmto plemenům.
|
host ::
RSS.