|
|
Psychické prožívání neplodnosti a asistované reprodukce z pohledu neplodného jedince
Vinterová, Lucie ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Konečná, Hana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak žena prožívá neplodnost, jak prožívali proces asistované reprodukce, komunikaci s personálem centra asistované reprodukce a vztah se svým okolím, rodinou a přáteli. Diplomová práce odpovídá na tři výzkumné otázky: Jak jedinci prožívají asistovanou reprodukci? Jaké používají jedinci copingové strategie k zvládání stresu spojeného s asistovanou reprodukcí? Jak jedinci prožívají přístup zaměstnanců center asistované reprodukce a komunikace s nimi? Vzhledem k zvolenému tématu prožívání neplodnosti, jsem zvolila typ kvalitativního výzkumu na případové studii. Jako základní strategii pro výběr výzkumného souboru jsem zvolila prostý účelový (záměrný) výběr prostřednictvím center asistované reprodukce. Pro analýzu a interpretaci dat jsem zvolila metodu zakotvené teorie. Ke sběru dat jsem si vybrala metodu polostrukturovaného interview. Výsledky kvalitativního výzkumu přinesly poznání v porozumění prožívání neplodnosti. Nabyté poznatky přispějí k většímu empatickému pochopení pacientů a jejich partnerů v jejich nelehkém období života ze strany zdravotníků a lékařů, kteří pracují v centrech asistované reprodukce. Výstupem jsou doporučení pro lékaře a personál v komunikaci s pacienty. Klíčová slova: asistovaná reprodukce, neplodnost, prožívání, komunikace
|
|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje subjektivnímu prožívání čtyř respondentů v akutní fázi paranoidní schizofrenie a jejich spokojenosti s léčbou a náplni času při hospitalizaci na jednom z oddělení psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Byla zjištěna převážná spokojenost s péči personálu daného oddělení. Zároveň se ale objevila i mírná kritika oddělení jiných, především uzavřených. Co se týká prožívání akutní fáze nemoci, na povrch vystoupily různé existenční problémy, obavy, zmatené a zvláštní myšlení, i vztahové problémy v okruhu blízkých osob. Přínosem práce je poukázání na možnost lepšího začlenění pacientů do spolupráce při léčení a to skrze jejich vlastní chápání své nemoci a uchopení jejich prožitků. První část práce vymezuje koncept schizofrenie z různých teoretických úhlů pohledů, které se spíše doplňují, než že by stály proti sobě. Je zde uveden psychiatrický základ znalostí o dané poruše, psychologické aspekty z pohledů psychodynamických teoretiků a praktiků, neuro-kognitivní hledisko problematiky filtrace příjmu informací a nakonec možné vývojově- sociální spouštěče onemocnění. Dále práce obsahuje teoretické uchopení prožívání a prožitku a možností léčby schizofrenie při hospitalizaci i mimo ni. Klíčová slova: Schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace,...
|
|
| |
|
|
Jak výtvarní umělci chápou a prožívají svoji tvorbu
Horčicová, Jana ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Vanek, Marián (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá jedinečný život výtvarných umělců. Cílem práce je porozumět tomu, jak výtvarní umělci chápou a prožívají svoji tvorbu. Práce se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části se věnujeme problematice umění a umělecké tvorby v kontextu psychologie, důraz je kladen především na přístupy vybraných psychologických směrů k dané problematice. Empirická část zkoumá problematiku chápání a prožívání tvorby na základě realizace a zpracování hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se třemi výtvarnými umělci ve věku 51, 35 a 41 let. Pro porozumění jedinečné žité zkušenosti zkoumaných výtvarných umělců byl zvolen psychologický kvalitativní přístup - interpretativní fenomenologická analýza (IPA). Výsledkem analýzy a interpretace rozhovorů jsou 3 tzv. portréty, které vyobrazují perspektivu zkoumaných výtvarných umělců, jejich jedinečnou žitou zkušenost a subjektivně významné pilíře jejich života a tvorby. Druhým výsledkem jsou 4 tzv. hlavní témata, která zachycují souvislosti mezi zkušenostmi jednotlivých respondentů, mapují nejdůležitější témata a odhalují esenci zkoumaného fenoménu. Z dostupného materiálu nám vykrystalizovala následující hlavním témata: "Tvorba jako…", "Víc nežli profese", "Umělec jako stvořitel", "(Pro)žít umění po svém". Jednotlivá témata...
|
|
| |
|
|
Podpora školy žákům, kteří zažili ztrátu blízké osoby
Zemanová, Kateřina ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsoby, jakými pedagogové a školní psycholog mohou přistupovat k jednotlivým žákům, kteří zažili úmrtí blízké osoby, zejména rodinného příslušníka. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na dosavadní výzkumy v oblasti prožívání ztráty a truchlení u dětí školního věku, a zejména upozorňuje na rizika spojená s necitlivým přístupem pedagogů, resp. školy, vůči žákům s touto zkušeností. Práce se zaměřuje na formulování principů senzitivního přístupu vyučujících v hodinách, kde se učitelé zaměřují na práci se žákovou osobností a hodnotový rozvoj v oblasti přístupu jedince k okolnímu světu, konkrétně v hodinách výchovy ke zdraví a výchovy k občanství. Dále se v teoretické části práce zaměřuje na kognitivní vývoj žáků a obecně dětský pohled na smrt jako na součást života, na kterou je třeba se nějakým způsobem připravit a vědět o úskalích, jež s sebou tato životní etapa nese. Empirická část je realizovaná formou individuálních rozhovorů s pedagogy obohacená o rozhovor se školním psychologem. Součástí rozhovorů je rozbor konkrétních učebních a studijních materiálů, jejich výhod i rizik. Cílem práce je formulovat principy senzitivního přístupu pedagogů vůči žákům, kteří zažili ztrátu blízké osoby. Výsledky práce ukazují, že přístup učitelů je ovlivněn především nepříjemným...
|
|
|
Místo, kde žijeme
Pauchová, Petra ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá v obecnější rovině charakteristikou místa přírodního i kulturně přetvořeného člověkem, jeho geniem loci i problematikou ztráty místa a našeho vztahu k místu, kde žijeme. Podrobněji je pak zaměřena na město a jeho periferií. Nabízí krátký pohled do historie vzniku měst, architektury a urbanismu a fenoménu městské periferie. Práce se také zabývá českým výtvarným uměním, které je spojeno s městským prostředím - umělci, pro které bylo a je město inspirací a námětem, ale také rolí výtvarného umění ve veřejném prostoru. Výzkumná část práce je zaměřena na dětské vnímání místa, kde žijeme. Prostřednictvím metod kvalitativního výzkumu se pokouší zjistit, co vše považují současné děti za svůj domov, jak vnímají své bezprostřední okolí i jak se jejich uvažování vyvíjí. V didaktické části práce nabízí tematickou výtvarnou řadu na téma Město, jejímž cílem je prohloubit dětské vnímání městského prostředí. V části úkolů jsou použity metody psychogeografie, která se zabývá lidským vnímáním životního prostředí a jeho odrazem v našem vědomí. Součástí jsou také pedagogické reflexe realizovaných výtvarných úkolů. Závěr práce je věnován činnosti pražského sdružení CAMP (Centrum architektury a městského plánování) a jeho edukačním aktivitám. Součástí je také pracovní list, který je možné využít...
|
|
|
Resilience u seniorů: Interpretativní fenomenologická analýza
Chramosta, Jakub ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo zachytit a porozumět unikátní životní zkušenosti prožívání stáří u resilientních osob a identifikovat fenomény, které jsou v této zkušenosti významné. Teoretická část je tvořena přiblížením pojmů resilience a stáří. V praktické části jsme se rozhodli pro kvalitativní výzkum. Nás vzorek tvoří tři resilientní osoby ve věku 80 až 90 let, které jsme vybrali za pomoci osobních zkušeností pracovníků centra pro seniory. Data pro výzkum jsme získali pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které jsme analyzovali pomocí metody interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky jsou prezentovány ze dvou perspektiv. První je analýza zkušenosti jednotlivých resilientních seniorů, druhá představuje perspektivu témat, která jsou v prožívání resilience důležitá a všem našim respondentům společná. Jsou jimi aktivita, rutina vs. otevřenost novému, interní místo kontroly, flexibilita, vztahy a afiliace, humor a realistický optimismus s nadějí. V diskuzi propojujeme tato témata s již existujícími výzkumy a teoretickými poznatky. KLÍČOVÁ SLOVA Resilience. Stáří. Kvalitativní výzkum. Interpretativní fenomenologická analýza.
|
|
|
Reflexe změn v prožívání u adolescentních chlapců
Rejsková, Kateřina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Voldřich, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím dospívání u chlapců. Hlavním cílem práce je rozšíření poznatků o chlapcích v kontextu naší společnosti a doby. Konkrétně pak zjistit, jak chlapci prožívají své dospívání a změny s ním související. Akcent je kladen na psychosociální změny a identitní otázky v dospívání. Práce se také zaměřuje na to, jakým způsobem a s kým chlapci o těchto změnách komunikují. V teoretické části práce jsou shrnuty základní poznatky týkající se adolescence, které respektují bio-psycho-sociální model osobnosti. Další kapitola je věnovaná identitě a vlivným teoriím. Poslední kapitola diskutuje aktuální témata související s dospíváním u chlapců, a to rizikové chování spojené s užíváním návykových látek a dále pak téma nových technologií a jejich vliv na život adolescentů. V empirické části je představen hlavní metodologický rámec práce, který je založen na kvalitativní analýze semistrukturovaných rozhovorů a doplňkové metodě Nedokončených vět, které byly realizovány se sedmi chlapci ve věku 14-16 let. Pro zpracování byla použita metoda zakotvené teorie. Následně jsou pak data vzešlá z výzkumu analyzována a interpretována. Chlapci své dospívání chápou jako plynutí, na první pohled si změny s ním spojené moc nepřipouštějí, nicméně vnitřně se jimi poměrně intenzivně zabývají. Změny se u nich...
|
|
|
Obavy pracovníků v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež
Rezek, Tomáš ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce zpracovává téma obav, které prožívají pracovníci nízkoprahových klubů pro děti a mládež při své přímé práci. V teoretické části je vymezena služba NZDM, popsány její principy, cílová skupina, metody a ochranné mechanismy práce. Dále je rozpracováno téma pracovníků v této službě. V souvislosti s tématem práce je rozvedeno téma obav a strachu. Výzkumná část pomocí interpretativní fenomenologické analýzy A. Smitha zjišťuje, jak pracovníci NZDM své obavy prožívají a jaké jim dávají významy. Z analýzy vyplývá, že významné je pro pracovníky prožívání frustrace, nejistoty a odmítnutí. Prožívání obav se odehrává na pozadí vlivů jejich osobního života, na poli uživatelova světa, vztahu s uživatelem, prožívání kompetentnosti, nároků pracovního prostředí a dalších. Ve fenoménu obav jde pracovníkům o bezpečí a vlastní hodnotu. Analýza nalézá výpovědi o strategiích, které pracovníci při zvládání obav využívají. Vyrovnáváním se s obavami získávají pracovníci pocit změny v jejich sebepojetí.
|
host ::
RSS.